HISTORIE SOCHY
Socha Žáby se nachází na dětském hřišti pod skautským domem v Nové Pace.
Přestože neznáme autora, o soše se nám zatím povedlo zjistit jen to, že dříve sloužila jako fontána, poté ji vlastnil Skautský klub a více než 40 let se těší obdivu malých i velkých návštěvníků.
ŽABKA KUŇKALKA Ducháčová Jessica
Žila byla v Nové Pace jedna velká zeleno-hnědá žába, která se chodila každý den dívat na dětské hřiště, jak si tam děti hrají, protože si s ní nikdo z ostatních žab jejího druhu nechtěl hrát. Byla totiž úplně jiná než ostatní. Byla velká, hnědo-zelená a záda měla plné ,,beďarů" , jak tomu ostatní žáby říkaly. Jednoho dnes si jí děti všimly a ptaly se, proč je pořád sama a kde má ostatní. Ona jim jen odpověděla: ,, No to víte, nikdo mě nemá rád... Znáte tu pohádku o Ošklivém káčátku??? Tak já jsem brána mezi svým druhem jako Ošklivá žába Kuňkalka." Dětem to ale nestačilo, a tak se ptaly Kuňkalky, čím se tak liší od ostatních. Ta odpověděla, že se liší jen svou barvou a puchýřky, co má na zádech, a že ostatní žáby jsou zelené a hladké jako peříčko. Dětem bylo žabky líto a chtěly si ji pochovat. Ale jakmile na ni Pepík sáhl, Kuňka ho popálila svými puchýřky, co měla na zádech. Pepča ji hned odhodil na zem a s brekem žábě řekl, ať jde pryč, když ubližuje dětem, které jí nic nedělají, a že už si s ní nikdy nebudou hrát ani povídat. Žabka byla smutná a zklamaná z toho, co udělala, a aniž by chtěla, odskákala dál pryč od dětí. Jednoho dne potkala žába kouzelnou vílu, která se jí ptala, co se stalo. Kuňkalka jí všechno od začátku pověděla a víla slíbila, že ji udělá krásnou, aby se jí nikdo už nikdy nebál a nesmál. Víla řekla zaklínadlo a vtom žába zkameněla, protože víla kouzlo popletla. Když si všimla, co udělala za neplechu, bylo pozdě a kouzlo už bohužel nešlo zrušit. Od té doby tady žába stojí a dodnes čeká na to, až ji někdo vysvobodí.
O ZAKLETÉM ŽABÁKOVI Absolonová Sára
Byla jednou jedna žena, která žila se svým manželem v malém domečku na kraji Hořic. Žena už dlouhou dobu toužila po miminku, a tak se s manželem rozhodli, že si miminko pořídí. Za nedlouhou dobu se jim narodil synek. Byl tak krásný a maličký, že se na něj chodili dívat lidé z okolních vesnic. Dali mu jméno „ KRASAVEC “. Jednoho dne však přijela zlá teta z Nové Paky a maličkého chlapečka zaklela do podoby žabáka. Matka z toho byla velmi smutná a nevěděla, jak svému chlapečkovi pomoci. Uplynulo pár let a Krasavec vyrostl ve velkého ošklivého žabáka. Pro své rodiče to byl stále krásný žabák, ale lidé si to nemysleli. „ Fůůj, ten je ale ošklivý a jak má hrbolaté tělo..." Krasavec si uvědomil, že s tím musí něco udělat . „ Maminko, jsem už velký a silný, a proto se vydám hledat zlou tetu z Nové Paky... Třeba mi vrátí mou podobu.“ A jak řekl, tak se také stalo. Žabák se vydal na dlouhou cestu do Nové Paky.Trvalo mu to několik dní, ale přece jen našel, co hledal. Zlá teta bydlela nedaleko u vlakového nádraží. Tak moc ji prosil, aby mu vrátila jeho podobu, že nakonec řekla: „Vrátím ti ji, ale až potkáš tu pravou lásku.. Ta tě políbí a ty se zase proměníš zpátky a budeš obyčejný chlapec, jako kdysi...“ Žabákovi nezbylo nic jiného než souhlasit . Vydal se proto k dětskému hřišti a tam čekal, jestli ho nějaká dívka nevysvobodí. Bohužel se tak nestalo, a proto žabák stále čeká u dětského hřiště...
ŽÁBA V PARKU Sochorová Veronika
V dávných dobách žil v Nové Pace princ Evžen. A protože byl jediný syn krále, byl hodně nafoukaný a měl nos pořádně nahoru. Evžen se velice rád procházel v místním královském parčíku mezi stromy. Když se zase takhle jednou procházel po parku, narazil tam na stařenku. " Co to děláš, babo?" zeptal se princ rozzlobeně. "Ale, sbírám tu nějaké bylinky," řekla babička." A cožpak ty nevíš, že tohle je královský park a jediný, kdo v něm může být, jsem já, Princ Evžen!" řekl pyšně princ. "Takže se odsud koukej pakovat, babo!" „No, no, snad nebude tak zle", povídá babička. " Přeci mě, starou ženu, nebudeš vyhánět." " To si piš, že budu! Jen se kliď, babo, ať už tě tu nevidím." Babička se jen tak tajemně podívala, něco si pobrblala pod "vousy", pak ukázala prstem na prince a zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Princ se chtěl procházet dále, ale vtom mu začaly dřevěnět nohy a postupně se změnil v kamennou sochu žabáka.
Tak babička potrestala pyšného a nevychovaného prince za jeho hrubost. Evžen bude tak dlouho kamennou sochou žabáka, dokud si sám neuvědomí, jak se má slušný člověk chovat !
Zdroje: informace získány osobně od ředitele muzea v Nové Pace od Mgr. Roberta Radima Novotného a z knihovny v Nové Pace od p. Stanislavy Benešové
www.mapy.cz