Ach jo, zase na lov, nebo sběr,
to je pořád tentýž jeden směr.
Máma nedá pokoj, jenom lov,
a já na to ... radši nic, škoda slov.
Místo honu chodím se procházet,
tam k lesu, klasy a klacky si zaházet,
vybít si zlost.
Je to prima vrátit se pak zpátky
a oznámit:
"No nic nemám, na zvěř jsem krátký."
Až jednoho dne, sledoval mě náš vůdce,
neb měl mě za příživníka, tlupy škůdce.
Já jako vždy přemýšlel, co dělat budu,
abych se nějak přes lov zabavil, zahnal nudu.
Zrovinka trhal jsem kvítí,
když přišlo mé zabití.
Ach,
jak lehké měl jsem bytí.
Mé tělo jako hnojivo
sloužilo
pro spadané osivo.
A tak bylo objeveno
zemědělství,
lidi se začali usazovat
a množit se.
Revoluce bez krve
není žádnou revolucí.
Vše je beztak výsledkem
mnohých evolucí.