Totality

Štb na Slovensku za „normalizácie“

Agónia komunistickej moci v zvodkách tajne polície

Pavel Žácek

Oddelenie dokumentácie zlocinov komunizmu Ministerstva spravodlivosti SR.

Bratislava 2002, 1. vydanie

OBSAH:

I. KONTRAROZVIEDNE ÚTVARY ŠtB NA SLOVENSKU, 1968 – 1989

I.1 Decentralizácia politickej polície v CSSR

I.2 Federalizácia útvarov ŠtB

I.3 Centralizácia riadenia ŠtB vo federálnej podobe

I.4 Stabilizácia štátobezpecnostného aparátu

I.5 Vznik správy kontrarozviedky v Bratislave

I.6 Éra generála Alojza Lorenca

I.7 Posledná reorganizácia FMV

I.8 Organizácia ŠtB v krajoch

I.9 Cinnost správ ŠtB v rokoch 1987

II. INFORMACNÝ TOK ŠtB

II.1 Tvorba smernice pre organizáciu a výstup informácií

II.2 Zmena systému v roku 1989

II.3 Záver

II.4 Výber z denných informácií a situacných správ

III. DENNÉ SITUACNÉ SPRÁVY (edícia):

Správa kontrarozviedky v Bratislave (XII. správa ZNB)

17. 11. 1989 – 22. 11. 1989

Správa kontrarozviedky v Bratislave (XII. správa ZNB)

23. 11. 1989 – 24. 11. 1989

Správa kontrarozviedky v Bratislave (XII. správa ZNB)

24. 11. 1989 – 7. 12. 1989

Správa Štátnej bezpecnosti KS ZNB Západoslovenského kraja a Bratislavy

17. 11. 1989 – 24. 11. 1989

Správa Štátnej bezpecnosti KS ZNB Západoslovenského kraja a Bratislavy

24. 11. 1989 – 7. 12. 1989

Správa Štátnej bezpecnosti KS ZNB Banská Bystrica

17. 11. 1989 – 11. 12. 1989

Správa Štátnej bezpecnosti KS ZNB Košice

17. 11. 1989 – 24. 11. 1989

Správa Štátnej bezpecnosti KS ZNB Košice

24. 11. 1989 – 12. 12. 1989

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

1

I.KONTRAROZVIEDNE ÚTVARY ŠtB NA SLOVENSKU, 1968 – 1989

1. Decentralizace politické policie v CSSR

Dusledky personálních zmen ve vedení Komunistické strany Ceskoslovenska

realizované pocátkem roku 1968, které v podstate odstartovaly rozsáhlý demokratizacní

proces Pražského jara destruující dosavadní podobu unitárního totalitního státu, se

samozrejme nevyhnuly ani ministerstvu vnitra a jemu podrízené tajné politické policii.

S urcitým fázovým zpoždením zacalo vedení tohoto silového resortu vnímat další

spolecenský proces – federalizaci Ceskoslovenské socialistické republiky, jenž prirozene

vyústil až ve vytvorení specifických “národních” útvaru Státní bezpecnosti na Slovensku.

Príslušná pasáž Akcního programu Komunistické strany Ceskoslovenska (KSC) z 5.

dubna 1968 venovaná ministerstvu vnitra (MV) ješte nereflektovala žádné zmeny v ceskoslovenských

vztazích. “Za politicky velmi závažnou otázku” pokládalo vedení KSC pouze

“správné zaclenení bezpecnostního aparátu ve státe.”

1 Obdobne ani ceskoslovenská vláda

ve svém programovém prohlášení o úkolech MV a bezpecnostního aparátu ze 24. dubna

zjevne nehodlala ustoupit od centralizované podoby ministerstva vnitra; požadovala

zabezpecení “jeho postavení jako ústredního orgánu státní správy” odpovedného vláde a

Národnímu shromáždení. “Kompetence a odpovednost ministerstva vnitra bude zahrnovat

organizaci vnitrní správy státu, ochranu verejného porádku, práv a majetku obcanu,

ochranu bezpecnosti republiky na úseku verejné bezpecnosti a státní bezpecnosti.”

2

Prvním dokumentem vycházejícím sice z tezí Akcního programu KSC, ale jinak

realisticky reagujícím na vývoj situace, byl návrh Akcního plánu ministerstva vnitra a plánu

bezprostredních opatrení ministra vnitra Josefa Pavla z 20. kvetna 1968. “Definitivní rozsah

pusobnosti MV a jeho organizacní struktura budou stanoveny až po vyrešení státoprávního

usporádání CSSR.”

3 Veškerou aktivitu v této oblasti prevzala do svých rukou slovenská

politická reprezentace. Predsednictvo Slovenské národní rady (SNR) již 6. kvetna v reakci

na prijetí Akcního programu Ústredním výborem KSC a ÚV Komunistické strany Slovenska

(KSS) obdrželo návrh legislativních opatrení, kde se v poznámce k cl. 66 jednoznacne

konstatovalo: “vo výlucnej národnej kompetencii teda zostávajú: 1. vnútro…”

4 Na slovenské

strane tedy od pocátku nikdo s jinými než národními republikovými resorty ministerstev

vnitra nepocítal.

Jako urcitý kompromis ve vláde vykrystalizoval návrh “ne príliš velkého poctu”

federálních ministerstev (jejich presný pocet mel být stanoven krátce po zasedání

predsednictva vlády 26. cervence 1968) a zatím blíže nespecifikovaných “vládních

koordinacních výboru”. V záznamu o tomto jednání je však zcela vynechána jakákoliv

zmínka o resortu ministerstva vnitra.

5 Naopak na následném jednání predsednictva SNR

(27. cervence) místopredsedové vlády Gustav Husák a Peter Colotka - stejne jako napr.

Petronela Višnovcová a Matej Lúcan - podporovali návrh, aby “rezorty… štátna bezpecnost

(nie rozviedka) boli riadené národnými orgánmi…”

6

Dne 7. srpna 1968 predložila odborná komise vlády pod vedením G. Husáka

dokument obsahující Návrh zásad federatívneho usporiadania CSSR, který rozvíjel

1

Ministerstvo vnitra a bezpecnostní aparát v období pražského jara 1968 (leden – srpen 1968). Prameny k dejinám

ceskoslovenské krize v letech 1967 – 1970. 7. Ed. F. Koudelka, J. Suk. Brno: 1996, s. 62.

2

Ibid, s. 91.

3

Ibid, s. 112.

4

Federalizácia ceskoslovenského štátu 1968 – 1970. Vznik cesko-slovenskej federácie roku 1968. Prameny

k dejinám ceskoslovenské krize v letech 1967 – 1970. 5/1. Ed. J. Žatkuliak. Brno: 1996, s. 66 – 67.

5

Ibid, s. 228.

6

Ibid, s. 230.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

2

konsenzuálne myšlenku vytvorení federálních výboru “s rozhodovacou právomocou vo

veciach… taxatívne stanovených… ústavným zákonom”. Federální výbor mel být složen

paritne z predstavitelu Ceské a Slovenské socialistické republiky a v jeho cele mel stanout

ministr. Prozatím však zjevne nebylo dosaženo shody, které federální orgány (úrady) se

zrídí; rešení otázky federálního propojení ministerstev vnitra stále ješte nestálo za zmínku.

7

Slovenská národní rada v reakci na tento dokument 6. zárí vydala své stanovisko:

“V záujme racionálneho usporiadania a delby kompetencie medzi federálne a národne

orgány treba klást dôraz na to, aby nedochádzalo k duplovaniu cinností vytváraním orgánov

a koordinacných výborov na federálnej úrovni. Ak sa ukáže zdôvodnená potreba ich

zriadenia, môžu vzniknút iba po dohode národných orgánov, pricom stanoviská

koordinacných výborov môžu mat len odporúcajúci charakter.”

8

Okupace CSSR zahájená v noci z 20. na 21. srpna 1968 peti armádami Varšavské

smlouvy sice zpomalila, respektive zastavila proces demokratizace, znacne však urychlila

legislativní prípravy federální podoby ceskoslovenského státu. Vláda na svém zasedání 9.

zárí rozhodla o zrízení Slovenské správy ministerstva vnitra, která se stala jakýmsi

zárodkem budoucího republikového ministerstva vnitra. Její vytvorení vláda oficiálne

zduvodnila: “…mimoriadnou situáciou v našom štáte a v záujme zdokonalenia riadenia

bezpecnosti na Slovensku a úzkej koordinácie práce s orgánmi Slovenskej národnej rady”.

9

O tri dny pozdeji predsednictvo SNR vyslovilo souhlas a doporucilo, aby ministr vnitra

jmenoval do cela nove zrizovaného orgánu genmjr. Egyda Pepicha.

10

K 17. zárí 1968 tak byla zrízena Slovenská správa ministerstva vnitra se sídlem

v Bratislave. E. Pepich se zároven stal námestkem ministra vnitra; ve své cinnosti mel

“úzce” spolupracovat s orgány SNR “pri zabezpecování jejich usnesení”. Vzniklá správa

prevzala do rízení “cinnost útvaru Sboru národní bezpecnosti na Slovensku v souladu se

zákony a ostatními právními predpisy, podle rozkazu a smernic ministra vnitra a podle

platných rozkazu a pokynu vydaných centrálními soucástmi SNB”. Genmjr. Pepich se také

stal nadrízeným všech príslušníku SNB na Slovensku s príslušnou kádrovou pravomocí.

V záveru zrizovacího rozkazu nový ministr vnitra Jan Pelnár zduraznil: “Tímto rozkazem není

dotcena pravomoc nácelníku krajských správ Sboru národní bezpecnosti na Slovensku;

ministru vnitra podléhají výlucne prostrednictvím námestka ministra povereného rízením

Slovenské správy ministerstva vnitra.”

11

Predsednictvo ÚV KSS 30. zárí 1968 schválilo a vzalo na vedomí jmenování

vedoucích funkcionáru správy. Námestkem E. Pepicha se stal pplk. Ján Gazdík, nácelníkem

Hlavní správy ŠtB pplk. Ján Pobeha, nácelníkem Hlavní správy Verejné bezpecnosti (VB)

pplk. Jozef Vadovický, nácelníkem kádrového odboru mjr. Gustáv Mišanka a vedoucím

sekretariátu mjr. Ján Janík.

12

Dne 18. zárí 1968 se i Ceská národní rada vyjádrila k dokumentu odborné vládní

komise. CNR považovala za nutné dokoncit legislativní práce tak, aby k 28. ríjnu mohl být

prijat ústavní zákon o federalizaci, soubežne požadovala pracovat na navazujících zákonech

a ostatních právních normách a organizacne pripravit podmínky pro rádný chod federace.

“Za tím úcelem je nezbytné, aby CNR a SNR projednaly konkrétní návrh paragrafového

znení návrhu ústavního zákona o federaci a dohodly se na rešení zejména techto problému:

1. Výpocet výlucných a spolecných pravomocí federace i jejích zákonodárných

kompetencí musí být peclive prozkoumán, aby nebyla porušena nezbytná jednota

ekonomického a politického života a jednota právního rádu a aby na druhé strane nebyla

7

Ibid, s. 242 - 243.

8

Ibid, s. 254.

9

Usnesení vlády CSSR c. 322 z 9. 9. 1968. PEŠEK, Jan: Nástroj represe a politickej kontroly. Štátna bezpecnost na

Slovensku, 1953 – 1970. Bratislava: 2000, s. 93.

10

Usnesení predsednictva SNR c. 171 z 12. 9. 1968. Ibid.

11

Rozkaz ministra vnitra CSSR c. 63 z 27. zárí 1968 “Zrízení Slovenské správy ministerstva vnitra”, cj. SV-

2864/01-68.

12

PEŠEK, Jan: c. d., s. 93 – 94.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

3

omezována rovná práva republik.

CNR doporucuje, aby ústavní zákon se zretelem ke složité politické situaci i

nárocným úkolum spojeným s prechodem k federativnímu usporádání stanovil rozdelení

kompetencí v oblasti spolecných kompetencí obecne. Jejich konkrétnejší vymezení je vecí

dalších zákonu…”

13

Poslední z požadavku Ceské národní rady se z politických duvodu nikdy behem

nadcházející normalizace nepodarilo naplnit; praktická cinnost trí ministerstev vnitra byla po

následujících dvacet let spíše jeho opakem. “Zpusob práce a strukturu národních a

federálních orgánu a úcelné zjednodušení rozsahu a forem ústavních záruk ochran

národních zájmu je treba propracovat a stanovit tak, aby byly slucitelné s hybností a

pružností rízení a s maximální hospodárností.”

14

Ve stanovisku vlády k federalizaci CSSR z 26. zárí 1968, pripraveném Husákovou

odbornou vládní komisí, v podstate prevážilo slovenské stanovisko požadující minimální

propojení nekterých resortu na federální úrovni (vnitro stále ješte explicitne uvedeno

nebylo). “Vo veciach výlucnej kompetencie národných štátov… si môžu orgány republík na

zabezpecenie spolocného postupu zriadovat spolocné stále alebo docasné koordinacné

orgány (výbory) zložené paritne bez direktívnej právomoci, s malým nevyhnutným

aparátom…”

15

Téhož dne odborná vládní komise predložila národním radám, vláde CSSR a výborum

Národního shromáždení k projednání návrh ústavního zákona o ceskoslovenské federaci.

Takto reflektovali príslušníci Státní bezpecnosti tento návrh pocátkem osmdesátých let:

“Mimoriadne závažným problémom pre celú Bezpecnost boli federácia CSSR a jej dopad na

prácu Zboru [národnej bezpecnosti] a vedenie MV. Problémy spojené s riešením tejto otázky

boli úplne nové, správne cesty sa len hladali.

Najväcším problémom príprav federácie sa stala otázka postavenia federálneho

orgánu vnútra… Návrh zákona [z 26. septembra 1968] pojednával o problematikách

bezpecnosti v clánku c. 23 – úprava matrík, obcianskych preukazov, evidencia obyvatelstva

a pobytu cudzincov, v clánku c. 24, ktorý uložil upravovanie pomerov ozbrojených

bezpecnostných zborov do kompetencie CSSR, pricom kompetencie medzi CSSR, CSR a SSR

vo veciach vnútorného poriadku a bezpecnosti štátu mal upravit zákon FZ [správneji: další

zákon Národního shromáždení]. Je logické, že clánok c. 7, ktorý pojednával o výlucnej

kompetencii CSSR neobsahoval ustanovenia, týkajúce sa rezortu, ale tieto ustanovenia

neobsahoval ani clánok 72 urcujúci kompetenciu vlády CSSR.”

16

Cl. 8 uvedeného návrhu ústavního zákona do spolecné kompetence uvažované

Ceskoslovenské socialistické federativní republiky a Ceské a Slovenské socialistické

republiky mj. urcil vnitrní porádek a bezpecnost státu. V návaznosti na to byl cl. 77

navrhnut takto: “V nekterých oborech spolecné kompetence pusobí federální výbory

Ceskoslovenské socialistické federativní republiky s rozhodovací pravomocí ve vecech

stanovených taxativne. Federální výbor se skládá ze stejného poctu z obcanu Ceské

socialistické a Slovenské socialistické republiky. V cele federálního výboru je ministr.”

Jedním z techto federálních výboru Ceskoslovenské socialistické federativní republiky se mel

stát i federální výbor pro veci vnitrní.

17 “Najdôležitejším clánkom pre urcenie charakteru

federálneho orgánu vnútra bol clánok c. 77, ktorý s ustanovením FMV nerátal, ale namiesto

toho navrhol vytvorit Federálny výbor pre veci vnútorné. Tento výbor mal pozostávat zo

zhodného urceného poctu pracovníkov [nove zrízených] MV CSR a MV SSR vedených

príslušným ministrom. Minister vnútra federálnej vlády mal stát na cele Výboru, mohol

vykonat rozhodnutie až po dohode oboch ministerstiev. V prípade, že by sa obe nedohodli,

alebo že by jedno nesúhlasilo s rozhodnutím federálneho ministra, mala o probléme

13

Federalizácia ceskoslovenského štátu 1968 – 1970, c. d., s. 258.

14

Ibid, s. 260

15

Ibid, s. 271.

16

SLUŠNÝ, Jaromír: Cinnost ZNB v tzv. krízovom období. Disertacní práce VŠ SNB. Praha: 1982, s. 161.

17

Federalizácia ceskoslovenského štátu 1968 – 1970, c. d., s. 278, 288.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

4

rozhodnút vláda. Uvedené riešenie teda výrazne obmedzovalo postavenie federálnych

orgánov i federálneho ministra a naopak, vyzdvihlo význam národných ministerstiev.”

18

Zrízení federálního výboru prosazovala napr. Slovenská správa ministerstva vnitra,

která zároven s krajskou správou SNB Bratislava navrhovala federalizovat kontrarozvedku,

tzn. vytvorit Federální správu kontrarozvedky, Ceskou a Slovenskou správu kontrarozvedky

a jim podrízené Oblastní správy. Vedení ministerstva vnitra CSSR samozrejme s temito

tendencemi nesouhlasilo a požadovalo jako federální orgán vytvorit federální ministerstvo

vnitra. Stanovisko II. správy Hlavní správy StB z 26. zárí 1968 obsažené v materiálu

Morálnopolitický stav na II. správe FSZS bylo jednoznacné: “Väcšinou príslušníkov je

vytvorenie troch kontrarozviedok hodnotené ako krok spät… je poukazované na skutocnost,

že pracovné komisie, ktoré rozpracúvali zásady federalizácie na podmienky kontrarozviedky,

boli zložené z podstatnej casti z príslušníkov, ktorí sa už exponovali v tzv. obrodnom

procese, ked bola snaha rozbit aparát ŠtB.”

19

Kyvadlo se pomalu vychylovalo ve prospech vytvorení federálního ministerstva

vnitra. Další vládní návrh zákona o ceskoslovenské federaci predložený odbornou vládní

komisí 17. ríjna 1968 zákonodárným orgánum CSSR již v cl. 7 obsahoval zárodek

rozsáhlejšího federálního orgánu: “Do výlucné kompetence Ceskoslovenské socialistické

republiky patrí: … e) ochrana federální ústavnosti….”

20 Ústavní zákon c. 143 z 27. ríjna 1968

o ceskoslovenské federaci krome “výlucnej pôsobnosti Ceskoslovenskej socialistickej

republiky” pri ochrane federální ústavnosti (cl. 7, odst. 1, písm. e/) stanovil do oblasti

“spolocnej pôsobnosti Ceskoslovenskej socialistickej republiky a obidvoch republik” i

“vnútorný poriadok a bezpecnost štátu” (cl. 8, odst. 1, písm. n/).

21 Další zmeny v podstate

predjímaly i clánky 76 (“Vláda Ceskoslovenskej socialistickej republiky zabezpecuje plnenie

úloh federácie v oblasti národnej obrany, upevnovania bezpecnosti krajiny…”), 80

(“Federálne ministerstvá, federálne výbory a ostatné federálne ústredné orgány môžu na

základe zákonov Federálneho zhromaždenia a v ich medziach vydávat všeobecne záväzné

právne predpisy, ak sú k tomu splnomocnené.”) a 81(“Federálne ministerstvá pôsobia

v oblasti výlucnej pôsobnosti federácie a v oblasti pôsobnosti spolocnej...”).

22

Dne 22. ríjna 1968 rozeslal zástupce nácelníka hlavní správy StB pplk. JUDr.

Jaroslav Kubík “v souvislosti s novým státoprávním usporádáním” jako podklad nadcházející

porady konané o tri dny pozdeji materiál dotýkající se “rozsahu pusobnosti” Státní

bezpecnosti. “Obsahem jednání bude posouzení predložených návrhu a ujednocení

stanoviska na rozdelení pusobnosti mezi federálními a národními orgány v oblasti agenturne

operativní práce, sledování, zpravodajské techniky a vyšetrování Státní bezpecnosti.”

Krome definování “hlavní cinnosti” ceskoslovenské kontrarozvedky materiál

analyzoval systém rízení Státní bezpecnosti na úrovni federálního a národního orgánu. Na

národní úrovni dokument rozebíral tri základní funkce: informacní, rozhodovací a kontrolní.

“1/ Informacní cinnost

a) v oblasti agenturne operativní práce na svém území provádí soustredování a analýzu

informací o

- zamerení, zájmech, metodách a prostredcích vnejšího i vnitrního neprítele po

jednotlivých odborných úsecích cinnosti (linie, problematiky, objekty),

- rozsahu a úrovni rozpracovávaných stb prípadu a signálu,

- rozsahu a úrovni prostredku agenturne operativní práce (agenturní aparát,

sledování, operativní technika), jejich rozmístení a využití,

- výsledcích plnení uložených úkolu po jednotlivých liniích a objektech.

18

SLUŠNÝ, Jaromír: c. d., s. 161 – 162.

19

Ibid, s. 162.

20

Federalizácia ceskoslovenského štátu 1968 – 1970, c. d., s. 304.

21

Ibid, s. 348.

22

Ibid, s. 362. Státní bezpecnost pocátkem osmdesátých let vnímala prijatou podobu ústavního zákona c. 143/1968

Sb. jako jednoznacné vítezství snah o vytvorení FMV: “Zákon o ceskoslovenskej federácii c. 143/1968 Zb. nakoniec

akceptoval snahu vedenia o vytvorenie FMV jako federálneho orgánu vnútra.” SLUŠNÝ, Jaromír: c. d., s. 162.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

5

b) V oblasti organizacní výstavby a vztahu soustreduje a analyzuje informace o

- vnitrní organizacní výstavbe, rozmístení sil a prostredku na vlastním území,

- úcelnosti vnitrní delby práce v rámci své pusobnosti a ve vztahu k podrízeným

složkám.

c) V oblasti kádrove výchovné soustreduje a analyzuje informace o

- potrebách odborne zdokonalovacího školení na jednotlivých odborných úsecích,

- potrebách doplnování a rozmistování kádru uvnitr vlastního orgánu.

2/ Rozhodovací cinnost

a) V oblasti výkonu agenturne operativní práce

- organizuje a prubežne zajištuje agenturne operativní práci na svém území

v souladu se stanovenými zásadami po jednotlivých druzích cinnosti za využití všech

sil a stb prostredku,

- zajištuje efektivní využití operativne technických a sledovacích prostredku na svém

území,

- rozhoduje o agenturne operativních opatreních na svém území, pokud nejsou

vyhrazena ke schválení vyššímu orgánu (práce do zahranicí, realizace špionáže

apod.),

- schvaluje agenturne operativní úkony a nasazování operativní techniky a sledování

v rámci své schvalovací pravomoci,

- zpracovává a predkládá návrhy na úpravu metod agenturne operativní práce.

b) V oblasti plánování

- rozpracovává úkoly z úrovne federálního orgánu na podmínky jednotlivých

odborných úseku (v oblasti vlastní operativní práce), a to formou pracovních

programu.

- v rámci své pusobnosti urcuje rozsah agenturne operativní práce

v obhospodarovaných objektech,

c) V oblasti organizacní cinnosti

- zajištuje soucinnost jednotlivých odborných úseku pri plnení stanovených úkolu,

- zajištuje vyhodnocení plnení plánovaných úkolu a informovanost nadrízeného

orgána ve stanoveném rozsahu,

- predkládá návrhy na úpravu vnitrní výstavby,

- ustanovuje do funkcí a rozhoduje o ostatních úkolech kádrove výchovné práce

v rámci své kompetence,

- zajištuje odborne zdokonalovací školení.

d) V oblasti normotvorné cinnosti

- rozpracovává, upravuje a vydává metodické pokyny pro podrízené soucásti

v jednotlivých odborných úsecích cinnosti.

3/ Kontrolní cinnost

Provádí kontroly plnení úkolu

- prímým stykem s podrízenými pri projednávání agenturne operativních opatrení do

akcí,

- studiem predkládaných materiálu ke schválení,

- pomocí statisticko-evidencního oddelení (prehledy o rustu, pohybu agenturne

operativních svazku),

- vysíláním pracovníku odborných úseku na podrízené složky,

- vyhodnocením informací o plnení plánovaných úkolu z jednotlivých odborných

úseku.”

23

Dne 1. listopadu 1968 rozeslal pplk. Kubík v rámci prípravy na další schuzku “k

pripomínkám 1. alternativu námetu federálního usporádání pusobnosti cs. kontrarozvedky”,

kterou zpracovala zvláštní komise, a návrh “správy MV Bratislava na organizaci náplne

23

A MV CR, fond A 7, inv. j. 367. Podklady k porade konané 25. 10. 1968 v 9.00 hod. v kancelárí zástupce

nácelníka HS-StB pplk. JUDr. J. Kubíka.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

6

práce na úseku kontrarozvedky a vnitrního zpravodajství”.

Dokument Námety federálního usporádání pusobnosti cs. kontrarozvedky (oblast

služby) v úvodu stanovil poslání kontrarozvedných útvaru Státní bezpecnosti - chránit

socialistické a spolecenské zrízení “pred útoky vnejšího a vnitrního neprítele”. Cs.

kontrarozvedka byla definována jako orgán “státního donucení, který ve své cinnosti

zároven uplatnuje prostredky spolecenského pusobení a prevence”.

Krome návrhu na rozdelení základních cinností kontrarozvedky ve federálním usporádání

dokument doporucoval spolecné (federální i národní) i výlucné národní kompetence: “Do

spolecných kompetencí (federální i národní) se doporucuje zahrnout veškeré cinnosti

spojené s vytycováním úkolu a zajištováním kontrarozvedné práce na úseku:

- ochrany státního tajemství a jeho nositelu (vcetne VC [vízoví cizinci] a výjezdu do

KS [kapitalistické státy])

- neprátelských emigrantských a jiných zahranicních center.

Spolecná kompetence v uvedených problematikách predpokládá:

a) rovnoprávnou úcast národních orgánu na tvorbe zamerení a metod;

b) jednotnou úpravu základního zamerení a metod pro výkonné národní orgány

kontrarozvedky;

c) možnost centrálního rízení (z federálního orgánu) vymezených cinností, jako

napríklad:

- jednotne vedené celostátní evidence zájmových cizincu a zjištených signálu,

- centrální prehled o cinnosti zahranicních neprátelských center a o využívání

agenturne operativních prostredku v zahranicí v tomto problému,

- centrální prehled a analýza úniku skutecností predstavujících státní tajemství.

(V zajištování úkolu v problematikách se spolecnou kompetencí mohou vzniknout potíže

v rízení, bude proto nutné kompetence peclive vymezit a pocítat s tím, že federální orgán

zde musí postupovat velmi citlive.)”.

Do výlucné kompetence národních orgánu komise doporucovala “zahrnout veškeré

cinnosti spojené s vytycováním a zajištováním kontrarozvedných úkolu na úseku:

- vnitrního zpravodajství,

- odhalování, rozpracování a dokumentace protistátních tr. cinu podle §§ tr. zákona

…./ konkretizace je závislá na konecném znení akcního plánu kontrarozvedky/

(záškodnictví, sabotáž, teror atd.).

24

Národní orgány kontrarozvedky zajištují mimo to veškerý výkon kontrarozvedné

práce po všech problematikách. Federální orgán zasahuje do rízení výkonu a prímo

vykonává jen presne omezené a taxativne stanovené cinnosti.

Poznámka:

Jestliže se uzná, že úsek boje proti rozvedkám má prevážne federální charakter, pak

v zájmu nezbytné specializace a dodržené cistoty linie boje bude nutné:

a) presne vymezit postup ostatních kontrarozvedných úseku v tech prípadech, kdy dojde ke

zjištení signálu o cinnosti rozvedek v jejich problematikách. Doporucuje se prijmout tyto

zásady:

- v prípadech akcí na území republiky povinnost hlásit na úseku proti rozvedkám a

další opatrení provádet podle jeho pokynu;

- v prípadech akcí ve vztahu do zahranicí (kontakt na pracovníka rozvedek, jejich

agenturu) predávat tyto prípady k dalšímu opatrení úseku boje proti rozvedkám;

b) vymezit povinnost federálního orgánu k národním orgánum v oblasti poskytování

informací o:

- zájmech neprátelských rozvedek na území národního orgánu,

- celkových trendech neprátelské cinnosti rozvedek po jednotlivých liniích i vcelku;

c) vymezit zpusob uplatnování vlivu na zamerení kontrarozvedného boje proti rozvedkám

24

K puvodnímu návrhu srov. RMV c. 39 z 8. 8. 1968, in: Ministerstvo vnitra, c. d., s. 209 – 211.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

7

z hlediska specifických potreb národních orgánu (mohou se vyskytnout).”

V záveru Zásad stálo, že obsahují pouze “základní predstavy o rozdelení delby mezi

federální a národní orgány kontrarozvedky”. Pokud by došlo ke schválení tohoto elaborátu –

psali jeho autori - bude treba je konkretizovat. “Již pri rešení zásad se však vyskytly potíže,

které se nepodarilo prozatím jednotne vyrešit. Jde zejména:

a) o další pojetí rízení výkonu a vlastní výkon v oblasti využívání prostredku

operativní techniky;

b) o nové pojetí tzv. vnitrního zpravodajství a s tím spojených cinností (prozatím

nekolik alternativ – je nutné rozhodnout o jedné);

c) o efektivnosti dalšího rízení OPK [oddelení pasové kontroly] ze strany

kontrarozvedky a celkového dalšího pojetí práce v problematice VC a výjezdu v souvislosti

s rešením ochrany státního tajemství;

d) vyjasnení úlohy vojenské kontrarozvedky;

e) o další usporádání vyšetrování Státní bezpecnosti (úloha, organizacní struktura,

vazby).”

Vedení hlavní správy StB si nedovolilo k diskusi nepredložit také návrh Slovenské

správy MV (v písemnosti dusledne oznacované správa MV Bratislava), nazvaný Organizace a

nápln práce na úseku kontrarozvedky a vnitrního zpravodajství, který navrhoval zásadní

vymezení delby práce mezi federálními a národními orgány Státní bezpecnosti. “Federální

orgán cs. kontrarozvedky je ve vymezených cinnostech rídícím, analytickým, kontrolneprávním

a koordinacním orgánem cs. kontrarozvedky.”

25 Vlastní výkon “agenturne

operativní cinnosti” cs. kontrarozvedky “vcetne práce na území protivníka” mel být

v predstavách Slovenské správy MV “realizován Ceskou a Slovenskou správou

kontrarozvedky a jimi zrízených Oblastních správ [!] kontrarozvedky”.

Navrhovaná slovenská správa kontrarozvedky se sídlem v Bratislave se mela stát

“rídícím, analytickým, kontrolne-právním, koordinacním a ve vymezených cinnostech i

výkonným orgánem” jednotné cs. kontrarozvedky, “s pusobností na území národního státu”.

Jako podrízená složka federálního orgánu by sama rídila sobe podrízené orgány – oblastní

správy kontrarozvedky na Slovensku. Konkrétní pracovní nápln Slovenské správy

25

Konkrétní nápln práce federálního orgánu cs. kontrarozvedky mela být dle predstavitelu “správy MV Bratislava”

následující: “Na základe požadavku vlády i ústredních orgánu tak i na základe rozboru operativní situace

- bude urcovat hlavní zamerení práce cs. kontrarozvedky v cinnostech, které se týkají federálního státu jako celku,

- je rídícím orgánem z hlediska rozdelení úloh mezi národními orgány v práci proti rozvedkám a jiným neprátelským

zahranicním centrum, které vedou rozvednou cinnost proti státu jako celku,

- rídí cinnost národních kontrarozvedných orgánu v boji proti kapitalistickým ZÚ na území CSSR v zahranicí,

- koordinuje cinnost kontrarozvedky s ostatními složkami MV ve smyslu jejich pracovní náplne a zájmy

kontrarozvedky na její využití,

- koordinuje cinnost kontrarozvedky s rozvednými a kontrarozvednými orgány MNO a vztahové problémy k jiným

civilním orgánum a organizacím, jejichž cinnost je kontrarozvedkou využívána (MZV, MZO atd.)

- ve spolupráci s dalšími vymezenými státními orgány provádí výkonnou cinnost pro dezinformaci protivníka,

- provádí výkonnou cinnost ve vztahových otázkách a koordinaci práce cs. kontrarozvedky s bezpecnostními orgány

ostatních socialistických státu,

- zabezpecuje centrální výzkum a vývoj operativní techniky a spojovacích prostredku,

- zabezpecuje jednotnou koncepci metod a forem práce kontrarozvedky, i útvaru vnitrního zpravodajství, tak i

predpoklady pro jednotný, moderní, administrativne-evidencní, statistický a hospodárský systém za maximálního

využití strojové techniky,

- soustreduje v rámci republiky informace celostátního významu z oblasti práce rozvedek, i úseku vnitrního

zpravodajství, uskutecnuje analýzu státobezpecnostní situace, zájmu, metod a forem práce neprátelských rozvedek a

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

8

kontrarozvedky byla navrhována následovne:

“- Bude se podílet na rozpracovávání rozvedných a jiných neprátelských center na území

protivníka, které vyvíjejí konkrétní cinnosti proti Ceskoslovensku. V tomto smeru bude

provádet rízení oblastních správ, tak i cást výkonné cinnosti;

- Provádí zpravodajské, organizacní i speciální opatrení k ochrane vymezených objektu,

vcetne hranicních prechodu duležitých z hlediska zájmu republiky pred pronikáním

neprátelských rozvedek a k ochrane státního tajemství na území CSSR i v zahranicí,

- Bude se podílet na rozpracovávání zastupitelských úradu a jiných organizací

kapitalistických státu na území CSSR, s cílem odhalit zde legalizovaných rozvedcíku [!] a

jejich cinnost;

- Odhalovat agenturu a jiných [!] spolupracovníku rozvedných a neprátelských

zahranicních center mezi našimi obcany a cizinci, pusobícími na území CSSR;

- Prostredky preventivního pusobení chránit cs. obcany pred cinností neprátelských

rozvedek;

- Prostredky agenturne operativní práce rozpracovávat signály o trestné cinnosti osob –

cs. obcanu a cizincu, v rozsahu základního zamerení provádet jejich operativní dokumentaci

a odevzdávat je orgánum cinným v trestním rízení;

- Predcházet trestné cinnosti organizacními opatreními v oblasti generální a individuální

prevence;

- Rídit a kontrolovat cinnost odboru sledování na oblastních správách, metodicky

zdokonalovat a rozvíjet nové formy sledování. Ve vážných akcích celostátní povahy

koordinovat sledovací akce mezi oblastními správami v Cechách a na Slovensku;

- V rámci zákonných norem a rezortních smernic rídit a kontrolovat používání operativne

technických prostredku a ve vymezených akcích plnit na úseku operativní techniky i

výkonnou cinnost. Útvar operativní techniky pri Slovenské správe kontrarozvedky úzce

spolupracuje s centrálním výzkumným a vývojovým pracovištem pri federálním orgánu;

- Slovenská správa kontrarozvedky bude zabezpecovat koordinacní a vztahové otázky

k ostatním složkám MV a MNO na Slovensku (VB, VKR, rozvedka GŠ apod.). Soucasne reší

vztahové problémy k civilním orgánum a organizacím, jejichž cinnost je kontrarozvedkou

využívána (PZO, CEDOK, atd.)

- Na úseku Vnitrního zpravodajství rídí Slovenská správa kontrarozvedky oblastní správy

kontrarozvedky, zejména v techto náplních cinnosti:

Hlavním úkolem bude získávání informací o cinnosti protisocialistických skupin, i

jednotlivcu, zejména z hlediska jejich spojení na neprátelské zahranicí. Další rozhodující

sférou cinnosti bude rozpracování a kontrola zámeru i cílu emigrantských a jiných

zahranicních neprátelských center, pracujících proti CSSR (napríklad Rada svobodného

Ceskoslovenska, Svobodná Evropa, centra ludácké a separatistické emigrace, Ústav Cyrila a

Metodeje apod.).

V oblasti trestne-právní orientovat cinnost predevším na odhalování trestných cinu

vymezených pro útvar Vnitrního zpravodajství trestním zákonem. Težište práce útvaru

Vnitrního zpravodajství bude spocívat prevážne v informacní cinnosti. Poznatky charakteru

závažné protistátní cinnosti budou odstupované samostatnému operacnímu pracovišti

k rozpracování, dokumentaci a príprave trestního postihu.

- Slovenská správa kontrarozvedky bude dále provádet statisticko-evidencní cinnost

na území Slovenska.”.

Vedení Slovenské správy MV v rámci organizacního clenení Slovenské správy

kontrarozvedky predpokládalo “na základe rozboru hlavních smeru náporu protivníka”

vytvorení “nekolikerých odboru” po liniích kontrarozvedky a vnitrního zpravodajství, odboru

sledování, odboru operativní techniky a odboru evidencne-statistického. “V rámci štábního

jiných zahranicních center, tak i analýzu vývojového trendu neprátelských projevu v CSSR.”

Viz následující pozn.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

9

útvaru nácelníka bude vytvorena skupina analytiky, která bude relativne nezávislá na rízení

a výkonu z úseku kontrarozvedky a vnitrního zpravodajství. Výsledky analytiky budou

sloužit k zpetnému rízení celkové cinnosti, k informování federálního orgánu, tak i

národních, státních a stranických orgánu.”

Jako výkonné orgány kontrarozvedné cinnosti návrh požadoval zrídit oblastní správy

kontrarozvedky, vcetne jedné v Bratislave, což bylo zduvodnené “obsáhlou problematikou

v dusledku teritoriálního položení a specificností Bratislavy” jako hlavního mesta Slovenska.

“Na oblastních správách predpokládáme zrízení potrebného poctu pracovišt (odbory,

oddelení) podle povahy státobezpecnostních problému v teritoriu oblasti, s podstatným

clenením na kontrarozvedku a vnitrní zpravodajství, tak i štábních orgánu nácelníka.”

Na základe podrobné analýzy operativní situace “ve svých teritoriích” by Oblastní

správy kontrarozvedky zrizovaly vysunutá pracovište (složená ze skupin anebo jednotlivých

operativních pracovníku), která se mela stát jejich soucástí “podle rozsahu problému bez

ohledu na územní clenení samosprávy. Pri zrizování techto pracovišt bude brán prvoradý

zretel na tyto ukazatele:

- místa, která jsou predmetem zájmu kapital. rozvedek,

- místa soustredování kapitalistických diplomatu,

- místa koncentrace vízových cizincu,

- místa, která jsou v popredí zájmu emigrantských center a ruzných institucí aktivne

neprátelsky pracujících proti CSSR,

- místa, kde se nacházejí duležité ekonomické a vojenské objekty, tak i skutecnosti

tvorící predmet státního tajemství.”

26

Tento návrh se zjevne stal – bez ohledu na názor pražské centrály – predlohou pro

vytvorenou hlavní správu ŠtB.

2. Federalizace útvaru StB

Dalším posunem ve prospech vytvorení federálního ministerstva vnitra se stal zákon

c. 166/1968 Sb. ze dne 19. prosince 1968, který vymezil pusobnost CSSR v oblasti vnitrního

porádku a bezpecnosti. Od 1. ledna 1969 do federální pravomoci spadala: a) koordinace

cinnosti orgánu obou republik pri rízení ozbrojených bezpecnostních sboru, b) rízení tech

složek ozbrojených bezpecnostních sboru, “které jsou vycleneny k plnení zvláštních úkolu…

a k ochrane federálních orgánu a institucí…”

27 Z téhož dne je i ústavní zákon o zrízení

federálních ministerstev a federálních výboru, který jako tretí ústrední orgán státní správy

CSSR v poradí zrídil ministerstvo vnitra.

28

Ješte bude nutno podrobit zkoumání príliš jednoznacná tvrzení komunistické

historiografie, že hlavním motivem prosazení zrízení trí ministerstev vnitra (tj. i trí

kontrarozvedných soucástí StB) nebyla federalizace, ale primárne “politické” duvody –

izolace “pravicového centra” v Bezpecnosti a omezení jeho “pravomocí”, respektive pozic.

Snaha o konsolidaci bezpecnostního aparátu (samozrejme z pohledu normalizátoru)

mnohonásobne prevážila “roztríštenost” kontrarozvedky, prestože tento stav vedl až k

“dublování nekterých cinností”.

29

26

A MV CR, fond A 7, inv. j. 367. Podklady k porade konané 8. 11. 1968 v 9.00 hod.v kancelári pplk. J. Kubíka

byly rozeslány pod cj. N/Š-00283/1968.

27

Zákon c. 166/1968 Sb. ze dne 19. prosince 1968 o vymezení pusobnosti Ceskoslovenské socialistické republiky

ve vecech vnitrního porádku a bezpecnosti, § 1, odst. a), b).

28

Ústavní zákon c. 171/1968 Sb. ze dne 19. prosince 1968 o zrízení federálních ministerstev a federálních výboru,

cl. 1 a 3.

29

SNÍTIL, Zdenek a kol.: Strucný prehled dejin SNB. Praha: 1981, s. 122; Revolucní a bojové tradice II. správy

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

10

Státoprávní zmeny vyvrcholily 1. ledna 1969, kdy vstoupil v platnost zákon o

ceskoslovenské federaci. Krome federálního ministerstva vnitra (ministr vnitra CSSR Jan

Pelnár) tak definitivne vznikla i národní ministerstva. Do cela ministerstva vnitra CSR byl

postaven Josef Grösser a ministrem vnitra SSR se stal Egyd Pepich.

30 V rámci završení

federalizacního procesu byla na ministerstvu vnitra CSSR zrízena funkce státního tajemníka

(Ján Majer), snížen pocet námestku i clenu kolegia a civilnesprávní úsek spolu s Verejnou

bezpecností se prevedly na národní ministerstva. Stávající kontrarozvedné útvary byly

transformovány do podoby slovenské hlavnej správy ŠtB (od 1. 1. 1969), ceské hlavní

správy StB a Federální správy zpravodajských služeb (od 1. 3. 1969). V prvních mesících

roku 1969 se uskutecnila nezbytná delimitace “kádru”, materiálne technického zabezpecení

a financí; tento proces skoncil až 31. brezna, kdy pod národní ministerstva byly prevedeny

príslušné krajské správy SNB, ovšem bez zároven vyclenených 1. (rozvedných) odboru.

31

Od pocátku roku 1969 rídil Státní bezpecnost na Slovensku námestek ministra vnitra

pro StB plk. Vincent Ožvolda. Organizacní struktura složek StB ministerstva vnitra SSR byla

následující:

Název spisová znacka

- bezpecnostný odbor (mjr. M. Fodran) BOŠ

- Hlavná správa ŠtB (pplk. Ondrej Dovina) KR

- správa vyšetrovania ŠtB (mjr. Pavol Slopovský) VŠ

- správa pasov a víz (pplk. Tomáš Harag)

- správa ochrany straníckych a ústavných cinitelov O

- oddelenie ochrany utajovaných skutocností (Ján Batovský).

32

Organizacní podoba vcetne nácelnického sestavu hlavnej správy Štátnej bezpecnosti

MV SSR byla k polovine roku 1969 následující:

33

Nácelník Hlavnej správy ŠtB:

pplk. Ondrej Dovina

Zástupca nácelníka:

mjr. Jozef Vavro

Nácelník odboru proti rozv. USA: Nácelník analytického odboru:

pplk. Bohuslav Vavro mjr. Ondrej Dányi

Nácelník odboru proti rozv. VB: Nácelník pers. a kádr. odboru

mjr. Peter Síjka mjr. Gustáv Grom

Nácelník odboru proti VC a OPK Nácelník vnútorného odboru:

kpt. Anzelm Juriga kpt. Peter Mlej

Nácelník odboru sledovania: Nácelník odd. inšpekcie:

mjr. Eduard Púcik kpt. Ondrej Havaši

Nácelník odboru evid. a štat. Nácelník odd. hosp. financného

pplk. Jozef Hrnciar mjr. Ján Majko

Zástupca nácelníka:

pplk. Ing. Michal Dudáš

SNB. Zdroj síly a úspechu v boji proti neprátelským rozvedkám. IX. správa SNB. Praha: 1983, s. 268.

30

Dle NMV SSR c. 6 ze dne 11. brezna 1969 se cleny vedení MV SSR stali: 1. námestek plk. S. Martinko, námestek

pro civilnesprávní úsek JUDr. J. Filko, námestek pro VB plk. J. Gazdík a námestek pro StB pplk. V. Ožvolda. Cit.

dle SLUŠNÝ, Jaromír: c. d., s. 173.

31

Ibid, s. 173 – 174. Z funkcních míst urcených príslušníkum StB byly delimitovány všechny neobsazené tabulky

nacházející se ke konci roku 1968 na KS SNB v Bratislave, Banské Bystrici a v Košicích, vcetne nekterých

z puvodního ministerstva vnitra CSSR; skutecné stavy (naplnenost tabulkových míst) se ješte koncem roku 1969

v rámci kraju pohybovaly na úrovni 85 – 90% plánovaných poctu. PEŠEK, Jan: c. d., 94 – 95.

32

Ibid, s. 94; FROLÍK, Jan: Nástin organizacního vývoje státobezpecnostních složek Sboru národní bezpecnosti

v letech 1948 – 1989. In: Sborník archivních prací c. 2/1991, s. 497.

33

PEŠEK, Jan: c. d., s. 236.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

11

Nácelník odboru proti rozv. NSR: Nácelník obl. spr. ŠtB Bratislava

mjr. Michal Hustiak pplk. JUDr. M. Kasan

Nácelník odboru spr. ochr. st. taj. Nácelník obl. spr. ŠtB B. Bystrica

mjr. Vojtech Makovínsky pplk. Emil Blaho

Nácelník 1. odboru vnútor. zprav. Nácelník obl. spr. ŠtB Košice

pplk. JUDr. Jozef Daško pplk. Ing. Ján Hanuliak

Nácelník 2. odboru vnútor. zprav.

mjr. Štefan Štefunko

Nácelník odboru sprav. techniky

mjr. Vladimír Kucián

Krome správy zahranicne politické rozvedky (I. správa SNB), která zustala ve

výlucné pravomoci federálních orgánu, všechny ostatní složky Státní bezpecnosti pracovaly

ve trojím vydání. Tento stav ve velmi krátké dobe vyústil až ke sporum a konfliktum, které

pramenily z nedostatecného, respektive nepromyšleného rozdelení pravomocí mezi

federálním a národními ministerstvy.

34 Situaci se nepodarilo vyrešit ani ustavením

Koordinacní rady cs. kontrarozvedky, která byla zrízena rozkazem ministra J. Pelnáre

s úkolem zajistit “jednotnou a koordinovanou cinnost federální a národních kontrarozvedek

v boji proti centrálám neprátelských rozvedek, jiným neprátelským organizacím a jejich

pomahacum na území CSSR”. Tento poradní, konzultacní a iniciativní orgán postrádal

jakékoliv rozhodovací pravomoci a za stávajících okolností nijak neovlivnil praktickou

cinnosti Státní bezpecnosti.

35

Nebylo divu, že všichni tri ministri vnitra 23. cervence 1969 predložili predsednictvu

ÚV KSC Zprávu o problémech a nedostatcích v práci Státní bezpecnosti a jejích prícinách.

Dokument v úvodu charakterizoval tehdejší dobu “zásadní prestavby dosavadních rídících

clánku StB” jako složitou nejenom ve spolecnosti, ale i uvnitr samotné politické policie.

“Organizacní prestavba byla formálne zakoncena koncem brezna, ale kádrové

dokompletování, zejména národních rídících stupnu StB není zakonceno doposud.”

V souvislosti s rozdelením až dosud jednotné kontrarozvedky StB na tri “samostatné,

vzájemne nepodrízené celky” se pochopitelne objevily “nejasnosti a praktické potíže”

vyplývající z nové organizacní struktury. “Pres radu jednání na ruzných stupních není dosud

zcela jasné, co v oblasti práce StB je ve výlucné pusobnosti federální a národní, co je

v pusobnosti spolecné.” Behem pulrocní praxe docházelo “k ruznosti výkladu a ke

kompetencním kolizím… Ve svém souhrnu… [to vede] k tomu, že soucasná úroven práce,

zejména v oblasti vyhledávání, kvalite rozpracování a objasnování prípadu a signálu a

celková úroven zpravodajské práce, neodpovídá soucasným potrebám a situaci, i když

v porovnání k srpnu minulého roku došlo k nesporne ke konsolidaci a zvýšení

akceschopnosti aparátu StB”.

V záveru dokument navrhoval – s ohledem “k málo uspokojivé úrovni a výslednosti

práce” StB neodpovídající “zvýšené podvratné cinnosti neprátelských rozvedek a jiných

zahranicních rozvratných center a institucí a aktivite vnitrního neprítele” – zamerit

ministerstvo vnitra CSSR v soucinnosti s ministerstvy vnitra CSR a SSR na plnení

následujících krátkodobých úkolu:

1/ a) V mezích platných zákonu c. 143/68 Sb. a 166/68 Sb. upresnit zásady

koordinace v práci republikových a federálních kontrarozvedných složek v oblasti vnitrního

zpravodajství a posílit integraci kontrarozvedné cinnosti v práci do zahranicí v boji proti

neprátelským rozvedkám a jejich domácím pomahacum a v toku zpravodajských informací.

b) Konkrétne vymezit pusobnost MV-CSSR (FS-ZS) a republikových orgánu MV (HSStB)

v oblasti kontrarozvedné práce. Za základ vzít príslušnou pasáž k delbe práce,

organizaci a systému rízení z akcního plánu cs. kontrarozvedky.

34

Ibid, s. 95; FROLÍK, Jan: c. d., s. 497.

35

Revolucní a bojové tradice II. správy SNB, c. d., s. 268 – 269, 349.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

12

2/ V zájmu provádení jednotné bezpecnostní politiky organizovat podle potreby

neformální schuzky ministru, námestku a odpovedných nácelníku k zabezpecení úkolu,

zamerení a cílu kontrarozvedné a rozvedné práce.

3/ Zákonem o Zpravodajské službe upravit postavení Státní bezpecnosti

v mechanismu státního aparátu, její úkoly pri ochrane státu, práva a povinnosti príslušníku

a oprávnení k používání zpravodajské techniky.

4/ V návaznosti na statut MV-CSSR zajistit zpracování statutu a organizacních rádu

jednotlivých složek Státní bezpecnosti…

5/ Urychlene vydat po dohode s MV CSR a SSR rozkaz ministra vnitra CSSR o

soucinnosti bezpecnostních složek v boji proti neprátelským rozvedkám v zahranicí.”

Predsednictvo ÚV KSC na své 136. schuzi 24. cervence 1969 po projednání zprávy

prijalo usnesení, v nemž apelovalo na “stranickou povinnost komunistu-ministru vnitra

federální a národních vlád zabezpecovat úcinnou koordinaci cinnosti jejich ministerstev”

(sic!) a zároven uložilo všem trem zainteresovaným ministrum:

“1. upresnit zásady koordinace v práci republikových a federálních kontrarozvedných složek

a posílit integraci kontrarozvedné cinnosti;

2. v zájmu provádení jednotné bezpecnostní politiky organizovat pravidelne schuzky

ministru, námestku a odpovedných nácelníku k rešení aktuálních problému a prijaté dohody

plnit jako závazné;

3. predložit do 30. zárí 1969 predsednictvu ÚV KSC návrh na zamerení Státní bezpecnosti

na úseku vnitrního zpravodajství.”

V další cásti usnesení ukládalo Oldrichu Cerníkovi, Alexanderu Dubcekovi a Daliboru

Hanesovi uzpusobit harmonogram prací federální vlády a Federálního shromáždení tak, aby

podle možnosti k 1. lednu 1970 mohly vstoupit v úcinnost zákony o Sboru zpravodajské

služby, Sboru verejné bezpecnosti a o služebních pomerech príslušníku ozbrojených

bezpecnostních sboru.

36

V intencích záveru vlády CSSR ze dne 15. ledna, jednání predsednictva ÚV KSC z 19.

ledna a na základe plánu hlavních úkolu MV CSSR predložili námestci federálního ministra

vnitra (po predbežném projednání s námestky národních ministru) 26. ledna 1970

k posouzení “námety”, které se staly východiskem pro prípravu materiálu pro jednání PÚV

KSC. Dokument Návrh na zvýšení vlivu a pusobnosti MV CSSR pri rízení a výkonu cinnosti

SNB urcený pro operativní poradu vedení ministerstva vnitra CSSR v úvodu tvrdil, že

federalizace problematiky vnitrního porádku a bezpecnosti státu vcetne verejnobezpecnostní

služby, respektive vytvorení federálního a dvou národních ministerstev, byla pozitivním

aktem. “Dosavadní zkušenosti potvrzují správnost tohoto rešení. Krome obecne politických

predností znamená federalizace i vytvorení nekterých príznivejších podmínek a predpokladu

pro výkon bezpecnostní služby… Základní principy federativního usporádání státu jsou

nesporné také ve vztahu ke státobezpecnostní službe. Formy uplatnení techto principu však

dostatecne nerespektují specificnost Státní bezpecnosti.

Plné rozvinutí poslání federace vyžaduje, aby byla prijata nekterá opatrení na úseku

mechanismu fungování federace s cílem plne uplatnit a rozvinout integrující úlohu. Znamená

to prosadit takový styl formy práce a organizaci, které odpovídají postavení a úloze

federálního MV pri vytvárení koncepce státní politiky v oblasti vnitrního porádku a

bezpecnosti státu a pri vytvárení podmínek i nástroju pro realizaci této koncepce.”

Po zrekapitulování právního stavu (príslušných pasáží ústavního zákona c. 143/1968

Sb. a zákona c. 166/1968 Sb.) autori dokumentu konstatovali, že federální ministerstvo

vnitra (FMV, v písemnosti F-MV) “po vzájemné dohode” s národními resorty “organizacne

vyclenilo k plnení zvláštních úkolu pri ochrane CSSR a k ochrane federálních orgánu a

institucí” následující státobezpecnostní složky:

“a/ rozvedku v plném rozsahu ,

36

Státní ústrední archiv Praha (dále jen SÚA), fond PÚV KSC, aj. 165, sv. 99 (6006/1969). Zpráva o problémech a

nedostatcích v práci Státní bezpecnosti a jejích prícinách z 23. 7. 1969.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

13

b/ VKR [= Vojenská kontrarozvedka, resp. hlavní správa Vojenské kontrarozvedky, krycím

názvem III. správa SNB] a vyšetrování v oboru VKR v celém rozsahu vzhledem k tomu, že

objekt zájmu CSLA je výlucne federální,

c/ kontrarozvedku zejména z hlediska ochrany federálních úradu a institucí pred cinností

neprátelských rozvedek a organizací…”.

Tato dohoda mela být schválena vládou Slovenské socialistické republiky. Pokud jde o CSR,

i když nebylo prijato zvláštní usnesení vlády, tato dohoda se v praktické cinnosti v podstate

respektuje. Její obsah byl také pojat do prozatímního statutu F-MV.”

V praxi vznikly “vážné prekážky efektivního plnení úkolu” kontrarozvedky StB a zároven

došlo k podstatnému oslabení rídící a koordinacní funkce FMV pri zabezpecování “zájmu”

celostátního charakteru. “Federální ministerstvo vnitra ani další stupne federální

kontrarozvedky nedisponují potrebným množstvím informací o cinnosti vnejšího a vnitrního

neprítele a nemohou za tohoto stavu objektivne a vcas informovat stranické a státní orgány

o problémech a úrovni práce v ochrane bezpecnosti federace, tuto aktivne zajištovat a nést

za ni odpovednost.

Celospolecenský zájem na dusledném a úcinném zajištování bezpecnosti federace

vyžaduje, aby kontrarozvedka plnila úkoly jednotne a velmi operativne jak na celém území

státu, tak i ve vztahu k cizine. Nelze totiž pominout skutecnost, že existence kontrarozvedky

a její cinnost je v prevážné míre urcována vnejšími politickými faktory – existencí

agresivního tábora imperialismu, který svou neprátelskou cinnost proti CSSR a celému

socialistickému táboru integruje a koordinuje dokonce v nadstátním merítku. Proti takto

cílevedome organizované neprátelské cinnosti muže mít naše kontrarozvedka úspech pouze

za predpokladu rízení kontrarozvedné práce z jednoho centra, opírajícího se o objektivní

výsledky centrální analýzy protivníka, jeho zájmu, cílu, používaných metod a forem. Pritom

se vychází i z potreby maximální koordinace kontrarozvedných služeb státu Varšavské

smlouvy jako soucásti obranného systému socialistického tábora.

Nutnost existence jednotné kontrarozvedky vyplývá pak i z jejího základního poslání,

tj. chránit zejména samostatnost, územní celistvost a socialistické spolecenské a státní

zrízení CSSR. Pritom nelze prehlédnout nespornou skutecnost, že neprátelská cinnost proti

CSSR zároven ohrožuje i každou národní republiku, stejne jako cinnost naznaceného druhu,

zamerená proti jedné z republik, ohrožuje zpravidla soucasne i druhou republiku a tím také

celou ceskoslovenskou federaci.

V podstate z obdobných poznatku a zkušeností overených dlouholetou praxí vychází i

organizace a systém rízení sovetské kontrarozvedky…”

Na základe zkušeností z uplynulého roku nebylo možno naplnit hlavní zájem Státní

bezpecnosti, totiž vedení “úcinného boje proti spolecnému nepríteli”, bez vytvorení (možná

lépe obnovení) jednotné centrálne rízené kontrarozvedky, “výlucne” podrízené ministru

vnitra CSSR, “se zajištením vlivu národních orgánu v oblasti kádrové politiky,

státobezpecnostních informací a tvorby základního zamerení cinnosti kontrarozvedky…

Celková koncepce navrhovaného rešení predpokládá prohloubení vlivu stranických orgánu

na práci kontrarozvedky, který zabezpecí, aby v její cinnosti byl plne respektován soulad

zájmu federace a specifických zájmu národních republik.” Autori elaborátu neopomneli

zduraznit, že uskutecnení výše uvedených opatrení by nevyžadovalo zmenu ústavního

zákona c. 143/1968 Sb., pouze zákona c. 166/1968 Sb., o vymezení pusobnosti CSSR ve

vecech vnitrního porádku a bezpecnosti. “Príslušné vztahové otázky je možné rešit

v pripravovaném kompetencním zákone.”

Analýza hrozila, že nerešení tehdejších problému “v obsahu, organizaci a rízení Státní

bezpecnosti a zachování dosavadního stavu by melo za následek:

- neustálé prohlubování duplicity mnohých cinností, což je zvlášt nebezpecné v práci

mimo území státu a muže vést k ohrožení vlastních sil a k mezinárodním komplikacím;

- težkopádnost rízení pomocí meziclánku, pouze reprodukujících prvotní rídící akty;

- nejednotnost výkonu vlivem subjektivních faktoru, vznikajících v mezicláncích

rízení;

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

14

- kompetencní spory mezi tremi rovnoprávnými subjekty za neexistence arbitra;

- problém s postavením jediného partnera z naší strany v integrované bezpecnostní

soustave spojeneckých socialistických zemí;

- nehospodárné vynakládání sil a prostredku, predstavující plýtvání prídelem ze

státního rozpoctu;

- nezdravé kvantitativní relace mezi rídícím a výkonným aparátem;

- roztríštenost informací o cinnosti vnejšího a vnitrního neprítele a nemožnost vcas a

objektivne informovat stranické a státní orgány.”

V další cásti venované výhradne samostatné oborove uzavrené složce Sboru národní

bezpecnosti (ve smyslu zákona c. 70/1965 Sb. o Sboru národní bezpecnosti

37) - Státní

bezpecnosti - dokument argumentuje ve prospech hlavního cíle, tj. vytvorení jednotné

integrované kontrarozvedky StB, výlucne podrízené ministru vnitra CSSR. “Základní úpravy

obsahu práce, rízení, organizace i struktury bude treba provést v útvaru kontrarozvedky

(hlavní správa kontrarozvedky, HS-StB CSR a SSR).” Jako hlavní duvody centrálního rízení

Státní bezpecnosti byly uvedeny:

“- aplikace zásad bezpecnostní politiky KSC na cinnost Státní bezpecnosti pro delší casové

období,

- zpracování perspektivních výhledových plánu Státní bezpecnosti v rocních plánech práce,

- zpracování návrhu predpisu a rozkazu upravujících jednotný výkon služby Státní

bezpecnosti,

- schvalování plánu práce centrálních a teritoriálních správ,

- soustredování a analýza informací:

- o stavu a celkových tendencích protistátní cinnosti,

- o cílech, zamerení, zájmech, metodách a prostredcích protistátní cinnosti vnitrního

neprítele,

- o úcinnosti vlastních forem práce (používání agentury, sledování, techniky)

- o úrovni rídících procesu a celkových pracovních výsledcích složky;

- zpracování informací pro federální a republikové stranické a státní orgány a jejich využití

pro rízení složky,

- rozhodování o akcích celostátního významu a akcích dotýkajících se mezinárodních zájmu

CSSR,

- stanovení celkového systému kontrolní cinnosti,

- organizování kontroly plnení všech závažných úkolu, jež jsou obsahem centrálního rízení,

- schvalování statutu, organizacních rádu správ,

- stanovení obsahu, metod a forem odborné prípravy príslušníku složky…”

Primární pozornost byla venována otázkám organizacní struktury kontrarozvedky

StB; situace vyžadovala “zmeny pusobnosti, odpovídající úpravu organizace a nové

vymezení rídících vztahu pri dusledném uplatnení principu nedílné velitelské pravomoci a

odpovednosti.

Návrh vychází ze zásad:

a/ kontrarozvedka je jednotná, ozbrojená a podle vojenských zásad organizovaná

cást Státní bezpecnosti, která je v plném svém rozsahu vyclenena k plnení zvláštních úkolu

pri ochrane CSSR;

b/ je budována jako vysoce kvalifikovaný aparát s prísne utajenou cinností a

metodami práce. Její mírová organizace odpovídá i optimálne potrebám, které vzniknou za

branné pohotovosti státu;

c/ je organizována podle státoprávního usporádání a územního clenení státu a potreb

bezpecnosti CSSR.”

Zpracovatelé predložili vedení federálního ministerstva vnitra ke “zvažování

organizacního rešení” následující tri možnosti (z nichž poslední vznikla na pude MV SSR):

37

Viz odst. 1 § 5 zákona c. 70/1965 o Sboru národní bezpecnosti, in: Historie SNB v dokumentech. Praha: 1985, s.

117.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

15

Alternativu I. pokládali za rešení “optimálne” naplnující požadavek jednotného

centrálního rízení, které by se “úcelove” zjednodušilo pouze na dva stupne. “Soucasne

respektuje požadavek zabezpecení vlivu národních orgánu na cinnost Státní bezpecnosti,

pocítá s možností, aby národní ministri mohli uplatnovat vliv na základní zamerení,

kádrovou politiku a meli proto optimální rozsah informací.

1. Hlavní správa kontrarozvedky (dále HS-KR) ve vymezené pusobnosti zajištuje:

- operativní výkon v presne vymezeném rozsahu, v objektech a oblastech

celostátního významu;

- prímé rízení operativního výkonu teritoriálních útvaru KR na celém území CSSR;

- je gestorem agenturne operativní práce v zahranicí vuci teritoriálním útvarum KR;

- nese plnou odpovednost za plnení úkolu kontrarozvedky a v rozsahu základního

zamerení rídí, organizuje a kontroluje operativní práci na celém území CSSR;

- soustreduje a analyzuje informace získané vlastní cinností a cinností teritoriálních

útvaru KR pro potreby vedení F-MV, stranických a státních orgánu CSSR, CSR a SSR.

2. Neuvažuje se o vytvorení národních správ KR jako mezistupne rízení a výkonu.

3. Vliv národních ministerstev na tvorbu základního zamerení, kádrové politiky a

shromaždování informací, je zabezpecen soustavou štábních útvaru republikových

ministerstev vnitra.

Tato alternativa:

a/ vyžaduje zmenu zákona c. 166/68 Sb. v tom smeru, že do pusobnosti federace se

vyclenuje celá Státní bezpecnost;

b/ v oblasti rízení má za následek zrušení národních správ kontrarozvedky a zavedení

dvoustupnového rízení;

c/ tato varianta umožnuje prípadné snížení poctu štábních útvaru, tím i poctu

pracovníku ministerstev ve prospech žádoucího posílení výkonných útvaru Státní

bezpecnosti;

d/ specifické národní zájmy na tvorbu základního zamerení a kádrovou politiku jsou

uplatnovány ministry CSR a SSR u ministra vnitra CSSR.

Praktické zajištování národních zájmu v oblasti výkonu kontrarozvedné práce prísluší

teritoriálním útvarum.

e/ ministr vnitra CSSR je nadrízený všem príslušníkum Státní bezpecnosti;

postup v kádrové politice je rízen podle stanovené nomenklatury;

nomenklatura a schvalovací postup stranických orgánu (KV [krajské výbory] KSC,

byra KSC, ÚV KSC i ÚV KSS) zustává v nezmenené platnosti;

národní ministri vnitra se vyjadrují ke všem funkcionárum územních orgánu a

navrhují ministru vnitra CSSR pracovníky do vedoucích funkcí územních i centrálních

orgánu;

f/ ministr vnitra CSSR poskytuje ministrum vnitra CSR a SSR a prvním tajemníkum

byra KSC a ÚV KSS úplnou státobezpecnostní informaci týkající se území republiky a všech

souvislostí nutných pro dokonalou znalost operativní situace;

První tajemníci byra a ÚV KSS a ministri vnitra CSR a SSR uplatnují vlastní

požadavky na specifické druhy informací prímo u ministra vnitra CSSR;

g/ nácelníci teritoriálních útvaru KR podávají prímo ministrum vnitra CSR a SSR

informace o výskytu mimorádných událostí státobezpecnostní povahy na území republiky.”

Alternativa II. “v pomerne širším rozsahu” usilovala o ”zvýšení vlivu národních

orgánu na cinnost Státní bezpecnosti.

1. HS-KR ve vymezené pusobnosti zajištuje

- operativní výkon ve vymezeném rozsahu a obsahu v objektech a oblastech

celostátního významu;

- prímé rízení operativního výkonu národních správ a teritoriálních útvaru KR na

celém území CSSR;

- je gestorem agenturne operativní práce v zahranicí vuci národním správám KR a

teritoriálním útvarum KR;

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

16

- nese plnou odpovednost za plnení úkolu kontrarozvedky a v rozsahu základního

zamerení rídí, organizuje a kontroluje operativní práci na celém území CSSR, provádenou

národními správami CSR a SSR a teritoriálními útvary KR;

- soustreduje a analyzuje informace získané vlastní cinností a cinností národních

správ CSR a SSR a teritoriálních útvaru KR pro potreby vedení F-MV, stranických a státních

orgánu;

2. Ponechávají se národní správy KR, podrizují se HS-KR a zajištují:

- operativní výkon ve vymezených objektech vrcholného republikového významu

(ministerstva, centrální úrady);

- soustredování a analýzu informací o cinnosti kontrarozvedky na území republiky

pro potreby vedení národního MV, stranických a státních orgánu republiky.

Tato varianta umožnuje rozšírit postavení a pusobnost národní správy

kontrarozvedky i na oblast rízení výkonu kontrarozvedné práce teritoriálních orgánu. Z toho

duvodu a vzhledem k predloženým návrhum zástupcu MV SSR lze tuto variantu pokládat za

výchozí k hledání dalších možností.

Tato alternativa:

a/ Vyžaduje zmenu zákona c. 166/1968 Sb. v tom smeru, že do pusobnosti federace

se vyclenuje celá státní bezpecnost.

b/ Vychází z dlouholetých a praxí overených zkušeností SSSR v postavení a

organizaci Státní bezpecnosti pri federativním usporádání státního zrízení. Vylucuje se

princip dvojí podrízenosti jako neracionelní ve vojensky organizovaném sboru a uplatnuje

se nedílná velitelská pravomoc s prímým centrálním rízením.

c/ Vytvorením mezistupne rízení (národních správ KR) dochází sice k urcité

komplikaci v rozhodování, která je však vyvážena zvýšením vlivu národních orgánu na

tvorbu základního zamerení a jeho praktickou aplikaci v republikových podmínkách.

d/ Centrální rízení kontrarozvedné práce vychází z principu demokratického

centralismu, je zárukou cílevedomého a z celostátních hledisek úcelove významného

soustredení sil a prostredku k ochrane rozhodujících státních zájmu pred soustredeným

zámerem protivníka.

e/ Ministr vnitra CSSR konzultuje s národními ministry základní zamerení cinnosti

kontrarozvedky a zejména potreby, vyplývající z územních nebo národních specifik.

Ministr vnitra CSR a SSR uplatnují své požadavky a návrhy na zamerení a cinnost

kontrarozvedky u ministra vnitra CSSR.

f/ Specifické národní zájmy jsou zajištovány krome funkce národního ministra vnitra

též prímou úcastí nácelníka národní správy KR v kolegiu námestka ministra vnitra CSSR,

povereného vedením Státní bezpecnosti.

Nácelník národní správy KR jako clen kolegia se podílí na centrálním rízení, zejména

na tvorbe základního zamerení a zásadního rozhodování.

Jeho kvalifikovanou úcast na práci kolegia umožnuje optimální rozsah informací,

kterými disponuje.

Clenství v kolegiu mu umožnuje konfrontovat národní problémy s celostátními a

naopak.

g/ Ministr vnitra CSSR je nadrízeným všem príslušníkum Státní bezpecnosti. Postup

v kádrové politice je rízen podle stanovené nomenklatury.

Nomenklatura a schvalovací postup stranických orgánu (KV KSC, byra KSC, ÚV KSC i

ÚV KSS) zustává v nezmenené platnosti.

Národní ministri vnitra se vyjadrují ke všem funkcionárum územních orgánu a

navrhují ministru vnitra CSSR pracovníky do vedoucích funkcí územních i centrálních

orgánu.

Nácelník Národní správy kontrarozvedky je nadrízeným všem príslušníkum KR

zarazeným na národní správe. Navrhuje a vyjadruje své stanovisko k ustanovování do

funkcí nácelníku teritoriálních orgánu KR.

h/ Ministr vnitra CSSR poskytuje ministrum vnitra CSR a SSR a prvním tajemníkum

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

17

byra KSC a ÚV KSS úplnou státobezpecnostní informaci týkající se území republiky a všech

souvislostí nutných pro dokonalou znalost operativní situace.

První tajemníci byra a OV KSS a ministri vnitra CSR a SSR uplatnují vlastní

požadavky na specifické druhy informací prímo u ministra vnitra CSSR, nebo u nácelníka

národní správy kontrarozvedky.

i/ Nácelníci národních správ kontrarozvedky podávají prímo ministrum vnitra CSR a

SSR informace o výskytu mimorádných událostí státobezpecnostní povahy na území

republiky.”

Jako nezbytná podmínka “celkové koncepce navrhovaného rešení” se predpokládalo

“prohloubení” vlivu orgánu komunistické strany na práci Státní bezpecnosti, které melo

zabezpecit, “aby v její cinnosti byl plne respektován soulad zájmu federace a národních

republik”. Obe navržené alternativy vycházely ze základního principu jednotné

kontrarozvedky podrízené federálnímu ministru vnitra. “Objektivita centrálního rízení

(rozhodování), jak na úrovni ministra, tak jeho námestka povereného rízením Státní

bezpecnosti, zejména v respektování zájmu obou republik, je zajištována prímou úcastí

národních reprezentantu:

a/ v poradních orgánech uvedených služebních funkcionáru,

b/ v rovnoprávném zastoupení národních reprezentantu v rídících funkcích HS-KR.”

Alternativa III. navržená zástupci ministerstva vnitra SSR – a prezentovaná

predkladateli s citelným despektem - vycházela ze stávajícího stavu; ponechávala

kontrarozvednou službu StB ve spolecné pusobnosti federace a obou republik

(nepredpokládala tudíž zmenu zákona c. 166/1968 Sb., který FMV sveril pouze koordinaci

cinnosti orgánu obou republik pri rízení ozbrojených bezpecnostních sboru).

“V rozporu s tím tato alternativa predpokládá rídící cinnost centrály cs. kontrarozvedky. Tato

cinnost by se uskutecnovala pres hlavní správy StB MV CSR a SSR, jejichž organizacní

struktura by byla analogická strukture centrály. Ministerstva vnitra CSR a SSR by

zabezpecovala realizaci bezpecnostní politiky a jiných zásadních rozhodnutí ministra vnitra

CSSR v rámci národních teritorií a obohacovala tato rozhodnutí o specifické národní

problémy. Národní ministri vnitra by meli výlucnou pusobnost v celé oblasti personální

politiky vuci svým hlavním správám StB i pri jmenování nácelníku HS-StB, jejich zástupcu a

nácelníku správ StB v krajích (po konzultaci s ministrem vnitra CSSR z hlediska uplatnení

kriterií).

Národní ministerstva vnitra (podle návrhu) dále “v souladu s koncepcí

kontrarozvedné cinnosti MV CSSR ciní príslušná opatrení na základe státobezpecnostních

informací, jakož i pri tvorbe základního zamerení cinnosti HS-StB MV CSR a SSR”, prijímající

“informace o celkové státobezpecnostní situaci v rámci národní republiky pro potrebu

informování stranických a státních orgánu republik a zpetného ovlivnování

kontrarozvedného procesu, koordinují cinnost bezpecnostních složek v rámci národní

republiky a uskutecnují kontrolní cinnost v zájmu proverení úrovne realizace bezpecnostní

politiky v podmínkách národních republik”.

Uvedená pusobnost je navrhovaná jako “nutná v zájmu posílení národního

elementu”. Tímto prístupem je však národní zájem absolutizován, což ve svých dusledcích

vede k poprení v návrhu uvedených zásad jednotného rízení cs. kontrarozvedky.

Podle obecne závazných zásad vedecké teorie rízení znamená princip centrálního

rízení podrízenost všech organizacních clánku jednomu centru. Tento princip je nemenný i

pri maximálním uplatnení zásad demokratického centralismu, pricemž podle stupne

rozvinutí demokratické stránky lze v ruzném rozsahu priznat podrízeným clánkum podíl na

tvorbe základního zamerení a smernic, samostatnost ve volbe metod a zpusobu plnení.

V rozporu s temito principy je predstava o centrálním rízení kontrarozvedky pres

národní ministry vnitra, kterí podle návrhu predstavují jeden ze stupnu rízení, tedy

podrízený stupen. Národní svébytnost jako jedna ze zásad federalizace vylucuje podrízení

národních ministru federálnímu ministru vnitra. Protože taková podrízenost není možná, je

návrh neprijatelný, nebot znemožnuje federálnímu ministru vnitra realizovat centrální rízení.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

18

Národní ministri jsou odpovedni pouze národní rade a národní vláde a federální ministr

vnitra jim nemuže ukládat úkoly, kontrolovat je a volat k odpovednosti. Rozhodnutí

federálního ministra vnitra by za techto okolností nemela charakter rídících aktu, nýbrž

pouze doporucení bez právní závaznosti, což platí i v oblasti koncepcí. Toto postavení

národních ministru vnitra by fakticky zachovávalo stávající dezintegraci cs. kontrarozvedky

a zhoršilo dosavadní situaci v tom, že by rozšírilo odpovednost federálního ministra vnitra za

celou cs. kontrarozvedku, aniž by mu dávalo tomu odpovídající pravomoc.

Uplatnení této námitky platí i v oblasti kádrových pravomocí, které jsou nedílnou

soucástí pravomocí rídících. Centrální rízení se muže realizovat jen soucasne s možností

rozhodovat o obsazení základních funkcí na podrízených stupních. Návrh tuto zásadu

nerespektuje, rozhodování o obsazení základních funkcí ponechává výlucne na nižším stupni

rízení (na národních MV) a rídící pravomoc federálního ministra vnitra degraduje v techto

otázkách na konzultaci.

V oblasti rízení výkonu by navrhovaný zpusob rízení kontrarozvedky znamenal

zavedení dvojí podrízenosti; systém dvojí podrízenosti však oslabuje úcinnost centrálního

rízení. Pri stretu rozdílných direktiv ze dvou samostatných nadrízených center, což nelze

vyloucit, nezbytne dochází ve výkonných orgánech k vyvolání pochybností o schopnosti

rídících stupnu až po znevažování rozkazu a pokles pracovní kázne a morálky.

V kontrarozvedce, která je soucástí ozbrojeného, podle vojenských zásad organizovaného

sboru, by byl systém dvojí podrízenosti v príkrém rozporu s principem nedílné velitelské

pravomoci a odpovednosti. To plne potvrzují mnohaleté zkušenosti Sovetského svazu, který

zrušil dvojí podrízenost kontrarozvedky, uplatnovanou v prvních letech sovetské moci, a má

v soucasné dobe tuto službu v jediné podrízenosti celosvazovému centru.

Záruky, jichž chce tato alternativa dosáhnout pri hájení oprávnených národních

zájmu, není treba (a není ani možné) vytváret deformováním systému rízení; tyto záruky

spocívají v uplatnování vedoucí úlohy strany, která je integrující politickou silou naší

spolecnosti.Vliv stranických orgánu na kádrovou výstavbu je nepochybný a musí být

uplatnován i pri pravomoci centrálního rízení v obsazování základních funkcí.

Centrální rízení zahrnuje i rízení výkonu. Rízení výkonu se deje normativními akty,

kontrolou jejich dodržování (tj. kontrolou samotného výkonu kontrarozvedné služby) a

výkonem tech cinností, jež není úcelné decentralizovat. Z hlediska cinnosti kontrarozvedky

je neúcelné decentralizovat mj. kontrarozvednou práci mimo území státu. Úcel a výsledky

této práce jsou významné pro cs. kontrarozvedku jako celek a uplatnení zájmu obou

republik v tomto smeru je neoddelitelné od zájmu celé federace. Také odpovednost za

prípadné neúspechy, znamenající mezinárodní komplikace, padá na CSSR. Proto nelze rízení

této oblasti omezit pouze na vyslovování souhlasu federální centrály a je nutno trvat na

zásade, že kontrarozvedná práce mimo území státu bude rízena a vykonávána z jednoho

centra.

Za jednu ze svých predností považuje tato alternativa zpusob informování

republikových stranických a vládních orgánu o bezpecnostní situaci a s tím související

zpetné ovlivnování kontrarozvedné práce. Návrh však opomíjí fakt, že objektivita takových

informací a zpetného ovlivnování práce není zarucena bez znalosti techto aspektu v rámci

celé CSSR; takovou souvislost navrhovaná alternativa celým svým pojetím dostatecne

nezajištuje.”

V záveru dokumentu bylo zcela jednoznacne receno, že varianty I. a II. smerovaly

“k vynetí Státní bezpecnosti z kompetence národních republik” a predpokládaly zmenu

zákona o vymezení pusobnosti CSSR ve vecech vnitrního porádku a bezpecnosti. “Bez

ohledu na prijetí kterékoliv varianty v postavení kontrarozvedky pocítá se se zmenou zák.

cís. 166/68 Sb., a to v tom smeru, že do pusobnosti federace by se sverila úprava státního,

hospodárského a služebního tajemství, udelování víz a povolování pobytu cizincu…

Navrhované úpravy vycházejí ze základních principu federace a nesnižují odpovednost a

kompetenci národních orgánu, sledují však zlepšení fungování mechanismu bezpecnostního

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

19

aparátu v podmínkách federace.”

38

Slovenské ministerstvo vnitra neslo s nelibostí omezování svých pravomocí a

zeslabování postavení podrízených útvaru. Ministr vnitra SSR E. Pepich – jinak významný

predstavitel “zdravých” normalizacních sil

39 - si 26. brezna 1970 postežoval místopredsedovi

slovenské vlády Štefanu Sádovskému na zesilující tendenci prevodu pravomocí na federální

orgány: “…v súvislosti s vymedzením pôsobnosti v cinnosti ozbrojených bezpecnostných

zložiek osobitne na úseku kontrarozviednej cinnosti. I ked v praxi užívaná navrhovaná

právna úprava dávala dostatocný priestor pre rozvinutie cinnosti tohoto aparátu ako na

federálnej, tak na národnej úrovni, jednotlivé návrhy vyústili do súcasnej doby v návrh na

riadenie tohoto aparátu výlucne Federálnym ministerstvo vnútra a jeho vyclenenie

z pôsobnosti ministrov vnútra CSR a SSR.”

40

3. Centralizace rízení StB ve federální podobe

Dne 27. kvetna 1970 predložil federální ministr Ing. Radko Kaska, CSc.

predsednictvu ÚV KSC dokument projednávaný v rámci bodu Realizace zásad na posílení

vlivu MV CSSR pri rízení Státní a Verejné bezpecnosti do doby než budou prijaty príslušné

zákonné úpravy v oblasti federativního usporádání. Duvodová zpráva znovu opakovala:

“Základní principy federativního usporádání státu jsou nesporné. Tato skutecnost byla

respektována i pri výstavbe bezpecnostního aparátu. Rocní zkušenost z fungování

bezpecnostního aparátu v podmínkách federace však vyžadují, aby s prihlédnutím ke složité

vnitropolitické i zahranicne politické situaci a k situaci v bezpecnostním aparátu byly prijaty

nekteré úpravy sledující zlepšení fungování bezpecnostního aparátu v podmínkách federace,

a to cestou posílení vlivu ministerstva vnitra CSSR.

Na základe techto skutecností zpracovalo vedení MV CSSR za spoluúcasti obou

národních ministerstev vnitra návrh právních i organizacních úprav na posílení svého vlivu

pri rízení kontrarozvedky a Verejné bezpecnosti. Tyto návrhy jsou predloženy príslušné

komisi ÚV KSC.

Oproti stávajícímu stavu tyto návrhy predpokládají, že do pusobnosti MV CSSR by

bylo svereno:

1. stanovit zásady bezpecnostní politiky státu;

2. rídit útvary Státní bezpecnosti, jejichž úkolem je chránit socialistické spolecenské a

státní zrízení, bezpecnost a obranyschopnost Ceskoslovenské socialistické republiky a

vyšetrovat trestné ciny jim sverené (definitivní zaclenení celého vyšetrovacího aparátu

bude rešeno v návaznosti na pripravované úpravy v trestneprávní oblasti);

3. stanovit postup pro cinnost útvaru VB…

4. koordinovat cinnost orgánu obou republik pri rízení útvaru VB…

5. vést potrebné celostátní evidence a statistiky…

6. udelovat víza…

7. zamezovat preprave a šírení vecí zahranicního puvodu…

Vzhledem k tomu, že i na jiných úsecích státní správy má dojít ke zmenám

v pusobnosti federace, což si muže vyžádat dalšího casového období a se zretelem na

nutnost zefektivnení úcinnosti bezpecnostní práce a zajištení plynulého prechodu na novou

organizaci, navrhuje se realizovat opatrení uvedená v návrhu usnesení bezodkladne.”

41

38

A MV CR, fond A 2/3, inv. j. 884. Podklady pro operativní poradu vedení MV CSSR z 26. ledna 1970.

39

SLUŠNÝ, Jaromír: c. d., s. 153.

40

PEŠEK, Jan: c. d., s. 95.

41

Oddelení státní administrativy ÚV KSC svým stanoviskem jednoznacne podporilo “realizaci” navrhovaných

zásad: “Návrh na posílení vlivu MV CSSR pri rízení Státní a Verejné bezpecnosti oddelení státní administrativy

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

20

Predsednictvo ÚV KSC následne 5. cervna 1970 prijalo usnesení, ve kterém mj.

konstatovalo, že “zajištování úkolu v oblasti vnitrního porádku a bezpecnosti státu se

zretelem na potreby a na zkušenosti z fungování bezpecnostního aparátu v podmínkách

federace vyžaduje nekterých úprav. Do doby než budou prijaty potrebné zákonné úpravy na

príslušných úsecích státní správy je nutno zabezpecit realizaci zásad na posílení vlivu MV

CSSR a vytvorit tak predpoklady pro uplatnení právních opatrení v pusobnosti a organizaci

ozbrojených bezpecnostních sboru.” Zároven nejvyšší kolektivní stranický orgán souhlasil s

tím, aby ministr CSSR “prímo rídil… všechny útvary Státní bezpecnosti, jejichž úkolem je

ochrana socialistického spolecenského a státního zrízení, bezpecnosti a obranyschopnosti

CSSR”. Realizaci techto úkolu národními ministry PÚV KSC uložilo Josefu Kempnému a

Josefu Lenártovi; L. Štrougal a R. Kaska meli “v návaznosti na celkové úpravy státoprávního

usporádání zabezpecit úpravy príslušných právních predpisu na úseku vnitrního porádku a

bezpecnosti státu”.

42

K zajištení tohoto usnesení vydali všichni tri ministri 13. cervence 1970 spolecný

rozkaz c. 2 Opatrení k posílení vlivu MV CSSR pri rízení Státní a Verejné bezpecnosti, který

zrušil dohodu ministru vnitra CSSR, CSR, SSR ze dne 21. února 1969 “o vymezení

pusobnosti v oblasti ozbrojených bezpecnostních sboru”. Konkrétne byla narízena následující

opatrení:

“1. Dnem 15. 7. 1970 prechází na ministra vnitra CSSR rízení všech útvaru Státní

bezpecnosti a výjimkou útvaru vyšetrování StB a útvaru vydávajících doklady k cestám do

ciziny;

2. rízení územních útvaru kontrarozvedky se uskutecnuje prostrednictvím hlavních

správ StB v CSR a SSR, které se podrizují námestku ministra vnitra CSSR povereného

rízením útvaru Státní bezpecnosti; k zajištení jednotného rízení kontrarozvedky se zrizuje

koordinacní rada v cele s námestkem ministra vnitra CSSR;

3. odborné rízení správy ochrany stranických a ústavních cinitelu v Bratislave je

provádeno V. správou MV CSSR

43;

4. k zajištení jednotného rízení bezpecnostního sboru a k uplatnování zájmu

národních republik se zrizuje poradní orgán ministra vnitra CSSR. Jeho stálými cleny jsou

ministri vnitra CSR a SSR. Poradní orgán projednává zejména základní koncepci, zamerení

cinnosti, organizaci a výhledové plány cinnosti ozbrojeného bezpecnostního sboru.”

Nácelníkum hlavní správy kontrarozvedky, správy sledování a správy zpravodajské

techniky (tj. II., IV. a VI. správy) FSZS a správy ochrany stranických a ústavních cinitelu (V.

správy SNB) rozkaz “k zajištení úkolu spojených se zmenami v rízení útvaru Státní

bezpecnosti” predevším uložil “zajistit odborné rízení jednotlivých útvaru hlavních správ StB

v CSR a SSR po linii svých soucástí”; nácelník II. správy FSZS mel navíc do 1. srpna 1970

“získat prehled o všech závažných rozpracovaných prípadech na hlavních správách StB

v CSR, SSR a správách StB v krajích” a do 1. ríjna 1970 zpracovat smernice o schvalovací

pravomoci v agenturne operativní práci a pri použití zpravodajské techniky.

Nácelníci hlavních správ StB v CSR a StB v SSR dostali za úkol:

“a) zajistit pravidelný tok informací duležitých pro rízení kontrarozvedné cinnosti a

pro informaci stranických a státních orgánu na II. správu FSZS;

plne podporuje. Z hlediska situace[] zájmu a potreb vedení úcinného, jednotného boje jak proti vnitrnímu, tak i

zahranicnímu trídnímu nepríteli, je takové rešení nanejvýše správné a nutné.” Viz následující pozn.

42

SÚA, fond PÚV KSC, a.j. 204, sv. 128 (7587/1970). Realizace zásad na posílení vlivu MV CSSR pri rízení Státní

bezpecnosti a Verejné bezpecnosti. Návrh pro schuzi predsednictva ÚV KSC z 27. 5. 1970.

43

Federální útvar SNB – oborové složky StB správa ochrany stranických a ústavních cinitelu (krycím názvem V.

správa), vcetne jeho soucásti správy ochrany ústavních a stranických cinitelu v SSR, byl zrízen RMV CSSR c. 5

z 28. 1. 1971 “Organizace, spisové znacky, krycí oznacení a rozdelení odpovednosti námestku ministra vnitra za

rízení štábních útvaru, útvaru služeb a útvaru výkonného aparátu federálního ministerstva vnitra”, cj. N/S-008/70.

Podle J. Peška (c. d., s. 94) byla správa ochrany stranických a ústavních cinitelov z republikové podrízenosti

prevedena na “celostátní” již v polovine roku 1969.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

21

b) vypracovávat a podávat informace o státobezpecnostní situaci na území republiky

ministrum vnitra CSR a SSR pro potreby stranických a státních orgánu republik.”

Nácelníkum správ StB v krajích bylo uloženo “vypracovat a podávat informace o

státobezpecnostní situaci” nácelníkum KS SNB pro potreby úzrmních stranických a státních

orgánu.

Na základe tohoto rídícího aktu obdrželi nácelníci II., III., IV. a VI. správy FSZS a

hlavích správ StB v CSR a SSR do 1. zárí 1970 úkol:

a) upresnit základní zamerení kontrarozvedky

- v oblasti “boje proti rozvedkám”,

- v oblasti “boje proti emigrantským a jiným neprátelským centrálám” v zahranicí a

proti vnitrnímu nepríteli,

- v oblasti ochrany státního tajemství a ekonomiky,

- v oblasti “boje proti neprátelské cinnosti” vízových cizincu, “ochrany” cs. obcanu

vyjíždejících do kapitalistických státu a rozpracování problematiky navrátilcu.

Zároven meli navrhnout pusobnost jednotlivých rídících stupnu kontrarozvedky StB,

rízení jejího výkonu, vcetne shromaždování, analýzy a zpracování informací.

Námestek ministra vnitra CSSR poverený rízením útvaru StB (plk RSDr. Miloslav

Košnar ?) dostal návazne pokyn zpracovat do 15. zárí 1970 “zpresnený” návrh zamerení,

rízení a organizace kontrarozvedky. O ctrnáct dní pozdeji mel nácelník organizacní a vnitrní

správy federálního ministerstva vnitra spolu s nácelníky právních odboru národních

ministerstev dokoncit proverku všech rozkazu ministra vnitra upravujících výkon

kontrarozvedky “a zrušit všechny resortní normy, které jsou nebo budou v rozporu s tímto

RMV”. Nácelník organizacní a vnitrní správy FMV mel ješte do 1. zárí 1970 zajistit

vypracování návrhu zmeny ústavního zákona c. 143/1968 Sb., o ceskoslovenské federaci,

prípadne dalších právních norem.

44

Dalším krokem k posilování moci federálních orgánu byl návrh ministra vnitra CSSR

R. Kasky ze 16. ríjna 1970 pro schuzi predsednictva ÚV KSC Dílcí úpravy v rízení

ceskoslovenské kontrarozvedky, který bezprostredne navazoval na predchozí usnesení.

Navržené usnesení po nejvyšším orgánu KSC požadovalo vzít na vedomí, že “v souvislosti

s realizací usnesení predsednictva ÚV KSC ze dne 5. 6. 1970 o jednotném rízení

ceskoslovenské kontrarozvedky ministr vnitra CSSR dnem 1. 11. 1970:

a/ ruší hlavní správu Státní bezpecnosti v CSR; úkoly a povinnosti k územním

stranickým a státním orgánum CSR prebírají príslušné stupne rízení kontrarozvedky MV

CSSR;

b/ rízení územních útvaru kontrarozvedky ve Slovenské socialistické republice

provádí federální ministerstvo vnitra prostrednictvím odpovídajícího útvaru Státní

bezpecnosti pri ministerstva vnitra SSR.”

Doprovodná duvodová zpráva opet shrnovala: usnesením PÚV KSC ze dne 5. cervna

1970 rozhodlo, aby ministr vnitra CSSR prímo rídil všechny útvary StB vcetne vyšetrování a

útvaru pasu a víz. Spolecný rozkaz trí ministru vnitra c. 2 dnem 15. cervence 1970 na

federálního ministra vnitra prevedl “prímé rízení všech útvaru Státní bezpecnosti s výjimkou

útvaru vyšetrování a útvaru vydávajících doklady k cestám do ciziny… [Zároven] bylo

stanoveno, že rízení územních útvaru kontrarozvedky se uskutecnuje prostrednictvím

hlavních správ StB v CSR a SSR. Soucasne tímto rozkazem bylo uloženo, s prihlédnutím

k novým podmínkám, vypracovat v nejbližší dobe návrh nové organizace a rízení

kontrarozvedného aparátu. Zásady této organizace jsou v soucasné dobe zpracovány a

zabezpecují potreby národních orgánu.

Systému rízení kontrarozvedky jak z hlediska úcinnosti velení, tak i hospodárnosti,

nejlépe odpovídá dvoustupnové rízení, s jehož realizací se také pocítá.

V této souvislosti bude zrušena hlavní správa Státní bezpecnosti v CSR; její

44

Spolecný rozkaz RMV CSSR, CSR, SSR c. 2 z 13. cervence 1970 “Opatrení k posílení vlivu MV CSSR pri rízení

Státní bezpecnosti a Verejné bezpecnosti”, cj. SV-0838/P-70.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

22

pusobnost a povinnosti k príslušným územním stranickým a státním orgánum prevezmou

ministr vnitra CSSR a príslušné stupne rízení kontrarozvedky MV CSSR.

Oproti situaci v ceských zemích jeví se potrebné v SSR nadále ponechat útvar

kontrarozvedky podrízený federálnímu velení pro rízení územních útvaru kontrarozvedky

dislokovaných v SSR, pokud se zabývají cinností mající charakter národní specifiky, pro

výkon kontrarozvedné práce ve vymezených objektech republikového významu a konecne

jako útvar pro soustredování a analýzu informací pro stranické a státní orgány Slovenské

socialistické republiky.”

45

Dne 20. prosince 1970 konecne vyšly ve Sbírce zákonu tri zákony, které s konecnou

platností umožnily prevod veškerých podstatných pravomocí na federální orgány. Nejprve

ústavní zákon c. 125/1970 Sb., kterým se menil a doplnoval ústavní zákon o

ceskoslovenské federaci, jenž nabyl úcinnosti dnem vyhlášení.

46 Následoval zákon c.

128/1970 Sb. zrušující zákon c. 166/1968 Sb., a od 1. ledna 1971 prevádející do pusobnosti

CSSR zejména rízení Státní bezpecnosti vcetne útvaru vyšetrování StB a rízení cinnosti

všech útvaru SNB “v dobe mimorádého ohrožení klidu a verejného porádku”.

47 Posledním

zákonem byl zákon c. 133/1970 Sb., upravující od 1. ledna 1971 pusobnost federálních

ministerstev, vcetne ministerstva vnitra CSSR. FMV jako federální ústrední orgán státní

správy pro oblast vnitrního porádku a bezpecnosti tak definitivne prevzalo do svých rukou

rízení Státní bezpecnosti. “Federální ministerstvo vnitra pripravuje koncepci, zamerení a

hlavní úkoly Sboru národní bezpecnosti… a zásady organizace, jednotného výkonu služby a

soustavy politické a odborné prípravy príslušníku…” (§ 18). Na základe zmocnení

príslušnými zákony vydává obecne závazné právní predpisy upravující práva a povinnosti

príslušníku a útvaru SNB vuci jiným orgánum státní správy, organizacím a obcanum (§ 21);

kontroluje také v útvarech SNB “plnení úkolu sverených do jeho pusobnosti”.

48

Prijaté právní normy tedy sverily definitivne do pusobnosti federace rízení Státní

bezpecnosti (vcetne útvaru vyšetrování Státní bezpecnosti) i vydávání cestovních dokladu,

povolování vstupu a pobytu cizincu na území CSSR. Zrušením Federální správy

zpravodajských služeb byla zodpovednost za rízení jednotlivých útvaru výkonného aparátu

FMV (StB) decentralizována na jednotlivé cleny vedení ministerstva vnitra CSSR. Relevantní

informace z nové organizace štábních útvaru, útvaru služeb a útvaru výkonného aparátu

FMV ve vztahu k organizaci útvaru StB na Slovensku je snad pouze ta, že soucástí správy

ochrany stranických a ústavních cinitelu (V. správa SNB, sp. zn. “O”) se stala správa

ochrany ústavních a stranických cinitelu v SSR

49 (obdobne byla soucástí federální správy

45

SÚA, fond PÚV KSC, a.j. 219, sv. 141 (8426/1970). Dílcí úpravy v rízení ceskoslovenské kontrarozvedky z 16.

10. 1970.

46

Ústavní zákon c 125/1970 Sb. ze 20. prosince, kterým se mení a doplnuje zákon c. 143/1968 Sb., o

ceskoslovenské federaci.

47

Zákon c. 128/1970 Sb. ze dne 20. prosince 1970, o vymezení pusobnosti Ceskoslovenské socialistické republiky

ve vecech vnitrního porádku a bezpecnosti, § 2. § 1 tohoto zákona znel: “Orgány Ceskoslovenské socialistické

republiky ve spolupráci s republikovými orgány stanoví zásady bezpecnostní politiky. Orgány Ceskoslovenské

socialistické republiky zajištující bezpecnost státu poskytují vrcholným orgánum Ceské socialistické republiky a

Slovenské socialistické republiky podklady potrebné pro jejich cinnost.”

48

Zákon c. 133/1970 Sb., ze dne 20. prosince 1970, o pusobnosti federálních ministerstev.

49

Srov. pozn. 44. RMV CSSR c. 3 z 18. ledna 1972 “Organizacní rád správy ochrany stranických a ústavních

cinitelu” nestanovil pouze organizacní strukturu federálního útvaru SNB – oborové složky StB správy ochrany

stranických a ústavních cinitelu, ale také slovenského útvaru ochrany. “Správa ochrany v SSR:

plní úkoly ochrany vymezeného okruhu chránených osob, zahranicních delegací a urcených objektu na území SSR.

Pritom zejména:

- zpracovává návrhy na opatrení nutná k zajištení bezpecnosti chránených osob, zahranicních delegací a urcených

objektu; podle povahy veci a bezpecnostní situace tyto návrhy projednává a zabezpecuje jejich realizaci se správou

ochrany, s príslušnými stranickými a státními orgány v SSR, vcetne zainteresovaných útvaru ministerstev vnitra a

SNB na území SSR;

- provádí kontrolní a rozborovou cinnost a výsledky pravidelne predkládá nácelníku správy;

- zpracovává a vyhodnocuje signály smerující k narušení bezpecnosti chránených osob, zahranicních delegací a

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

23

pasu a víz - správa pasu a víz v SSR a hlavní správy vyšetrování StB CSSR i správa

vyšetrování StB pro SSR).

Ministr R. Kaska všem svým námestkum uložil zajistit plynulý prechod na novou

organizaci; plk. RSDr. Jaroslav Šilhavý byl gestorem “provedení delimitace pocetních stavu

kontrarozvedky, útvaru pasu a víz a útvaru vyšetrování StB z MV CSR a MV SSR k FMV” (do

31. ledna 1971), vcetne delimitace rozpoctových a materiálových prostredku (do 15.

února). Všichni príslušní nácelníci štábních útvaru, útvaru služeb a výkonného aparátu FMV

navíc meli do 1. dubna 1971 zpracovat nové tabulky složení a poctu svých útvaru a

predložit je prostrednictvím kádrové a školské správy ke schválení ministrovi.

50

Z rozhodnutí námestka ministra vnitra CSSR byly v srpnu 1971 z S-StB Bratislava

organizacne vycleneny odbory sledování i operativní techniky (4. a 6. odbor) a následne

prevedeny do pravomoci nácelníka HS-StB MV SSR. “Kádrové a disciplinární podrízení 4. a

6. odboru Správy StB Bratislava nácelníkovi HS-StB a sloucení techto odboru s príslušnými

odbory HS-StB sledovalo cíl jejich efektivnejšího využití u té soucásti, která je funkcne výše

postavená a rozpracovává objekty a problematiky republikového významu.”

51

Dne 8. brezna 1972 obdrželo oddelení státní administrativy ÚV KSC dokument

zpracovaný sekretariátem námestka ministra vnitra CSSR (Jána Hanuliaka ?) Návrh

postavení, pusobnosti, hlavních úkolu a organizace Hlavní správy StB pri MV SSR, který

v úvodní pasáži navrhoval: “Hlavní správa StB pri MV SSR je orgánem jednotné csl. státní

bezpecnosti, jedním ze stupnu jejího rízení a zároven i výkonným orgánem v presne

vymezených objektech a oblastech cinnosti. Její pusobnost v oblasti rízení a výkonu je na

území SSR. Po stránce odborného rízení a velení podléhá FMV CSSR a jeho odborným

úsekum.”

Federální vedení Státní bezpecnosti v intencích navrhovaného postavení a pusobnosti

prosazovalo pro HS StB pri MV SSR “tyto hlavní úkoly:

1) Rozpracovává úkoly vytýcené FMV CSSR a jeho odborných úseku smerem

k výkonným soucástem StB na Slovensku, jako i pro vlastní výkon a zabezpecuje jejich

plnení.

2) V souladu se zamerením a úkoly csl. státní bezpecnosti zabezpecuje aplikaci

urcených objektu a ve spolupráci s ostatními útvary SNB ciní potrebná opatrení;

- zabezpeèuje stálou službu a úkoly vyplývající z informaèní povinnosti ve vztahu ke správì

ochrany HSStB, náèelníkùm KSSNB a stranickým a státním orgánùm v SSR;

- rídí, organizuje a provádí v rámci vymezené pusobnosti:

- osobní ochranu chránených osob, které pusobí trvale ve výkonu své funkce na území SSR, vcetne dopravního

zajištení;

- ochranu urcených zahranicních delegací pri návšteve v SSR;

- ochranu urcených objektu na území SSR;

- bezpecnostní opatrení akcí, kterých se úcastní osoby, jimž správa ochrany v SSR poskytuje ochranu;

- z hlediska ochrany nerušený prubeh príletu a odletu letadel prepravujících chránené osoby a zahranicní

delegace na území SSR.

Zajištování materiálních, financních a zdravotnických potreb príslušníku, prostredku k výkonu služby,

jejich opravy a podobne provádejí funkcní útvary nácelníka KSSNB Bratislava. Speciální spojovací a zabezpecovací

techniku a dopravní prostredky pro prepravu chránených osob a zahranicních delegací na území SSR zajištuje

správa ochrany…

21. Vztahy správy ochrany k federálním útvarum SNB a k MV CSR a MV SSR jsou založeny na vzájemné

spolupráci pri zajištování dusledné ochrany chránených osob, zahranicních delegací a urcených objektu. Nejde o

vztahy nadrízenosti a podrízenosti, nýbrž o pracovní vztahy uskutecnované na základe dohod nebo úmluv mezi

odpovednými funkcionári pri plnení konkrétních úkolu ochrany.”

50

RMV CSSR c. 5 z 28. ledna 1971 “Organizace, spisové znacky, krycí oznacení a rozdelení odpovednosti

námestku ministra vnitra za rízení štábních útvaru, útvaru služeb a útvaru výkonného aparátu federálního

ministerstva vnitra”, cj. N/S-008/70.

51

A MV SR Levoca, fond A 2/3, inv. j. 258. Kolegium MV CSSR. Návrh postavení, vymezení pusobnosti, hlavních

úkolu a organizacního usporádání “FMV – Správy StB v SSR” z 30. 1. 1974, cj. N/Z-0060/74.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

24

usnesení slovenských ústredních stranických a státních orgánu – ÚV KSS a vlády SSR na

podmínky SSR.

3) Získává, soustreduje a analyzuje informace státobezpecnostní povahy v SSR

k využití pro vlastní rídící a výkonnou cinnost, pro potreby federálních orgánu a pro

slovenské ústrední, stranické a státní orgány – ÚV KSS a vládu SSR.

4) Rídí cinnost správ StB v SSR, organizuje a poskytuje jim odbornou pomoc. V této

souvislosti vydává rozkazy a narízení k zabezpecení stanovených úkolu.

5) V souladu s príslušnými rozkazy, narízeními a predpisy FMV CSSR plní úkoly

v oblasti agenturne-operativní práce, sledování, nasazování zpravodajské techniky,

operativní evidence a administrativy.

6) Navrhuje FMV CSSR styky se sprátelenými státy v oblasti státobezpecnostní

práce.

7) V souladu s predpisy vydávanými FMV CSSR vykonává kádrovou a disciplinární

pravomoc nad príslušníky zarazenými u jejich podrízených útvaru na území SSR.

8) V souladu s celostátními úkoly zabezpecuje výber, výchovu a rozmistování kádru

pro vlastní potrebu a ovlivnuje plnení techto úkolu na podrízených soucástech. Zabezpecuje

materiálne-technické vybavení vlastního výkonu služby.”

Hlavní správa StB pri MV SSR se mela podle predstav pražské centrály skládat

z vedení HS (nácelník + 2 zástupci), štábních útvaru a útvaru služeb (vnitrní odbor – 41

príslušník, samostatné oddelení inspekce a obrany vlastního aparátu – 6 príslušníku,

personální a školský odbor – 16 príslušníku, analytický a statisticko-evidencní odbor – 42

príslušníci) a odborných úseku (I. – VI. odbor).

Pocetní stav I. odboru HS StB pri MV SSR, zabezpecujícího “plnení agenturne

operativních úkolu v oblasti vnitrních bází, ve vymezených objektech celoslovenského

významu – Slovenská akademie ved, Ministerstvo školství SSR, Ministerstvo kultury SSR a

v objektech akce JIH… [provádet] vlastní agenturne-operativní výkon”, mel být následující:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 1

Nácelník oddelení 2

Vedoucí skupiny OST 1

Starší referent 20

Referent spisu 2

Administrativní pracovníci 1

Celkem 27

II. odbor HS StB pri MV SSR zabezpecující “plnení agenturne operativních úkolu

v souvislosti s ochranou csl. ekonomiky”, provádející “vlastní agenturne-operativní výkon a

výkon režimní ochrany státního tajemství v techto institucích a objektech: Ministerstvo

výstavby a techniky SSR, Ministerstvo stavebnictví SSR, Ministerstvo financí SSR, Slovenský

plánovací úrad, Komise pro zahranicní obchod, podniky zahranicního obchodu –

Technoexport, Omnia, Hydroconsult, Strojexport, Koospol, Strojimport, Transakta,

Polytechna, Kerometal, podniky pro zastupování zahranicních kapitalistických firem v CSSR

– Efektín[?]. Zenit, Interal, Média”, mel mít pocetní stav:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 1

Nácelník oddelení 2

Vedoucí skupiny OST 1

Starší referent 19

Referent spisu 1

Administrativní pracovník 3

Celkem 28

III. odbor HS StB pri MV SSR zabezpecující “plnení agenturne operativních úkolu po

linii neprátelských rozvedek”, provádející “vlastní agenturne operativní výkon” proti

konzulátu Rakouské republiky a obchodnímu zastupitelství Finské republiky mel být

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

25

personálne zabezpecen:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 1

Nácelník oddelení 1

Starší referent 16

Referent spisu 1

Administrativní pracovník 2

Celkem 22

IV. odbor HS StB pri MV SSR mel zabezpecovat “plnení agenturne operativních úkolu

v oblasti aktivního a pasivního turistického ruchu, v bázích emigrace a navrátilcu a pri ochrane

objektu csl. a sovetské armády” a provádet “vlastní agenturne-operativní výkon v centrálních

turistických institucích s celoslovenskou pusobností” (Generální reditelství Tatratouru,

Športurist, Cedok, CKM, Slovakoterma) vcetne “pronikání do celních a pasových orgánu

Rakouska v Marchegu a Bergu”; v neposlední rade rídit a usmernovat OPK v SSR, a to vše

v následujícím personálním sestavu:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 1

Nácelník oddelení 2

Starší referent 21

Referent evidence 1

Referent spisu 1

Administrativní pracovník 2

Celkem 29

V. odbor HS StB pri MV SSR zabezpecující “plnení úkolu pri realizaci jednotného

systému sledování” a provádející “vlastní výkon na teritoriu Západoslovenského kraje”, mel

být pocetne nejsilnejší:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 1

Referent spisu 2

Nácelník oddelení 4

Zástupce nácelníka oddelení 2

Vedoucí pracovních skupin 12

Starší referent 52

Referent 26

Dozorcí dustojník 3

Administrativní pracovník 3

Celkem 106

VI. odbor HS STB pri MV SSR mel zabezpecovat “plnení úkolu pri realizaci nasazování

zpravodajské techniky v rámci SSR”, provádet “speciální výkon v rámci SSR a vlastní výkon

na teritorii Západoslovenského kraje”. Pocetní stav:

Nácelník odboru 1

Zástupce nácelníka odboru 2

Nácelník oddelení 4

Zástupce nácelníka oddelení 1

Starší referent 46

Referent 19

Technik I. stupne 2

Technik II. stupne 9

Technik III. stupne 3

Prekladatel I. stupne 3

Prekladatel III. stupne 6

Referent spisu 1

Administrativní pracovník 2

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

26

Celkem: 99

Celkový soucet napsaný neznámou rukou v úplném záveru dokumentu vypocítával:

209 + 106 + 22 + 28 + 27 + 42 + 6 + 16 + 41 = 466 príslušníku StB.

52

4. Stabilizace státobezpecnostního aparátu

V následujícím období se vedení Státní bezpecnosti pod hesly “sjednocení základních

úkolu, zamerení a metod práce cs. kontrarozvedky” zamerilo na další okleštení pravomocí

získaných slovenskými útvary StB v procesu federalizace. Ideologicky se ministr R. Kaska

oprel zejména o závery XIV. sjezdu KSC, který mel “k zajištení dalšího rozvoje socialistické

spolecnosti” stanovit “hlavní smery cinnosti”, z nichž vyplynuly specifické úkoly i pro cs.

kontrarozvedku. V príloze svého RMV CSSR c. 31 ze 7. cervna 1972 vydal dokument

Základní úkoly, zamerení, formy a metody práce cs. kontrarozvedky a narídil nácelníkovi

hlavní správy kontrarozvedky (II. správy SNB) zabezpecit cinnost všech útvaru

kontrarozvedky StB v jeho intencích. Úvodní cást definovala zejména postavení a stežejní

úkoly kontrarozvedných útvaru StB, vcetne nezbytného zduraznení podrízenosti stranickým

orgánum:

“/1/ Ceskoslovenská kontrarozvedka, jako soucást oborové složky Státní

bezpecnosti, je federálním útvarem Sboru národní bezpecnosti s pusobností na celém území

CSSR.

/2/ Obsah a cíle cinnosti cs. kontrarozvedky urcují zásady bezpecnostní politiky,

které stanoví nejvyšší stranické a státní orgány CSSR.

/3/ Ve své cinnosti se cs. kontrarozvedka rídí usneseními stranických orgánu, zákony

a ostatními právními predpisy a na základe nich vydanými rozkazy a narízeními ministra

vnitra CSSR a jeho námestka.

/4/ Základním posláním cs. kontrarozvedky je chránit socialistické spolecenské a

státní zrízení, bezpecnost a obranyschopnost CSSR. Chránit socialistickou ekonomiku,

bezpecnost cs. obcanu a jejich práva pred cinností zahranicních i vnitrních neprátel. V rámci

Varšavské smlouvy, v duchu proletárského internacionalismu spolupusobí pri ochrane

bezpecnosti státu svetové socialistické soustavy a spolupracuje s jejich bezpecnostními

sbory.” (clánek 1).

Clánek 2 specifikoval tri hlavní úkoly:

“a/ represivní – pri odhalování a dokumentování cinu proti bezpecnosti státu a

predáváním pachatelu orgánum cinným v trestním rízení k zahájení trestního stíhání;

b/ preventivne výchovné – provádením preventivne výchovné a rozkladné cinnosti

s cílem predcházet a zabranovat vzniku trestné a jiné protispolecenské cinnosti a ve

spolupráci s ostatními státními orgány prispívat k upevnování socialistické zákonnosti a

státní disciplíny;

c/ informacní – objektivním informováním stranických orgánu, federálních a

republikových orgánu vlády o bezpecnostní situaci ve státe, zejména o nezákonné cinnosti a

zámerech vymezených neprátelských seskupení uvnitr státu a o jejich spojení se

zahranicím, rozsahu a dusledcích neprátelské cinnosti rozvedek, emigrantských center,

zahranicních neprátelských organizací a institucí, kapitalistických firem a monopolu. V tomto

smeru navrhuje potrebná opatrení k upevnování bezpecnosti socialistického státního zrízení

v CSSR.”

Své “poslání” mela Státní bezpecnost zabezpecovat “uplatnováním prostredku

52

SÚA, fond G. Husák, nezarazeno. Príloha 4. Návrh postavení, pusobnosti, hlavních úkolu a organizace Hlavní

správy StB pri MV SSR, cj. N/Z-00272/1971. Spisovna ÚV KSC evidovala tento dokument 8. 3. 1972.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

27

státního donucení a úcelnou preventivní cinností”; pritom mela dodržovat “zejména tyto

základní principy”:

a/ zabezpecovat vedoucí úlohu strany “ve vlastní cinnosti”;

b/ vycházet “ve své cinnosti z trídních principu” a dusledného dodržování socialistické

zákonnosti;

c/ opírat se v jednotlivých oblastech spolecenského a hospodárského života “o

soustavnou pomoc a spolupráci s ostatními státními orgány a institucemi, vedením podniku,

závodu, JZD a dobrovolných spolecenských organizací” a získávat obcany “k aktivní úcasti

na posilování ochrany a bezpecnosti státu”;

d/ vytváret takovou organizaci agenturne-operativní práce, která by zarucovala

“úcinnou pusobnost” kontrarozvedky StB “v oblastech a objektech, kde je predpoklad vzniku

spolecensky nebezpecné neprátelské cinnosti”;

e/ úzce spolupracovat s vyšetrovacími orgány a ostatními složkami SNB “s cílem

zajistit dusledný postih pachatelu závažné protistátní cinnosti”;

f/ úzce spolupracovat s bezpecnostními sbory státu Varšavské smlouvy “k ochrane

spolecenského a státního zrízení techto socialistických státu i CSSR”.

Druhá cást dokumentu byla uvozena clánkem 4: “Hlavní smery práce ceskoslovenské

kontrarozvedky jsou urceny základním zamerením, tj. bojem proti cinnosti vnejšího i

vnitrního neprítele, který ohrožuje socialistické spolecenské státní zrízení.” Následující

clánek upresnoval: “Pri zachování základního zamerení se cs. kontrarozvedka zameruje

zejména na boj

a/ s neprátelskou cinností cizích rozvedek, organizací a institucí pracujících

zpravodajsky mezi našimi obcany proti CSSR a ostatním zemím socialistického spolecenství;

b/ proti zbytkum vnitrního neprítele spojeného se zahranicím nebo samostatne

pusobícího na našem území, zejména pak proti pronikání antikomunismu a organizování

ideologické diverze;

c/ proti nepríteli na úseku ekonomiky, vcetne ochrany utajovaných skutecností;

d/ proti zneužívání mezinárodního cizineckého ruchu.”

V rámci jednoho z hlavních smeru práce “v oblasti boje proti neprátelské cinnosti

rozvedek, organizací a institucí pracujících zpravodajsky proti CSSR a ostatním zemím

socialistického tábora” mela kontrarozvedka StB odhalovat “pachatele vymezené trestné

cinnosti” a provádet “kontrarozvednou cinnost, jejímž cílem je ochrana vojenských,

politických a hospodárských zájmu CSSR a státu Varšavské smlouvy”. Za tím úcelem

stanovenými prostredky získávala “údaje o

a/ strategických a taktických cílech, zámerech a zájmech, formách, metodách a

prostredcích práce neprátelských rozvedek, zejména rozvedek clenských státu NATO a

Izraele a jejich vnitrních pomahacu;

b/ stavu a úrovni koordinace cinnosti rozvedek NATO a využívání rozvedek dalších

kapitalistických a rozvojových zemí;

c/ kádrových pracovnících rozvedek a agenture operující v CSSR nebo na území

sprátelených státu nebo legalizovaných na ZÚ KS nebo prijíždejících pod krytím obchodními,

vedeckými, kulturními a jinými zájmy, anebo nelegálne pusobících dlouhodobe na našem

území;

d/ rozkladné cinnosti neprátelských rozvedek uskutecnované cestou ideologické

diverze” (clánek 6).

Další hlavní smer práce “v oblasti boje proti zbytkum vnitrního neprítele, proti

pronikání antikomunismu a proti organizování ideologické diverze” odhaloval pachatele

“vymezené trestné cinnosti a další neprátelské cinnosti namírené proti republice a proti

zemím socialistického tábora

a/ mezi osobami, které na území CSSR páchají neprátelskou cinnost ve spojení

s emigrantskými nebo církevními centry anebo organizacemi a institucemi, které v zahranicí

organizují neprátelskou cinnosti proti CSSR;

b/ v radách cs. obcanu a cizincu podezrelých z páchání neprátelské cinnosti na

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

28

našem území, zejména organizátory neprátelských seskupení a hlavní nositele a širitele

neprátelských tendencí, buržoazních ideologií, pravicového oportunismu a revizionismu,

buržoazního nacionalismu, sionismu a maoismu, zejména v oblasti kultury, umení a vedy,

na vysokých školách, ve sdelovacích prostredcích, zdravotnictví a osoby pusobící na [!]

narušování státní církevní politiky CSSR;

c/ ve vymezených duležitých objektech, institucích, spolecenských a jiných

dobrovolných organizacích (spolcích a klubech), které mohou být ohroženy nebo zneužity

neprátelskými osobami. Zejména venuje pozornost objektum, ve kterých jsou zjištovány

projevy neprátelských seskupení nebo jednotlivcu a objektum vyžadujícím preventivní

ochranu vzhledem k jejich politickému významu, koncentraci státního tajemství nebo

zájmum vnitrních a vnejších neprátel o pronikání do nich;

d/ v radách exponentu, funkcionáru a ideologu bývalých buržoazních a fašistických

stran a organizací, osob trestaných pro cinnost proti státu, bývalé velkoburžoazii, agentu

zpravodajské síte nacistického Nemecka a predstavitelu a organizátoru cinnosti

kontrarevolucních klubu, spolku a organizací z roku 1968;

e/ v mezinárodních vedeckých, studentských, kulturních a dalších organizacích s cs.

úcastí” (clánek 7).

Zamerení cs. kontrarozvedky na “ochranu cs. ekonomiky, státního a významného

hospodárského tajemství” bylo predposledním hlavním smerem “práce”; ta byla “dána

politickými a hospodárskými cíli naší socialistické spolecnosti”. Státní bezpecnost “v této

oblasti” mela odhalovat pachatele “vymezené trestné cinnosti a další neprátelské cinnosti

smerující k narušování socialistické ekonomiky” a organizovat “kontrarozvednou práci a

režim ochrany utajovaných skutecností v duležitých odvetvích a objektech cs. národního

hospodárství a pri kooperacních vztazích v rámci RVHP”. Tzv. kontrarozvedná ochrana dle

techto kritérií byla “zamerena zejména:

a/ na urcená odvetví, objekty a státne politické zájmy v oblasti cs. ekonomiky,

dopravy, spoju a zahranicního obchodu vyžadující preventivní ochranu proti pronikání

zpravodajské a jiné neprátelské cinnosti, hospodárské diverzi a sabotáži imperialistických

zpravodajských složek s prihlédnutím k jejich integraci v rámci NATO, proti diskriminacním

opatrením kapitalistických firem a monopolu vedených proti CSSR a RVHP a proti trestné

cinnosti vnitrních neprátel, zejména k zabránení úniku a ohrožení státního a hospodárského

tajemství;

b/ na kontrarozvednou ochranu problematiky RVHP, technických a ekonomických

ústavu CSAV, cs. výzkumné vedeckotechnické základny, centrálního plánování a

financování, cs. atomistiky, energetiky, strategických surovin, zejména uranu, hutnictví a

strojírenství, vcetne zbrojního výzkumu a výroby, chemie, geodézie a kartografie,

vybraných investicních akcí v CSSR a akcí provádených cs. stranou v zahranicí, železnicní,

preshranicní, kamionové a vodní dopravy, letecké dopravy, spoju, zahranicního obchodu a

cs. námorní plavby i cs. delegátu a stážistu pusobících v kapitalistických státech;

c/ na odhalování zámeru kapitalistických firem a jejich legálních a nelegálních

zástupcu v CSSR smerujících k poškozování cs. národního hospodárství, na odhalování

pachatelu havárií a požáru s kontrarevolucní motivací jednání, na odhalování nositelu

ideologické diverze na úsecích cs. ekonomiky, zejména mezi vedeckotechnickou inteligencí”

(clánek 8).

Ctvrtý hlavní smer “práce v oblasti boje proti zneužívání mezinárodního cizineckého

ruchu” požadoval odhalovat pachatele “vymezené trestné cinnosti, organizátory úteku cs.

obcanu a obcanu sprátelených státu do kapitalistické ciziny”, bojovat proti “zneužívání cs.

území k neprátelské cinnosti páchané cs. obcany, kterí uprchli do KS a vízovými cizinci

zdržujícími se na našem území”. Státní bezpecnost se v této souvislosti zamerila “predevším

na:

a/ ochranu výjezdu cs. obcanu do kapitalistické ciziny;

b/ prevenci pred úteky cs. obcanu do KS s cílem zabránit zejména emigraci nositelu

utajovaných skutecností;

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

29

c/ vytežování navrátilcu, kterí se dlouhodobe zdržovali v KS a prišli do styku se

zpravodajskými orgány neprátelských rozvedek a odhalování neprátelské cinnosti navrátilcu

na našem území;

d/ odhalování prevadecu a prevadecských skupin z rad cizích státních príslušníku,

trestné a jiné podvratné cinnosti vízových cizincu proti republice a odhalování nositelu

ideologické diverze mezi vízovými cizinci a jejich pomahaci z rad cs. obcanu;

e/ kontrarozvednou práci v souvislosti s ochranou cs. státních hranic” (clánek 9).

Cást tretí Základní metody a formy práce cs. kontrarozvedky umožnovala Státní

bezpecnosti “vedle používání oficiálních prostredku” používat i “utajených agenturneoperativních

forem bezpecnostní práce”. Kontrarozvedka ve své cinnosti mela:

a/ opírat se “o oficiální i utajenou spolupráci s obcany oddanými socialistickému

zrízení” a získávat je “na základe dobrovolnosti k aktivní ochrane a k plnení

kontrarozvedných úkolu na území CSSR a ve vymezených prípadech i na území protivníka.

Za stanovených podmínek získávat ke spolupráci “i osoby z neprátelského prostredí”;

b/ využívat tajné sledování osob “duvodne podezrelých z cinnosti proti CSSR a

ostatním zemím socialistického tábora, jakož i sledování prostoru a vecí využívaných

protivníkem”;

c/ “k odhalování cinnosti zahranicních rozvedek a jiných zahranicních organizací a

center a k odhalování závažných trestných cinu” používat v souladu s príslušnými predpisy

prostredky zpravodajské techniky;

d/ v jednotlivých prípadech aplikovat “v potrebné míre používání kriminalistických

metod a prostredku ve specifických podmínkách kontrarozvedné cinnosti”;

e/ provádet agenturne operativní kombinace “proti neprátelským rozvedkám z území

CSSR s cílem zjištovat jejich zámery, zájmy, metody a formy práce proti CSSR, odhalovat

jejich agenturu a kádrové rozvedcíky”;

f/ zabezpecovat “v soucinnosti s dalšími státními orgány a orgány CSLA

dezinformacní cinnost proti nepríteli s cílem znemožnit a oslabit jeho neprátelskou cinnost

proti CSSR” (clánek 13).

53

Koncem roku 1973 zpracovala hlavní správa ŠtB plk. O. Doviny pro vedení

federálního ministerstva vnitra návrh na zrízení nového útvaru Federálneho ministerstva

vnútra – správy Štátnej bezpecnosti v SSR. Federální útvar SNB FMV S-ŠtB v SSR “so

sídlom v Bratislave… v rozsahu základného zamerania cs. kontrarozviedky prevádza výkon

kontrarozviednej služby vo vyclenených objektoch a koordináciu cinnosti medzi správami

ŠtB v SSR v urcených problematikách.”

Konkrétne to znamenalo koordinovat veškerou cinnost slovenských krajských správ

ŠtB “v problematikách cirkví, siekt, sionizmu, vedy, kultúry, prenikania nepriatelských

ideológií – nacionalizmu, revizionizmu, oportunizmu a v ekonomických objektoch, ktoré sú

riadené republikovými orgánmi. Túto cinnost prevádza na požiadanie I. tajomníka a

Predsedníctva ÚV KSS vydávaním koordinacných pokynov pre správy Štátnej bezpecnosti

v SSR.”

V rozsahu své výkonné, koordinacní a informacní cinnosti “vyžaduje, sústreduje a

spracovává informácie pre FMV, I. tajomníka a Predsedníctvo ÚV KSS, a to:

- informácie z vlastnej výkonnej cinnosti v objektoch a problematikách;

- informácie o výskyte mimoriadnych udalostí v SSR;

- periodické (týždenné, mesacné, štvrtrocné a rocné) informácie z vlastného výkonu a

z výkonu správ Štátnej bezpecnosti v SSR;

- na požiadanie I. tajomníka a Predsedníctva ÚV KSS vyžaduje, sústreduje a spracováva

informácie o štátobezpecnostnej situácii v SSR.”

Navrhovaná organizace výkonných útvaru FMV S-ŠtB v SSR byla následující:

Kontrarozvedný odbor (ve složení: 1 + 1 + 1 + 14 = 17) “podla pokynov centrálnych

53

RMV CSSR c. 31 ze 7. 6. 1972 “Základní úkoly, zamerení, formy a metody práce cs. kontrarozvedky”, cj. OS-

00250/01-1971.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

30

útvarov KR plní kontrarozviedne úlohy v objektoch: Výpoctové stredisko OSN v Bratislave,

konzuláty USA, NSR a RSR, Fínske obchodné zastupitelstvo.

Organizuje kontrarozviedne opatrenia v rámci aktívneho a pasívneho cestovného

ruchu u cestových kancelárií s celoslovenskou pôsobnostou, a to v CK CEDOK, GR CK

SLOVAKOTERMA, DCK TATRATOUR, GR INTRAVEL a EXTRAVEL, CKM, SLOVAKOTOUR a vo

Výskumnom ústave cestovného ruchu.”

Odbor vnitrního zpravodajství (ve složení: 1 + 1 + 2 + 25 = 29) “odhaluje

nepriatelskú cinnost celných predstavitelov pravice z radov bývalých funkcionárov

ústredných politických, štátnych a kultúrnych organizácií a orgánov žijúcich na území

hlavného mesta SSR Bratislavy.

Ochranuje pred prenikaním ideologickej diverzie zo strany vonkajšieho a vnútorného

nepriatela inštitúcie s celoslovenskou pôsobnostou… Odhaluje nepriatelskú cinnost po

problematike cirkví, a to v objektoch: Bohoslovecká fakulta rím. kat. cirkvi v Bratislave,

Ústredí Charity v Bratislave, Generálny biskupský úrad ev. a.v. cirkvi v Bratislave a

Teologická fakulta ev. a v. cirkvi.

Odhaluje nepriatelskú cinnost celných predstavitelov ludáctva a ich spojenie na

separatistickú ludácku emigráciu, združenú vo Svetovom kongrese Slovákov.

Odhaluje nepriatelskú cinnost v slovenskom ústredí Židovských náboženských obcí a

koordinuje rozpracovávanie akcie SPLENDIT

54.”

Odbor ochrany ekonomiky (ve složení: 1 + 1 + 2 + 22 = 26) “prevádza aktívnu

kontrarozviednu ochranu proti spravodajskému prenikaniu, hospodárskej diverzii, sabotáži,

organizovanej zo strany imperialistických rozviedok, monopolov a vnútornách

nepriatelských síl, vo vyclenených objektoch republikového významu na území hlavného

mesta SSR Bratislavy. Prevádza kontrarozviedne opatrenia k medzinárodným veltrhom a

vedeckým sympóziam. Kontrarozviednu ochranu a režimovú ochranu štátneho tajomstva

zabezpecuje v objektoch republikového významu...”

Odbor sledování (1 + 1 + 3 + 3 + 98 = 106) “prevádza výkon sledovania pre FMV SŠtB

v SSR, S-ŠtB Bratislava, oblastný odbor I. správy FMV v Bratislave a OVKR VVO

Trencín.”

Odbor zpravodajské techniky (ve složení: 1 + 2 + 5 + 1 + 90 = 99) “prevádza

vlastný výkon spravodajskej techniky na teritóriu Západoslovenského kraja, podla

požiadaviek FMV S-ŠtB v SSR, S-ŠtB Bratislava, OVKR VVO Trencín a S-VB Bratislava.

Prevádza písmoznalecké a jazykovedné expertízy protištátnych písomností pre

operatívne a súdne úcely v rámci SSR. Vedie celoslovenské TEP a prevádza daktyloskopickú,

chemickú a biologickú expertízu pre útvary ZNB v SSR. U písomností písaných v slovenskom

jazyku plní tieto úlohy v rámci CSSR.”

Krome toho se správa mela skládat z techto funkcních útvaru:

- odbor vnútorný a hospodársko-financný (31 príslušníku StB)

- analyticko-informacný a štatisticko-evidencný odbor (27)

- kádrové a školské oddelenie (7)

- samostatné oddelenie inšpekcie (4).

Presný prehled stávajícího personálního obsazení hlavní správy ŠtB i navrhované

poctyb FMV S-ŠtB v SSR ukazuje tabulka:

55

Systematizovaný stav

HS-ŠtB SSR k 1. 11.

1973:

Navrhovaná

systematizácia

Rozdiel

N S-ŠtB v SSR 1 1

54

Formálne byla akce “SPLENDID” v problematice “sionistické hnutí v CSSR” vedena jako podsvazek OBS

“KRAJANÉ”. Srov. Securitas Imperii c. 6-III/2000, s. 823.

55

A MV SR Levoca, fond A 2/3, inv. j. 258. Návrh na zriadenie Federálneho ministerstva vnútra – Správy Štátnej

bezpecnosti v SSR, príloha II k cj. KR-007/73-PŠ.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

31

ZN S-ŠtB v SSR 2 1 -1

Vedenie celkom 3 2 -1

Operatívne odbory:

Nácelníci:

10 11 +1

Výkon: 54 52 -2

Administratíva: 14 9 -6

Operatíva celkom: 78 72 -6

Odbor sledovania

+ IV. odbor:

Nácelníci:

6 8 +2

Výkon: 102 94 -8

Administratíva: 5 4 -1

Odbor spravodajskej

techniky + VI. odbor:

Nácelníci:

8 8

Výkon: 85 88 +3

Administratíva: 5 3 -2

Sledovacka a technika

celkom:

211 205 -6

Funkcné útvary

celkom:

97 69 -28

Správa ŠtB v SSR

c e l k o m:

389 348 -41

Na základe rozhodnutí ucineného na schuzi kolegia 14. ledna 1974 zpracoval a

predložil 30. ledna námestek ministra vnitra CSSR genmjr. Ján Hanulika dokument Návrh

postavení, vymezení pusobnosti, hlavních úkolu a organizacního usporádání “FMV – Správy

StB v SSR.”. K jednání kolegia bylo doporuceno prizvat nácelníka HS ŠtB v SSR plk. O.

Dovinu. V úvodu duvodové zprávy se tradicne nacházela strucná rekapitulace: “Na základe

Ústavního zákona o Ceskoslovenské federaci jakož i zákona SNR c. 207/68 [Sb.]

56 bylo

konstituováno ministerstvo vnitra SSR, které v sobe zahrnovalo i státní bezpecnost v SSR.

Konstituováním Ministerstva vnitra SSR vznikla i hlavní správa StB pri MV SSR, jejímž

hlavním úkolem bylo rídit útvary státní bezpecnosti v rámci SSR a provádet výkon

státobezpecnostní cinnosti v konzulárních zastupitelstvích kapitalistických státu

v Bratislave.”

Podrízenost hlavní správy ŠtB ministerstvu vnitra SSR trvala od 1. ledna 1969 až do

vydání spolecného rozkazu trí ministru vnitra c. 2/1970 “vydaného na základe usnesení PÚV

KSC ze dne 5. 6. 1970”. Rozkaz organizacne vyjmul Státní bezpecnost z MV SSR a zaclenil ji

pod prímé rízení Ministerstva vnitra CSSR. Dne 16. ríjna 1970 nejvyšší stranický orgán prijal

další usnesení, podle nehož “rízení územních útvaru kontrarozvedky v SSR” federální

ministerstvo vnitra vykonávalo “prostrednictvím odpovídajícího útvaru StB pri MV SSR”.

Pri “tvorbe takovéhoto útvaru” upozornoval dokument, “je treba mít na zreteli

následující okolnosti:

1) Existenci ÚV KSS, který v rámci SSR rozpracovává a zabezpecuje realizaci politiky

ÚV KSC.

2) Otázky bezpecnosti státu jsou ve spolecné pusobnosti jak federace, tak i nár.

republik.

3) Rízení státní bezpecnosti v CSSR je svereno výlucne ministerstvu vnitra CSSR.

4) Existence dalších federálních útvaru v Bratislave.”

Predkladatelé dokumentu i na základe výše uvedených premis predpokládali zmenu

56

Zákon SNR c. 207/1968 Sb., o zrízení ministerstev a jiných ústredních orgánu státní správy Slovenské

socialistické republiky. In: Soubor pramenu správního a bezpecnostního práva. I. VŠ SNB. Praha: 1978, s. 19 - 23.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

32

postavení i úlohy hlavní správy ŠtB v Bratislave. “Z rídícího útvaru se stává útvar výkonný,

kterému krome výkonu je treba dát povinnost predkládat I. tajemníku ÚV KSS informace o

StB situaci z celé republiky SSR a zastupování federálních útvaru umístených v Bratislave

vuci I. tajemníku ÚV KSS.”

Povinnost StB poskytovat informace I. tajemníku ÚV KSS vyplývala “z práva I.

tajemníka ÚV KSS:

a) žádat bezprostrední a pohotové informace o státobezpecnostní situaci v SSR,

zejména z oblasti vnitrních problematik a ekonomiky,

b) obracet se s požadavky na orgány FMV v SSR,

c) v oblasti kádrové politiky” z nutnosti predkládat návrhy “na nomenklaturu orgánu

ÚV KSS.”

Nepríliš presvedcive dokument pokracoval: “Proto se navrhuje vytvorit “FMV –

Správu StB v SSR” se sídlem v Bratislave. Její postavení, pusobnost a hlavní úkoly rešit

následovne:

a) FMV – Správa StB v SSR je soucástí FMV, která na základe úloh, rozkazu, narízení

a pokynu federálního ministra vnitra a nácelníku centrálních útvaru FMV provádí výkon

kontrarozvedné služby ve vymezených objektech a problematikách republikového významu

b) v souvislosti s povinností vuci I. tajemníku ÚV KSS má právo:

- vyžadovat, soustredovat a zpracovávat informace o StB situaci z území SSR od

federálních útvaru (S-StB v SSR, správa pasu a víz v Bratislave, správa vyšetrování StB

v Bratislave)

- zastupovat útvary FMV dislokované v Bratislave (odbor vyšetrování StB pro SSR,

správa pasu a víz pro SSR)

- v souladu s kádrovým porádkem ÚV KSS predkládá do orgánu ÚV KSS príslušné

kádrové návrhy za federální útvary dislokované v Bratislave.”

Informace o státobezpecnostní situaci situaci v celé federaci, “jakož i informace

týkající se nekterých problematik specifických pro SSR” získané jinými útvary FMV

predkládal prvnímu muži Komunistické strany Slovenska ministr vnitra CSSR, respektive

poverený námestek. “Speciální požadavky I. tajemníka ÚV KSS zajištuje ministr vnitra CSSR

prostrednictvím centrálních útvaru FMV, resp. správy StB v SSR.”

Podle predkládaného návrhu mely vlastní “výkon” v SSR provádet ctyri útvary Státní

bezpecnosti, “a to:

- ‚FMV – správa StB v SSR’ a S-StB pri KS-SNB v Bratislave (obdobne jako je zajišten

kontrarozvedný výkon v Praze) v hlavním meste SSR a na území Západoslovenského kraje

- S-StB pri KS-SNB v Bánské Bystrici na území Stredoslovenského kraje

- S-StB pri KS-SNB v Košicích na území Východoslovenského kraje.

Bude nutno, aby vedení II. správy v soucinnosti s vedením HS-StB a vedením S-StB

vymezilo objekty pro HS-StB, aby nedocházelo k prekrývání práce mezi HS-StB a S-StB

v Bratislave.”

Opet se do popredí dostala otázka organizacního zaclenení odboru sledování a

zpravodajské techniky. “Komise v rešení zaclenení 4. a 6. odboru není jednotná. Soudruzi

Dovina, [Jaroslav] Hrbácek a Hanuliak jsou za zaclenení k HS-StB, soudruzi [nácelník KS

SNB Bratislava plk. Ján] Kovác a [plk. Vladimír] Stárek jsou za zaclenení k S-StB pri KSSNB.”

S ohledem na fakt, že hlavní správa ŠtB provádela operativní cinnost v konzulárních

úradech západních státu v Bratislave (krátce nato se jejich pocet mel rozšírit o konzuláty

USA, SRN a dalších), i to, že tento útvar zabezpecoval “kontrolu celních predstavitelu

pravice v Bratislave”, provádel “ochranu centrálních celoslovenských institucí”, bylo

považováno za reálné další zvýšení “požadavku” vuci útvarum sledovacky a techniky.

57

57

Pro získání urcité predstavy – v roce 1973 “jednotlivé útvary SNB dislokované v Zsl. kraji uplatnily následovný

pocet požadavku:

Na odbor sledování: Na odbor zpravodajské techniky:

HS-StB………………..216 ……………………………407

KS-SNB Blava………..154 ……………………………409

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

33

“Z uvedených duvodu organizacní zaclenení 4. a 6. odboru správy StB Bratislava k HS-StB

doporucují i nácelníci IV. a VI. správy FMV.” Úplne zavrženo ovšem nebylo ani “alternativní

rešení” spocívající v priclenení obou odboru zpet ke správe StB pri KS-SNB Bratislava.

“V každém prípade je ale nutno jedné ze soucásti (která nemá tato pracovište) vymezit

pocet možných akcí denne.”

Systematizace stávající podobe funkcních útvaru HS-StB prikazovala 97 tabulkových

míst. Predkládaná varianta predpokládal u techto útvaru snížení na 69 funkcních míst.

“Funkcní útvary HS-StB zabezpecují zpracovávání informací celoslovenského rozsahu, plní

statisticko-evidencní, lustracní a archivní služby i pro útvary KS-SNB Bratislava a jiné složky

v rámci SSR, jakož i kádrove-organizacní, hospodársko-financní a kontrolne-inspekcní úkoly,

které jsou u Správ StB zabezpecovány funkcními útvary nácelníka KS-SNB.

Materiálne-technické a financní zabezpecení FMV správy StB v SSR krome speciální

techniky z dovozu nadále ponechat u hospodárské správy MV SSR.”

Na základe již citovaného usnesení PÚV KSC z ríjna 1970, ústavních zákonu o

ceskoslovenské federaci, “v zájmu upevnení jednotného centrálního rízení státní

bezpecnosti, jakož i respektování existujících specifik v SSR” zpracovatelé kolegiu navrhli:

“1) Doporucit zmenu usnesení PÚV KSC ze dne 16. 10. 1970 v cásti o rízení útvaru

StB v SSR prostrednictvím zodpovídajícího orgánu pri MV SSR ve smyslu predpokládaného

návrhu.

2) Vytvorit FMV – správu StB v SSR s tímto poctem

vedení 2

kontrarozvedný odbor 17

odbor vnitrního zpravodajství 29

odbor ochrany ekonomiky 26

odbor sledování 106

odbor zpravodajské techniky 99

odbor vnitrní a hosp. fin. 31

anal. inf. a stat. evid. 27

kádrové a školské odd. 7

oddelení inspekce 4

Celkem 348

Krome predpokládaného odnetí 11 funkcních míst oproti soucasnému

systematizovanému stavu HS-StB melo dojít i ke snížení tarifikacní stupnice o 1 stupen

oproti stupnici centrálních útvaru FMV. “Nácelník II. správy FMV v soucinnosti s nácelníkem

HS-StB a nácelníkem S-StB pri KS-SNB v Bratislave, provede vymezení objektu pro HS-StB

v Bratislave a zároven s tím i upresnení stavu na navrhovaném útvaru a na S-StB pri KSSNB

Bratislava.”

Príloha c. 3 dokumentu obsahovala Návrh na postavení, vymezení pusobnosti,

hlavních úkolu a organizacního usporádání “FMV – správy StB v SSR” vycházející z výše

citovaného návrhu hlavnej správy ŠtB. Zapracované zmeny jednoznacne potvrzují snahy

upevnit vliv federálních orgánu na navrhovanou podobu slovenské centrály StB. Cinnost

FMV - správy státní bezpecnosti v SSR, v rozsahu základního zamerení cs. kontrarozvedky

provádející výkon kontrarozvedné služby, mela být soustredena v podstate pouze na

problematiky republikového významu.

Navrhovanému útvaru by sice byla uložena povinnost “predkládat I. tajemníkovi ÚVKSS

zprávy o StB situaci v SSR a zastupovat nekteré federální útvary MV-CSSR se sídlem

v Bratislave vuci I. tajemníkovi”, zároven však právo informovat nejvyššího predstavitele

slovenské komunistické strany “o StB situaci v celé CSSR jakož i informace týkající se

Obl. Odb. I. správy ……26 ……………………………..55

VKR…………………….4 ……………………………..42

Ostatní…………………..8 ……………………………..99”. Viz pozn. 56.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

34

nekterých problematik specifických pro SSR získaných centrálními útvary FMV” zustávalo

v rukou ministra vnitra CSSR. “Speciální požadavky I. tajemníka ÚV-KSS zajištuje ministr

vnitra CSSR prostrednictvím centrálních útvaru FMV, resp. FMV – Správy StB v SSR.”

Ponekud upravené byly i hlavní úkoly (vcetne jejich poradí): V rozsahu své výkonné cinnosti

a povinnosti mela správa zejména predkládat “informace o StB situaci v SSR”, vyžadovat

informace “o státobezpecnostní situaci a o výskytu mimorádných událostí od Správ StB

v SSR”. Z takto získaných podkladu pak mela pro I. tajemníka ÚV-KSS zpracovávat pouze

informace ze sverených objektu a problematik, o výskytu mimorádných událostí v SSR,

vcetne periodických informací. “Zastupuje federální útvary dislokované v Bratislave a to

Federální správu pasu a víz a odbor vyšetrování v SSR vuci I. tajemníkovi ÚV-KSS. Tyto

jsou povinny na požádání predkládat nácelníkovi FMV – StB v SSR jím požadované

informace a plnit pokyny dávané I. tajemníkem ÚV-KSS.”

58

Dokument samozrejme predkládal návrh príslušného usnesení k bodu Návrh na

zrízení správy StB v SSR se sídlem v Bratislave: “Kolegium MV CSSR

- projednalo návrh na zrízení Správy StB v SSR se sídlem v Bratislave a

I. doporucuje ministru vnitra CSSR

s c h v á l i t

predložený návrh na zrízení Správy StB v SSR se sídlem v Bratislave;

u l o ž i t

1) I. NMV genmjr. Ing. Jánu Hanuliakovi

a) dopracovat návrh podle prijatých pripomínek clenu kolegia

b) vypracovat návrh s duvodovou zprávou na zrízení Správy StB v SSR se sídlem

v Bratislave a predložit ……..

c) predložit návrh PÚV-KSC na zmenu usnesení PÚV-KSC ze dne ………

2) NMV CSSR plk. JUDr. Miloslavu Vaníckovi

a) vypracovat RMV CSSR o zrízení Správy StB v SSR se sídlem v Bratislave

3) nácelníkovi II. správy genmjr. Jarosl. Hrbáckovi

a) v soucinnosti s nácelníkem HS-StB plk. Dovinou, nácelníkem KS-SNB v Bratislave

s. plk. Kovácem a nácelníkem S-StB pri KS-SNB v Bratislave s. plk. Kasanem vymezit

objekty pro Správu StB SSR se sídlem v Bratislave a zároven s tím i upresnit pocetní stavy

na navrhovaném útvaru a na Správe StB pri KS-SNB v Bratislave.”

59

Prestože neznáme prubeh tohoto kolegia, je zrejmé, že ani tato podoba správy StB

v SSR se nerealizovala. Vyrešení všech problému kolem zrizování slovenského centrálního

útvaru prišlo až s komplexní reorganizací federálních útvaru Státní bezpecnosti v polovine

roku 1974. Teprve poté bylo možno využít nekteré až dosud diskutované námety a vytvorit

unitárne rízený útvar StB na republikového úrovni, který jakoby v rámci kontrarozvedky

kopíroval model KSC - KSS.

5. Vznik správy kontrarozvedky v Bratislave

Definitivní úprava nové organizace “centrálních útvaru kontrarozvedky” byla

realizována až k 30. cervnu, respektive 1. cervenci 1974, kdy vstoupil v platnost RMV CSSR

c. 15/1974. “Prohloubení úcinnosti kontrarozvedné práce, její prizpusobení soucasným

formám a metodám neprátelské cinnosti i zkvalitnení centrálního rízení vyžaduje provést

58

Dále následoval prehled navrhované organizacní struktury, který kopíroval návrh Hlavní správy ŠtB – s jedinou

malou odlišností: kontrarozvedný odbor mel navíc plnit KR “úkoly” i v objektu kostarického konzulátu. Ibid.

59

Ibid. Kolegium MV CSSR. Návrh postavení, vymezení pusobnosti, hlavních úkolu a organizacního usporádání

“FMV – správy StB v SSR” z 30. 1. 1974, cj. N/Z-0060/74.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

35

zmeny v organizaci kontrarozvedky, vyšetrování StB a útvaru pasu a víz.” Federální ministr

vnitra Jaromír Obzina predevším zrušil hlavní správu kontrarozvedky a hlavní správu ŠtB

v SSR; federální útvar rozdelil do trí správ (správy kontrarozvedky pro boj proti vnejšímu

nepríteli, pro boj proti vnitrnímu nepríteli a pro ochranu ekonomiky) a namísto slovenského

národního útvaru zrídil správu kontrarozvedky v Bratislave (s krycím názvem “XII. správa” a

spisovou znackou “KR”) pod velením plk. Jána Kováce.

Pro tento nový útvar zároven stanovil zabezpecování “plnení zejména techto hlavních

úkolu:

1. provádí výkonnou kontrarozvednou cinnost ve vymezených objektech a

problematikách federálního charakteru dislokovaných v SSR a v útvarech republikového

charakteru,

2. zpracovává a poskytuje soucasne I. tajemníku ÚV KSS a rídícím orgánum FMV

informace, zejména

- z vlastní výkonné cinnosti v objektech a problematikách, ve kterých provádí

kontrarozvednou cinnost,

- o výskytu mimorádných událostí v SSR,

- periodické (nebo podle potreby) o StB situaci v SSR nebo v jednotlivých

problematikách.

Pro tento úcel má právo se souhlasem ministra vnitra CSSR vyžadovat potrebné

údaje od správ Státní bezpecnosti v SSR a koordinovat jejich cinnost;

3. zastupuje útvary SNB rízené FMV dislokované v Bratislave vuci I. tajemníku ÚV

KSS. Tyto útvary jsou po souhlasu ministra vnitra CSSR povinny predkládat nácelníku XII.

správy jím požadované informace a plnit pokyny dávané I. tajemníkem ÚV KSS;

4. v rozsahu své výkonné cinnosti zabezpecuje soucinnost s útvary SNB pusobícími

v Bratislave a odborem VKR Východního vojenského okruhu Trencín.”

Celé predání administrativy a prerozdelení sil melo být provedeno k datu zrušení,

respektive vzniku nových soucástí Státní bezpecnosti; pouze do 31. ríjna 1974 meli príslušní

námestci s nácelníky II., X. a XI. správy a krajských správ SNB predložit návrh nové

organizace správ Státní bezpecnosti KS SNB a zpusob jejich rízení. I. námestek ministra

vnitra CSSR genmjr. Ing. Ján Hanuliak “v prubehu techto organizacních zmen” nemel za

žádných okolností pripustit “prerušení ani oslabení kontrarozvedné cinnosti ani premistování

operativních pracovníku po jednotlivých liniích kontrarozvedné práce na jiné problematiky”.

Jako poslední bod dostali nácelníci vzniklých soucástí príkaz predložit ministrovi do 1.

listopadu 1974 návrhy nových organizacních rádu útvaru “s durazem na stanovení

soucinnostních vztahu k ostatním útvarum SNB”.

60

Následujícím rozkazem c. 16/1974 ministr J. Obzina podrídil výkonný útvar správu

kontrarozvedky v Bratislave – spolecne se správou kontrarozvedky pro boj proti vnejšímu

nepríteli, správou kontrarozvedky pro boj proti vnitrnímu nepríteli a správou sledování.- J.

Hanuliakovi.

61 O nekolik mesícu pozdeji si nová situace vyžádala “k upresnení vzájemných

vztahu mezi rídícími útvary… zkvalitnení a zvýšení výslednosti” kontrarozvedné cinnosti

vydání zvláštního rozkazu RMV CSSR c. 34/1974. Jeho prílohou byl dokument Zásady

soucinnosti mezi II., X. a XI. správou a XII. správou, který “na celém území CSSR” stanovil

zodpovednost nácelníku správ kontrarozvedky pro boj proti vnejšímu nepríteli, pro boj proti

vnitrnímu nepríteli a pro ochranu ekonomiky (tj. II., X. a XI. správy) “za stav a úroven

kontrarozvedné cinnosti po svých liniích”. V rozsahu cinnosti stanovené temto útvarum byli

“ve vztahu k XII. správe povinni:

a/ urcovat podle základního zamerení kontrarozvedné cinnosti stanoveného

ministrem vnitra CSSR hlavní smery cinnosti pro rocní provádecí plány odboru XII. správy a

vyjadrovat se k návrhum techto plánu ješte pred jejich schválením nácelníkem XII. správy;

60

RMV CSSR c. 15 z 20. 5. 1974 “Organizacní usporádání centrálních útvaru kontrarozvedky, vyšetrování StB a

pasu a víz”, cj. SV-0054/P-1974.

61

RMV CSSR c. 16 z 20. 5. 1974 “Organizace, spisové znacky, krycí oznacení a rozdelení odpovednosti námestku

ministra vnitra CSSR za rízení funkcních útvaru FMV a výkonných útvaru”, cj. SV-0054/01-1974.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

36

b/ urcovat rozsah objektu a problematik ke zpravodajskému rozpracování;

c/ urcovat taktiku a metodiku zpravodajské cinnosti v jimi rízených problematikách,

liniích a objektech;

d/ schvalovat postup pri proverování vážných signálu a pri rozpracování prípadu;

e/ zakládat kontrolní svazky na duležité akce rozpracovávané na odborech a

oddeleních XII. správy;

f/ zasílat príslušné poznatky mající vztah ke specifickým problematikám v SSR

(církev, ukrajinští nacionalisté atd.) pro informaci I. tajemníka ÚV KSS”.

Zároven byli nácelníci II., X. a XI. správy povinni provádet kontrolu “stavu a úrovne

kontrarozvedné cinnosti odboru a oddelení XII. správy” (cl. 1).

Závislost správy kontrarozvedky v Bratislave na nadrízených útvarech, resp. vyšších

funkcionárích, je patrná i ze znení cl. 3: Její nácelník byl povinen predkládat “podle povahy

veci k zaujetí stanoviska nácelníkum II., X. nebo XI. správy návrhy na

a/ získání agenta – cizince a na prerušení a ukoncení spolupráce s ním;

b/ výjezd agenta do kapitalistických státu a návrh na jeho aktivní úkolování;

c/ realizaci prípadu a u cizincu i návrhy na jejich zadržení”.

Obdobne bylo nácelníku soucásti narízeno predkládat ministru vnitra CSSR nebo jeho

príslušnému námestkovi “prostrednictvím nácelníku II., X. nebo XI. správy návrhy na

a/ kontrarozvedné rozpracování v prípadech, jejichž rozhodnutí si vyhradil ministr

vnitra CSSR nebo jeho I. námestek;

b/ provedení všech zpravodajsko-technických úkonu a opatrení, které podle

príslušných smernic schvaluje ministr vnitra CSSR”.

V oblasti informacní cinnosti byl pro vedení XII. správy závazný pokyn I. námestka

ministra vnitra CSSR cj. OI-0048/1973 ze dne 5. dubna 1974, který precizoval rozsah

požadovaných informací o mimorádných událostech, periodické týdenní, mesícní, trímesícní

a rocní zhodnocení výsledku práce, ruzné tématické informace, informace o ohlasech,

zvláštní informace a informace podle dožádání nácelníku II., X. a XI. správy (cl. 4).

Zásady soucinnosti sice nemely narušit rozsah kádrové a kázenské pravomoci

nácelníka správy, fakticky však požadavkem predkládat nácelníkum II., X. nebo XI. správy

“k zaujetí stanoviska návrhy… ve vecech služebního pomeru a organizace” (ustanovení a

odvolání z funkce nácelníka odboru, vnitrní clenení odboru správy, jejich systematizaci a

plánované stavy) vytvárely identický vztah nadrízenosti a podrízenosti jako vuci krajským

správám StB (cl. 5). Nácelníci centrálních výkonných útvaru byli povinni k návrhum XII.

správy pripojit svá vyjádrení (cl. 6).

62

Rozkaz ministra vnitra CSSR c. 24/1975 k 1. cervnu 1975 konecne prinesl

organizacný poriadok Správy kontrarozviedky v Bratislave. “Ako výkonný útvar Federálneho

ministerstva vnútra vo vymedzenom rozsahu vykonáva, organizuje a zodpovedá za úroven

kontrarozviednej cinnosti príslušníkov ZNB, zaradených na XII. správe vo vyclenených

problematikách a objektoch federálneho charakteru, dislokovaných v Slovenskej

socialistickej republike a objektoch republikového charakteru.” (cl. 1). “Pôsobnost a

postavenie” správy byly vymezeny rozhodnutími “vrcholných straníckych a štátnych

orgánov, zákonov a interných noriem rezortu FMV” (cl. 3).

Hlavní úkoly správy kontrarozvedky v Bratislave precizoval cl. 4 rozkazu:

“a/ v urcených objektoch, inštitúciach a organizáciach umiestnených v SSR i vo

vztahu k vymenovaným osobám vykonáva kontrarozviednu cinnost na ochranu

spolocenského a štátneho zriadenia CSSR, na ochranu cs. ekonomiky, štátneho,

hospodárskeho a služobného tajomstva i na ochranu záujmov zemí [!] socialistického tábora

(dalej len “ZST”);

b/ sústreduje, spracováva a poskytuje príslušným orgánom informácie z vlastnej

kontrarozviednej cinnosti, o mimoriadnych udalostiach v SSR alebo o stave v jednotlivých

62

RMV CSSR c. 34 z 8. 10. 1974 “Úprava soucinnosti mezi II., X. a XI. správou a XII. správou”, cj. SV-0094/P-

1974.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

37

štátobezpecnostných problematikách; pre tento úcel má právo so súhlasom ministra vnútra

CSSR vyžadovat potrebné údaje od správ ŠtB v SSR a koordinovat ich cinnost;

c/ v rozsahu vlastnej kontrarozviednej cinnosti zabezpecuje súcinnost s útvarmi ZNB

pôsobiacimi v Bratislave a odborom vojenskej kontrarozviedky (dalej len “VKR”)

Východného vojenského okruhu (dalej len “VVO”) Trencín.”

Konkrétní organizacní struktura XII. správy vypadala následovne:

“a/ funkcné útvary

1. vnútorný odbor

2. kádrová skupina

3. inšpekcia nácelníka XII. správy

4. odbor analyticko-informacný a štatisticko-evidencný.”

b/ výkonné útvary:

1. odbor XII. správy (odbor pre boj proti vonkajšemu nepriatelovi) mel plnit “najmä

tieto úlohy”:

a/ odhalovat a dokumentovat “cinnost kapitalistických rozviedok a ich agentúry vo

vyclenených objektoch”;

b/ zabezpecovat “kontrarozviednu kontrolu zastupitelských úradov (dalej len “ZÚ”)

kapitalistických štátov v Bratislave, s cielom odhalovania nepriatelskej cinnosti kádrových

rozviedcikov legalizovaných na týchto ZÚ a ich agentúry”;

c/ provádet “agentúrno-operatívnu kontrolu diplomatov kapitalistických štátov

prichádzajúcich do Bratislavy a Západoslovenského kraja, okrem vojenských a leteckých

pridelencov”;

d/ zabezpecovat “kontrarozviednu kontrolu kategorizovaných VC prichádzajúcich do

Bratislavy v rámci turistického ruchu, s cielom odhalovania v ich radoch agentúru rozviedok

a iných nepriatelských centier a organizácií”;

e/ organizovat “agentúrno-operatívne opatrenia voci utecencom a navrátilcom

s cielom odhalovania a predchádzania nepriatelskej cinnosti. Organizuje a prevádza ochranu

osôb, ktoré z obhospodarovaných objektov vycestovávajú do kapitalistického zahranicia” (cl.

13).

2. odbor XII. správy (odbor pre boj proti vnútornému nepriatelovi) mel plnit “najmä

tieto úlohy”:

a/ odhalovat “nepriatelskú cinnost predstavitelov pravice z bývalých funkcionárov

ústredných, politických, štátnych a kultúrnych orgánov, armády a bezpecnosti, žijúcich na

území Bratislavy”;

b/ zabezpecovat “kontrarozviednu ochranu proti ideologickej diverzii a inej

nepriatelskej cinnosti v inštitúciách a úradoch s celoslovenskou pôsobnostou v Bratislave”;

c/ odhalovat “nepriatelskú cinnost v Slovenskom ústredí židovskej náboženskej obce

v Bratislave a sionistov vo vyclenených objektoch XII. správy”;

d/ odhalovat “nepriatelskú cinnost bývalých celných predstavitelov ludáctva, ich

spojenie na ludácku emigráciu, najmä združenú vo Svetovom kongrese Slovákov” (cl. 14).

3. odbor XII. správy (odbor na ochranu ekonomiky) mel plnit “najmä tieto úlohy”:

a/ organizovat “kontrarozviednu cinnost vo vyclenených objektoch ceskoslovenskej

ekonomiky v Bratislave, s cielom aktívneho odhalovania hospodárskej diverzie, sabotáže,

špionáže, záškodníctva a podobnej nepriatelskej cinnosti zo strany kapitalistických

rozviedok, monopolov, kapitalistických ekonomických zoskupení, pravice a ostatných

antisocialistických síl”;

b/ provádet “kontrarozviednu ochranu integracných vztahov CSSR v rámci Rady

vzájomnej hospodárskej pomoci”;

c/ provádet “kontrarozviedne opatrenia k príslušným medzinárodným veltrhom

v CSSR a zahranicí, ako aj vedeckým sympóziám a konferenciám”;

d/ provádet “kontrarozviednú ochranu vo vyclenených objektoch republikového

významu proti úniku štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva” (cl. 15).

4. odbor XII. správy (odbor sledovania) mel plnit “näjmä tieto úlohy”:

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

38

a/ organizovat a uskutecnovat “sledovanie kádrových rozviedcikov a osôb,

podozrivých z nepriatelskej cinnosti voci CSSR a ZST”;

b/ uskutecnovat “výkon sledovania i pre Správu ŠtB Bratislava, Oblastný odbor I.

správy a Odbor VKR pri VVO Trencín” (cl. 16).

6. odbor XII. správy (odbor spravodajskej techniky) mel plnit “úlohy” pro výkonné

útvary XII. správy, Správu ŠtB Bratislava, odbor VKR pri VVO Trencín, oblastní odbor I.

správy, HV VB a Správu VB Bratislava, “najmä”:

a/ provádet “spravodajsko-technické úkony a opatrenia v súlade so Smernicami pre

používanie spravodajskej techniky”;

b/ provádet “písmoznaleckú a jazykovú expertízu protištátných písomností pre

operatívne a súdne úcely v rámci SSR, u písomností písaných v slovenskom jazyku plní túto

úlohu v rámci CSSR”;

c/ provádet “daktyloskopickú, chemickú a biologickú expertízu pre Správy ŠtB

v SSR”;

d/ vést “celoslovenskú evidenciu TEP a TES, ako aj dalšiu príslušnú dokumentáciu”

(cl. 17).

63

RMV CSSR c. 36/1977 prinesl nový organizacní rád správy ochrany stranických a

ústavních cinitelu, který zrušil stávající organizaci této soucásti na Slovensku (viz pozn. 49).

Nove zrízený VII. odbor V. správy SNB mel v Bratislave plnit úkoly ochrany “stanoveného

okruhu chránených osob, zahranicních delegací a urcených objektu” na území Slovenské

socialistické republiky. Pritom mel zejména:

a/ zpracovávat návrhy “na opatrení nutná k zajištení bezpecnosti” chránených osob,

zahranicních delegací a urcených objektu; podle povahy veci a bezpecnostní situace tyto

návrhy projednávat a navrhovat jejich realizaci se správou, s príslušnými stranickými a

státními orgány Slovenské socialistické republiky, vcetne zainteresovaných útvaru

ministerstev vnitra a SNB na území SSR;

b/ provádet kontrolní a rozborovou cinnost a výsledky predkládal nácelníku správy;

c/ vyhodnocovat signály smerující k narušení bezpecnosti chránených osob,

zahranicních delegací a urcených objektu a samostatne, poprípade ve spolupráci s ostatními

útvary SNB cinit potrebná opatrení;

d/ zabezpecovat stálou službu a úkoly vyplývající z informacní povinnosti ve vztahu

ke stranickým a státním orgánum SSR, ke správe, k nácelníkum krajských správ SNB na

území SSR a ke správe kontrarozvedky v Bratislave;

e/ rídit, organizovat a provádet “v rámci vymezené pusobnosti:

1. osobní ochranu a ochranu bydlišt chránených osob, které pusobí trvale ve

výkonu své funkce na území SSR nebo zde mají trvalé bydlište, vcetne dopravního

zajištení,

2. ochranu urcených zahranicních delegací pri návštevách SSR,

3. bezpecnostní opatrení pri akcích, kterých se úcastní osoby, jimž odbor

poskytuje ochranu,

4. bezpecnostní opatrení na úseku ochrany k zajištení nerušeného príletu a

odletu letadel prepravujících chránené osoby nebo zahranicní delegace na území

SSR”.

64

O necelé tri roky pozdeji rozšíril cl. 18 RMV CSSR c. 23/1980 povinnosti VII. odboru

V. správy SNB o ochranu urcených objektu, vcetne kontrarozvedné cinnosti ve stanovených

objektech, automobilní prepravu chránených osob a zahranicních delegací na území SSR,

výjimecne i v zahranicí, spoluúcast pri letecké a železnicní preprave chránených osob i

zahranicních delegací, vyhodnocování signálu a poznatku “smerujících k narušení chrany”

chránených osob, zahranicních delegací a urcených objektu a organizování obranne

63

RMV CSSR c. 24 z 15. 5. 1975 “Organizacný poriadok správy kontrarozviedky v Bratislave”, cj. SM/P-0061-

1975. Návrh rozkazu in: A MV SR Levoca, fond A 2/4, inv. j. 273.

64

RMV c. 36 z 23. 11. 1977 (srov. ŽÁCEK, Pavel: Prísne tajné, c. d., s. 173 – 174).

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

39

technických a hygienicko toxikologických opatrení v místech pobytu chránených subjektu.

65

Vzhledem ke zmenám na postech námestku prerozdelil federální ministr vnitra J.

Obzina v polovine cervna 1979 svým rozkazem c. 12/1979 odpovednost “za rízení útvaru

FMV”. Námestkovi plk. JUDr. Jánu Kovácovi podrídil z kontrarozvedných útvaru správy

kontrarozvedky pro boj proti vnejšímu nepríteli, pro boj proti vnitrnímu nepríteli a konecne i

správu kontrarozvedky v Bratislave.

66 O necelé tri týdny pozdeji vedení FMV tento rozkaz

dalším rídícím aktem (který v zastoupení podepsal plk. J. Kovác) zcásti revokovalo. Pro

správu kontrarozvedky v Bratislave (sp. zn. “VS”), jako jeden z útvaru SNB (složky StB)

podrízený FMV, to žádnou zmenu neprineslo.

67

Stejne tak jako u ostatních centrálních kontrarozvedných útvaru došlo k 1. lednu

1981 k “upresnení organizace a zamerení” cinnosti XII. správy SNB. Nový organizacní rád

správy kontrarozvedky v Bratislave vydaný v príloze k rozkazu ministra vnitra CSSR c.

51/1980 v podstate vycházel ze stávajícího schématu. Správu nadále tvorily: vnútorný

odbor, inšpekcia nácelníka správy, kádrové a školské oddelenie, obranná príprava a

ochrana, analyticko-informacný a štatisticko-evidencný odbor a I. – VI. odbory.

Cinnost I. odboru – odboru pre boj proti vonkajšiemu nepriatelovi byla oproti

stávajícímu stavu rozšírena o zajištování kontrarozvedné kontroly nejen zastupitelských

úradu “kapitalistických štátov”, ale i “dalších záujmových štátov umiestnených

v Bratislave”; zároven prevzal organizování kontrarozvedných opatrení “v rámci cestovného

ruchu a vyclenených cestovných kancelárií s celoslovenskou pôsobnostou s cielom

odhalovania v radoch kategorizovaných cudzincov, prichádzajúcich do Bratislavy, agentúru

rozviedok a iných nepriatelských centier a organizácií” (cl. 13).

Úkoly II. odboru – odboru pre boj proti vnútornému nepriatelovi se navýšily o

odhalování a dokumentování neprátelské cinnosti a realizaci profylaktických opatrení “na

úseku cirkví a siekt vo vyclenených objektoch s celoslovenskou pôsobnostou”. Pod

metodickým rízením X. správy SNB navíc “vo vztahu k spracovávaným objektom a bázam,

po línii cirkví a siekt u útvarov kontrarozviedky v rámci SSR” provádela “riadiacoorganizátorskú,

kontrolnú a analyticko-informacnú cinnost” (cl. 14).

III. odboru – odboru na ochranu ekonomiky byly pouze blíže specifikovány vyclenené

objekty “ceskoslovenskej ekonomiky” urcené ke kontrarozvedné cinnosti “celoštátneho a

republikového významu v Bratislave”; obdobne mel vykonávat “kontrarozviednú a režimnú

ochranu vo vyclenených objektoch” nejen republikového, ale i federálního významu “proti

úniku štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva” (cl.15).

Nápln práce IV. odboru – odboru sledovania se i pres jisté zestrucnení cl. 16

nezmenila. Nový organizacní rád naopak vyclenil cást problematiky ze stávajícího 6. odboru

a zrídil V. odbor – odbor previerky korešpondencie a expertízy, který “pre stanovené útvary

ZNB” plnil “najmä tieto úlohy:

a/ v súlade so schválenými smernicami prevádza technické úkony a opatrenia

súvisiace s kontrolou písomného styku;

b/ prevádza písmoznaleckú a jazykovú expertízu protištátných písomností pre

operatívne a súdne úcely v rámci SSR. U písomností písaných v slovenskom jazyku plní tieto

úlohy v rámci CSSR;

c/ prevádza daktyloskopickú, chemickú a biologickú expertízu pre ŠtB v SSR a

ostatné kontrarozviedne útvary v Bratislave;

d/ vedie celoslovenskú evidenciu Taktickej evidencie písma (TEP) a Taktickej

65

RMV CSSR c. 23/1980 “Organizacní rád správy ochrany státních a ústavních cinitelu”, cj. O-00170/Sv-1980.

66

RMV CSSR c. 12 z 14. 6. 1979 “Stanovení odpovednosti za rízení útvaru FMV”, cj. SM-00261/M-1979. Plk. J.

Kovác byl nejprve od února 1972 do kvetna 1974 nácelníkem KS SNB Bratislava, posléze opet do kvetna 1979

nácelníkem XII. S-SNB, od 1. 6. námestkem a 1. 10. 1979 I. námestkem ministra vnitra CSSR. Srov. LORENC,

Alojz: Ministerstvo strachu? Neskartované vzpomínky. Bratislava: 1992, s. 69.

67

RMV CSSR c. 13 z 3. 7. 1979 “Organizace FMV, útvaru SNB rízených MV CSSR, útvaru vojsk ministerstva

vnitra, odpovednost za jejich rízení a vymezení pravomoci námestku MV CSSR”, cj. SM/OR-0043/01-1979. Tento

rozkaz vstoupil v platnost k 1. 8. 1979.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

40

evidencie slovenciny (TES), ako aj dalšiu príslušnú dokumentáciu;

e/ zabezpecuje legalizáciu závadných písomností v poštovom styku;

f/ vyhotovuje krycie preukazy a zabezpecuje legalizacné razítka pre kontrarozviedne

útvary ŠtB a operatívne útvary Verejnej bezpecnosti v rámci SSR” (cl. 17).

VI. odbor – odbor spravodajskej techniky nadále “vykonáva pre stanovené útvary

ZNB” pouze “spravodajsko-technické úkony a opatrenia” (cl. 18).

68

Rozkaz ministra vnitra CSSR J. Obziny c. 1/1982 zamerený na reorganizaci

federálního ministerstva vnitra a “zásady pro stanovení odpovednosti a pravomoci

vedoucích funkcionáru FMV za rízení útvaru FMV, federálních útvaru SNB a útvaru

podrízených FMV” potvrdil podrízenost správy kontrarozvedky v Bratislave (spolu s II., IV. X

a XIV. správou

69 SNB) I. námestkovi ministra vnitra CSSR genmjr. J. Kovácovi.70

Pocátkem roku 1981 nastoupil do vedení druhé nejduležitejší krajské soucásti SNB

plk. (od brezna 1983 genmjr.) ing. Alojz Lorenc, CSc., ustanovený 1. kvetna téhož roku

trvale do funkce nácelníka správy SNB hl. m. Bratislavy a Západoslovenského kraje.

71 Ve

svých vzpomínkách napsal: “Správa StB [Bratislava] byla ve své operativní cinnosti do

znacné míry závislá na 12. správe a navíc, jak to v takových prípadech bývá, rozdelení

kompetencí prinášelo problémy.

Výsledky správy StB neodpovídaly potrebám, zejména ve státnebezpecnostní

ochrane ekonomiky a v odhalování cinnosti cizích zpravodajských služeb v Bratislave a

v kraji. Nekteré signály o cinnosti agentu cizích rozvedek, které správa StB mela, byly

pritom velmi závažné… Ukonceny byly pouze dva méne významné prípady, i když ani ty

nelze zlehcovat… Státní bezpecnost mela prehled o aktivite osob, které byly v minulosti

politicky exponovány a u kterých predpokládala protiústavní a nezákonnou cinnost. Šlo o lidi

z období slovenského státu, zejména však o bývalé funkcionáre KSC, vyloucené po roce

1968. V Bratislave a v Západoslovenském kraji se to týkalo asi 350 osob, z nich mimorádný

zpravodajský zájem si ‚zasloužilo’ asi 40…Vliv Charty `77 byl na Slovensku celkem

zanedbatelný. Nejotevrenejší nelegální aktivitu projevovali lidé, jejichž opozicní cinnost mela

podobu nesouhlasu se státní církevní politikou a hrstka intelektuálu madarské národnosti

více méne demagogicky kritizující státní politiku vuci madarské menšine na Slovensku.

Politická situace v Bratislave i v kraji navenek ješte nevykazovala vetší problémy, i

když lidé již vuci politice státu zacínali projevovat kritické postoje…”

72

6. Éra generála Alojze Lorence

Zároven s pádem gen. J. Kováce a instalací nového I. námestka MV CSSR genmjr. A.

Lorence (k 1. listopadu 1985) se koncem roku 1985 dostala XII. správa v Bratislave do

prímé podrízenosti federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara.

73 Kvalitativní posun

diskuse o postavení jednotlivých soucástí SNB i FMV a míre jejich kompetencí v této dobe

68

RMV CSSR c. 51 z 18. 12. 1980 “Organizacný poriadok správy kontrarozviedky v Bratislave”, cj. KR-0067/VO-

1980.

69

XIV. správy SNB – správa kontrarozvedky pro boj proti mimorádným a zvláštním formám trestné cinnosti.

ŽÁCEK, Pavel: Prísne tajné. Státní bezpecnost za normalizace. Vybrané smernice a metodické pokyny politické

policie z let 1978 – 1989. Praha: 2001, s. 232 – 245.

70

RMV CSSR c. 1 z 4. 2. 1982 “Organizace federálního ministerstva vnitra”, cj. SM-0016/OR-01-1982.

71

ŽÁCEK, Pavel: Kariéra Alojze Lorence. Vzestup a pád chladného technokrata. In: Historické studie.

K sedmdesátinám Milana Otáhala. Ústav pro soudobé dejiny. Praha: 1998, s. 272.

72

LORENC, Alojz: c. d., s. 59.

73

ŽÁCEK, Pavel: Kariéra Alojze Lorence, c. d., s. 274; LORENC, Alojz: c. d., s. 77. V. Vajnar se ministrem vnitra

CSSR stal 20. 6. 1983.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

41

presvedcive dokládá A. Lorenc:

“Problémy vztahu mezi federálem a republikami mely kompetencní charakter.

Federální ministerstvo vnitra nezakryte sledovalo tendenci k unitárnímu rízení SNB.

Argumentovalo se hlavne snížením administrativy v cinnosti sboru, lepším využitím financí a

celkovým zracionálnením rízení. Republiková ministerstva však dusledne trvala na

respektování svých kompetencí. Na ceském ministerstvu ješte víc než v Bratislave.

Tyto spory se netýkaly Státní bezpecnosti (zvýraznil autor), která s výjimkou

krátkého pokusu pocátkem sedmdesátých let byla rízena unitárním zpusobem. Diference

vznikaly v otázkách koncepcních rízení VB. A také pri pokusech integrovat systém

financního, zdravotnického a materiálního zabezpecení. Spory byly obcas velmi ostré.

Argumentovalo se z obou stran, uvádela se ústava a kompetencní zákon; když byly již

všechny sporné paragrafy vycerpány, padl na stul prostý argument:

- A preco by som si mal íst po výplatu do Prahy?

A bylo to!

Je však nutno ríci, že tyto diference se netýkaly vztahu Verejné a Státní bezpecnosti,

ani principu jednoty SNB, tak jak byl vyjádren tezí: ‚Mezi Státní a Verejnou bezpecností

neexistují žádné rozdíly v politických prístupech a rozdíly jsou ciste profesního charakteru.’

Tento princip mel velký mocenskopolitický význam a je pravda, že Verejná

bezpecnost byla na nekolika úkolech StB zainteresována. Vzniklá struktura rízení krajských

a okresních správ dala organizacní základ soucinnosti mezi obema složkami. Avšak

predstava, že by ve vetšine okresu mohla zpravodajskou cinnost Státní bezpecnosti nahradit

Verejná bezpecnosti, se ukázala jako nereálná.

To ale nebyl hlavní problém, který stál v ceste snahám o zvýšení výkonnosti

kontrarozvedky. Mnohé šlo na úcet již samého rozdelení kompetencí a organizacního

usporádání. Paradoxní situace. Ruznými koordinacními smernicemi, pokyny a komisemi

jsme se s [námestkem ministra vnitra CSSR] generálem [JUDr. Vladimírem] Hrušeckým

marne snažili vyrešit to, co bylo zámerne vytvoreno. Pritom bylo skutecne co rešit. Stávající

organizace kontrarozvedky zpusobovala velký rozptyl sil a nekdy i zpravodajské zmatky

prekrýváním zájmu jednotlivých útvaru.

Pres vážnost situace ani tento systémový problém nebyl pro zvýšení výkonnosti

[kontra]rozvedky urcujícím problémem. O všem rozhodují kádry!

Problém tkvel ve vetší hloubce než v kádrových zmenách a rezervách. Byla to opet

systémová záležitost. Systém výberu a prípravy lidí pro analytickou a operativní práci?

Duležité, ale obávám se, že problém byl ješte hloubeji. ‚Kádry rozhodují o všem’ – znamená

systém v lidech.”

74

Dne 1. zárí 1986 stanul v cele správy kontrarozvedky v Bratislave pplk. Štefan

Homola, dosavadní I. zástupce nácelníka správy SNB hl. m. Bratislavy a Zsl. kraje. Duvody

shrnovalo hodnocení signované federálním ministrem V. Vajnarem: “Soudruh Homola plnil

dobre… úkoly ze služební oblasti, zamerené na zvyšování úrovne kontrarozvedné práce, pri

ochrane ekonomiky a mládeže… Na základe své politické angažovanosti, dosahování

dobrých pracovních výsledku a svého morálního profilu byl… ustanoven do funkce nácelníka

XII. S-SNB.” Jeho úkolem bylo systematicky odstranovat zásadní nedostatky v dosavadní

práci správy a dosáhnout “zvýšení výslednosti… po linii vnejšího a vnitrního protivníka a

ochrane ekonomiky”. Urcitého pozitivního výsledku Š. Homola zrejme dosáhl, nebot byl k 1.

listopadu 1987 mimorádne povýšen na plukovníka

75, a to i pres kritické hodnocení

výslednosti práce jeho útvaru:

“Dosažené výsledky v cinnosti XII. správy SNB v roce 1987 ukazují, že v plném

rozsahu nebyl splnen ani jeden z vytýcených cílu v kontrarozvedné cinnosti. I když

v hodnoceném období došlo k výmene vetšiny rídících pracovníku na operativních odborech

správy a byly tak vytvoreny kádrové i organizacne administrativní podmínky ke zkvalitnení

74

LORENC, Alojz: c. d., s. 82 – 83.

75

ŽÁCEK, Pavel: Causa Štefan Homola. In: Reflex c. 41/1992, s. 69.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

42

práce, zatím se tato opatrení nepromítla ve zvýšení efektivnosti kontrarozvedné práce.”

Od poloviny osmdesátých let mel “stav agenturních prostredku” (tajných

spolupracovníku - TS) XII. správy SNB neustále klesající tendenci: 1985 – 382 TS, 1987 –

281 TS. Operativním orgánum StB se nedarilo plnit stanovený plán získávání nových tajných

spolupracovníku (v roce 1987 meli v plánu získat 57 TS, ve skutecnosti se podarilo vázat

pouze 36 TS). “Ani jejich rozmístení v rozpracovávaných problematikách a kvalita

neodpovídá soucasným potrebám. Tyto nedostatky se projevují zejména v nízké efektivnosti

vyhledávací cinnosti. Neuspokojivá je situace i na úseku práce s vyjíždející agenturou, kde

její vetší cást je pri výjezdech instruována pouze obranne a není schopna plnit ofenzivní

úkoly.”

Obdobne se od poloviny osmdesátých let snižoval pocet svazku kontrarozvedného

rozpracování (KRR).V roce 1985 bylo 1. – 3. odborem XII. správy vedeno 77 svazku (z toho

31 osobních, 38 signálních a 8 pátracích). O dva roky pozdeji šlo pouze o 38 svazku (18

osobních, 16 signálních a 4 pátrací). “Slabé výsledky KRR dokumentuje skutecnost, že z 23

ukoncených osobních a signálních svazku v roce 1987 to bylo 12 svazku pro nepotvrzení

puvodních poznatku, 4 byly ukonceny PVO [preventivne výchovná opatrení] a pouze ve 4

prípadech zahájil vyšetrovatel trestní stíhání. V Akci SINA bylo trestní stíhání zahájeno pro

porušování povinnosti v provozu socialistické organizace /§ 129 tr. zákona/, v akci DUBLER

pro nedovolené podnikání /§ 118 tr. zákona/. V akci PETR se konalo pouze objasnování a

v akci BRANO bylo tr. stíhání zastaveno, nebot se nejednalo o trestný cin.”

Již Inspekce ministra vnitra CSSR v zárí 1986 v záverech z vykonané proverky

konstatovala nedostatecnou “výslednost kontrarozvedné cinnosti na XII. S-SNB po linii

vnejšího protivníka prakticky ve všech sledovaných oblastech”. Situace se na odboru pro boj

proti vnejšímu nepríteli nijak podstatne nezmenila ani ve sledovaném období, nebot v

prubehu roku 1987 nebyl založen žádný osobní ani signální svazek; k 31. prosinci 1987 tak

bylo možno statisticky vykázat pouze 1 signální svazek.

V problematice USA 1. odbor XII. správy SNB vedl 9 svazku tajných spolupracovníku,

14 spisu kandidátu tajného spolupracovníka (KTS) a 15 spisu duverníku (D). “Jejich kvalita

a rozmístení neodpovídá soucasným potrebám operativní situace a nevytvárí podmínky pro

ofenzivní zpravodajské využití. Svedcí o tom nulový stav ve svazcích kontrarozvedného

rozpracování i velmi nízká úroven vyhledávací cinnosti.” V problematice NSR príslušníci StB

soustredili “poznatky” o zvýšeném zájmu diplomatu ze SRN o Alexandra DUBCEKA. “Jsou

zde vedeni 4 TS, 6 KTS a 5 D. Jde o trvale nízký stav /v roce 1986 rovnež 4 TS/, který

vzhledem k silné bázi neodpovídá potrebám operativní situace.” V problematice Velké

Británie mely být v Bratislave odhalovány “snahy” o založení kulturního centra. “K aktivite

vládní organizace British Council byly zjišteny poznatky o kontaktech na predstavitele

pravice na Slovensku. V linii jsou vedeni jen 2 TS, 1 KTS a 1 D, což je bez ohledu na jejich

kvalitu zcela nedostatecný pocet z hlediska obsazení zájmových oblastí.” V problematice

Francie byly získány obdobné poznatky o tom, že pracovníci francouzského zastupitelského

úradu v Praze usilovali o otevrení kulturního strediska v Bratislave. “Pocet agentury

neodpovídá potrebám operativní situace, jsou zde vedeni 2 TS, 7 KTS a 6 D.” Stejne jako

v predchozím roce nemela XII. správa SNB žádné agenturní prostredky v problematice

ochrany vojenských objektu. Hodnocení znelo: této problematice není venována žádná

pozornost.

Podle citovaného hodnocení údajne mely i poznatky “získané ke generálním

konzulátum kapitalistických zemí v Bratislave” pouze charakter statistického vykazování

poctu príjezdu diplomatu z Prahy. “Nejsou však zjištovány poznatky k duvodum pobytu a

jejich konkrétní cinnosti na území SSR.”

Celkove byla kontrarozvedná práce XII. správy SNB proti vnejšímu nepríteli

hodnocena jako “nedostacující”. Prevládat mela tendence “nadhodnocování prvotních

poznatku” a z toho logicky vyplynulo “neoduvodnené zakládání” svazku kontrarozvedného

rozpracování. “V soucasnosti je jediným “úspechem” kontrarozvedného rozpracování

signální svazek EDO. Jde o akci, kde je 4 roky rozpracováván cs. obcan pro podezrení

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

43

z trestné cinnosti dle § 105 tr. zákona. Jeho predpokládanou trestnou cinnost se však zatím

nepodarilo prokázat.

Behem roku 1987 byl ukoncen 1 osobní a 3 signální svazky. Jednalo se o osobní

svazek OTAKAR, který byl ukoncen pro nedostatek dukazu a signální svazky ZDROJ,

VÍCHOR a OROL, všechny ukonceny pro nepotvrzení puvodního poznatku.”

V prubehu roku 1987 správa kontrarozvedky v Bratislave “po linii vnejšího

protivníka” rídila 58 tajných spolupracovníku (o 4 více než v r. 1986), jejich úroven však

mela být nízká, nebot tato agenturní sít neprinášela “hodnotné StB poznatky”. K 31. prosinci

1987 bylo v evidenci registrováno navíc 71 KTS a 97 D. “Na 1. odboru je zarazeno 17

operativních pracovníku, což znamená, že na jednoho pripadá 3,4 TS.”

Od poloviny osmdesátých let nastal u správy kontrarozvedky v Bratislave celkový

pokles svazku kontrarozvedného rozpracování - signálních a osobních – i po linii vnitrního

protivníka, a to z 38 v roce 1985 na 26 svazku o dva roky pozdeji (tj. o 31,6 %).

V samotném roce 1987 bylo celkem ukonceno 9 svazku KRR (3 osobní a 6 signálních),

z toho “realizací” PVO 2 svazky a z duvodu “nepotvrzení poznatku” 5 svazku (tj. 55,5 %).

Operativní pracovníci (OP) mimo to behem hodnoceného období ukoncili ve 4 svazcích

pátrání se stoprocentní neúspešností. Z celkového poctu svazku kontrarozvedného

rozpracování vedených odborem boje proti vnitrnímu nepríteli pripadlo 61,5 % na

problematiku antisocialistických sil, 26,9 % na problematiku církví a sekt. V prumeru tak na

jeden svazek pripadlo 2,7 operativního pracovníka. “Problémy pri rozpracovávání sv. KRR

spocívají predevším v nízké ofenzívnosti, malé cílevedomosti a nedostatecné vyhledávací

cinnosti. Rovnež koordinacní cinnost v problematikách 2. odboru i ve vztahu na další odbory

není na odpovídající úrovni…”

Soucasne 2. odbor XII. správy SNB zaznamenal pokles v pocetních stavech tajných

spolupracovníku, a to ze 177 TS v roce 1985 na 152 TS v roce 1987 (tj. o 14,1 %).

Konkrétne v roce 1987 príslušníci StB ukoncili spolupráci s 29 tajnými spolupracovníky (v

roce 1986 šlo o 21 TS); 15 svazku (51,7 %) bylo uloženo “pro necestné jednání, odmítání

spolupráce, neschopnost, ci z duvodu, že útvar netrvá na další spolupráci” (v roce 1986 šlo

o 61,9 %). “Tato vcelku vysoká procenta svedcí o snaze ocistit agenturní aparát od

neperspektivních, pasivních atd. TS, avšak zároven ukazují na špatný výber TS

v predcházejících obdobích. Uvedená opatrení se však zatím neprojevují ve výslednosti KRR.

Naopak nebyl splnen ani plán verbovek pro rok 1987 a ani plán získání nových KTS, což má

nepríznivý vliv na kvalitu a efektivnost KR práce i vyhledávací cinnosti. Problémem je i nízký

pocet TS využívaných v rozpracovávaných akcích.” V prumeru na jednoho príslušníka 2.

odboru pripadlo 2,1 TS. Z celkového poctu tajných spolupracovníku pokrývalo problematiku

“antisocialistických sil” 16,4 %, problematiku církví a sekt 21,7 % a tzv. kontrarozvednou

ochranu mládeže 7,9 %.

“V uplynulém období byla pro problematiku antisoc. sil charakteristická orientace

techto sil /napr. KUSÝ, ŠIMECKA, JABLONICKÝ/ na verbální projevy /psaní ruzných pamfletu

– napr. KUSÝ – ‚Prestavbári’, ‚Obrodári I a II’, JABLONICKÝ – ‚V sieti normalizácie’ apod./

v dusledku spekulací s probíhajícím procesem prestavby a prohlubováním soc. demokracie.

Zvýraznilo se úsilí techto osob o propojení a koordinaci postupu s antisoc. silami v CSR,

zejména s ‚chartou’ s cílem vytvorit širší a akceschopnou základnu pro faktickou opozicní

cinnost /pr. i podíl na ‚Lidových novinách’ – KUSÝ/. Specifické postavení mezi nimi nadále

zaujímá A. DUBCEK, který odmítá jakoukoliv spolupráci s antisoc. silami. Zpracovává ruzné

písemnosti, v nichž porovnává situaci v CSR v letech 1968 – 69 se soucasným vývojem

v SSSR /napr. interview pro list Italské KS – L Unita/.

Zintenzívnila se cinnost osob, které chtejí zneužít národnostní cítení obcanu SSR

madarské národnosti. Usilují o rozšírení základny o osoby, které mají stejné smýšlení jako

oni a snaží se prohloubit kontakty s ‚chartou’, nelegální církví a laickým apoštolátem.

Nejaktivnejší je sig. ‚charty’ M. DURAY z Bratislavy.”

V problematice “antisil” byl od roku 1986 zaznamenán pouze mírný pokles svazku

kontrarozvedného rozpracování (z 18 na 16 svazku v roce 1987). Strmejší pokles byl patrný

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

44

v agenturní síti, kdy v roce 1987 (25) pri srovnání s rokem 1986 (34) poklesl pocet tajných

spolupracovníku o 26,5 %. “I když je na relativne dobré úrovni vedeno rozpracování

hlavních akcí, chybí zde však ofenzívnost a kvalitnejší obsazení vlastní agenturou.”

Po linii církví a sekt byla “v cinnosti Vatikánu a reakcního kléru” odhalena “zrejmá

tendence v první etape rozširovat základnu pro nátlakové akce uvnitr naší spolecnosti a

aktivizací takového základny vytváret predpoklad pro koordinovaný postup a nátlak doma i

v zahranicí k prosazení svých požadavku – odluky církve od státu.

Zintenzívnily se útoku proti Sdružení katolických duchovních Pacem in terris /SKD

PIT/. Jejich dusledkem je nárust pasivity a pokles úcasti mladých duchovních na zasedáních

této organizace.

Vzrostla aktivita predstavitelu nelegální církve /NC/ a laického apoštolátu /pr. tajný

biskup KOREC, J. a P. CARNOGURŠTÍ, F. MIKLOŠKO aj./, kterí se netají zámerem získat

vedoucí postavení mezi ‚opozicními silami’. Znacný význam neprátelské cinnosti techto

protisoc. elementu prikládají emigrantská centra. Svedcí o tom napr. udelení ‚Národní ceny

Svetového kongresu Slováku’ P. Carnogurskému apod. Významná pozornost je NC

venována rozvíjení rádové cinnosti. Soustavne se snaží získávat nové cleny, predevším z

rad mládeže. Organizují pro ne tzv. duchovní cvicení a umožnují jim studium nejen

náboženské literatury, ale i ruzných samizdatu /pr. Historický zápisník, Náboženství a

soucasnost apod./. V Nové Dubnici byla napr. odhalena tajná tiskárna ‚Svatý Josef’ a

zajišteno zde vetší množství samizdatu pripravených k expedici.

Úzké propojení cinnosti oficiální RKC a NC se nejzretelneji projevuje pri organizování

a prubehu náboženských poutí. Výsledkem jejich pusobení je mimo jiné pomerne vysoká

úcast mladých lidí na církevních akcích…”

V letech 1986 a 1987 se pocet svazku kontrarozvedného rozpracování v problematice

církví a sekt nezmenil, celkový stav ciní 7 svazku (4 osobní a 3 signální). Naopak

“nepatrne” se zvýšil pocet tajných spolupracovníku (z 28 v roce 1986 na 33 o rok pozdeji).

“Plne se nedarí agenturne pokrýt linii NC a laického apoštolátu. Chybí i ofenzívnost pri

úkolování TS a využívání kvalifikovaných postupu v práci s TS /napr. podstavy/.”

V rámci tzv. kontrarozvedné ochrany mládeže príslušníci 2. odboru zaznamenávali

“snahy antisoc. sil /KUSÉHO, ŠIMECKY a JABLONICKÉHO/ zapojit do nepr. cinnosti mladé

lidi. S jejich podporou zacala skupina mládeže kolem J. BUDAJE /nar. 1952/ vydávat

protisoc. orientovanou písemnost ‚FRAGMENT’.

Negativním jevem, který se již delší dobu projevuje zejména mezi ucni a

stredoškoláky, je cinnost skupin mládeže inklinujících k punk rocku, heavy metalu aj.

úpadkovým hudebním smerum. V Bratislave se v r. 1987 konala dve velká verejná setkání

clenu techto skupin. Vcasnými opatreními bezpecnostních orgánu se podarilo zamezit, aby

tato setkání prerostla v hromadné narušení verejného porádku.”

Stav svazku kontrarozvedného rozpracování v problematice mládeže byl nulový,

príslušné oddelení 2. odboru XII. správy SNB zde vedlo pouze 8 spisu proverované osoby.

Ve srovnání s predchozím rokem zustal stabilní i pocet 12 tajných spolupracovníku.

“Uvedená situace ukazuje na nedostatecnou vyhledávací cinnost a signalizuje skutecnost, že

agenturní sít je spíše pozicní a vlivová, chybí jí dotyk na zájmové prostredí.”

Na “úseku kontrarozvedné ochrany cs. ekonomiky” plnil 3. odbor XII. správy SNB

hlavne úkoly “pri ochrane centrálních ekonomických orgánu s pusobností v rámci SSR,

zahranicního obchodu pred podvratnou cinností KS firem a monopolu, dlouhodobých

programu spolupráce RVHP a vedeckotechnického rozvoje”. V hodnoceném roce 1987 byla

agenturne operativní cinnost odboru na ochranu ekonomiky soustredena zejména na

rozpracování 8 hlavních akcí. “V jedné z nich je rozpracovávána trestná cinnost

vyzvedacství, ze které je podezríván západonemecký obchodník, jenž udržuje styky na ZÚ

NSR v CSSR a pri obchodní cinnosti poskytuje provize cs. obcanum. V akci nejsou dosud

získány poznatky potvrzující uvedenou trestnou cinnost. V další akci je dokumentována

trestná cinnost pracovníka zahranicního obchodu, který zpusobil znacnou škodu tím, že

nedovolene rozhodl o vývozu síry do KS. Akce byla konzultována s vyšetrovatelem StB a je

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

45

predpoklad zahájení realizace pro trestný cin dle § 129 tr. zákona. Dále je rozpracován cs.

obcan, který do verejne publikovaných vedeckých prací využívá utajované údaje. Pro

trestnou cinnost nedovoleného podnikání byl v roce 1987 vyšetrovatelem StB realizován cs.

obcan, který bez rádného povolení zastupoval firmu z kapitalistických státu.

Rovnež je provádena aktivní agenturne operativní kontrola bývalých predních

ekonomu, pro jejich pravicové názory. V techto akcích jsou podchycovány jejich pokusy o

aktivizaci v souvislosti s prestavbou národního hospodárství. Na základe dosud získaných

poznatku není predpoklad jejich trestního postihu.

Celkove lze konstatovat, že prehodnocení a prerozdelení problematik, které bylo

provedeno v roce 1987, neprineslo zkvalitnení vyhledávání a dokumentování, zejména

státobezpecnostní trestné cinnosti…”

Intenzita rozpracování ze strany príslušníku 3. odboru mela podle statistik klesající tendenci

(v roce 1985 vedli 20 akcí – o dva roky pozdeji pouhých 8 akcí). V roce 1987 tak pripadlo

na jednu akci 3,4 operativního pracovníka. Podle provedené analýzy se na nízké úrovni

vyhledávací cinnosti významne podílela nestabilita agenturního aparátu; pri srovnání let

1985 a 1987 poklesl pocet tajných spolupracovníku o 50 % (ze 144 na 71 TS). Ve

sledovaném roce bylo napr. plánováno získat 25 nových tajných spolupracovníku, ale i “pres

provedená opatrení” se príslušníkum 3. odboru podarilo získat pouze 9 TS. “Je zrejmé, že se

XII. správe SNB na úseku kontrarozvedné ochrany ekonomiky nedarí vyhledávat a

dokumentovat podvratnou cinnost neprítele smerujícího proti klícovým místum cs.

ekonomiky. Jedním z hlavních predpokladu ke splnení tohoto cíle je stabilizovat kádrový

sestav OP a následne i agenturní sít.”

76

Dokument doprovázela tabulka s údaji o svazkové agende 2. odboru XII. správy

SNB:

PROBLEM

ATIKA

TS TS KT

S

KTS D D OS OS SS SS PS PS SPO SPO

86 87 86 87 86 87 86 87 86 87 86 87 86 87

Antisocial

istické

síly

34 25 - 4 19 17 15 12 3 4 2 - 28 39

Církve a

sekty

28 33 7 7 23 18 3 4 5 3 2 - 44 32

Mládež a

školství

12 12 2 3 18 15 - - 1 - - - 2 8

Ideodiver

zní centra

9 12 3 7 10 18 - - 2 2 - - 9 19

Kultura 24 13 3 2 22 18 - - 2 - - - 11 18

Zdravotni

ctví

6 4 - 1 5 4 - - - - 1 1 3 5

CELKEM 113 99 15 24 97 90 18 16 13 9 5 1 97 121

76

Podklady k hodnocení výsledku práce XII. správy SNB v roce 1987. Za upozornení na existenci techto podkladu

je autor vdecný bývalému pracovníku ÚOÚD FMV.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

46

Dne 21. brezna 1988 postoupil jeden z podrízených povereného nácelníka analytickoinformacného

a plánoviaceho odboru správy kontrarozvedky v Bratislave kpt. JUDr. Karola

Javorcíka do Prahy X. správe SNB ctvrtletní informaci, vcetne Informácie o bezpecnostnej

situácii a aktuálnych otázkách práce 2. odboru XII. S-ZNB Bratislava za I. štvrtrok 1988.

“V priebehu hodnoteného obdobia bola v porovnaní s predchádzajúcim obdobím

zaznamenaná znacná aktivizácia RSDr. Alexandra DUBCEKA, objekta ‚ESER’. Tento

v súvislosti so zverejnenými clánkami v našich hromadných oznamovacích prostriedkoch

(HOP) z príležitosti 20. výrocia januárového pléna ÚV KSC, ktoré hodnotil ako útoky voci

jeho osobe, zaslal niekolko listov na ÚV KSC a ÚV KSSZ so snahou ocistit svoju osobu...

Kedže na svoje listy nedostal odpoved, rozhodol sa dat pokyn na zverejnenie svojich

materiálov, ktoré zaslal koncom roka 1987 do orgánu Komunistickej strany Talianska L

UNITA…”

Jinak 2. odbor XII. správy SNB v problematice “PRAVICE” nezaznamenal podstatnejší

protispolecenskou cinnost. “Táto sa obmedzovala iba na hodnotenie politickej situácie a jej

predpokladaného vývoja v súvislosti s kádrovými zmenami v straníckych funkciách.

V spojitosti s vydávaním LIDOVÝCH NOVÍN (LINO) pravicovými osobami v CSR PhDr. Milan

ŠIMECKA st., objekt ‚PASKVIL’ sa snaží získavat v radoch mladšej protisocialisticky

zameranej generácie dopisovatelov týchto novín.

Na základe celkového vývoja situácie v prostredí PRAVICE a ostatných

protisocialistických živlov sa dá ocakávat, že títo nadalej budú aktivizovat svoju cinnost,

najmä v súcinnosti s pravicou v CSR.” Tomu mela nasvedcovat i snaha o odjezd na fórum

Charty 77 ze strany M. Kusého (objekt “RENEGÁT”), J. Jablonického (objekt “ANTI”), M.

Šimecka st., J. Langoše (objekt “LUKEŠ”), jejichž úcasti “bolo však zabránené” preventivne

výchovnými opatreními. “Naša práca bude preto zameraná na marenie a paralyzovanie ich

cinnosti, najmä v spojení s PRAVICOU v CSR, ako aj v súvislosti s prípravou dalšieho

pamfletu o ekologickej situácii v Bratislave Jánom BUDAJOM, objektom ‚JOHN’ a dalšími

osobami z tejto oblasti, pokusov o organizovanie nátlakových akcií, narušovanie ich

vzájomných stykov a cinnosti v spojení s reakcne zmýšlajúcimi veriacimi osobami a dalšími

antisocialisticky orientovanými živlami.

U ostatnej PRAVICE bola zaznamenaná snaha o aktivizáciu, ktorá sa prejavuje

v rozširovaní a propagovaní rôznych pamfletov… Pri rozpracovávaní týchto osôb sa budeme

nadalej zameriavat na paralyzáciu ich verbálnych prejavov uplatnovaním primeraných

preventívno-výchovných a rozkladných opatrení.”

Dalšími “chránenými” ci kontrolovanými subjekty byly politické strany a církve:

“V problematike obrodených politických strán – Strana slobody a Strana slovenskej obrody

v súvislosti s konaním ich zjazdov boli zaznamenané zo strany niektorých clenov z MO SSL a

MO SSO snahy narušit priebeh zjazdov tým, že chceli presadit tajné hlasovanie a niektoré

reakcne zamerané osoby do popredných funkcií v týchto stranách, aby mohli takto

narušovat vedúcu úlohu KSC. Tieto zámery boli vykonanými PRO v zárodku eliminované.

V problematike rímsko-katolíckej církvi je v hodnotenom období charakteristické

zintenzívnenie cinnosti náboženských zoskupení, najmä však predstavitelov nelegálnej církvi

a laického apoštolátu. V súvislosti s vnútropolitickým vývojom, prestavbou a

demokratizáciou vo všetkých oblastiach spolocenského diania u nás a v ZSSR, nelegálna

cirkev skúma možnosti, do akej miery a s akou úcinnostou si môže dovolit, prípadne

úspešne uplatnit svoje výhrady voci vedúcemu postaveniu KSC v socialistickej spolocnosti.

Naznacuje to snahu týchto zoskupení preverit, resp. v praxi uplatnit tézu vyslovenú JUDr.

Jánom CARNOGURSKÝM, objekt ‚ADVOKÁT, že rímsko-katolícka církev má v širokom zázemí

veriacich rozhodujúcu politickú silu schopnú realizovat pri vhodnej príležitosti organizované

verejné vystúpenie na upevnenie svojich pozícií a v súvislosti s tým viest nátlak na štátne

orgány s cielom deštrukcie nášho socialistického zriadenia v zmysle zámerov nepriatelských

emigrantských kruhov, Vatikánu a rôznych buržoáznych koncepcií… Výrazná aktivizácia

církvi, najmä však jej nelegálnej casti, sa v tomto smere prejavila v podpisovej akcii pod

petíciu moravských katolíkov pozostávajícu z 31 bodov, požadujúcich riešenie náboženskej

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

47

situácie v CSSR… V súvislosti s petíciou nelegálna cirkev a laický apoštolát naplánovali na

25. 3. 1988 verejné zhromaždenie veriacich v Bratislave s cielom požiadaviek na menovanie

katolíckych biskupov na uvolnené diecézy na Slovensku, za úplnú náboženskú slobodu a

dodržovanie ludských práv v Ceskoslovensku. Obvodný národný výbor Bratislava I. uvedené

zhromaždenie nepovolil a požiadal príslušné orgány Bezpecnosti o zabezpecenie poriadku.

Správa ŠtB Bratislava v spolupráci s XII. S-ZNB v tejto súvislosti pripravuje nevyhnutné

kontrarozviedne opatrenie k podpore a dodržovaniu rozhodnutia Obvodného národného

výboru Bratislava I.

Znacný podiel na politickej aktivizácii veriacich na Slovensku majú reakcní

predstavitelia laického apoštolátu RNDr. František MIKLOŠKO a JUDr. Ján CARNOGURSKÝ,

ktorí udržujú rozsiahle styky na pracovníkov západných oznamovacích prostriedkov,

ktorých tendencne informujú o dodržovaní slobody náboženského vierovyznania na

Slovensku, resp. o situácii v opozicnom hnutí na Slovensku. Tieto informácie sú potom

zneužité v západných masmédiách na ovplyvnovanie obyvatelstva v CSSR… V cinnosti

nelegálnej cirkvi a laického apoštolátu je potrebné pocítat s tým, že budú nadalej

pokracovat v doterajšej orientácii ich cinnosti v prepojení na cirkevnú emigráciu a

v konecnom dôsledku na vatikánske kruhy. V buducom období bude preto potrebné našu

cinnost zamerat na paralyzovanie týchto nežiadúcich javov… V cinnosti oficiálnych

cirkevných štruktúr, ako aj v práci Združenia katolíckych duchovných PACEM IN TERRIS

oproti predchádzajúcemu obdobiu (IV. štvrtrok 1987) neboli získané pozoruhodnejšie

poznatky, ktoré by mali rozhodujúci vplyv na vývoj štb situácie… V Slovenskej evanjelickej

církvi a.v. v hodnotenom období nadalej pretrvával vcelku pozitívny vývoj… V problematike

sionizmu v hotnotenom období tiež neboli zaznamenané také poznatky, ktoré by

v podstatnejšej miere ovplyvnili doterajšiu situáciu.

V budúcom období sa naša práca bude zameriavat na udržiavanie terajšieho stavu

cestou vplyvovej agentúry, resp. ostatných agentúrno-operatívnych prostriedkov.”

Behem prvního ctvrtletí 1988 2. odbor XII. správy SNB realizoval 10 preventivne

výchovných opatrení. “Z toho 3 boli vykonané metódou spravodajsko-taktických opatrení, 6

metódou rozkladných opatrení a 1 metódou administratívno-právnych opatrení. V 5-tich

prípadoch cinnost osôb smerovala k porušeniu ustanovenia § 178 Trestného zákona a po 1

prípade § 100 a § 112 Trestného zákona. 2 PVO boli vykonané formou spravodajských

pohovorov s objektami, 3 formou pohovoru s nadriedeným pracovníkom objekta, 3 formou

predvolania k podaniu vysvetlenia podla § 19 Zákona o ZNB c. 40/74 Zb. a 2 PVO

prostredníctvom straníckych, štátnych a spolocenských organizácií. V jednom PVO

stanovený ciel nebol dosiahnutý…”

77

V druhé cásti dokumentu hodnotil nácelník 2. odboru XII. správy SNB pplk. JUDr.

Anton Fatol využití vlastních sil a prostredku: “V hodnotenom období sily a prostriedky

odboru vnútorného zpravodajstva boli zamerané k zabezpeceniu rozhodujúcich úloh

z rocného plánu práce s dôrazom na marenie snáh pravicových a antisocialistických síl:

- v súvislosti s aktivitou pri 20. výrocí januárového Pléna ÚV KSC;

- k zabezpeceniu MBO k 40. výrociu osláv Februárového vítazstva;

- pri likvidácii pokusov zúcastnit sa ekumenického fóra CH-77;

- k zabráneniu demonštrácie organizovanej nelegálnou cirkvou;

- pri riešení dielcích opatrení celoštátneho projektu KLIN”.

Od pocátku roku se odboru boje s vnitrním neprítelem podarilo rozšírit svou

agenturní sít o 5 nových tajných spolupracovníku do problematiky církve (CMBF), k ochrane

Matice slovenské a do IDC, do problematiky “hromadných oznamovacích prostriedkov” a do

akcí “RENEGÁT” (“pravica”), “FIDO” (“emigrantské centrá”). “Vytvorili sa podmienky pre

podstavu agentúry do akcií vedených na úseku ekológie. Zlepšil sa stav vo využívaní

77

ŠIMULCÍK, Ján: Cas svitania. Prešov: 1998, s. 65 – 67; Informácia o bezpecnostnej situácii a aktuálnych

otázkach práce 2. odboru XII. S ZNB Bratislava za štvrtrok 1988, I. cast. Vývoj štátobezpecnostnej situácie a

dosiahnuté výsledky po jednotlivých problematikách, signovali pplk. Štefan Bobál, kpt. Štefan Malyak, 21. 3. 1988,

cj. KR-0065/AN-88.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

48

agentúry v problematikách, pretrváva problém v konkrétnych akciách, zvlášt na úseku

pravice a cirkví.” Konkrétní výcet byl následující:

“- pozitívnu úlohu zohrala agentúra v akcii ESER v tlmení aktivity objekta z hladiska

zapojenia do zoskupení CH-77 a dalších co sa podarilo zabránit. Naše opatrenia zostali

necinné pri obmedzovaní jeho kontaktov do prostredia opozície v CSSR – exkomunistov,

s pomocou ktorých spracoval a odovzdal clánok do redakcie TKS – UNITA;

- agentúra v pravicovom prostredí, aj ked neplní rozhodujúcu úlohu, vytvorila si podmienky

k pravidelným kontaktom /ALEŠ, NIKI, IRIS/, získava literatúru, najmä LINO a je vedená

k dalšiemu upevneniu dôvery cez úcast na tvorbe ‚samizdatov’;

- v opozicnom prostredí ekológie získal pozíciu TS VYSLANEC, kontakty prehlbuje TS IRIS a

okrem úloh súvisiacich s poznávacou cinnostou budú využívaní k rozkladným opatreniam

ako vplyvová agentúra;

- dielcie úlohy plní agentúra v problematike nelegálnej cirkvi /TS BACA a další/, pomerne

dobre pozície sú v nekatolickych cirkvách, kde agentúra zohráva úlohu pri výjazdoch;

- vo vyclenených pevných – kontrarozviedne rozpracovávaných objektoch zohrala svoju

úlohu agentúra pri zabezpecovaní MBO v súvislosti so spomínanými významnými

vnútropolitickými udalostami, kde nedošlo k rušivým javom.”

Mimorádnou úlohu v kontrarozvedné praxi 2. odboru i nadále hrály prostredky

zpravodajské techniky – ZTÚ DIAGRAM [= dlouhodobý odposlech], které byly zavedeny

“v rozhodujúcich akciách po pravici aj po církvi” Tak bylo dosaženo aktuálního prehledu “o

zámeroch a cinnosti rozpracovávaných objektov /RENEGÁT, PASKVIL, ADVOKÁT, ANTI,

MIKI/”; získané poznatky “tvorili základné východisko pre organizovanie náväzných opatrení

k narušovaniu ich snáh.

- v súvislosti s MBO bola vykonaná rada STÚ ANALÝZA [= tajná technická prohlídka] na

bytoch aj v zamestnaní záujmových osôb. Výraznejšie výsledky boli získané na akciách

KANTOR, JOHN, kde sa potvrdila cinnost objektov – jej formy a metódy;

- mimoriadné výsledky prináša STÚ PRESTAVBA [= telefonní odposlech] v akcii ADVOKÁT

prostredníctvom ktorého sú zistované informácie, ktoré objekt odosiela do KZ pre IDEC –

HA, RSE a Vatikán, ticho [!] zneužívajú proti CSSR;

- STÚ NÁKUP [= úkolová proverka korespondence] okrem orientácií o cinnosti zaujmových

osôb slúžil v hodnotenom období k tlmeniu aktivity objektov filtracnými opatreniami –

vyradovaním zásielok, ktoré v zvýšenej miere boli zasielané na adresy ESERA, PASKVILA,

ADVOKÁTA a dalších.

V zvýšenej miere, zvlášt v súvislosti s opatreniami smerujúcimi k zabráneniu úcasti našich

objektov na akciách opozície v Prahe, plnila sledovacka casto v dlhodobom permanentnom

nasadení a pricinila sa o úspešné zvládnutie stanovených úloh. Nedarí sa nám tento

prostriedok úcinne využívat v akcii ESER, zvlášt pri kontrole jeho výjazdov do CSR, kde

bude žiadúce prijat opatrenia k presadeniu sa technikou… Je možné konštatovat, že sily a

prostriedky 2. odboru v I. štvrtroku 1988 boli využívané v plnom nasadení, co podmienila aj

mimoriadna aktivita vnútorného aj vonkajšieho protivníka a pozitívne ovplyvnili vývoj

operatívnej situácie.”

78

Dne 20. cervna 1988 zaslal 2. odbor XII. správy další ctvrtletní informaci o

bezpecnostní situaci a aktuálních otázkách práce. Úvod hlášení byl obligátne venován A.

Dubcekovi: “V priebehu hodnoteného obdobia bola zaznamenaná pokracujúca aktivita RSDr.

Alexandra DUBCEKA, objekta ‚ESER’ z predchádzajúceho obdobia, ktorá sa prejevovala

v písaní listov na ÚV KSC a KSS so snahou vyvolat dialóg s týmito orgánmi. Tiež jeho cesty

do Prahy za svojimi priatelmi Václavom SLAVIKOM, Oldrichom JAROŠOM a dalšími sú

castejšie ako v predchádzajúcom období. Pocas jeho pobytu v Prahe 14.-15. 3. 1988 ho

jeho priatelia získavali za clena zakladajúcej sa opozicnej organizácii tzv. ‚KLUB

SOCIALISTICKEJ OBRODY’, co však odmietol zo zásady, že sa nezapojí do žiadnej opozicnej

organizácie, ktorej cinnost by smerovala proti strane a odhováral od takejto cinnosti aj

78

Ibid, II. cast. Zhodnotenie vlastných síl a prostriedkov, signoval pplk. JUDr. A. Fatol.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

49

dalšie osoby.”

Na druhém míste se jako vždy nacházela problematika “PRAVICE”: “U aktívnej

špickovej PRAVICE, reprezentovanej PhDr. Milanom ŠIMECKOM, PhDr. Miroslavom KUSÝM a

PhDr. Jozefom JABLONICKÝM bola tiež zaznamenaná vzostupná intenzita cinnosti.

Zaoberajú sa myšlienkou na založenie rýdzo intelektuálnej opozicnej politickej strany po

vzore z cias Masaryka. Dôvodom k založeniu tejto organizácie je snaha vykonávat svoju

doterajšiu cinnost organizovanejšie a na kvalitatívne vyššej úrovni, do ktorej by chceli

zapojit aj dalšie doteraz v pasivite zotrvajúce pravicové osoby…. Dna 24. 5. 1988 sa stretlo

na byte u PhDr. Miroslava KUSÉHO, obj. ‚RENEGÁT’ v Bratislave 7 pravicových a

antisocialisticky zameraných osôb na ‚seminári’ k M. R. ŠTEFÁNIKOVI, kde PhDr. Jozef

JABLONICKÝ, obj. ‚ANTI’ predniesol 50 stranový referát… Rudolf BATTEK z Prahy pri svojej

návšteve v Bratislave oboznámil KUSÉHO a JABLONICKÉHO s textom materiálu

pripravovaného k tzv. ‚sympóziu CH-77’, ktoré sa má uskutocnit pri príležitosti 70. výrocia

vzniku CSR. Obaja vyslovili súhlas s textom a stali sa spolocne s PhDr. Milanom ŠIMECKOM

– ktorého BATTEK získal v Prahe [-] clenmi prípravného výboru ako zástupcovia SSR.

ŠIMECKA a JABLONICKÝ si pripravia písomné vystúpenie… KUSÝ sa v dnoch 21. – 22. 5.

1988 zúcastnil na zasadnutí redakcnej rady ‚LINO’. Uviedol, že “rada” privítala rozhodnutie

Ústredného tlacového orgánu v Prahe o udelení 300,- Kcs pokuty za nelegálne vydávanie

‚LINO’, nakolko tým vlastne nepriamo zobrali na vedomie existenciu ‚LINO’. Pokutu však

nemienia zaplatit, odvolajú sa a takto vyvolajú dialóg so štátnymi orgánmi. O celej

záležitosti mienia okrem toho informovat verejnost prostredníctvom RSE a HLASU AMERIKY.

Na základe celkového vývoja situácie a zámerov PRAVICE a ostatných

protisocialistických živlov sa dá ocakávat, že títo v súvislosti s významnými výrociami

pripadajúcimi na tento rok (20. výrocie augustových udalostí, 70. výrocie vzniku CSR) budú

v súcinnosti s PRAVICOU v CSR nadalej aktivizovat svoju cinnost. Nasvedcuje tomu aj ich

snaha o založenie opozicnej politickej organizácie ako aj zámer zúcastnit sa tzv. ‚Sympózia

CH-77’ z príležitosti 70. výrocia vzniku CSR, na ktoré spracujú svoje písomné materiály.

Naša práca sa bude preto orientovat na marenie týchto ich zámerov.

U ostatnej PRAVICE boli zaznamenané tiež viaceré signály potvrdzujúce rast

aktivizácie Viliama CIKLAMINIHO, bývalého príslušníka MV CSSR… Bývalí redaktori Svetozár

ŠTÚR a Roman KALISKÝ, obaja vylúcení z KSC, sa zúcastnili stretnutia organizovaného M.

ŠIMECKOM a spol., kde spolocne posudzovali možnosti založenia opozicnej strany.

Pri rozpracovávaní a kontrole týchto osôb sa budeme nadalej zameriavat na

paralyzáciu ich cinnosti a verbálnych prejavov uplatnovaním primeraných preventívnovýchovných

a rozkladných opatrení.

U ostatných nami obhospodarovaných objektov neboli získané žiadne také poznatky,

ktoré by ovplyvnili existujúcu štátobezpecnostnú situáciu.”

Jako tretí v poradí sledovaných sociálních skupin následovala informace o církvi:

“V problematike rímsko-katolickej cirkvi je v hodnotenom období charakteristické

zintenzívnenie cinnosti náboženských zoskupení, najmä však predstavitelov nelegálnych

cirkevných štruktúr a laického apoštolátu. Táto ich snaha je úzko koordinovaná

s Vatikánom, co dokumentujú oficiálne rokovania s predstavitelmi csl. štátu, ako aj

posledné vystúpenie pápežského nuncia COLASUONNA pri vysviacke apoštolského

administrátora trnavskej arcidiecézy Jána SOKOLA za biskupa 12. 6. 1988, kde vo svojom

prejave pripomenul nedostatocné obsadenie biskupských stolcov na Slovensku a potrebu

riešenia mužských reholí.

Priamu súvislost s presadzovaním týchto zámerov mala aj demonštrácia veriacich

zorganizovaná z podnetu Svetového kongresu Slovákov (SKS) prestavitelmi nelegálnej

cirkvi a laického apoštolátu 25. 3. 1988 v Bratislave. Jej cielom bolo podporit požiadavky na

“menovanie katolických biskupov na uvolnené diecézy na Slovensku, za úplnú náboženskú

slobodu a dodržavanie ludských práv na Slovensku” v intenciách petície moravských

katolíkov pozostávajúcej z 31 bodov. V súcasnej dobe sú zistované zatial nepreverené

poznatky k organizovaniu podobnej manifestácie v Nitre na 15. 8. 1988.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

50

Rozhodujúcu úlohu v politickej aktivizácii veriacích na Slovensku zohrávajú nadalej

reakcní predstavitelia laického apoštolátu RNDr. František MIKLOŠKO a JUDr. Ján

CARNOGURSKÝ, ktorí patrili medzi hlavných organizátorov uvedenej demonštrácie.

Menovaní pokracujú vo svojich pravidelných stykoch na redaktotra HLASU AMERIKY Antona

HLINKU, prostredníctvom ktorého tendencne informujú západnú, ale i csl. verejnost o

dodržiavani slobody náboženského vierovyznania, resp. o situácii v tzv. opozicnom hnutí na

Slovensku…

V cinnosti a práci Združenia katolíckych duchovných PACEM IN TERRIS v porovnaní

s predchádzajúcim obdobím neboli získané závažnejšie poznatky, ktoré by mali rozhodujúci

vplyv na vývoj štb situácie. Zo získaných poznatkov však možno konštatovat, že cinnost a

práce ZKD PIT v poslednom období stagnuje.

Vychádzajúc z uvedeného hodnotenia operatívnej sitácie v problematike rímskokatolíckej

cirkvi, možno vzhladom na súcasnú situáciu, vnútropolitický vývoj a prestavbu

v našej spolocnosti ocakávat nárast tlakov na štátnu správu zo strany katolíckej cirkvi

v CSSR a Vatikánu, najmä co sa týka obsadenia biskupských stolcov na Slovensku, resp.

otázky mužských reholí. V cinnosti nelegálnej cirkvi a laického apoštolátu je potrebné

pocítat s tým, že budú vo väcšej miere pokracovat v doterajšej orientácii ich cinnosti

v prepojení na cirkevnú emigráciu a vatikánske kruhy. V budúcom období bude preto

potrebné vo zvýšenej miere sa orientovat na paralyzovanie týchto nežiadúcich javov.

V Slovenskej evanjelickej cirkvi a.v. a v ostatných menšinových nekatolických

cirkvách a náboženských spolocnostiach v hodnotenom období nadalej pretrvával vcelku

pozitívny vývoj v súlade so štátnou cirkevnou politikou.

V problematike sionismu tiež neboli zaznamenané také poznatky, ktoré by

v podstatnejšej miere ovplyvnili doterajšiu situáciu.

V budúcom období sa naša práca bude zameriavat na udržanie doterajšieho stavu

cestou vplyvovej agentúry, resp. ostatných agentúrno-operatívnych prostriedkov.”

Pomerne rozsáhlá cást hlášení byla venována problematice tzv. ideodiverzních

centrál a emigraci: “V súcastnosti boli získané poznatky o snahách ideodiverzných a

emigrantských centier, najmä Svetového kongresu Slovákov (SKS) prenikat do CSSR cez

oblast kultúry a zahranicných stykov Matice slovenskej. Dokumentuje to úcast 31 clennej

delegácie Slovensko-americkej národnej rady (SANC) v dnoch 14. 5. – 26. 5. 1988 na

Slovensku. Program ich pobytu v CSSR bol zabezpecovaný Maticou slovenskou. Delegáciu

viedol USA štátny príslušník John HVASTA, predseda SANC a kontinentálny tajomník SKS…

HVASTA sa snažil pobyt delegácie prezentovat ako akciu vyplývajúcu z kultúrnej dohody

medzi CSSR a USA, dosiahnut co najväcší pocet prijatí u oficiálnych csl. predstavitelov a

publicitu v csl. oznamovacích prostriedkov… Agentúrno-dôvernickou sietou boli vytvorené

podmienky na zabránenie možných provokacných vystúpení z radov clenov delegácie… Na

základe uvedených skutocností je možné predpokladat, že aktivita ideodiverzných a

emigrantských centier bude aj v dalšom období narastat a preto je potrebné tejto

problematike venovat zvýšenú kontrarozviednu pozornost.”

V prubehu druhého ctvrtletí 1988 2. odbor XII. správy SNB vykonal 24 preventivne

výchovných opatrení (4 byly realizované formou zpravodajsko-taktických opatrení, 19 jako

rozkladná opatrení a 1 administrativne-právní cestou). “V 5-tich prípadoch cinnost osôb

smerovala k porušeniu ustanovenia § 178 Tr. zákona, v 2 prípadoch k §§ 112, 178 Tr.

zákona, v 1 prípade k §§ 171, 178 Tr. zákona, v 4 prípadoch k § 100 Tr. zákona, v 5

prípadoch k § 98 Tr. zákona, v 2 prípadoch k § 112 Tr. zákona, v 1 prípade k § 171 Tr.

zákona a v 4 prípadoch k § 260 Tr. zákona. 4 PVO boli vykonané formou spravodajských

pohovorov s objektami, 11 formou pohovorov s nadriadenými pracovníkmi objektov, 3

formou predvolania k podaniu vysvetlenia podla 19 zákona o ZNB c. 40/73 Zb., 2 PVO

prostredníctvom straníckych, štátnych a spolocenských organizácií, 1 udelením výstrahy

nác. XII. S-ZNB, 1 udelením prokurátorskej výstrahy a 2 PVO boli uskutocnené utajenou

formou. V jednom prípade stanovený ciel nebol dosiahnutý a v 3 prípadoch bol ciel

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

51

dosiahnutý ciastocne…”.

79

Odbor pro boj s vnitrním protivníkem pplk. A. Fatola v souladu s rocním plánem

práce venoval pozornost “zabezpecovaniu plnenia rozhodujúcich úloh… s cielom zamedzit

negatívnemu pôsobeniu pravicových a antisocialistických síl na pracujúcich. Úlohy a

opatrenia boli orientované:

- k rozkladaniu pravicových a antisocialistických síl v zmysle celoštátneho projektu KLIN;

- k odhalovaniu autorov a rozširovatelov samizdatov, hlavne FRAGMENTU – K;

- k rozkladaniu skupiny osôb, spracovatelov samizdatu BRATISLAVA/NAHLAS;

- ku kontrarozviednej ochrane kultúrno-spolocenských a športových podujatí

BRATISLAVSKÁ LÝRA 1988, PRETEKY MIERU 1988, atletický míting PRAVDA – TELEVÍZIA –

SLOVNAFT;

- ku kontrarozviednej kontrole pobytu osôb z USA, združených v SANC a vedených

HVASTOM Johnom;

- k plneniu úloh k “Mierovej konferenci židovských pospolitostí v Prahe” a ÚZ ŽNO SSR;

- k rozkladným opatreniam v náväznosti na demonštráciu 25. 3. 1988 a k dokumentácii

negatívnej cinnosti organizátorov demonštrácie, objekta akcie ‚MIKI’;

- k odhalovaniu spojenia nelegálnej cirkvi na zahranicné štvavé vysielace a ich predstavitela

HLINKU Antona /SPO ‚LIPA’, STROMCEK/;

- ku kontrarozviednemu zabezpeceniu Jubilejného zasednutia ZKD PIT v Bratislave dna 20.

4. 1988;

- k plneniu súcinnostných opatrení k púti v Šaštíne a ku konsekrácii biskupa SOKOLA

v Trnave;

- k plneniu úloh z MBO k oslavám 1. a 9. mája 1988.”

Na úseku práce s agenturní sítí 2. odbor správy kontrarozvedky v Bratislave

pokracoval ve “skvalitnovaní využitelnosti” tajných spolupracovníku. Ve srovnání se stejným

obdobím roku 1987 (ke kvetnu) došlo k snížení poctu agenturních prostredku již pouze o 1

TS a celkový stav tak dosáhl 153 tajných spolupracovníku. “Tento stav sa v júni 1988 zvýši

práve prevádzanými verbovkami.” Pri srovnání dalších kritérií hlášení uvádelo: Behem

dubna až kvetna 1987 odbor pre boj proti vnútornému nepriatelovi celkove získal 656

agenturních záznamu (AZ), z toho od svých TS 398 AZ; z nich bylo do Denních informací

(DI) federálního ministerstva vnitra zarazených pouze 12 AZ. “V roku 1988 v mesiacoch

apríl – máj nastalo kvantitatívne i kvalitatívne zlepšenie v získavaní správ, ked od TS bolo

získaných 416 AZ (+ 18), celkove 720 (+ 64) a do DI FMV bolo zaradených 26 AZ (+ 14).

Od zaciatku roka bolo získaných k spolupráci 8 TS, schválené sú 3 návrhy na získanie TS, je

predpoklad, že plán verboviek za II. polrok 1988 – získat 11 TS bude splnený.

Stúpajúci trend v práci s agentúrou pretrváva najmä na úseku IDEC a v získávání

poznatkov ku krajanským spolkom a združeniam v Rakúsku, USA, Kanade a k Svetovému

kongresu Slovákov. Pozitívne výsledky v práci s agentúrou boli dosiahnuté po línii HOP,

sionizmus, INŠTITÚCIE, MLÁDEŽ, ŠPORT, ale i na úseku pravice a cirkvi… Skvalitnuje sa

práca s výjazdovou agentúrou… Nadalej je potrebné a aktuálne zavádzanie preverbovanej

agentúry do KPB [konspiracní a propujcené byty].”

Úkoly vyplývající z vyhlášení mimorádného bezpecnostního opatrení k 1. a 9. kvetnu

2. odbor splnil - oslavy nebyly “narušené antisocialistickými silami”. Na úseku preventivnevýchovných

a rozkladných opatrení “sú plnené úlohy najmä pri ochrane menšinových stran

– Strany slobody a Strany slovenskej obrody, na úseku cirkvi, sionizmu a HOP”. Pozitivne

byla hodnocena také “úzka soucinnost so 4., 5. a 6. odborom XII. S-ZNB pri plnení úloh

v rozpracovávaných akciách. V súcinnosti s týmto pracoviskom odhalované zámery a ciele

objektov v akciách PASKVIL, RENEGÁT, JOHN, ADVOKÁT, ANTI, MIKI, KANTOR a dalších…

Poznatky získané v súcinnosti so spomínanými pracoviskami potvrdzujú stálu aktivitu

reakcných a antisocialistických síl a ich úzku spoluprácu a prepojenie na KZ, VC a ZÚ KS.

79

Informácia o bezpecnostnej situácii a aktuálnych otázkach práce 2. odboru XII. S-ZNB Bratislava za II. štvrtrok

1988. I. cast. Vývoj štátobezpecnostnej situácie a dosihnuté výsledky po jednotlivých problematikách, signovali

pplk. Š. Bobál a kpt. Š. Malyak, 20. 6. 1988, cj. KR-0065-1/AN-88.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

52

V tomto smere vynikajú najmá osoby pôsobiace na úseku nelegálnej cirkvi.”

V záveru nácelník odboru pplk. A. Fatol shrnul: “Prostriedky z odboru sú využitelné

efektívne s cielom oslabit a zamedzit vplyv vonkajšieho a vnútorného protivníka na

vnútropolitickú situáciu v období pred augustom 1988.”

80

7. Poslední reorganizace FMV

V té dobe však již vedení federálního ministerstva vnitra melo - jak presvedcive

dokládá A. Lorenc - jiné starosti: “Vedení resortu hodnotilo výsledky práce kontrarozvedky

kriticky. Netýkalo se to ani tak její informacní produkce z prostredí vnitrního protivníka, ale

hlavne úseku proti zahranicním rozvedkám a pri ochrane ekonomiky. Bylo poukazováno na

nízkou úcinnost práce v porovnání s potrebami, ale také možnostmi… Bylo treba provést

kvalitativní zmeny.

Cím víc se ministr Vajnar snažil o kvalitativní zmeny v cinnosti resortu, o lepší

koordinovanost pri operativní práci, o zkvalitnení analytické cinnosti a operativního

rozpracování signálu protistátní aktivity cizích zpravodajských služeb, tím více vystupovaly

na povrch nedostatky organizacního usporádání útvaru kontrarozvedky.

Hlavním problémem bylo, že i když každá z kontrarozvedných správ mela urcenou

vlastní linii a vycleneny konkrétní úkoly, v jisté míre dublovala práci jiných správ.

Druhá správa vyhledávala agenty cizích rozvedek. Avšak každý špión nekde

pracoval, nekde bydlel a s nekým se stýkal. Tak cinnost 2. správy narážela na zájmy 11.

správy anebo na cinnost 10. správy. Vojenská kontrarozvedka také nemohla svou práci

omezit pouze na objekty vojenských útvaru, ale musela zpravodajsky pracovat i v okolí

techto objektu a kontrolovat také mimoslužební styky podezrelých osob. Tak se obcas stalo,

že v nekterých objektech zpravodajského zájmu mely svou agenturu i tri útvary.

Byl zde ovšem ješte další problém.

Stejne jako nelze od sebe oddelit obsah a charakter vnitrní a vnejší politiky, sotva lze

oddelit vnitrní a vnejší cinnost zpravodajských služeb. Proto nejen kontrarozvedné útvary,

ale i rozvedka se podílela na úkolech vnitrní ochrany státu a jeho hospodárství. Na druhé

strane úkoly kontrarozvedky cím dál tím casteji ukazovaly na potrebu úcinnejší operativní

práce v zahranicí. Mezi rozvedkou a kontrarozvedkou existovala, prirozene, nepretržitá

soucinnost, ale také obcasné prekrývání zájmu…

Problém mel organizacní základy, které komplikovaly rešení jiných systémových

otázek zvýšení výkonnosti kontrarozvedky. Vystupovaly na povrch ve všech analýzách

výsledku práce zpravodajských útvaru.

Konecne prišel žádoucí podnet.…”

81

Vláda CSSR 5. kvetna 1988 prijala usnesení (upravené ješte 26. kvetna) o zásadách

a postupu snížení pracovníku ústredních orgánu.

82 “Vláda prijala usnesení o snížení rídícího

aparátu ministerstev o 30 procent,” pokracuje A. Lorenc: “…a v této souvislosti i pocet

námestku ministru. To se ovšem nemohlo uskutecnit bez zásadní reorganizace struktury

útvaru ministerstva… Ministr mne tedy poveril, abych spolu s dalšími námestky predložil

návrh reorganizace. Základní konstantou bylo snížení poctu námestku na tri a celého

rídícího aparátu o urcených 30 procent a získaná pracovní místa prevést do prímého

operativního výkonu.

S generálem Hrušeckým a nácelníky správ jsme vypracovali návrh na reorganizaci

80

Ibid. Cast II., signoval pplk. JUDr. A. Fatol.

81

LORENC, Alojz: c. d., s. 102 – 104.

82

RMV CSSR c. 12 z 22. 7. 1988 “Zrízení útvaru federálního ministerstva vnitra a útvaru podrízených ministerstvu

vnitra”, cj. SM-0089/OST-01-88.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

53

kontrarozvedky… Kolegové predložili návrhy na organizacní zmeny svých úseku. Do konce

cervna jsem spolu se sekretariátem ministerstva skoncil vypracování souhrnného materiálu,

který v cervenci 1988 predsednictvo ÚV [KSC] schválilo… Reorganizací došlo k podstatné

integraci útvaru.

Kontrarozvedné útvary, s výjimkou vojenské kontrarozvedky a 12. správy, byly

integrovány do hlavní správy kontrarozvedky…”

83

Dne 19. cervence 1988 predložili tri ministri vnitra (V. Vajnar, Jirecek, Lazar)

predsednictvu ÚV KSC zásadní dokument s predlouhým názvem Zmena rídících a

organizacních struktur ministerstva vnitra CSSR, bezpecnostního úseku ministerstva vnitra a

životního prostredí CSR a bezpecnostního úseku ministerstva vnitra a životního prostredí

SSR a jejich kádrového zabezpecení, který byl o dva dny pozdeji nejvyšším kolektivním

orgánem komunistické strany také prijat. O zásadním posunu v prioritách pri rešení

problému bezpecnostních složek behem uplynulých dvaceti let svedcí fakt, že se v prílohách

výše uvedeného dokumentu ve vztahu k správe kontrarozvedky v Bratislave objevují pouze

dve relevantní informace: stávající podrízenost federálnímu ministrovi vnitra (spolu s I., V. a

VI. S-SNB) a podrízenost budoucí - I. námestkovi ministra vnitra CSSR gen. A. Lorencovi

(spolecne s II. a III. S-SNB).

84

Poslední predlistopadová reorganizace komunistické podoby federálního ministerstva

vnitra byla narízena rozkazem ministra vnitra CSSR V. Vajnara c. 12/1988, jenž k 1. srpnu

1988 zrídil jako jeden z útvaru podrízených FMV také správu kontrarozvedky Sboru národní

bezpecnosti v Bratislave (s krycím názvem “XII. S-SNB” a sp. zn. “KR”), prebírající “úkoly”

dosavadní správy kontrarozvedky v Bratislave.

85 Ukoncení reorganizace FMV bylo stvrzeno

vydáním organizacního rádu ministerstva vnitra CSSR, signovaným již novým ministrem

gen. Františkem Kinclem. Dle cl. 21 správa kontrarozvedky SNB v Bratislave “jako útvar

složky StB provádí ve vymezeném rozsahu kontrarozvednou cinnost vcetne sledování a

zpravodajskotechnických úkonu”.

86

Jak o tom v polovine ríjna 1988 informoval 1. zástupce nácelníka XII. S-SNB pplk.

František Budaváry své partnery, prošla také správy kontrarozvedky SNB v Bratislave

zmenou organizacní struktury: “V tejto súvislosti Vám oznamujem, že od 1. 10. 1988 správu

tvoria nasledovné novovytvorené odbory:

Organizacný a analytický odbor - plní úlohy doterajšieho Organizacného a operacného odboru

a Analyticko-informacného a plánovacieho odboru.

a) 1. odbor (kontrarozviedny) - plní úlohy doterajšieho 1., 2.

87 a 3. odboru

b) 2. odbor (sledovania) - plní úlohy doterajšieho 4. odboru

c) 3. odbor (spravodajsko-technických úkonov a expertíz) - plní úlohy doterajšieho 5. a

6. odboru.

V náplni práce inšpekcie nácelníka, kádrovej skupiny a skupiny obrany nedošlo

k podstatným zmenám.”

88

Definitivní podobu správy prinesl až rozkaz nácelníka XII. S-SNB plk. Š. Homoly c. 7

z 20. brezna 1989. “Správa kontrarozviedky Zboru národnej bezpecnosti v Bratislave ako útvar

zložky Štátnej bezpecnosti vykonáva v urcených objektoch a vo vztahu k urceným osobám

kontrarozviedneho záujmu kontrarozviednu cinnost na ich ochranu, obranu spolocenského a

83

LORENC, Alojz: c. d., s. 104.

84

SÚA, fond PÚV KSC, sign. P 79/88 (5506/1988). Zmena rídících a organizacních struktur ministerstva vnitra

CSSR, bezpecnostního úseku ministerstva vnitra a životního prostredí CSR a bezpecnostního úseku ministerstva

vnitra a životního prostredí SSR a jejich kádrového zabezpecení, 19. 7. 1988, cj. N/Z-00309/88-ZD. Strucné

zhodnocení zmeny postavení gen. A. Lorence in: ŽÁCEK, Pavel: Kariéra Alojze Lorence, c. d., s. 276.

85

ŽÁCEK, Pavel: Prísne tajné, c. d., s. 250 – 254.

86

Ibid, s. 256 – 261. Organizacní rád FMV, vydaný v rámci NMV CSSR c. 12 z 23. 12. 1988, vstoupil v platnost

k 1. 1. 1989.

87

Strucný prehled náplní práce peti oddelení 2. odboru XII. správy SNB pred reorganizací viz ŠIMULCÍK, Ján: c.

d., s. 42.

88

ŽÁCEK, Pavel: Prísne tajné, c. d., s. 230 – 231.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

54

štátneho zriadenia Ceskoslovenskej socialistickej republiky, na ochranu ceskoslovenskej

ekonomiky, štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva a na ochranu záujmov

socialistických krajín.”

Základní úkoly správy stanovil cl. 3: “Správa plní v rámci svojej pôsobnosti najmä tieto

úlohy:

a) vykonáva vo vymedzenom rozsahu kontrarozviednu cinnost vrátane sledovania a

spravodajsko-technických úkonov proti vonkajšiemu a vnútornému nepriatelovi;

b) sústreduje, spracováva a poskytuje príslušným orgánom v rozsahu cinnosti správy

informácie z vlastnej kontrarozviednej cinnosti a o mimoriadnych udalostiach; z poverenia

ministra vnútra alebo jeho I. námestníka môže sústredovat a spracovávat informácie z

kontrarozviednej cinnosti a o mimoriadnych udalostiach v SSR. Pre tento úcel má právo

vyžadovat potrebné informácie od správ ŠtB Krajských správ ZNB v SSR a koordinovat ich

cinnost;

c) zabezpecuje v rozsahu vlastnej kontrarozviednej cinnosti súcinnost s útvarmi Zboru

národnej bezpecnosti, útvarmi podriadenými federálnemu ministerstvu vnútra a federálnemu

ministerstvu národnej obrany;

d) odhaluje a dokumentuje nepriatelskú cinnost kádrových rozviedcíkov a agentúru

nepriatelských rozviedok, odhaluje ich ciele, záujmy, formy a metódy práce proti CSSR a

ostatným socialistickým krajinám;

e) odhaluje a dokumentuje nepriatelskú cinnost predstavitelov pravice z radov bývalých

funkcionárov ústredných politických, štátnych a kultúrnych orgánov a organizácií, žijúcich na

území Bratislavy;

f) vykonáva kontrarozviednu cinnost na ochranu inštitúcií, úradov a spolocenských

organizácií s celoslovenskou pôsobnostou pred prenikaním ideologickej diverzie;

g) vykonáva kontrarozviednu cinnost na ochranu ceskoslovenskej ekonomiky proti

sabotáži a záškodníctvu zo strany nepriatelských rozviedok, monopolov, kapitalistických

ekonomických zoskupení, pravice a ostatných antisocialistických síl;

h) vykonáva kontrarozviednu a režimovú ochranu štátneho, hospodárskeho a

služobného tajomstva vo vyclenených objektoch;

ch) vykonáva spravodajsko-technické úkony a sledovanie pre správu, správu ZNB hl.

m. Bratislavy a Západoslovenského kraja, samostatný odbor Vojenskej kontrarozviedky

Trencín, spravodajskú správu Generálneho štábu Ceskoslovenskej ludovej armády - vyclenené

pracovisko Bratislava a v Bratislave dislokované pracoviská útvarov podriadených FMV…”.

Správa se nadále sestávala z techto útvaru:

a) organizacný a analytický odbor

b) inšpekcia nácelníka

c) kádrová skupina

d) skupina obrany

e) kontrarozviedny odbor - I. odbor (podrízený I. zástupci nácelníka správy)

f) odbor sledovania - II. odbor (spolu se III. odb. podrízený zástupci nácelníka správy)

g) odbor spravodajsko-technických úkonov a expertíz - III. odbor.

I. odbor XII. správy SNB mel “v stanovenom rozsahu” vykonávat “kontrarozviednu

cinnost proti vonkajšiemu a vnútornému nepriatelovi a štátobezpecnostnú ochranu ekonomiky,

štátneho, hospodárskeho a služobného tajomstva… najmä tieto úlohy:

Na úseku boja proti vonkajšiemu nepriatelovi:

a) odhaluje a dokumentuje cinnost kapitalistických rozviedok a ich agentúry vo

vyclenených objektoch;

b) zabezpecuje kontrarozviednu kontrolu zastupitelských úradov kapitalistických štátov

ako i dalších záujmových štátov umiestnených v Bratislave s cielom odhalovania nepriatelskej

cinnosti kádrových rozviedcíkov na nich legalizovaných a ich agentúry;

c) vykonáva agentúrno-operatívnu kontrolu diplomatov kapitalistických ako i dalších

záujmových štátov prichádzajúcich do Bratislavy a Západoslovenského kraja;

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

55

d) organizuje kontrarozviedne opatrenia v rámci cestovného ruchu a vyclenených

cestovných kancelárií s celoslovenskou pôsobnostou s cielom odhalovat v radoch

kategorizovaných cudzincov, prichádzajúcich do Bratislavy, agentúru rozviedok a iných

nepriatelských centier a organizácií;

e) organizuje a zabezpecuje ochranu osôb, ktoré z obhospodarovaných objektov

vycestovávajú do kapitalistického zahranicia.

Na úseku ochrany ekonomiky:

a) organizuje kontrarozviednu cinnost vo vyclenených objektoch ceskoslovenskej

ekonomiky celoštátneho a republikového významu v Bratislave s cielom aktívneho odhalovania

sabotáže, špionáže, záškodníctva a podobnej nepriatelskej cinnosti zo strany kapitalistických

rozviedok, monopolov, kapitalistických ekonomických zoskupení;

b) vykonáva kontrarozviednu ochranu integracných vztahov CSSR v rámci Rady

vzájomnej hospodárskej pomoci vo vyclenených objektoch v Bratislave;

c) podiela sa na vykonávaní kontrarozviednych opatrení riadených II. správou ZNB k

medzinárodným výstavám a veltrhom v CSSR a v zahranicí, vrátane vedeckých sympózií a

konferencií;

d) vykonáva kontrarozviednu a režimovú ochranu vo vyclenených objektoch

celoštátneho a republikového významu v Bratislave proti úniku štátneho, hospodárskeho a

služobného tajomstva.

Na úseku boja proti vnútornému nepriatelovi:

a) odhaluje nepriatelskú cinnost predstavitelov pravice z bývalých funkcionárov

ústredných politických, štátnych a kultúrnych orgánov, žijúcich na území Bratislavy;

b) zabezpecuje kontrarozviednu ochranu proti ideologickej diverzii a inej nepriatelskej

cinnosti v inštitúciach a úradoch s celoslovenskou pôsobnostou v Bratislave;

c) odhaluje nepriatelskú cinnost v Slovenskom ústredí židovskej náboženskej obce v

Bratislave a sionistov v stanovených objektov;

d) odhaluje nepriatelskú cinnost a prepojenia ideodiverzných a emigrantských centier

na vnútorného protivníka” (cl. 12).

II. odbor XII. správy SNB “uskutocnuje výkon sledovania pre stanovené útvary…

najmä tieto úlohy:

a) vykonáva na základe oprávnených požiadaviek stanovených útvarov sledovanie osôb

dôvodne podozrivých z nepriatelskej cinnosti;

b) podiela sa na vykonávaní odbornej praktickej prípravy špecialistov pre rozviedne a

kontrarozviedne útvary” (cl. 13).

III. odbor XII. správy SNB nadále realizoval “spravodajsko-technické úkony a opatrenia

a expertíznu cinnost… najmä tieto úlohy:

a) zabezpecuje na základe oprávnených požiadaviek stanovených útvarov nasadzovanie

a vytažovanie spravodajsko-technických úkonov;

b) zabezpecuje legalizáciu závadových písomností v poštovom styku;

c) vykonáva písmoznaleckú a jazykovú expertízu protištátnych písomností pre

operatívne potreby kontrarozviednych útvarov a súdne úcely v rámci SSR; u písomností

písaných v slovenskom jazyku plní tieto úlohy v rámci CSSR;

d) vykonáva daktyloskopickú, chemickú a biologickú expertízu pre potreby

kontrarozviednych útvarov v rámci SSR;

e) zabezpecuje vyhotovovanie krycích preukazov a legalizacných razítiek pre správu a

správu ZNB hl. mesta Bratislavy a Zs. kraja a vedie ich evidenciu” (cl. 14).

Soucinnostní vztahy a spolupráce byly vymezeny ve ctvrté cásti rozkazu; z cl. 16

vyplývá naprostá podrízenost federálnímu ministerstvu vnitra: “Vztahy správy k ústredným

orgánom štátnej správy a iným ústredným orgánom a organizáciam a útvarom v pôsobnosti

ministerstva vnútra a životného prostredia SSR a FMV vyplývajú z postavenia a pôsobnosti

správy a zo splnomocnení daných správe ministrom vnútra CSSR alebo povereným

námestníkom.” Tuto realitu potvrzuje i následující cl. 17: “Vztahy správy k federálnemu

ministerstvu národnej obrany, civilným orgánom a organizáciam sa realizujú na základe

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

56

predpisov a dohôd v rozsahu zmocnenia ministra vnútra CSSR.”

89

V prubehu let 1988 – 1989 se XII. správa SNB podílela na preventivním i represivním

postupu proti opozici a rozrustajícím se obcanským aktivitám. Nejzásadnejší opatrení správa

kontrarozvedky v Bratislave prijímala v rámci postupu proti demonstrantum zejména

v prubehu tzv. mimorádných bezpecnostní opatrení (MBO) a akcí (MBA).

90 K jednadvacátému

výrocí okupace peti armádami Varšavské smlouvy zpracovala správa kontrarozvedky SNB

v Bratislave soucinnostní plán se správami StB v krajích. “Obsahuje úlohy k osobám aktívne se

podielajúcim na cinnosti Slovenského výboru HOS, SLOVENSKÉHO FÓRA PRESTAVBY, skupiny

OBRODY, dalším vybraným aktivistom tzv. opozície, jako aj k cudzincom, u ktorých je možné

ocakávat cinnost zameranú na narušovanie vnútropolitickej situácie, kludu a verejného

poriadku.” V zorném poli XII. správy SNB i nadále predevším zejména A. Dubcek (objekt

“ESER”).

91 Operativní cinnost Státní bezpecnosti neskoncila 17. listopadu 1989, po vypuknutí

masových demonstrací se útvary politické policie soustredily zejména na udržování

informacního toku pro vedení federálního ministerstva vnitra a KSC (KSS).

92

O deset dní pozdeji se již hlavní správa kontrarozvedky SNB snažila distancovat od

politiky Ústredního výboru Komunistické strany Ceskoslovenska. “Hrubé porušování zásad

marxisticko-leninského ucení ze strany vedoucích predstavitelu KSC v jejich praktické

cinnosti v minulých letech, nedostatecné sjednocování názoru stranické i obcanské základny

pri rešení problému, nedostatecná objektivní informovanost diskreditovaly socialismus

v ocích i myslích vlastního lidu. Takovéto negativní procesy prispívaly a podnecovaly

agresivitu politické opozice a posilovaly ji. Tyto opozicní síly techto procesu zneužily a my

nyní musíme bojovat o udržení a obnovu socialismu v CSSR…”

93

V posledním listopadovém týdnu, kdy již nekteré soucásti Státní bezpecnosti zahájily

tzv. divokou skartaci, diskutovalo vedení federálního ministerstva vnitra z iniciativy plk. Š.

Homoly “návrh na rešení ochrany operativní dokumentace” správy kontrarozvedky

v Bratislave, vcetne možnosti “vytridování, evakuace a ukrytí duležitých operativních

dokumentu”.

94 Dne 1. prosince 1989 obdrželi všichni nácelníci centrálních správ – vcetne

XII. S-SNB - i správ StB v krajích pokyn I. námestka ministr vnitra CSSR (podepsaný ovšem

námestkem plk. Ottou Sedlákem), v jehož úvodu stálo: “Stávající manuální zpusob práce

v archivech a pri vedení svazkové agendy neodpovídá soucasným požadavkum uživatelu,

v rade prípadu jsou vedeny materiály, které ztratily státobezpecnostní hodnotu. Soucasne

narustají požadavky na skladovací prostory, které jsou zcela preplneny. Naturální podoba

písemností nevyhovuje zásadám konspirace a nelze je zabezpecit pri situaci ohrožení a

BPS.”

Pod pruhlednou záminkou úpravy pomeru v “archivech” vedení ministerstva vnitra

narídilo odstranit uvedené “nedostatky” tímto zpusobem:

“Ve všech operativních archivech cs. kontrarozvedky realizovat jednotné vedení

operativních fondu:

- fond TS – ve kterém budou vedeny vytrídené svazky KT [TS ?], schuzkových bytu,

kandidátu tajné spolupráce a duverníku,

- fond KR – ve kterém budou vedeny vytvrídené svazky KR, spisy PO, NO,

- fond OB – ve kterém budou vedeny vytrídené objektové svazky…”

Konkrétní “vytrídení archivních materiálu melo být provedeno “podle následujících

kritérií:

- fond TS [- ve svazcích a spisech] ponechat pouze seznam dokumentu, seznam

osob, zprávu o získání, memorandum, závazek – slib, kompromitující materiály, poslední

89

Ibid, s. 218 – 230.

90

ŠIMULCÍK, Ján: c. d.; Organizace a rízení represe v CSSR: Operacní štáby generála Lorence 1988 – 1989. In:

Securitas Imperii c. 4-I, 4-II, 4-III/1998.

91

Securitas Imperii c. 2/1994, s. 101 – 105, 140 – 142.

92

Denní situacní zprávy StB z listopadu a prosince 1989. In: Securitas Imperii c. 6-I, 6-II, 6-III/2000.

93

Securitas Imperii c. 4-III/1998, s. 755.

94

Ibid, s. 753, 758.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

57

vyhodnocení a návrh na uložení,

- fond KR [- ve svazcích a spisech] ponechat pouze seznam dokumentu, seznam

osob, návrh na zavedení, vyhodnocení a záverecnou zprávu,

- fond OB [- ve svazcích] ponechat seznam dokumentu a osob, návrh na zavedení,

rocní vyhodnocení a záverecnou zprávu…”

Nácelníci správ StB a nácelník XII. správy SNB meli dále zajistit “provedení:

- vytrídení archivních materiálu z fonrdu TS, KR a OB s cílem podstatne redukovat

objem archiválií,

- podle harmonogramu SEO VOS FMV prevezou takto redukované fondy na toto

pracovište, kde bude provedeno jejich nafilmování a prevedení na mikrofiše. Po provedené

kontrole budou písemnosti zniceny,

- ke splnení tohoto úkolu vyclení primerený pocet príslušníku a dále pro prevoz

materiálu a obsluhu reprografické linky”.

Druhá cást pokynu byla venována tomu nejdpodstatnejšímu – vytrídení živých

svazku. Ve svazcích TS meli príslušníci StB ponechat “pouze” seznamy dokumentu a osob,

zprávy o získání, aktualizované memorandum, závazky, kompromitující materiály a

závažnou dokumentaci. “Zbytek neprodlene skartovat.” Svazky signální, osobní, pátrací

(“dle povahy”) a objektové “bud pres SEO skartovat nebo [v nich] ponechat: seznam osob,

seznam dokumentu, návrh na zavedení, vyhodnocení, závažné dokumenty, kompromitující

materiály, zbytek skartovat”. Po liniích “ochrany ekonomiky” a “vnejšího zpravodajství”

melo být pri nicení postupováno “diferencovane”. U agentury, která “pracovala na objektech

vnitrní linie” se melo dusledne postupovat podle výše uvedeného postupu

“O zpusobu zpracování archivních i živých materiálu urcených k zaznamenání na

mikrofiše budete vyrozumeni. O uložení dokumentacních a kompromitujících materiálu

budete vyrozumeni také.

Je potrebné postupovat tak, aby na útvarech nezustaly materiály, jež by mely

vzhledem k soucasnému politickému usporádání kompromitující charakter.

Vytrídené materiály je potrebné urychlene znicit za dodržení prísných bezpecnostních

opatrení v papírnách apod.”

95

Situace se však vyvíjela jinak než predpokládalo vedené federálního ministerstva

vnitra. Postupne obdrželi operativní pracovníci všech kontrarozvedných soucástí StB pokyny

k úplné skartaci svazku a spisu. Po poledni 6. prosince 1989 navíc nácelník II. správy SNB

plk. K. Vykypel rozeslal všem nácelníkum správ StB v krajích a nácelníkovi XII. správy SNB

pilnou šifru týkající se osob “ohrožujících vnitrní porádek a bezpecnost státu” (i nadále z

“historických” duvodu nazývaných “neprátelské osoby” – NO) evidovaných podle NMV CSSR

c. 21/1978.

96 “s okamzitou platnosti provedte skartaci spisu eo vsech kategorii. pokud jsou

na vasí soucasti nektere spisy eo archivovany, zajistete tez jejich skartaci. evidenci eo dle

nmv cssr c. 21/78 zruste.”

97

Dne 8. prosince 1989 námestek ministra vnitra CSSR gen. A. Lorenc rozeslal pod

stejným císlem jednacím témer identický pokyn, ve kterém byly vynechány poslední dva

“kompromitující” odstavce. “V souvislosti s nedostatky pri stávajícím manuálním zpusobu

práce v archivech, pri vedení svazkové agendy a pokynem k jejich odstranení zaslaným pod

c.j. NZ-00671/89 vydávám nový pokyn. Zároven narizuji skartaci pokynu c.j. NZ-

00671/89.”

98 Krátce poté následoval další pokyn “mimo poradí” urcený všem nácelníkum,

který definitivne ukoncil likvidaci materiálu kompromitujících Státní bezpecnost a její

spolupracovníky. Šifra rozesílaná z federálního ministerstva vnitra po 15.00 hod. mela

následující znení: “s okamzitou platnosti zakazuji vytridovani a niceni všech pisemnosti

95

Pokyn I. námestka MV CSSR z 1. 12. 1989, cj. NZ-00671/89.

96

Srov. ŽÁCEK, Pavel: Prísne tajné, c. d., s. 52 – 58.

97

Pokyn plk. PhDr. Karla Vykypela “osoby ohrozujici vnitrni poradek a bezpecnost státu evidovane podle nmv cssr

c. 21/78”, cj. CB-005159/10-89.

98

Pokyn I. námestka MV CSSR genpor. Ing. Alojze Lorence, CSc., z 8. 12. 1989 (prijatý na II. správe SNB ve

12.25 hod. a evidovaný pod cj. CB-00153/01-89).

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

58

vzniklych v oboru pusobnosti federalniho ministerstva vnitra. niceni pisemnosti by mohlo byt

zneuzito proti fmv. uvedeny zakaz plati do odvolani.”

99

Proces nicení operativních materiálu zamerený témer výhradne na likvidaci živých

svazku zrejme v omezené míre pokracoval i po 8. prosinci 1989. Podle hlášení jednotlivých

útvaru centrálnímu statisticko-evidencnímu odboru VOS FMV je možno rekonstruovat pocet

svazku a spisu spolupracovníku StB, svazku kontrarozvedného rozpracování i spisu

neprátelských osob (NO; správne evidovaných osob) evidovaných 1. odborem XII. správy

SNB k 30. listopadu a 31. prosinci 1989:

Stav svazku a spisu k 30. 11. 1989 Stav svazku a spisu k 31. 12. 1989

R A KB PB CEL

KEM

KTS D R A KB PB CEL

KEM

KTS D

1.od

d.

0 37 2 1 40 34 43 0 36 2 1 39 17 26

2.od

d.

0 38 4 2 44 76 55 0 32 4 2 38 27 8

3.od

d.

0 37 2 2 41 17 78 0 34 2 2 38 1 2

4.od

d.

0 32 3 1 36 18 70 0 30 3 1 34 2 11

5.od

d.

0 2 0 0 2 5 44 0 1 0 0 1 1 32

6.od

d.

0 26 2 0 28 6 18 0 0 2 0 2 0 1

7.od

d.

0 39 3 0 42 17 42 0 34 3 0 42 3 11

8.od

d.

0 69 5 0 74 22 85 0 29 5 0 34 3 15

Celk

em:

0 280 21 6 151 195 435 0 201 21 6 228 54 106

Stav svazku KRR a SPO k 30. 11. 1989 Stav svazku KRR a SPO k 31. 12. 1989

OS S P OB K CEL

KEM

PO OS S P OB K CEL

KEM

PO

1.od

d

0 4 2 10 0 16 46 0 4 2 5 0 11 32

2.od

d

1 4 0 7 0 12 49 1 4 0 6 0 11 26

3.od

d

0 1 0 15 0 16 28 0 1 0 15 0 16 16

4.od

d

0 2 0 13 0 15 22 0 1 0 12 0 13 13

5.od

d

0 0 0 31 0 31 1 0 0 0 29 0 29 1

6.od

d

12 2 2 3 0 19 25 0 1 1 1 0 3 1

7.od

d

0 4 0 10 0 14 34 0 3 0 5 0 8 7

8.od

d

1 2 0 15 0 18 54 1 0 0 1 0 2 2

Celk

em:

14 19 4 104 0 141 259 2 14 3 74 0 93 98

99

Pokyn I. NMV CSSR genpor. Alojze Lorence “zastaveni vytridovani a niceni všech pisemnosti” z 8. 12. 1989, cj.

NZ-1331/89. Ke skartacím srov. TOMEK, Prokop: Skartace písemností Státní bepecností v listopadu a prosinci

1989, rkp.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

59

Stav spisu NO k 30. 11. 1989 Stav spisu NO k 31. 12. 1989

NO 1 NO 2 NO 3 NO 4 CELKEM NO 1 NO 2 NO 3 NO4 CE

LK

EM

1.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6.odd 8 4 0 0 12 0 0 0 0 0

7.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

8.odd 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem 8 4 0 0 12 0 0 0 0 0

V rámci svého dalšího pokynu z 11. prosince 1989 informoval I. námestek ministra

vnitra CSSR gen. A. Lorenc o zahájení prípravy reorganizace složky Státní bezpecnosti.

“Cílem této reorganizace je nove upravit zamežení cinnosti Státní bezpecnosti, stanovit

konkrétní úkoly a provést jejich organizacní zabezpecení.” Do provedení reorganizace byla

“s okamžitou platností” pozastavena operativní cinnosti odboru boje proti vnitrnímu

nepríteli, vcetne 6., 7. a 8. oddelení I. odboru XII. správy SNB Bratislava a II. odboru správ

StB v krajích. “Pracovní síly vyclenené na techto úsecích je potrebné do ukoncení

reorganizace poverit plnením nezbytných úkolu na jiných úsecích práce Státní bezpecnosti,

zejména k zabezpecení úkolu na úsecích boje proti cizím rozvedkám, pri ochrane cs.

ekonomiky, pri ochrane ústavních správ a svobod obcanu, zejména pri ochrane práv

shromaždovacích, spolcovacích, národnostních a náboženských práv obcanu. Dále pak vcas

zjištovat a signalizovat tendence, smerující k teroristickým akcím.”

100

O deset dní pozdeji, 21. prosince 1989, dokoncilo vedení hlavní správy

kontrarozvedky práce na reorganizaci Státní bezpecnosti, respektive novém modelu

zpravodajské služby. “Požadavek konstituování právního státu, nacházející svuj výraz

v novém usporádáním politického a státního systému CSSR, si vynucuje provedení

zásadních zmen v postavení Státní bezpecnosti, obsahu její práce a organizacní strukture.

Jedná se zejména o úplné odstranení informacního monopolu a politicko organizacního

rízení zpravodajské cinnosti jednou politickou stranou, odstranení represivního charakteru

Státní bezpecnosti a zabezpecení demokratické kontroly zpravodajské cinnosti

prostrednictvím parlamentu.”

Státní bezpecnost byla nucena provést urcitou “sebekritiku”: “[Až dosud se] …

nepodarilo výrazneji prizpusobit obsah a metody cinnosti Státní bezpecnosti povaze

probíhajících spolecenských procesu. Dosavadní cinnost Státní bezpecnosti byla v dusledku

jejího postavení jako nástroje politického mocenského donucení poverována úkoly k rešení

tech vnitropolitických, sociálních a ekonomických problému naší spolecnosti, kde byla

nedostatecne rozvinuta politická a právní ochrana duležitých zájmu spolecnosti. Tím byla

Státní bezpecnost odvádena od skutecného poslání zpravodajské služby v rámci státního

mechanismu…” Autori tohoto návrhu již sice oznamovali ukoncení “výše uvedených úkolu na

úseku ochrany CSSR proti vnitrnímu nepríteli”, nebyli si však prozatím schopni predstavit

budoucnost bez Státní bezpecnosti.

101

Cinnost správy kontrarozvedky SNB v Bratislave, která ješte koncem listopadu 1989 pusobila

v síle 336 príslušníku StB a obcanských pracovníku

102, byla ukoncena v souvislosti s vydáním

100

Pokyn I. NMV CSSR genpor. Alojze Lorence “Zahájení prací k reorganizaci složky StB” z 11. 12. 1989, cj. N/Z-

00676/89.

101

ŽÁCEK, Pavel: Hlavní správa kontrarozvedky v dokumentech (1988 – 1989). In: Securitas Imperii c. 2/1994, s.

264.

102

A MV CR, nezarazeno. Prehled o skutecných stavech príslušníku SNB, vojáku z povolání a obcanských

pracovníku jednotlivých útvaru FMV k 30. 11. 1989, cj. FK-00247/KP-89 ZD.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

60

rozkazu prvního nekomunistického ministra vnitra CSSR JUDr. Richarda Sachera c. 16/1990,

který k 15. únoru 1990 tuto soucást Státní bezpecnosti bez náhrady zrušil.

103 Uzavrela se tak

historie centrálního útvaru kontrarozvedky StB na Slovensku, vzniklého koncem šedesátých let

v rámci procesu federalizace komunistické podoby Ceskoslovenska, který se z puvodní podoby

na pražském centru více méne nezávislé hlavní správy ŠtB premenil – receno s trochou

nadsázky – na ctvrtou krajskou správu StB v SSR.

8. Organizace správ StB v krajích

Výkon státobezpecnostní, verejnobezpecnostní i jiné cinnosti na území jednotlivých

kraju na prelomu šedesátých a sedmdesátých let provádely krajské správy SNB, jejichž nápln

práce byla stanovena následovne: “Praktické potreby rízení výkonu služby Sboru národní

bezpecnosti v teritoriálním ohledu vyžadují prímé rízení a koordinaci práce spolecné cinnosti

aparátu Státní bezpecnosti a Verejné bezpecnosti… poprípade i s dalšími orgány, jejichž cinnost

v kraji je rízena ministerstvem vnitra.“ Podobne i problémy okolo materiálne technického

zabezpecení, kádrove výchovné práce a “zajištování príprav pro dobu branné pohotovosti státu

v rozsahu pusobnosti MV na území kraje“ vyžadovaly jednotné rízení a koordinaci.V

celostátním merítku uskutecnoval rízení a koordinaci úkolu KS SNB – tedy vcetne správ

v Bratislave, Banské Bystrici a Košicích - I. námestek ministra vnitra, který byl bezprostredním

nadrízeným všech nácelníku krajských správ SNB.

Krajské správy SNB tvorily výkonné útvary:

- odbor rozvedky, správa Státní bezpecnosti, správa Verejné bezpecnosti, odbor

vyšetrování Státní bezpecnosti, odbor vyšetrování Verejné bezpecnosti (krajskou správu

SNB v Bratislave ješte odbor ochrany stranických a vládních cinitelu), jejichž podrobné

organizacní schema prošlo koncem šedesátých a zacátkem sedmdesátých let radou zmen, a

- štábní útvary a útvary služeb (vnitrní oddelení, kádrový a organizacní odbor,

inspekce nácelníka, hospodárský odbor a odbor spojení).

V cele krajské správy stál nácelník, který byl nadrízeným všech príslušníku SNB ve

svém teritoriu. Z titulu své funkce zastupoval všechny složky SNB dislokované na území

kraje, pri jednání s predstaviteli krajských orgánu KSC a státních institucí. Pri rízení a

kontrole cinnosti podrízeného bezpecnostního aparátu nácelník správy predevším

zabezpecoval realizaci rozkazu ministra vnitra, usnesení a pokynu krajských stranických a

príslušných státních orgánu tak, “aby práce bezpecnostního aparátu odpovídala potrebám

politické a bezpecnostní situace a jejímu vývoji“.

Nácelník krajské správy SNB mel “v souladu s príslušnými predpisy“ schvalovat

“zásadní opatrení“ v agenturne-operativní práci Státní bezpecnosti, zpracovávat zprávy o

cinnosti bezpecnostního aparátu a bezpecnostní situaci v kraji, vcetne návrhu na opatrení, a

predkládat je I. námestku ministra vnitra, prípadne krajským, stranickým a státním

orgánum. O provádených opatreních zásadní povahy v jeho pravomoci informoval podle

príslušnosti bud nácelníka hlavní správy StB, nebo nácelníka hlavní správy VB. Obdobne pro

potreby krajských stranických a státních orgánu nechal zpracovávat rozbory stavu a vývoje

“protistátní trestné cinnosti“ v regionu a “návrhy na opatrení z toho vyplývající, zvlášte

v prevenci a v ochrane státního tajemství“.

103

RMV CSSR c. 16 z 31. 1. 1990 “Zrušení útvaru federálního ministerstva vnitra, útvaru Sboru národní

bezpecnosti – složky Státní bezpecnosti podrízených federálnímu ministerstvu vnitra a zrízení útvaru federálního

ministerstva vnitra”, cj. OV-0025/OST-01-90. In: První správa. Ceskoslovenská rozvedka v dokumentech, 1945 –

1990. ÚZSI: Praha 2000, s. 167.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

61

Nejduležitejším organizacním celkem každé krajské správy SNB bezesporu byla

správa Státní bezpecnosti. Dle definice šlo o výkonný orgán kontrarozvedky “na území

jednotlivých kraju s prímou oborovou podrízeností“ nácelníku hlavní správy StB a

“teritoriální podrízeností“ nácelníku krajské správy SNB. Správy StB v krajích mely pracovat

“po problematikách a objektech“ tak, aby “navazovaly“ na cinnost príslušných útvaru

hlavních správ StB a “úcelne je doplnovaly“. Mezi jejich nejduležitejší úkoly patrila

koordinace agenturne-operativní práce “z hlediska potreb kraje“ a dílcí vyhodnocování

“úcinnosti“ státobezpecnostní práce. Organickou soucástí správ StB v kraji byly oddelení a

skupiny StB v okresech, podílející se “na plnení vyclenených úkolu“.

Nejvyššími predstaviteli kontrarozvedky v krajích byli nácelníci správ StB (zároven I.

zástupci nácelníka krajské správy SNB). V jejich rukou byla soustredena odpovednost za

cinnost podrízených odboru, oddelení a skupin StB. Nácelníci správ Státní bezpecnosti pri

rízení a kontrole využívali svuj odborný aparát, tj. štábní útvary. Vnitrní oddelení plnilo

úkoly studijního a administrativního charakteru a statisticko-evidencní oddelení

zabezpecovalo úkoly spojené s vedením státobezpecnostní evidence a statistiky.

Obecne byly úkoly správ StB v krajích stanoveny následovne:

- organizovat a agenturne-operativními prostredky zajištovat “odhalování,

rozpracování a operativní dokumentaci protistátní cinnosti“ na území kraje a krome prípadu

vyžadujících schválení nácelníka hlavní správy StB nebo krajské správy SNB rozhodovat o

realizacích,

- organizovat v soucinnosti se státními a hospodárskými orgány na území kraje

ochranu státního, hospodárského a služebního tajemství,

- soustredovat a analyzovat informace o operativní situaci “po jednotlivých

problematikách a objektech“ na území kraje, “o rozsahu a úrovni rozpracovávaných prípadu

a signálu, o rozsahu a úrovni prostredku agenturne-operativní práce (agenturní aparát,

sledování, operativní technika), jejich rozmístení a využití na území kraje“,

- organizovat “výkon služby“ na oddeleních pohranicních kontrol v kraji,

- organizovat v souladu s plánem hlavní správy StB a v rozsahu své kompetence

preventivní opatrení,

- vést statistiky a evidence agenturne-operativní povahy v rámci kraje,

- odpovídat za “úcelnou delbu práce“ uvnitr správy StB mezi jednotlivými odbory,

organizovat soucinnost s teritoriálními orgány Vojenské kontrarozvedky a v prípadech

presahujících rámec kraje i s ostatními správami StB,

- informovat nácelníka hlavní správy StB a nácelníka krajské správy SNB “v souladu

se zásadami hlásné služby, zejména však o závažných a nových poznatcích a jevech

protistátní cinnosti po jednotlivých problematikách a objektech, o prubehu jejich

rozpracování, o celkových výsledcích práce a o stavu a potrebách odborné a politické

prípravy kádru“,

- provádet “veškerou“ agenturne-operativní cinnost podle rozkazu a smernic

nácelníka hlavní správy StB, nácelníka krajské správy SNB a metodických pokynu

príslušných útvaru hlavní správy StB.

104

Pocátkem roku 1971 melo dojít k reorganizaci krajských správ SNB, v jejímž rámci

vzniklé správy StB byly již zamereny pouze kontrarozvedne; jejich 1. – 3. odbory byly

zamereny ciste kontrarozvedne (vnejší neprítel), na vnitrní zpravodajství a “ochranu“

ekonomiky.

105

Po formálním ukoncení reorganizace centrálních kontrarozvedných útvaru Státní

bezpecnosti na prelomu jara a léta 1974 se postupne pozornost vedení federálního

ministerstva vnitra soustredila na nižší složky. “K zabezpecení dusledného plnení úkolu SNB

a k prohloubení jednoty SNB“ stanovil ministr vnitra CSSR doc. PhDr. Jaromír Obzina, CSc.,

104

RMV c. 36 z 1. 12. 1966 “Zásady pro usporádání rídící cinnosti ve Sboru národní bezpecnosti a Sboru nápravné

výchovy“, cj. Sv-0041/90-66.

105

PEŠEK, Jan: c. d., s. 96; J. FROLÍK ve své práci (c. d., s. 498 – 999) bohužel neodkazuje na žádný rídící akt

vedení FMV.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

62

svým RMV CSSR c. 28/1974 “nové zásady organizace SNB v krajích“.

106

Krajská správa Sboru národní bezpecnosti se nadále clenila na:

a) funkcní útvary

1. vnitrní odbor

2. inspekci nácelníka KS SNB

3. kádrový odbor

4. oddelení obrany

5. hospodárský odbor

6. spojovací odbor

7. zdravotnický ústav KS SNB

8. krajské stredisko automatizace

b) výkonné útvary

1. správu Státní bezpecnosti

2. odbor vyšetrování Státní bezpecnosti

3. správu VB

4. odbor vyšetrování VB

5. krajský odbor pasu a víz

6. krajský odbor ochrany státních hranic.

Za základní útvary Sboru národní bezpecnosti byly mj. vyhlášeny oddelení Státní

bezpecnosti, okresní oddelení pasu a víz, oddelení ochrany státních hranic a oddelení pasové

kontroly.

V príloze Obzinova rozkazu byl vydán vzorový organizacní rád krajské správy SNB,

který stanovil, že KS SNB “ve stanoveném rozsahu plní zejména tyto základní úkoly:

a/ odhaluje a zneškodnuje neprátelskou cinnost zamerenou proti Ceskoslovenské

socialistické republice;

b/ chrání bezpecnost osob a majetku;

c/ spolupusobí pri ochrane ústavních cinitelu za jejich pobytu na území kraje;

d/ odhaluje trestné ciny a preciny a zjištuje jejich pachatele;

e/ vyšetruje a vyhledává trestné ciny a objasnuje preciny podle trestního rádu;

f/ podílí se na zajištování úkolu stanovených predpisy o ochrane státního,

hospodárského a služebního tajemství;

g/ spolupusobí pri obrane Ceskoslovenské socialistické republiky a pri ochrane

státních hranic;

h/ pusobí pri zajištování verejného porádku a byl-li porušen, ciní opatrení k jeho

obnovení…

j/ odhaluje prestupky, které podle zvláštních predpisu též objasnuje, a pokud zákon

stanoví, rozhoduje o prestupcích;

k/ plní stanovené úkoly ochranného dohledu…

n/ rídí a organizuje prípravné práce k zajištení zvláštních úkolu u útvaru SNB v kraji,

podílí se na ochrane a obrane teritoria a koordinuje plánování a provádení obranných

opatrení i podle úkolu Rady obrany KNV pro období branné pohotovosti státu…“ (cl. 3).

Krajská správa SNB mela dále vykonávat cinnosti “smerující k uplatnení pravomoci

nácelníka KS SNB“, a to zejména

a/ soustredováním a analýzou podkladu “pro komplexní, objektivní a operativní

informovanost o bezpecnostní situaci v kraji“ pro nadrízené služební orgány a pro príslušné

stranické a státní orgány; a k tomu predkládat návrhy na opatrení;

b/ soustredováním a analýzou informací potrebných “pro rízení a koordinaci cinnosti

útvaru SNB v kraji“, vcetne zpracovávání návrhu na opatrení…

e/ zajištováním efektivnosti a proporcionality “v rozdelování a využívání prostredku u

útvaru SNB v kraji“ (cl. 4).

Výkonné útvary, které byly soucástmi Státní bezpecnosti, mely stanoveny zejména

106

RMV CSSR c. 28 z 16. 8. 1974 “Zásady organizace územních útvaru SNB“, cj. SV-004/01-1974.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

63

následující úkoly:

správa Státní bezpecnosti -

a/ odhalovat “cinnost neprátelských rozvedek a jejich zámery smerující vuci státnímu

a spolecenskému zrízení CSSR“;

b/ odhalovat “protistátní cinnost vnitrního neprítele a jeho snahy o spojení s vnejším

neprítelem“, vést a organizovat “boj proti ideologické diverzi“;

c/ provádet “ochranu duležitých ekonomických objektu, významných institucí“,

organizovat a provádet “opatrení k zabránení úniku státního, hospodárského a služebního

tajemství“; proverovat “osoby urcené pro styk se státním tajemstvím“ a zajištovat

“metodickou pomoc státním a hospodárským organizacím“ (cl. 15).

Odbor vyšetrování Státní bezpecnosti -

a/ vyšetrovat “trestné ciny vymezené vecnou príslušností vyšetrovatelu StB“;

b/ provádet “vyšetrovací úkony podle dožádání orgánu cinných v trestním rízení“;

c/ zajištovat “úkoly v trestních vecech, které rídí správa vyšetrování StB“ (cl. 16).

Krajský odbor pasu a víz -

a/ plnit “úkoly státní správy:

1. v pasové agende pri rozhodování o žádostech o soukromé cesty a vystehování do

ciziny, pri vydávání, odnímání a omezování platnosti príslušných dokladu cs. obcanum,

2. v cizinecké agende pri povolování, prodlužování a ukoncování pobytu cizincu na

území CSSR, pri udelování cs. víz v rozsahu stanoveném príslušnými predpisy a pri

rozhodování o žádostech o soukromé cesty, vystehování, pri vydávání a odnímání

príslušných cestovních dokladu osob bez státní príslušnosti“;

b/ pri plnení techto úkolu zabezpecovat “v soucinnosti s ostatními útvary SNB i úkoly

bezpecnostního charakteru“;

c/ rídit útvary pasu a víz v kraji “v rozsahu své pusobnosti“ (cl. 19).

Krajský odbor ochrany státních hranic -

a/ rídit a odpovídat “za plnení úkolu ochrany státních hranic a za výkon služby na

oddeleních pasových kontrol s výjimkou tech, která jsou zaclenena v sestave brigád

Pohranicní stráže“;

b/ organizovat “politicko-výchovnou práci mezi civilní obyvatelstvem v pohranicním

území pro využití obyvatel k plnení úkolu ochrany státních hranic“;

c/ zabezpecovat “plnení úkolu hranicního zmocnence a jeho pomocníku“;

d/ udržovat “soucinnost s orgány pohranicní ochrany sousedních socialistických

státu“

(cl. 20).

107

Nové usporádání centrálních kontrarozvedných útvaru Státní bezpecnosti vyžadovalo

úpravu organizace správ Státní bezpecnosti a jejich rídících vztahu. Dne 1. ledna 1975 tak

vstoupila v platnost nová organizacní struktura, v jejímž rámci u správ Státní bezpecnosti

Banská Bystrica a Košice (samozrejme také v Brne, Ceských Budejovicích, Hradci Králové,

Ostrave, Plzni a Ústí nad Labem) vznikly:

1. výkonné útvary

- odbor boje proti vnejšímu nepríteli - 1. odbor

- odbor boje proti vnitrnímu nepríteli - 2. odbor

- odbor pro ochranu ekonomiky - 3. odbor

- odbor pro sledování - 4. odbor

- odbor zpravodajské techniky - 6. odbor

2. funkcní útvary

- vyhodnocovací a statisticko-evidencní oddelení (VSEO)

- vnitrní oddelení (VO).

Správu Státní bezpecnosti v Bratislave

108 nadále tvorily

107

Ibid. Príloha k RMV CSSR c. 28/1974.

108

Od 1. 1. 1976 již nešlo o správu StB KS SNB Bratislava, ale o správu StB správy SNB hlavního mesta Bratislavy

a Západoslovenského kraje. Srov. RMV CSSR c. 61 z 30. 12. 1975 “Zrízení správy Sboru národní bezpecnosti

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

64

1. výkonné útvary

- odbor boje proti vnejšímu nepríteli - - 1. odbor

- odbor boje proti vnitrnímu nepríteli - 2. odbor

- odbor pro ochranu ekonomiky - 3. odbor

2. funkcní útvary – vyhodnocovací a statisticko-evidencní oddelení (pozdeji pouze “-

vyhodnocovací skupina“

109).

Zpravodajské potreby v oblasti sledování a zpravodajské techniky pro správu StB

Bratislava zajištovaly 4. a 6. odbor XII. správy.

110 Všem nove organizovaným správám

Státní bezpecnosti v krajích zustaly samozrejme podrízeny oddelení (skupiny) Státní

bezpecnosti v okresech, “která jsou vysunutými pracovišti správ StB“.

111

Komplikovanost rídících vztahu mezi vedením federálního ministerstva vnitra,

centrálními útvary a krajskými útvary charakterizují pasáže o zpusobu rízení správ StB.

Nadrízenými nácelníku správ Státní bezpecnosti byli “príslušní“ námestci ministra vnitra

CSSR. Jejich cinnost ve vztahu k nácelníkum správ StB koordinoval I. námestek ministra

vnitra, který “ve stanoveném rozsahu“ nad nácelníky teritoriálních útvaru StB též vykonával

kádrovou a kázenskou pravomoc. Predstavenými nácelníku správ StB však zároven také byli

nácelníci krajských správ SNB. Ve “vymezeném rozsahu a v souladu se schváleným

zamerením“ do rídícího procesu navíc vstupovali i nácelníci oddelení, odboru a II., X. a XI.

správy.

Nácelníci centrálních kontrarozvedných útvaru v Praze meli v popisu práce rízení,

kontrolu a koordinaci výkonu kontrarozvedné cinnosti na správách Státní bezpecnosti

prostrednictvím nácelníku S-StB a s vedomím nácelníku KS SNB. Nácelníci II., X. a XI.

správy pritom zejména:

1. urcovali “hlavní smery cinnosti a konkretizaci základního zamerení príslušných

odboru S-StB“,

2. urcovali “rozsah objektu a problematik ke zpravodajskému rozpracování“,

3. urcovali “taktiku a metodiku zpravodajské cinnosti v jednotlivých problematikách a

objektech“,

4. schvalovali “rocní provádecí plány príslušných odboru“,

5. organizovali “podle potreby celostátní porady nácelníku príslušných odboru S-StB,

zejména k provedení celostátního rozboru jednotlivých problematik a jeho aplikace na

jednotlivé StB, k provádení rozboru nových forem a metod práce protivníka i k posouzení

stavu a úrovne kontrarozvedné práce po liniích“.

Nácelníci odboru II., X. a XI. správy meli na základe rozhodnutí nácelníku svých

správ

- rídit práci “ve sverené problematice a pri duležitých akcích na oddelení príslušného

odboru S-StB, a to s vedomím nácelníka S-StB“,

- organizovat “podle potreby a prostrednictvím nácelníka S-StB celostátní porady

nácelníku oddelení príslušných odboru S-StB k rozboru nových forem a metod práce

protivníka a k provedení instruktáží“

- rozhodovat o zakládání kontrolních svazku “na závažné prípady“ a zajištovat

hlavního mesta Prahy a Stredoceského kraje a správy Sboru národní bezpecnosti hlavního mesta Bratislavy a

Západoslovenského kraje“, cj. OR-0109/1975.

109

Viz RMV CSSR c. 28 z 1. 7. 1975 “Zmeny, doplnení a zrušení nekterých resortních predpisu“.

110

Oproti S-StB Bratislava mely výkonné útvary S-StB Praha ponekud složitejší strukturu: odbory boje proti

vnejšímu nepríteli (odbor 1a, 1b, 1c), odbory boje proti vnitrnímu nepríteli (odbory 2a, 2b) a odbory pro ochranu

ekonomiky (odbory 3a, 3b, 3c).

111

K 1. 10. 1977 ke stávajícím oddelením StB u okresních správ SNB pribyly: O-StB Galanta, Komárno, Nové

Zámky, Trencín, Nitra, Senica a Trnava u S-SNB hl. mesta Bratislavy a Zsl. kraje, O-StB Martin, Považská

Bystrica, Prievidza, Zvolen, Žilina a Liptovský Mikuláš u KS SNB Banská Bystrica a O-StB Poprad, Spišská Nová

Ves, Prešov, Michalovce, Humenné a Rožnava u KS SNB Košice. Srov. RMV CSSR c. 24 z 23. 9. 1977

“Zabezpecení cinnosti okresních správ Sboru národní bezpecnosti po linii Státní bezpecnosti“, cj. SM-0031/A-

1977.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

65

“pomoc v rozpracovávání jednotlivých prípadu a signálu“.

Obdobne i nácelníci oddelení II., X. a XI. správy z rozhodnutí svých nácelníku správ

správ a s vedomím nácelníka príslušného odboru S-StB nadále poskytovali “pomoc pri

zpracovávání operativních plánu k rozpracování závažných prípadu a signálu, zejména tech,

na které jsou založeny kontrolní svazky“.

Metodické rízení a kontrolu cinnosti odboru pro sledování a odboru zpravodajské

techniky správ Státní bezpecnosti meli kontrolovat nácelníci IV. a VI. správy.

Komplikovaný systém rízení správ StB dislokovaných na Slovensku neulehcil ani

následující odkaz: “Vztahy správ StB na území SSR ke XII. správe jsou stanoveny RMV

CSSR c. 15 ze dne 20. 5. 1974.“

112

Cinnost teritoriálních útvaru Státní bezpecnosti na Slovensku, resp.

kontrarozvedných složek StB v SSR, na prelomu sedmdesátých a osmdesátých let zatím

mužeme dokumentovat pouze na základe vybraných statistických údaju o agenturneoperativní

cinnosti (ve srovnání s celkovými pocty v SSR i CSSR).

V roce 1978 byl prehled o poctu svazku a spisu, jejich zakládání a uzavírání

následující:

113

Prehled o pohybu svazku operativního rozpracování v roce 1978

XII. správa SNB: ZAVEDENO: UKONCENO: STAV K 31. 12. 1978

OS 3 4 26

SS 11 13 27

PS - - 2

S-StB Bratislava:

OS - 5 6

SS 20 8 26

PS 3 5 8

S-StB B. Bystrica:

OS 6 2 17

SS 16 23 14

PS 6 7 6

S-StB Košice:

OS 3 5 3

SS 14 17 14

PS - 3 -

Prehled o pohybu svazku a spisu TS, KTS a schuzkových bytu v roce 1978

XII. S-SNB (plán

verbovek TS: 16)

ZÍSKÁNO UKONCENO STAV k 31. 12. 1978

TS 18 10 143

KB - - 8

PB 3 2 10

KTS 26

S-StB Bratislava (plán

verbovek TS: 42)

TS 39 24 322

KB 1 - 20

PB 3 1 18

KTS 60

112

RMV CSSR c. 51 z 29. 12. 1974 “Organizace a rídící vztahy správ Státní bezpecnosti“, cj. SV-00126/P-1974.

K RMV CSSR c. 15/1974 srov. pozn. 60.

113

A MV CR, fond X. S-SNB, inv. j. 341. Informace o soucasné státobezpecnostní situaci v CSSR z 30. 1. 1979.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

66

S-StB Banská Bystrica

(plán verbovek TS:

15)

TS 16 17 173

KB - - 5

PB 2 1 13

KTS 37

S-StB Košice (plán

verbovek TS: 29)

TS 25 20 316

KB - - 13

PB 4 3 32

KTS 59

Cs. kontrarozvedné

útvary StB v roce

1978 celkem (plán

verbovek TS: 420)

TS 423 333 3727

KB 19 12 223

Rok 1979 vypadal ve statistikách následovne:

114

Prehled o pohybu svazku operativního rozpracování v roce 1979

ZAVEDENO: UKONCENO: STAV K 31. 12. 1979

XII. správa SNB: 1 4 23

OS 16 7 36

SS 1 1 2

PS

S-StB Bratislava:

OS 9 - 16

SS 42 12 56

PS 2 4 6

S-StB Banská Bystrica

OS 12 5 22

SS 25 9 29

PS 3 3 6

S-StB Košice:

OS 13 2 17

SS 11 13 29

PS 2 2 3

Prehled o pohybu svazku TS a schuzkových bytu v roce 1979

ZÍSKÁNO UKONCENO STAV k 31. 12. 1979

XII. S-SNB (plán

verbovek TS: 34)

TS 33 15 160

KB - - 8

PB 2 2 10

S-StB Bratislava (plán

verbovek TS: 47)

TS 59 23 363

KB 1 - 21

114

Ibid, inv. j. 342. Informace o soucasné státobezpecnostní situaci v CSSR z 29. 1. 1980.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

67

PB 1 2 17

S-StB Banská Bystrica

(plán verbovek TS: 20)

TS 51 12 219

KB - 1 3

PB 7 3 18

S-StB Košice (plán

verbovek TS: 32)

TS 32 18 334

KB 1 - 14

PB 3 6 32

Cs. kontrarozvedné

útvary StB v roce 1979

celkem (plán verbovek

TS: 517)

TS 646 329 4 095

KB 23 18 234

PB 51 37 310

V roce 1980 se pocty svazku a spisu vyvíjely následovne:

115

Prehled o pohybu svazku operativního rozpracování v roce 1980

ZAVEDENO: UKONCENO: STAV K 31. 12. 1980

XII. správa SNB

OS 2 - 25

SS 17 14 37

PS 1 2 1

S-StB Bratislava:

OS 2 6 10

SS 7 12 51

PS 3 4 5

S-StB Banská Bystrica:

OS 3 3 22

SS 16 11 34

PS 7 3 10

S-StB Košice:

OS 3 6 14

SS 25 5 49

PS 6 4 6

Prehled o pohybu svazku TS a schuzkových bytu v roce 1980

ZÍSKÁNO UKONCENO STAV k 31. 12. 1980

XII. S-SNB (plán

verbovek TS: 22)

TS 21 9 170

KB 1 - 9

PB 1 3 8

S-StB Bratislava (plán

verbovek TS: 42)

TS 43 18 385

KB 3 1 23

PB 3 2 18

S-StB Banská Bystrica

(plán verbovek TS: 30)

115

Ibid, inv. j. 343. Informace o soucasné státobezpecnostní situaci v CSSR z 28. 1. 1981.

P. Žácek - Štb na Slovensku za „normalizácie“

68

TS 35 20 228

KB 1 2 2

PB 4 4 18

S-StB Košice (plán

verbovek TS: 26)