přímá řeč

Pro děti je velmi obtížné naučit se psát přímou řeč.

Proč tomu tak je?

• Jednak rozlišujeme tři typy, každý má trošku jiná pravidla pro psaní.

• Děti se rovněž musí naučit, kde psát malá a velká písmena a jaká interpunkční znaménka používat (znaménka za větou, čárky, uvozovky).

• Je třeba taky rozlišovat mezi úvodní větou a samotnou přímou řečí.

• Seznámit se se slovesy, které používáme do uvozovacích vět.

SADA - přímá řeč obsahuje 2 produkty.

S dětmi postupuji tak, že například na základě textu v čítance nejprve rozlišujeme mezi tím, co říkají jednotlivé postavy (přímá řeč) a mezi tím, co nás do té přímé řeči uvádí, tj. věta uvozovací. Ta nám většinou dává informaci o tom KDO promlouvá a rovněž tam najdeme aktivní SLOVESO, např. řekl, odpověděl, dodal, pronesl, vykřikl apod.

K výzdobě třídy používám plakátky, kde jsou vždy dvě vzorové věty a grafický záznam s rozlišením malých a velkých písmen.

K procvičení psaní využívám kartičky k doplnění. Jedná se o 96 kartiček pro všechny tři typy přímé řeči. Každé dítě si vybere jednu kartičku a na zadané téma se pokusí dotvořit přímou řeč (věta uvozovací již na kartičce je).

Kartičky slouží i pro práci skupin, kdy se děti snaží vymýšlet příběhy s kartičkami, které si vyberou.

Výborným zdrojem pro psaní přímé řeči jsou vtipy, které si můžeme pro děti připravit bez interpunkce, kterou doplní.