Knihy : http://www.milost.sk/obchod/c/knihy

VEĹA DOBRÝCH KRESŤANSKÝCH KNÍH NAJDETE TU : http://www.milost.sk/obchod/c/knihy

Dr. Peter Gammons

Zákony prosperity

Konečným cieľom prosperity je dávanie. Zistil som, že skutočné vyučovanie o prosperite robí z ľudí štedrých darcov, a nie sebeckých lakomcov, ako tvrdia odporcovia. Sme požehnaní, aby sme boli požehnaním.

Cena: 3,90 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Kenneth E. Hagin

Porozumět pomazání

V dnešnej dobe je veľmi dôležité, aby sme porozumeli tomu, ako sa Boh chce prejavovať v našich životoch. Naučme sa, ako vstupovať do nadprirodzenej Božej moci, ktorú Boh pripravil, aby ju všetci veriaci mohli používať vo svojom živote.

Cena: 8,90 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Derek Prince

Lucifer odhalený

Pád Lucifera rozpútal vojnu vekov. Si umiestnený priamo uprostred tohto historického zápasu! Použi mocné duchovné zbrane zjavené v tejto vecnej knihe a víťazstvo môže byť tvoje!

Cena: 5,50 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Peter Gammons

Zrazu - Dotyk z neba

„Jedno zrazu‘ od Boha navždy zmení tvoj život!

 Máš v živote nejakú oblasť, do ktorej potrebuješ prielom? Ak áno, potom mám pre teba dobrú správu – tvoja viera vie privolať náhly Boží zásah! …

Cena: 2,50 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

John Osteen

Zázrak v tvojich ústach

Božie zasľúbenia sú dobré. Žiadne slovo Božie nie je bez moci.

Cena: 1,70 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Dr. David Yonggi Cho

Používaj silu svojej viery

„Všetko môžem.“ To je prehlásenie z viery. Keď o niečom rozmýšľaš tak, že je to možné, potom budeš schopný nájsť spôsob, ako to uskutočniť.

Cena: 4,00 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

John Osteen

Božský prúd

Pán si túži použiť všetky svoje deti! Pán túži použiť vás!

Cena: 1,70 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

John F. Walvoord a Mark Hitchcock

Armagedon, ropa a teror

Čo Biblia hovorí o budúcnosti Ameriky, Blízkeho východu a o konci západnej civilizácie.

Cena: 9,90 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Reinhard Bonnke

Čas sa kráti

Evanjelium podľa Jána

Na zemi žije v súčasnosti viac stratených duší než kedykoľvek predtým. Situáciu komplikuje aj to, že dnes máme na záchranu týchto ľudí ešte menej času, ako tomu bolo v minulosti.

Cena: 9,50 €

Dostupnosť: Skladom

Detail

Do košíka

Evanjelium podľa Jána

Vychutnajte si silu a krásu Božieho slova v novom preklade Slovenskej tlačovej misie!

všetky moje knihy / 84 MB / si môžete stiahnuť tu : http://www.ulozto.sk/6370591/bibl-knihy-rar

knihy, kázne , videá ..

http://www.jbsr.info/?pg=download

Iz 65:17     Lebo, ajhľa: Stvorím nové nebo a novú zem a predošlé sa už nebudú spomínať, ani na myseľ neprídu.

Iz 65:18               Ale jasajte a radujte sa na večné veky z toho, čo stvorím. Lebo, ajhľa, stvorím Jeruzalem na plesanie a jeho ľud na radosť.

UKÁŽKY Z KNÍH

Percy Collett - PĚT A PŮL DNE V NEBI

celá kniha tu :    http://www.knihy.own.cz/PercyCollett-PETAPULDNEVNEBI.pdf

Když jsme prolétávali místem, kde Zemi obíhají satelity, uviděl jsem spoustu démonů. Když anděl Páně vytáhl meč, tak bylo vidět, jak tito démoni ustupují před plamenným mečem a prchají na všechny strany. Později jsem v nebi zjistil, že ten meč byl v nebi položen na oltář Boží, na kterém hoří oheň Boží přítomnosti.

Měl jsem takové oči, že když jsme letěli kolem slunce, tak mě to neoslnilo. Andělé mi po cestě ukazovali všechny ty planety jako Jupiter, Mars atd. Potom jsme opustili naši sluneční soustavu a pak další a další soustavy a putovali jsme směrem k nebi. Tohle nádherné cestování nám trvalo šest pozemských hodin, až nakonec jsme dosáhli konce všech souhvězdí a byli jsme doslova na vrcholu vesmíru, kde vesmír končí a začíná věčnost. Byl jsem na místě, kde hvězdy zpívaly a hleděly směrem k nebi. Ve skutečnosti to byly miliardy nádherných andělů, kteří lítali kolem nebe a zpívali v dokonalé harmonii překrásné melodie oslavující Pána. Vzpomněl jsem si na ten verš z Bible, kdy se Bůh ptá Joba, kde byl, když On všechno tvořil. Byl to opravdu zázračný pohled: „Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?“ Job 38:7

V dálce jsme spatřili blesky s hromobitím a bylo mi řečeno, že tohle je Boží ochrana, kterou Bůh vytvořil kolem celého nebe. Nebe zdálky vypadá jako veliká ohnivá koule. Je to planeta, která je 80x větší než naše zem.

Zvuk hromů se stal hlučnější a hlasitější, když jsme se blížili a bylo mi řečeno, že Bůh nám dal povel k přistání, podobně jako letadlo dostává příkazy z navigační věže. Viděl jsem také i jiné duše, které letěly stejným směrem, když opustily tuto zemi.

Vedle nebe jsem viděl další planetu a anděl mi řekl: „Tohle je ta nová zem, kterou Bůh připravuje,“ vypadala jakoby v plameni ohně od přítomnosti Boží. Tato nová zem nebude potřebovat slunce ani měsíce, ale Bůh sám ji bude osvěcovat. Zjevení Janovo 21:1: „ Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo.“

Anděl Páně potom řekl: „Teď proletíme tím ohněm.“ Bylo mi řečeno, že ta ochrana skládající se z blesků a hromů je široká několik tisíc mil. Proletěli jsme přímo skrz tento oheň a přistáli jsme před první nebeskou branou. Nemusel jsem tam volat: „Haló, tak už jsem tady! Prosím, otevřete mi! Jsem Percy Collett, a přiletěl jsem až ze země!“ Bůh už o nás věděl a ta nádherně svítící brána se sama otevřela. Tam jsem uviděl tu nádheru! Tam už byl Boží vzduch a tento Boží vzduch je Boží dech. Poté co jsme prošli těmi prvními branami, jsme znovu letěli. Bylo to něco překrásného, z výšky jsme viděli překrásné stromy, zahrady, různá jezera, překrásně zářící hory, řeky a bystřiny osvícené slávou Boží. Vše jakoby pulsovalo světlem a životem. Nebe, přátelé, není jen nějaké seskupení plynů, ale opravdová planeta.

2

Sedm úrovní v nebi

Ježíš mi řekl, že nebe je osmdesátkrát větší než planeta země, což je 2 000 000 mil (3 218 688,00 km, asi tři a čtvrt milionu kilometrů!) na obvodu kolem dokola a o průměru 1 000 000 mil (1 609 344,00 km). Tak si teď aspoň trochu představte ve své pozemské mysli, jak obrovské nebe je. Za milion let budete schopni poznat jen velmi nepatrnou část.

Nebe se v Bibli také nazývá jako „nebesa nebes.“ 2 Paralipomenon 2:5: „ …Vždyť jej nemohou pojmout nebesa, ani NEBESA NEBES.“ (Deuteronomium 10:14, 1 Královská 8:27, Nehemjáš 9:6). Do nebes ve vesmíru se mohou astronomové dívat dalekohledem, ale nikoliv do nebe, kde bydlí Bůh. Nebe je domov všech vykoupených, kteří jsou obmyti krví Ježíše Krista. Je to planeta, která má sedm úrovní. Nebe tvarem připomíná zaoblenou horu. (pozn. překladatele: Je více než zajímavé, že Gary Wood připodobňuje tvar nebe k obrovskému satelitu. Satelit je sice kulatý, ale jeho tvar je jakoby vypouklý.) Díky tomu můžete z každé úrovně vidět na Boží trůn. Čím blíže jste k trůnu Božímu, který je v nebi postaven na samém vrcholu, tím větší nádheru vidíte, i když nebe je nádherné hned od samotného začátku. Větší část povrchu je podobná naší zemi. Je rovinatá, hornatá, lesnatá i květnatá. Každá úroveň je od sebe vzdálena desetitisíce mil. Kdybyste tuto výšku převedli na zem, pak byste již byli daleko někde ve vesmíru. Ujdete několik desítek tisíc mil nahoru a to je jedna úroveň, pak ujdete dalších několik desítek tisíc mil a to je další úroveň, až k sedmé úrovni, kde se nachází Boží trůn. Tyto úrovně jsou kolem dokola, jedna navazuje na druhou. První úroveň je za těmi prvními nebeskými branami, což je vnější neboli externí obvod nebe, jakoby první vrstva kolem dokola vespod nějaké hory. Každý musí projít těmito branami, a nedostane se tam nikdo, kdo není očištěn krví Ježíše Krista. Před vstupem do druhé úrovně, jinak také zvané svatyně, nebo vnitřek nebe, se nachází druhá brána. Na samotném vrcholu nebe se nachází Boží trůn, což je svatyně svatých.

Vytržen do nebe

Několik roků jsem se modlil modlitbu „intenzivní, vroucí touhy po Bohu“ za to, abych viděl nebe. Po léta jsem se modlil a hledal jsem modlitbou Pána. Věřil jsem ze srdce tomu, co je v Bibli. Říkal jsem Bohu: „Otče, Ty jsi vzal Enocha a Eliáše do nebe, jak vezmeš mě?“

Bylo to v džungli koncem roku 1979. Měli jsme tehdy několikadenní modlitební setkání s půstem. Věděl jsem a cítil jsem, že se to stane, i když jsem nevěděl, jak se to stane. Jestli budu muset zemřít a jít do nebe, nebo budu vytržen. Ale věděl jsem bez stínu pochybnosti, že půjdu do nebe. Leželi jsme tehdy na zemi, sraženi mocí Boží, modlili se a hleděli k oblakům. Oslavovali jsme Pána v jiných jazycích. Byla úžasně přítomna sláva Boží. Vše, na co jsem myslel, bylo nebe. Najednou jsem cítil, jako kdyby moje tělo plavalo na vodě. Několikrát jsem se doslova nadzvedl do vzduchu. Mezi přítomnými byli také tři další doktoři.

A potom se to stalo! Moje duše vyšla z mého těla. Člověk je duše. „A Bůh vdechl do člověka svůj dech a člověk se stal duší živou.“ Někteří mi později řekli, že to byla pěkná vize. Ale když jsem vyšel z těla, uviděl jsem ho, jak tam bezvládně leží. Nebylo mrtvé, krev stále v těle proudila, protože když jsem se později do něho vrátil, tak nebylo studené, ale horké. Takže to nemohla být jenom vize. Nemohl to být ani sen, protože nesníte téměř šest dní v kuse.

Anděl strážný mi tehdy řekl: „Bůh vyslyšel naše modlitby, půjdeme do nebe. Jsem z toho nadšený, od doby, kdy jsem ti byl přidělen, jsem téměř 80 let nebyl v nebi.“ Bylo vidět, že má z toho opravdu velkou radost. Potom s plamenným mečem z nebe přišel další anděl, totiž anděl Páně a řekl mi: „Bůh vyslyšel tvoje modlitby a přišel jsem, abych tě vzal do nebe.“ Ten anděl byl vysoký asi dva a půl metru. Stál po mé pravici, můj strážný anděl po mé levici a další andělé byli okolo. Potom jsme začali stoupat vzhůru. I v Bibli se mluví o takovém vytržení ( 2.Korintským 12,2) Je to úžasná zkušenost. I vy budete mít tuto zkušenost, když půjdete do nebe. Budete ve stavu beztíže. Astronauti ve vesmíru to znají. Zemská přitažlivost jednoduše ztratila svoji moc nad mou duší. Byl to překrásný pocit, když má duše věděla, že opouští tuto zemi zpět do nebe, odkud přišla

Cesta do nebe

Když jsme prolétávali místem, kde Zemi obíhají satelity, uviděl jsem spoustu démonů. Když anděl Páně vytáhl meč, tak bylo vidět, jak tito démoni ustupují před plamenným mečem a prchají na všechny strany. Později jsem v nebi zjistil, že ten meč byl v nebi položen na oltář Boží, na kterém hoří oheň Boží přítomnosti.

Měl jsem takové oči, že když jsme letěli kolem slunce, tak mě to neoslnilo. Andělé mi po cestě ukazovali všechny ty planety jako Jupiter, Mars atd. Potom jsme opustili naši sluneční soustavu a pak další a další soustavy a putovali jsme směrem k nebi. Tohle nádherné cestování nám trvalo šest pozemských hodin, až nakonec jsme dosáhli konce všech souhvězdí a byli jsme doslova na vrcholu vesmíru, kde vesmír končí a začíná věčnost. Byl jsem na místě, kde hvězdy zpívaly a hleděly směrem k nebi. Ve skutečnosti to byly miliardy nádherných andělů, kteří lítali kolem nebe a zpívali v dokonalé harmonii překrásné melodie oslavující Pána. Vzpomněl jsem si na ten verš z Bible, kdy se Bůh ptá Joba, kde byl, když On všechno tvořil. Byl to opravdu zázračný pohled: „Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?“ Job 38:7

V dálce jsme spatřili blesky s hromobitím a bylo mi řečeno, že tohle je Boží ochrana, kterou Bůh vytvořil kolem celého nebe. Nebe zdálky vypadá jako veliká ohnivá koule. Je to planeta, která je 80x větší než naše zem.

Zvuk hromů se stal hlučnější a hlasitější, když jsme se blížili a bylo mi řečeno, že Bůh nám dal povel k přistání, podobně jako letadlo dostává příkazy z navigační věže. Viděl jsem také i jiné duše, které letěly stejným směrem, když opustily tuto zemi.

Vedle nebe jsem viděl další planetu a anděl mi řekl: „Tohle je ta nová zem, kterou Bůh připravuje,“ vypadala jakoby v plameni ohně od přítomnosti Boží. Tato nová zem nebude potřebovat slunce ani měsíce, ale Bůh sám ji bude osvěcovat. Zjevení Janovo 21:1: „ Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo.“

Anděl Páně potom řekl: „Teď proletíme tím ohněm.“ Bylo mi řečeno, že ta ochrana skládající se z blesků a hromů je široká několik tisíc mil. Proletěli jsme přímo skrz tento oheň a přistáli jsme před první nebeskou branou. Nemusel jsem tam volat: „Haló, tak už jsem tady! Prosím, otevřete mi! Jsem Percy Collett, a přiletěl jsem až ze země!“ Bůh už o nás věděl a ta nádherně svítící brána se sama otevřela. Tam jsem uviděl tu nádheru! Tam už byl Boží vzduch a tento Boží vzduch je Boží dech. Poté co jsme prošli těmi prvními branami, jsme znovu letěli. Bylo to něco překrásného, z výšky jsme viděli překrásné stromy, zahrady, různá jezera, překrásně zářící hory, řeky a bystřiny osvícené slávou Boží. Vše jakoby pulsovalo světlem a životem. Nebe, přátelé, není jen nějaké seskupení plynů, ale opravdová planeta.

Kenneth E. Hagin – Išiel som do pekla

Použito se svolením „Kenneth Hagin Ministries“

Svědectví K. Hagina je k nalezení na web. Stránce: www.finalfrontier.org.uk kde je zdarma ke stažení spolu s 27 příběhy v knize Dr. Richarda Kenta „Beyond the Final Frontier“

Na webových stránkách www.knihy.own.cz je svědectví umístěno se svolením Dr. Richarda Kenta

Cítil som, ako sa kížem. Povedal som: „Stará mama, znova odchádzam. Bola si pre mňa druhá mama, keď mamino zdravie zlyhalo."

Keď naša mama ochorela, tak my štyri deti sme išli bývať k rôznym príbuzným. Ja som odišiel k starej mame z maminej strany. Stará mama ma stále oslovovala „môj chlapec" a vždy hovorievala: „Sem ma pobozkaj, sem ma pobozkaj."

A tak som j u pobozkal na líce a rozlúčil som sa s ňou.

Srdce sa mi po druhýkrát zastavilo. Je to pre mňa takmer také skutočné dnes, ako to bolo skutočné v ten deň pred polstoročím.

Cítil som, ako mi krv prestala prúdiť. Konce prstov na nohách mi znecitliveli, potom aj moje chodidlá, členky, kolená, bedrá, brucho a srdce. Vyskočil som z tela a začal som zostupovať - dole, dole, dole, dole. Viem, že to bolo len pár sekúnd, ale vyzeralo to ako večnosť.

Išiel som dole, až kým ma temnota nezahalila. Svetlá sa nado mnou stratili.

Čím ďalej som zostupoval, tým bolo teplejšie a tmavšie, až kým som sa znova nedostal na

4

dno jamy a tam som uvidel vchod do pekla alebo brány pekla, ako som to nazval. Uvedomil som si, že ma znova stretla tá bytosť.

Snažil som sa spomaliť svoje klesanie -bolo to, akoby som sa vznášal smerom dole -napriek tomu to bolo, akoby ma niečo ťahalo dole. A tá bytosť ma chytila za ruku. Keď to urobila, znova zaznel ten hlas - mužský hlas. Prehovoril neznámym jazykom. Nevedel som, čo hovorí, ale keď hovoril celé miesto sa triaslo. Tá bytosť ma potom pustila.

Bolo to, akoby sacia sila pôsobila na môj chrbát. Nikdy som sa neotočil, len som sa vznášal naspäť do tieňov temnoty. A potom som bol ťahaný hlavou hore dopredu. Skôr ako som vyšiel z tej jamy, uvidel som svetlá na zemí, nado mnou. Jediný rozdiel bol teraz v tom, že som vystúpil nad posteľou.

Prvýkrát som vyšiel na verande a teraz pred posteľou. Na chvíľočku som tam postál. Videl som svoje telo ležať na posteli.

Videl som starú mamu, ako tam sedela a držala ma v náručí. Od okraja postele som akoby vošiel dovnútra môjho tela cez ústa. Keď som sa opäť dostal do tela, mohol som so starkou komunikovať. Povedal som jej: „Znova odídem a už sa tento krát nevrátim,"

Ona mi povedala: „Syn môj, myslela som si, že sa už ani teraz nevrátiš."

Ja som sa spýtal: „Starká, kde je starký? Chcem sa s ním rozlúčiť."

Povedala mi: „Syn môj, veď vieš, že starký odišiel do východnej časti mesta vyzbierať nájomné z niektorých svojich nájomných domov."

„Aha," povedal som, „už si spomínam. Len som na chvíľku na to zabudol."

A ďalej som povedal: „Starká, rozlúč sa za mňa s ním. Nikdy som nevedel, čo to znamená mať otecka. On bol najbližšie k otcovi, akého som poznal. Dal mi domov, keď som žiadny nemal. Povedz mu, že si ho vážim. Povedz mu, že ho mám rád. Povedz mu, že som sa už rozlúčil.

Potom som nechal pár slov pre moju jedinú sestru, bola najstaršia z nás a pre

môjho najstaršieho brata. Na to som sa spýtal: „Kde je Pat? Pat bol môj 9 ročný braček.

Starká mi povedala: „Bežal k susedom, aby znova zavolal lekára."

Pre každého z nich som nechal pár slov a srdce sa mi zastavilo po tretí raz.

Cítil som, ako mi prestala prúdiť krv. Zrazu mi znecitliveli prsty. Rýchlejšie, ako lusknutie prstami mi odumreli prsty, chodidlá, členky, kolená, bedrá, brucho, srdce a ja som vyskočil z tela a začal zostupovať.

Až do tejto chvíle som si myslel, Toto sa predsa nemôže diať mne. Mám len halucinácie. To nemôže byť skutočnosť!

A potom som si pomyslel, Toto je už po tretíkrát. Teraz sa už nevrátim! Temnota ma znova obklopila, temnejšia ako ktorákoľvek noc, ktorú kto kedy videl. Biblia hovorí o ľuďoch hodených „von do tmy, tam bude plač a škrípanie zubov" (Mat. 8:12).

A v tej temnote som zakričal: „Bože! Patrím do cirkvi! Bol som pokrstený vo vode!" Vidíš, hovoril som Bohu.

„Nemal by som ísť týmto smerom, idem nesprávnym smerom!"

Čakal som na odpoveď, ale žiadnu som nedostal, iba ozvenu môjho vlastného hlasu skrze temnotu. Druhýkrát som zakričal trochu hlasnejšie, „Bože! Patrím do cirkvi! Bol som pokrstený vo vode!"

Čakal som na odpoveď, ale žiadna neprišla, iba ozvena vlastného hlasu skrze tmu.

Asi by som vystrašil zhromaždenie, tak že by som ich pripravil o rozum, keby som napodobnil to, ako som zvrieskol po tretíkrát. Keby som ich tým odstrašil od pekla a priviedol do neba, urobil by som to. Bez váhania by som to urobil!

Doslova som zvrieskol: „BOŽE! BOŽE! PATRÍM DO CIRKVI! BOL SOM POKRSTENÝ VO VODE!" Hoci je správne byť pokrstený vo vode, hoci je správne patriť do cirkvi, na to, aby som unikol peklu a išiel do neba potrebujem niečo viac, ako len byť pokrstený vo vode! 5

A zase som počul len ozvenu vlastného hlasu, ktorá sa ozývala temnotou.

Znova som sa dostal na dno tej jamy. A znova som pocítil teplo, ako ma udrelo do tváre. Znova som sa priblížil ku vchodu, k bráne samotného pekla. Tá bytosť ma chytila za ruku. Rozmýšľal som, že sa budem brániť, ak budem môcť, aby som tam nešiel.

Podarilo sa mi len trochu spomaliť klesanie a tá bytosť ma chytila za ruku.

Vďaka Bohu za to, že ten hlas znova prehovoril. Neviem, kto to bol - nikoho som nevidel iba som počul ten hlas. Neviem, čo povedal, ale nech povedal čokoľvek, to miesto sa zachvelo a zatriaslo. A tá bytosť ma zase pustila.

Potom ma tá sacia sila, ktorá pôsobila na môj chrbát, ťahala naspäť, preč od vchodu do pekla, až kým som sa neocitol v tieni. Potom ma hlavou dopredu vytiahla hore. Ako som vystupoval cez temnotu, začal som sa modliť. Môj duch, človek, ktorý žije vo vnútri tohoto fyzického tela, je večná bytosť, je to duchovný človek. Začal som sa modliť: „Ó Bože! Prichádzam k Tebe v mene Pána Ježiša Krista. Prosím Ťa, odpusti mi moje hriechy a očisti ma od každej neprávosti."

Vyšiel som pri posteli. Rozdiel medzi tými tromi skúsenosťami bol v tom, že prvýkrát som vystúpil na verande, druhýkrát pred posteľou a tretíkrát som vystúpil hneď pri posteli a skočil som rovno do svojho tela.

Keď som sa dostal do tela, môj fyzický hlas zachytil moju modlitbu hneď uprostred vety. Už som sa modlil z môjho ducha, keď môj fyzický hlas zachytil modlitbu a pokračoval v nej.

To sa stalo v roku 1933. V tej dobe sme nemali toľko áut, ako máme dnes. Bola hospodárska kríza! Ale potom mi povedali, že keď sme sa s mamou tak nahlas modlili, tak dva bloky na obidve strany od nášho domu bola zablokovaná premávka.

Chcem, aby si vedel, že som sa cítil, ako keby bola zdvihnutá dvojtonová váha z mojej hrudi a dovnútra prišiel pokoj. Pozrel som sa na hodiny starého otca na krbe. Ukazovali 7:40. Toto všetko sa odohralo za 10 minút!

A tak som sa znovuzrodil o 7:40, 22. apríla 1933, v južnej spálni a od tej doby som stále spasený.

Musel som však zostať v posteli a lekár mi povedal, že určite zomriem. V skutočnosti to povedali piati lekári, že zomriem. Jeden z nich pracoval vo veľkej Mayovej klinike a povedal: „Nemáš šancu, ani jedna ku miliónu." Tak som si myslel, že musím zomrieť.

Ale poviem ti, čo som robil. Každý večer som chválil Pána, až kým som od únavy nezaspal. V dome bola úplná tma a každý úž spal. Zostal som sám, 15 ročný chlapec so svojimi myšlienkami.

Lekár bol ku mne úprimný. Povedal mi: „Vieš, tvoje srdce je v takom zlom stave, že môžeš zomrieť v ktorejkoľvek chvíli. Niekto môže byť s tebou v izbe, len na chvíľku sa pozrie von oknom, obráti sa k tebe a ty potichu zomrieš. Alebo ťa v jedno ráno nájdu mŕtveho v posteli."

Povedal som: „Môžu ma nájsť mŕtveho v posteli, ale ja som tak veľmi rád, že už nepôjdem do pekla."

Večer som potichu hovoril: „Ďakujem Ti Pane Ježišu. Sláva Bohu. Chvála Pánovi. Budem sa usmievať. Keď ma nájdu mŕtveho s úsmevom na tvári, budú vedieť, že som zomrel šťastný!"

http://www.knihy.own.cz/KennethEHagin-Isielsomdopekla.pdf

 Richard Eby - Vytržen do ráje (A4-PDF-395 kb)

Svědectví – Eby byl profesor a gynekolog porodník s úspěšnou praxí. V roce 1972 vypadl z balkonu v Chicagu, což vedlo k jeho posmrtnému zážitku. Při tomto zážitku vedl rozsáhlý rozhovor s Ježíšem, o kterém se dočtete na následujících stránkách. V roce 1978 Dr. Eby zanechal své lékařské činnosti, aby mohl následovat své nebeské povolání na plný úvazek.

POHLED DO RÁJE

„Máme tedy smělou důvěru a líbí se nám raději být vzdálenými od tohoto těla a být doma u Pána.“ (2 Korintským 5:8 NBK).

Rychlostí mrknutí oka mne Ježíš vzal z tohoto světa. Najednou jsem byl přenesen do „nevyslovitelného“ nepopsatelného nebeského zážitku života po smrti, který může být kdykoliv kterémukoli křesťanovi dovolen.

Nemohu dostatečně popsat ten úžas, překvapení, šok této události. V jednu chvíli jsem byl v příměstské části v Chicagu, v další chvíli v nebi. V jednom okamžiku jsem se nacházel v nepříjemném prostředí středozápadního města Chicaga, v dalším okamžiku na tom nejnádhernějším místě… V jedné chvíli jsem měl mysl, která je omezena, v další chvíli jsem měl nebesky svobodnou mysl, jejíž rychlost je rychlostí světla!

Zalapal jsem po dechu! Najednou jsem se ocitl v novém těle na novém místě s novým životem, byl jsem radostí bez sebe; žádná bolest, žádné slzy a v této chvíli jsem neměl ani žádné vzpomínky. Nic než nepopsatelný pokoj a naplňující láska. Vše bylo dokonalost sama o sobě. Stál jsem tam ohromený v novém beztížném průsvitném těle. (pozn. př. Korintským 15:4: „Jsou také těla nebeská a těla pozemská; ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.“ Tohle nepochybně ještě není naše pozemské oslavené tělo, které křesťan dostane až při vzkříšení, ale duchovní tělo. Ježíš to také později Ebymu vysvětluje.)

Obklopila mne absolutní láska! Jaký úžasný pokoj!

Můj zrak spočinul na nádherném údolí, ve kterém jsem se ocitl. Lesy se souměrnými stromy, které se nedají s pozemskými ani srovnávat, pokrývaly výběžky hor ze všech stran. Žádná větévka ani žádný list neměl na sobě hnědou skvrnu a v celém lese jsem neviděl ani jeden suchý list… ty stromy byly vysoké a dokonalé; bezvadné. Připomínaly mi cedrové stromy Severní Ameriky, ale byl to jiný druh. Půda tohoto údolí byla naprosto senzační. Nádherná tráva, každé stéblo bylo dokonalé a stálo zpříma; v trávě byly roztroušeny květiny super bílé barvy asi šedesát centimetrů vysoké (2 feet), uprostřed byla každá květinka zbarvena dozlatova. Jelikož jsem byl jako chlapec botanik amatér, hned jsem se rozhodl, že si natrhám kytici. K mému překvapení se stalo něco neočekávaného. Moje myšlenka (sehnout se a natrhat kytici) se stala skutkem! Zjistil jsem, že zde v ráji není prodleva mezi myšlenkou a skutkem. V mé ruce se nacházela kytice těchto květin. Jejich bělost byla vzrušující. Téměř jsem ani nedokončil otázku: „Proč tak bílé?“, když vtom jsem ihned dostal odpověď! „Na zemi jsi viděl pouze bílé světlo, které je vlastně složeným viditelným barevným spektrem slunce. Tady však máme světlo SYNA.“

Ve smlouvě s knížetem temnoty (A4-PDF-220 kb)

Svědectví – Nikdo nepochopí, jak jsem se tehdy cítil, den po svém vysvobození, když jsem našel tahle slova v Bibli „Vypléním též kouzly z tebe, a planetářů nebude v tobě.“ (Micheáš 5:12 KR) Slzy mě tehdy zaplavily, když jsem to četl. A poté, když jsem četl v Novém zákoně (Zjevení 18:23) o soudu, který přichází na čaroděje. Tohle slovo „čarodějnictví“ v Řečtině znamená „očarovat skrze drogy“ – tohle je hnutí dnešních mladých lidí. („čarovné nápoje“ CEP) Ďábel je všeho toho otcem.

Zabralo mi celé dva měsíce, abych udělal to, co mi satan řekl, že mám udělat. Jedna z hlavních věcí, která se v nadpřirozené oblasti vyžaduje, je poslušnost cestám satana. S použitím čarování jsem ho přivolal nazpět. „Dobrá Jeffe, vykonal jsi tu práci?“ zeptal se mně. „Ano pane!“ Požádal mě tedy, abych mu to ukázal v duchovní oblasti, což jsem mu tedy ukázal. Ďábel mi řekl, že je ohromen tím, že mi to zabralo jen dva měsíce. Řekl mi: „Takového člověka, jako jsi ty, jsem nenašel již po spoustu let. Budeš mocně použit v mém království.“ Cítil jsem se dobře, když mi byla řečena taková lichotivá slova. Řekl mi, že ještě není čas, ale že mám počkat, až bude měsíc v úplňku. K tomu mělo dojít za tři týdny. Řekl mi, že tito lidé zemřou přesně tak, jak jsem mu to ukázal v duchovní oblasti. Po uplynutí jednoho týdne jsem kontaktoval jednoho mého přítele, který byl členem jednoho společenství, a pozval jsem ho i s jeho přáteli na párty. Plánoval jsem oslavu smrti těchto lidí.

Uplynul druhý týden. Byl pátek večer, prosinec roku 1987; nějaká přítomnost vstoupila do místnosti. Posadil jsem se, otevřel oči a uviděl, že to je Ježíš Kristus, který stojí u mojí postele. Stál tam ve velmi silném světle, měl na sobě bílé roucho se zlatou páskou, které mu sahalo až po spodní část nohou. Jeho vlasy byly bílé jako vlna a Jeho oči planuly jako ohnivé uhlíky, a přece jsem v nich našel soucit. Vypadal velmi mocně. Byl to Bůh nahánějící hrůzu. Jeho intenzivní podstata vzbuzovala v mé duši zdravou hrůzu. Vzpomněl jsem si, že někde v Bibli se mluví o tom, že „bázeň Boží je počátek moudrosti“. „Jeffe, potřebujeme si trochu promluvit,“ řekl Ježíš. Když jsem na Něj hleděl, řekl jsem: „My si nemáme mezi sebou co říct… nemluvíme spolu!“. Můj hlas byl velmi studený a krutý. Chtěl jsem opět ulehnout a obrátit se k Němu zády, ale před tím, než jsem to stačil udělat, tak na mě ukázal prstem. Tehdy jsem uviděl jizvy na jeho rukou… ty otisky tam stále byly! Podíval jsem se do Jeho obličeje a uviděl jsem v nich veliký hněv. Jeho oči teď byly krvavě červené; ale i uprostřed Jeho hněvu, byl stále úžasný. Začal jsem se třást strachy. Snažil jsem se to třesení zastavit; ale nemohl jsem, protože každý nerv v mém těle byl ovlivněn Jeho přítomností. Je to hrozná věc upadnout do rukou Živého Boha. Ježíš mi řekl: „Musím ti něco říct!“ (Stal se ze mě divoch, bezohledně brutální, takže nejtěžší věc pro mě byla, být v Přítomnosti takové Božské Svatosti. Cítil jsem se černě, špinavě, plný vzteku, chtíče a divokých vášní…) Ježíš pokračoval v řeči: „Přivedu do tvého života ženu, která ti ukáže satanovo území způsobem, jakým ho vidím já – ona v tom také byla. Naučil ses to vidět tím tvrdým způsobem, ale Já tě to naučím vidět svým způsobem.“ Jeho hlas pronikl do myšlenek a až ke kosti. Najednou můj pokoj zmizel a ukázala se veliká obrazovka. Bylo to jako nějaké vidění. Ukázal mi na ní moji minulost a poté moji budoucnost, jak by to vypadalo, kdybych pokračoval v mém následování satana. Ježíš mi řekl, že kdybych vykonal ten rituál a ti lidé, které jsem tak hrozně nenáviděl, by zemřeli, tak jak jsem to viděl v duchovní oblasti, pak bych byl odevzdaný satanu navěky a nikdy bych již neměl žádnou naději na vstup do nebe. Řekl mi: „Tuto noc ti dávám na vybranou, buď život a nebo smrt, duchovně. Pokud si zvolíš žít tím životem, jakým teď žiješ, zestárneš a budeš velmi bohatý člověk; ale duchovně budeš nic.“ Když vyslovil to slovo „nic“ dotklo se mě to hluboko uvnitř a bolelo mě to, protože takto jsem se cítil po celý život – že jsem „nic“. Neměl jsem žádné opravdové kamarády a cítil jsem, že se po mně vozí, dokonce mě i zneužívali. Začal jsem plakat a nemohl jsem s tím přestat. Neplakal jsem již spoustu let. Od té doby, kdy jsem vstoupil do satanova království, byly tohle moje první lidské emoce a pocity. Stal jsem se nelidský, bez jakýchkoliv pocitů, které charakterizují lidskou bytost, jako jsou: lítost, laskavost, slitování. Stal jsem se krutým, s necitelností pro utrpení a dokonce jsem v utrpení nacházel libost, když jsem ho někomu mohl způsobit.

Ježíš pokračoval: „Jeffe, satan tě podvedl a lhal ti a já ti podrobně ukážu, jak ti lhal.“ Jako kdybych se díval na nějaký televizní program, mně Ježíš ukázal každou ohavnost, kterou jsem udělal, od roku 1981, (Ježíš má nebeské kamery!) Poté jsem viděl rok 1980, kdy jsem odevzdal svůj život Ježíši Kristu. Ukázal mi všechno, co já a On máme společného. Byl to nádherný život. Nevěděl jsem, že mi schází, až do tohoto okamžiku. „

Aline Baxley – Byla jsem v pekle(A4-PDF-230 kb)

Svědectví – sestra Aline zažila automobilovou nehodu a s ní spojenou skutečnost, která v roce 1974 změnila celý její život. „V jedenácti letech jsem odevzdala svůj život Pánu Ježíši. Když mi bylo sedmnáct let, provdala jsem se za nekřesťana, odvrátila se od Pána a začala žít život plný hříchu. To jediné peklo, z kterého jsem v té době měla strach, bylo oddělení od Boha. Tak probíhal můj život. Ve čtyřiceti letech jsem se provdala znova. Byla jsem silná alkoholička, užívala jsem drogy a kouřila. Stále jsem utíkala někam pryč před voláním Boha, který nade mnou pořád bděl.“

Nehoda, která mě přivedla do pekla

O týden později jsem usnula za volantem svého auta. Přejela jsem násep a smykem mne to převrátilo. Měla jsem zlomený krční obratel, čtyři zlomeniny páteře, devět zlomených žeber a

3

poraněnou plíci a ledviny. Moji matku zavolali do nemocnice a dva lékaři ji při rozhovoru oznámili, že jediná naděje je hledat pomoc u Boha. Já prý mohu očekávat pomoc už jedině skrze Boží zázrak.

Mezitím jsem procházela údolím smrti. Toto údolí bylo tak hluboké, tmavé a veliké, že jsem dostala strach pohnout se dál, byť jen o jeden centimetr. Úpěnlivě jsem prosila Boha, aby mne zastavil a učinil nepohyblivou. Nacházela jsem se na místě obrovské a husté temnoty, neviděla jsem ani své ruce těsně před očima. Vždycky jsem měla ráda Žalm 23. Začala jsem jej citovat: „I když půjdu roklí šeré smrti“...ale dál jsem mluvit nemohla. Nemohla jsem vyslovit: „Tvoje berla a Tvá hůl mne potěšují“.

Stála jsem tam se svým hříšným životem, úplně obnažená, připravená předstoupit před všemohoucího Boha. Jediné, co bylo ve mně živé, bylo Boží slovo. A to slovo se proměnilo v Ježíše Krista. On předstoupil zástupně za mě před Bohem jako nejvyšší Kněz. Prosil Otce, aby moji duši uvedl v nečinnost. Na pravé straně se objevil mocný anděl smrti. Začala jsem křičet: „Proč sem přichází ten anděl smrti?“ Přišel na rozkaz Otce, aby mne oddělil od mého Pána. Ten anděl smrti mne vynesl do nejhroznější temnoty. Nacházela jsem se v pekle, naříkajíc, křičíc a skřípajíc zuby, prosila jsem anděla smrti, aby mne v tomto pekle nenechával. Kolem mne byly stovky a tisíce duší, které křičely a skřípaly zubama, pokoušejíc se zemřít.

4. Existují dvě smrti

Mylně se domníváme, že je vše u konce, když zemřeme. Tělesná smrt se vztahuje opravdu jen na tělo. Potom ale přichází smrt druhá a to tehdy, když je vynesen Boží rozsudek pro naši duši. Obdržíme od Boha rozsudek buďto pro život nebo smrt. Ale pozor! Ani při rozsudku smrti nezemřeme, nepřestaneme existovat. Naše vědomí je dokonce po první smrti mnohem intenzivnější. Duše žije vždy a věčně. Duše bohatého muže (Lukáš 16) volá a křičí, pořád ještě skřípe zuby a očekává soud, aby byla vhozena do věčného ohnivého jezera.

Viděla jsem zde velkou propast a všechny duše v ní se pokoušely vyšplhat nahoru k Bohu Otci. Ale ta jediná cesta z propasti ven byla ta drahocenná krev Ježíše Krista, jíž jsem tak lehkomyslně odhodila. Potom mi Bůh ukázal ohnivé jezero, kde byli andělé spoutáni tmavými řetězy. Byly tam žhavě červené plameny, které šlehaly skrze nebe a zemi. Přesto ale nevydávaly žádné světlo. Ohnivé jezero bylo úplně temné. Peklo se zvětšovalo a pak ke mně začal mluvit mocný Boží hlas. Ten hlas, který ke mně mluvil, prolínal celou atmosféru a říkal: „Ty ses nebála ďábla a já mu dovolím usmrtit tě tou první smrtí. Boj se mne. Já jsem ten, který může obojí zničit, jak tvé tělo, tak tvoji duši. Mně náleží peklo. Musel jsem tam tyto duše vhodit. Bůh řekl, že on nestvořil peklo pro lidské duše, ale peklo se stalo veliké, protože… „široká je cesta, která vede do zatracení ... a brána je těsná a cesta úzká, která vede k životu a málo je těch, kdo ji nalézají (Matouš 7,13-14). Mnozí jsou na cestě k zničení, ale přesto se zdráhají obrátit se.