Na této fotografii je vidět cosi trčet z paže sochy. Jde o atribut sv. Šebestiána, a tím je šíp. K naší smůle tomu našemu sv. Šebestiánovi na morovém sloupu v Nové Pace všechny šípy chybí.
Příběh svatého Šebestiána
Svatý Šebestián je jeden z nejslavnějších světců celé křesťanské církve. Přišel na svět někdy ve 3. století našeho letopočtu. Narodil se ve šlechtické rodině. Jeho otec přišel z Narbonnu a jeho matka byla z Milána.
V Římě Šebestián i vyrůstal. Od útlého dětství přitom cítil touhu pomáhat pronásledovaným křesťanům.
Už jako dospělý Šebestián nastoupil do císařské armády z důvodu své touhy pomáhání pronásledovaným křesťanům a časem se stal důvěrníkem samotného císaře. Věděl tak z první ruky, jaké měl císař záměry a ve které části Říma chtěl proti křesťanům vystoupit. Mohl tak křesťany před císařovými vojáky varovat.
Podle legendy měl Šebestián léčitelské schopnosti, ale neuměl uzdravovat jen těla, nýbrž i duše. Jednou měli být popraveni bratři Marek a Marcelián. Šebestián byl přítomen jejich loučení s blízkými a ohromil všechny přítomné, když náhle zapůsobil na nevěřící hluchoněmou dívku Zoju tak, že ta náhle promluvila o lásce k Bohu. Všichni přítomní po této události přijali křest.
Jakmile se o tomto dozvěděli římští vládci, nabraly věci rychlý spád. Nejprve byla kouřem zadušena Zoja, pak umučen její manžel, popravili Marka a Marceliána a jejich otce ukamenovali. Nakonec nechal císař přivést Šebestiána, nechal ho svázat a vystavil ho za terč lučištníkům. Měl zemřít pomalu a v bolestech.
Ale Šebestián nezemřel. Pomocí svaté Ireny Kastulovy, která ho v bezvědomí odnesla domů a pomohla mu, se ze svých ran zotavil.
Pak se uzdravený Šebestián vypravil za císařem s vírou v to, že když ho uvidí po svém zmrtvýchvstání, přejde ve víru v jednoho boha. Ale císař se zachoval poněkud jinak. Nechal ho kyji a sochory utlouci k smrti. Jeho tělo pak nechal vhodit do městské stoky, aby je křesťané nenalezli.
Ale sv. Lucie po zvláštním vidění nechala Šebestiánovo tělo vyhledat a 20. ledna roku 288 pochovat v katakombách – nad nimi, na Via Appia, pak nechal kolem roku 370 papež Damas postavit kostel, stojící dodnes.
Roku 680 pak zuřila v Římě morová epidemie, která náhle ustala, když byl v chrámu San Pietro in Vincoli zřízen oltář ke cti sv. Šebestiána – od těch dob je Šebestián uctíván jako patron proti morové nákaze…
(v českém liturgickém kalendáři je sv. Šebestiána 20. ledna)
Atributy sv. Šebestiána: šípy, tělo přivázané ke stromu nebo sloupu
Historie morového sloupu
Morový sloup je nejstarší sochou v Nové Pace. Na sloupu se nachází Sv. Šebestián, Panna Marie, Sv. Jan Evangelista, Sv. Rochus a Jan Nepomucký. Stáří sloupu se odhaduje kolem roku 1666, vystavení pak souvisí s morovou ránou, která v roce 1586 udeřila na Novou Paku. Obyvatelé se modlili k Panně Marii a nakonec morová epidemie ustala. Podle legendy za to může slib, který modlící obyvatelé Panně Marii dali, a to ten, že pro ni vystaví krásnou sochu.
Zdroje:
http://catholica.cz/?id=254
http://zivotopisyonline.cz/sv-sebestian-svetec-dvakrate-umuceny/
Šafář, Fučíková