Jako dobro splyne se zlem v jedno,
tak tys to samé jako ostatní,
jež vídáš zbídačené a ležérní,
tak i osvícené a cudné.
Aneb zlo nejde bez dobra
a ty nejdeš bez toho i té.
Není žádné to i ono,
zůstává jen my.
Část koláče zůstane koláčem.
Hráč je součást celku.
Jde i nejde o nich zamýšlet samostatně.
Paradoxy zamotají nám hlavu.
Radši se staň dřevorubcem.
Poznámka: 1) Zvláštní na této básni je fakt, že jsem ji zapsal při kličkování mezi turisty na Václavském náměstí
2) "Radši se staň dřevorubcem" - https://www.youtube.com/watch?v=FshU58nI0Ts