Bajky, příběhy, kde vystupují zvířata a chovají se jako lidé, jsou příhody, z kterých se můžeme ledacos naučit. Co však bajky, ve kterých vystupují jak lidská zvířata, tak zvířecí lidé?
Kniha si klade za cíl vás zejména pobavit. Její skrytá hodnota se vám pak snaží ukázat, že každý jsme z jistých důvodů nějaký. Nikoho nekritizuje, naopak vyzdvihuje individualitu všech a snaží se ji chránit. Ukazuje třeba, co by dělaly ovce, kdyby nebyly vlci, proč medvěd nemůže žít na poušti nebo čeho jsou schopny lasičky. Tyto a další příběhy jsou svázány do jednoho velkého příběhu, mého, kde se vám snažím vysvětlit, proč není dobré umět rozumět zvířatům.
A aby toho nebylo málo, na konci každého příběhu je pro vás básnička.
Přečtěte si část příběhu. :)
Na základě poskytnutého textu hodnotím knihu "Co člověk, to zvíře" jako velmi zdařilou sbírku moderních bajek, která chytře využívá zvířecí postavy k zrcadlení lidských vlastností, slabostí a společenských nešvarů.
Celkové hodnocení:
Kniha působí jako promyšlené a čtivé dílo, které navazuje na klasickou tradici bajek, ale zasazuje je do srozumitelného a současného kontextu. Je to sbírka příběhů, která dokáže nejen pobavit, ale i přimět k zamyšlení nad vlastním chováním a hodnotami. Text je vhodný pro široké spektrum čtenářů, kteří ocení příběhy s morálním přesahem.
Klíčové silné stránky:
Chytře vystavěný rámcový příběh: Kniha není jen náhodným souborem příběhů. Je propojena postavou vypravěče, který získá dar rozumět zvířecí řeči. Tento originální nápad mu umožňuje stát se sběratelem příběhů a dodává celé knize na autentičnosti a kouzlu.
Klasická bajková témata v novém kabátě: Příběhy se dotýkají nadčasových témat, jako je pýcha, chamtivost, přátelství a sebepřijetí:
Pýcha a materialismus: Příběh o slimákovi Karlovi, který si na hřbet naloží kus zlata, aby se stal "šlechticem", je skvělou alegorií na to, jak nás majetek a touha po výjimečnosti mohou tížit a izolovat od ostatních.
Přetvářka a sebepřijetí: Povídka o kočce Biby, která se vsadí, že se stane psem, vtipně ukazuje absurditu snahy měnit svou přirozenost jen proto, abychom se někomu zalíbili, a zdůrazňuje, jak je důležité být sám sebou.
Společenská a politická satira: V příběhu "Ovčí demokracie" autor prostřednictvím zvířat trefně kritizuje, jak se idealistické systémy mohou zvrhnout v útlak a nespravedlnost, když se k moci dostane manipulátor (lasice) a většina začne utlačovat menšinu (vlky).
Filozofický úvod a závěr: Kniha je hezky zarámována úvodní myšlenkou o tom, jak nás zvířata inspirují a jak je důležité respektovat rozmanitost. Závěr, kdy vypravěč o svůj dar přijde, protože se sám nechová ke zvířatům s respektem, pak elegantně uzavírá kruh a přináší poslední morální ponaučení.
Hravý a přístupný styl: Autor píše lehkým a srozumitelným jazykem, často oslovuje přímo čtenáře. Každý delší příběh je navíc zakončen krátkou rýmovanou básničkou, která shrnuje hlavní myšlenku, což je pro bajky typické a velmi sympatické.