Jak to doopravdy bylo... ze vzpomínek Richarda Geislera...
Tenkrát se přihlásil packý rodák Bohumil Kafka (autor Žižkovy jezdecké sochy na Vítkově a obou soch na packém náměstí, které budou navzdory různým pomlouvačům a panikářům i nadále zdobit portál spořitelny) s nabídkou, že plánovanému divadlu, které mělo vzniknout v roce 1938, věnuje bustu Bedřicha Smetany. Ta by podle jeho přání měla být umístěna na dvoumetrovém podstavci před budovou a pohledem šikmo směřovat
k tunelu pod náspem.
Kafkovo dílo skutečně do Paky došlo a s autorovým souhlasem bylo ,,dočasně“ umístěno v domě našich rodičů, kde mělo čekat na slavnostní odhalení před divadlem. Jenže u nás ta dočastnost trvá vždy nejméně dvacet roků. Po tu dobu u nás na půdě domu 490 byla uskladněna rozměrná dřevěná bedna a v ní před poškozením ochraňovaná busta. Tam přečkala všem na očích několik drastických nacistických a ještě horších komunistických domovních prohlídek. Nikoho nenapadlo zjistit, co ta rozměrná bedna skrývá, což bylo pro kulturu štěstím, jinak by totiž Smetana skončil kdesi v tavírně kovů. K uskutečnění stavby divadelní budovy vlivem smutných událostí roku 1938 už nikdy nedošlo.
Teprve na začátku šedesátých let, po přechodu té stupidní ,,kulturní revoluce“, usoudil náš otec po poradě s někdejšímí funkcionáři Hlasoně, že by mělo být dílo předáno veřejnosti. Stalo se tak, ale nedůstojným způsobem, poprsí bylo posazeno přímo do trávy v parčíku před školou, kde se stalo objektem pobavení školáčků.
Doufejme, že na novém místě se Kafkovo dílo i Mistr Smetana dočkají důstojného spočinutí.
→Bustu Bedřicha Smetany zhotovil Bohumil Kafka roce 1911
→Podstavec zhotovil architekt města pan Šindlar
Busta není zařazena do seznamu památek města.
Informace o autorech také najdete na:
Informace o Bohumilu Kafkovi
Informace o Bedřichu Smetanovi
Busta Bedřicha Smetany, jak by to mohlo být 1 (smyšlený příběh)
Okolo roku 1930 známý sochař Bohumil Kafka vytvořil na počest svého oblíbeného skladatele Bedřicha Smetany bustu. Nebyla to ledajaká práce, ale přímo mistrovská. I díky Smetanovým dílům, která při práci poslouchal a nechal se jimi unést. Pomyslel si, co by to bylo za bustu, která by nesklidila pozornost lidí. Smetana má přece takových soch od různých umělců, ale od Kafky žádnou. Řekl a tak i učinil: ,,Udělám Smetanu nahého, no, nahého, je to jenom busta, takže nahý nebude. Budou jenom znázorněny jeho mohutné a svalnaté paže, na kterých nosil celý svůj život“. Jen co mu dorazil poštovní zásilkou materiál, dal se do práce.
Sochu vymodeloval z hlíny a podle ní vyrobil sádrový model. Sádrový model natřel šelakem, aby se mu na něj nelepil písek, a do poloviny okolo zahrabal do slévárenského písku. Na to položil formovací rám, což je krabice, která nemá ani na jedné straně dno. Dělicí roviny zasypal slévárenským pískem, písek udusal, narovnal a rám s pískem i se sádrovým modelem otočil. Posypal dělicí roviny mletým grafitem, položil druhou polovinu formovacího rámu. Zasypal přesátým slévárenským pískem a udusal. Potom formu rozebral. Vytáhl sádrovou předlohu, dvě poloviny formy, které vznikly. Složil je k sobě a do dutiny, která vznikla po sádře, nalil kov. Po náročné práci si šel odpočinout. Po probuzení si konečně mohl říct:
,,Mám hotovo“.
Bustu si dal do svého obývacího pokoje nad krb, kde rád odpočíval ve svém křesle u ohně a poslouchal skladby od Bedřicha Smetany.
V posledních letech ho trápila nemoc, ale on se nechtěl nechat vyšetřit. Říkával: ,,Nemoc sama přijde a zase odejde“. V jeho případě však tomu nebylo. Před tím, než umřel na zánět slepého střeva, napsal závěť, kde bustu Bedřicha Smetany věnoval městu Nová Paka. O tři roky později město založilo základní uměleckou školu a na počest B. Kafky postavili před budovu bustu Bedřicha Smetany.
Busta Bedřicha Smetany, jak by to mohlo být 2
(smyšlený příběh)
Na statku v Litomyšli se v jedné rodině narodil chlapec, který už odmala miloval hudbu a přírodu. Dali mu jméno Bedřich po jeho dědečkovi, který byl slavný dirigent.
Bedřich Smetana již od dětství často s rodiči jezdíval do Nové Paky za babičkou a dědečkem. Každý rok zde prožíval krásné prázdniny se spoustou kamarádů, se kterými prožil nejedno dobrodružství. Místní okolí a zdejší kraj mu velice přirostl k srdci. A tak i když vyrostl, se stejnou láskou a zaujetím se sem rád vracel. Zdejší kraj a lidé ho uchvátili natolik, že jim napsal několik krásných skladeb, které toto město proslavily. Své slávy si moc neužil, jelikož ,,nemoc nechodí po horách, ale po lidech“. Nevyhýbá se ani slavným osobám, jako je Bedřich Smetana, který po těžké a dlouhé nemoci umírá. Místní lidé mu nechali zde v Nové Pace na důkaz úcty sochu postavit.
Slavnostní odhalení busty Bedřicha Smetany
____________________________________________________________________________________________
Na slavnostním odhalení hrál hudební soubor ze Základní umělecké školy v Nové Pace
zdroje:
informace o bustě Bedřicha Smetany poskytlo muzeum Nové Paky za pomoci Zdeňka Kovaříka (vedoucí investičního oddělení ve městě)
- text Jak to doopravdy bylo...--> je přepsaný a upravený z Achátu říjen 2004, č.10, str. 11 (měsíčník pro občany města Nové Paky)
-Busta Bedřicha Smetany, jak by to mohlo být 1 a 2 - je pouze smyšlený. Autorem textu je Lada Sondorová a Markéta Kučerová
-fotky nafotila Markéta Kučerová
-modelem stála Lada Sondorová
-informace o autorech čerpány z http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Kafka, http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana
mapa: https://maps.google.com/maps?source=embed&ll=50.49591,15.514289&spn=0.001365,0.002146&ie=UTF8&z=18&sll=50.495387,15.51462&sspn=0.002437,0.005461&q=50.495295,15.515532+%28Busta+Bed%C5%99icha+Smetany%29&vpsrc=6&oi=map_misc&ct=api_logo
Žižka: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Žižka
Náspem: http://cs.wikipedia.org/wiki/Násep
Fotografie ze slavnostního odhalení nám poskytla Hana Dařílková (z odboru školství a kultury)
autorky: Markéta Kučerová a Lada Sondorová