U hřbitovního kostela se nachází dvě sochy - socha Kristus - ejhle člověk a socha Panny Marie Bolestné. Jejich autorem je Vojtěch Sucharda. Sochy tvoří vzájemnou protiváhu (patrocinium). Skrývají ale důležitý příběh. Socha Kristus - ejhle člověk zachycuje chvíli těsně před jeho ukřižováním. Na soše má Kristus svázané ruce. Jeho nahou postavu zakrývá plášť. Tvář mu brázdí bolestivý výraz. Důležitým prvkem na soše je trnová koruna na jeho hlavě. Symbolizuje odsouzení k mučení a později jeho smrt.
Druhá socha, která patří k hřbitovní kapl,i je socha Pany Marie Bolestné, na jejíž počest byla kaple postavena. Před kaplí je zobrazen původce její bolesti, socha jejího trpícího syna. Je to chvíle, kdy byla Ježíšovi nasazena trnová koruna.
Socha Kristus – ejhle člověk (povídka)
Kdysi dávno v Nové Pace postavili barokní hřbitovní kapli. Kvůli utrpení a bolesti Panny Marie se jí začalo říkat hřbitovní kaple Bolestné Panny Marie. Protože se místním lidem moc nelíbila, byla k ní přistavěna věžička. Když se vše dodělalo a lidé bohužel umírali, napadlo několik babiček z městečka, že by se ke kapli mohl udělat menší hřbitov.
A tak se tedy i stalo. Babičky, dědečkové, maminky i tatínkové chodili vzpomínat na ty, co už nejsou mezi nimi. Jedna nejvíce upovídaná babička Lásková si jednoho dne všimla, že se před kaplí objevily dvě sochy. Druhý den se celé městečko sešlo před sochami a lidé dumali, jak se tam ty sochy objevily. Nikdo neviděl, kdo by je dělal. A nemohil na to nikdo přijít. Byly to dvě sochy, jedna byla jakási paní, která měla smutnou tvář, a vedle ní stála socha muže. Ta postava měla svázané ruce, bolestný výraz ve tváři, na hlavě trnovou korunu a jeho tělo bylo zakryto pouhým pláštěm. Několik dnů, týdnů ba i měsíců nikdo nevěděl, co to je za sochy.
Ale co se nestalo. Jednoho dne šla malá Andulka se svojí maminkou na hřbitov rozsvítit svíčku. Andulka se zastavila před sochami a pozorně si je prohlížela. Za chvíli na ni volala maminka, že už půjdou. Doma přemýšlela, koho jí ty sochy připomínají. Za týden šly na hřbitov znovu a Andulka se opět postavila před sochy a pozorně je sledovala. Najednou se jí vybavila hodina dějepisu, kdy se bavili o Panně Marii a jejím synovi Ježíši Kristovi. A vzpomněla si na obrázek, který ukazoval pan učitel. Když tam další den dovedla pana učitele, ten se na ně zadíval a nakonec souhlasil s Andulkou. Od té doby byla záhada vyřešená a napsalo se o tom hodně dokumentů.
Panna Marie měla smutnou tvář, protože ukřižovali jejího syna. Proč měl Kristus – ejhle člověk na sobě trnovou korunu? Trnovou korunu měl těsně před ukřižováním, symbolizuje to odsouzení a utrpení. Tyto sochy se tam dostaly díky panu Suchardovi.
Zdroje
Mgr. Robert Radim Novotný