Slečna s plešatým nosem!

Tato úvaha spadá do kapitoly „Jak musíme umět hospodařit s atomy vlastního těla aneb nepodceňujme práci žádného z atomů.“

Tato slečna byla dcerou mlékařky a nosila mi mléko. Všimla jsem si, že má naprosto plešatý nos a jakoby bolavý. Něco na tom nose nebylo normálního! I zeptala jsem se jí z vědecké zvídavosti, proč její nos nemá ani jediný chloupek a zdá se být bolavým? To děvče mi vyprávělo, že byla ještě malá a šla po ulici, když tu šel jakýsi učedník se železnou tyčí a nechtěně ji uhodil do nosu. Tím se stalo, že nosní kost jí hnisala a nos měl prý ztratiti svůj obvyklý tvar. Natrápila se s tím mnoho, až konečně jí paní K~ová udělala parafínovou výplň.

Nu ovšem, nos již neměl svůj správný oběh krevní, a tak ztratil i chloupky! I když ta nebožačka nezemřela na úraz, může takto těžce umírat na rakovinu nosu a tváře.