34/ Šanuj teplo a žij bez léků

veršované poselství vnučce

Na šťastnou cestu Tvého života,

babička píše nejdražšímu vnoučeti,

ať ve Tvém srdci vládne jistota

a život na křídlech Ti letí.


Buď dobromyslná a víru měj v Boha,

že On bdí nad každým člověkem,

až Ti připadne nejtěžší úloha,

věř, že Stvořitel největším je lékem.


Nikdy nezoufej, Bůh vše urovná

do těch normálních kolejí,

věř ve vítězství dobra a lásky s optimistickou nadějí,

ať Tvoje oči vždy jenom štěstím se smějí.


Budeš-li mít problém, napiš mi, dítě,

já jsem jich měla nepočítaných,

vždycky poradím moudře určitě,

stojím při Vás obou, tak milovaných.


Miluj přírodu, parků, alejí,

ta atmosféra tělem se stává,

prudčeji životem buňky se chvějí

a mizí žal, stesk i únava.


Člověk nadlehčen jaksi se stává,

vše jest krásnější jak v slunečním létě,

příroda štědře života rozdává

na té překrásné naší planetě.


A buď opatrná na každičkém kroku,

vždy přednost vozidlům dávej,

měj úctu k vědě a technickému pokroku

a stálý pozor vlevo a vpravo dávej.


A buď vždy zdravá, šanuj životní teplo,

jež jest samým životem v člověku,

nedopusť, aby Ti zdraví uteklo

a žij jako já celý život bez léků.


… neboť i ony škodí, jak nesčetněkrát se ukázalo. A nevěř, že není Boha! Bůh jest mladý a sličný nadzemskou krásou jak z měsíčního jasu. Viděla jsem Jeho torzo roku 1936, načež teprve jsem pochopila, že věčný nestárne a že stárnutí jest nemoc pozemšťanů. Ateizmus vede určitě k rakovině, poněvadž svrchovaný vládce veškerých atomů vesmíru řídí také atomy lidského těla — buď konstruktivně, anebo destruktivně — podle zásluh toho konkrétního člověka.