Svatý Jan Evangelista

Životopis Svatého Jana Evangelisty

Apoštol a evangelista sv. Jan Evangelista, často nazýván "Janem od Latinské brány", se narodil v galilejském městě Bethsaidá (v překladu dům nebo místo rybolovu), které leží na západním břehu jezera Genezartského, a je také rodištěm apoštolů Petra, Ondřeje a Filipa. Podle biblického podání byl apoštol Jan synem Zebedeovým a bratrem Jakuba. Ústní podání jmenuje jeho matkou Salome. Byl bratrancem Ježíše Krista z matčiny strany. Původně byl rybářem na Genezaretském jezeře. Nejprve byl učedníkem Jana Křtitele a později jedním z dvanácti učedníků – apoštolů – Ježíše Krista. Podle pověsti se bratrům Janovi a Jakubovi pro jejich prudkou a rozhodnou povahu říkalo Boanerges (synové hromu).

Z různých věrohodných svědectví lze doložit, že pro svoji vroucnost a věrnost se sv. Jan Evangelista těšil obzvláštní lásce Pána Ježíše, proto bývá také nazván miláčkem Páně. Sv. Jan neopustil svého božského mistra ani pod křížem, jemu umírající Spasitel svěřil péči o svou matku. Po smrti Ježíšově zdržoval se sv. Jan Evangelista nejvíce v Jeruzalémě, později po smrti Panny Marie se usadil v Efezu, odkud řídil okolní obce křesťanské.

Podle legendy byl za pronásledování křesťanů římským císařem Domiciánem převeden do Říma a hozen do kotle s vroucím olejem. Olej se prý však změnil v občerstvující lázeň, z níž vystoupil posílen. Když se to dozvěděl Domicián, sv. Jan byl vypovězen na ostrov Patmos, kde sepsal knihu Zjevení.

Svá poslední léta strávil v Efezu a ve vysokém věku tam i zemřel (kolem roku 100).

Tradičně je Janovi připisováno autorství čtvrtého evangelia, tří biblických epištol a Zjevení sv. Jana (Apokalypsy).

Ve výtvarném umění bývá atributem sv. Jana Evangelisty orel a kalich s hadem.

Lidová zbožnost vychází z legendy, podle které pohanští nepřátelé podali sv. Janovi číši s otráveným vínem. Apoštol jí požehnal a víno bez úhony vypil, proto se toho dne na jeho památku dávalo světit víno. Víno vypité v den svátku sv. Jana mělo chránit před hadím uštknutím.

V den sv. Jana Evangelisty roku 1261 mohučský arcibiskup v přítomnosti českého krále Přemysla Otakara II. vysvětil klášter sv. Jakuba na Starém Městě pražském. Na sv. Jana Evangelistu roku 1370 datujeme vznik nejstarší listiny psané českým jazykem.