16.9.2002
Veliké povodně, které zasáhly sídla lidí u břehů některých našich řek, zahýbaly nejen našimi médii.
Mé poznámky k tomuto tématu:
Kdo to má zaplatit?
Každý člověk, když si kupuje (nebo pronajímá) pozemek, dům či byt, má možnost nahlédnout do územního plánu, ve kterém je zakresleno, kam při kolikaleté vodě pravděpodobně vystoupí hladina vody. Ceny za pozemky a nemovitosti v záplavových oblastech jsou právě pro nebezpečí plynoucí z jejich polohy nižší. Je riskem každého, kdo si (chtěje ušetřit) něco takového koupí.
Každý subjekt (stát nebo občan), vlastnící nemovitost v záplavové oblasti, se může pojistit.
Přijde-li záplava, je věcí státu postarat se o státní budovy, pozemky a zařízení, postižené povodní. Je věcí každého občana, aby se postaral o své domy a své pozemky. Pojistil se? Výborně, udělal dobře. Nepojistil se? Udělal chybu, za kterou musí platit on a nikdo jiný. Riskoval a nevyšlo to. Když půjdu hrát ruletu a prohraju, také mi stát nic nedá.
V rozhovoru v televizi zástupce jedné pojišťovny říkal, že po ničivých záplavách na Moravě v roce 1997 očekávali, že vzroste počet žádostí o pojištění proti záplavám - byli překvapeni, že vůbec nevzrostl. Důvod je jasný - lidi si myslí, že jejich pojišťovnou je stát - a ten se tak opravdu chová.
Jediné, co stát má dělat, je organizovat a pomáhat potřebným překlenout po povodních těžké první období - půjčkou, ve vyjímečných případech sociální dávkou.
Tak, a teprve teď, když se tohle všechno jasně řekne, může se začít přemýšlet, kde je to příliš tvrdé a kde je potřeba pomoci více.
Kde má na to stát vzít peníze?
Jsou tyto povodně důvodem ke zvýšení schodku státního rozpočtu? Špidla, sociální demokraté, křesťanští lidovci a vláda budou tvrdit, že jistě. Já tvrdím, že ne. Schodek je už takhle nesmyslně nafouknutý, peníze se rozhazují horem dolem. To, co se musí udělat, je proškrtat zbytné státní výdaje a peníze dát tam, kam je potřeba. (Ovšem s plánovaným schodkem je vůbec zbytečné jakkoliv polemizovat, je prostě absurdní od začátku. Ne nadarmo nás v zahraničí nazývají "předčasně blahobytným státem".)
Zvyšování daní je jedním z mnoha přicházejících zneužití záplav k politickým či jiným postranním cílům. Co by jinak ve sněmovně neprošlo, pokusí se vláda prosadit teď, kdy se mohou vymluvit na povodně (na první pokus to teď ve sněmovně stejně naštěstí neprošlo).
Pokud vůbec zvýšit daně (a já říkám ne), tak za dvou podmínek:
1) na dobu určitou
2) jen ty, z nichž zisk do státní pokladny bude okamžitý
Vláda by chtěla zvýšit daně na furt a to i ty, ze kterých by peníze do státní pokladny přišly teprve v druhém čtvrtletí roku 2004!
Univerzální výmluva
Povodně se nesmějí stát univerzální výmluvou, díky které by vláda prosazovala schodky, zvyšování daní, sociální programy, omezování svobody apod., nesmějí se stát záminkou pro koaliční partnery vlády, aby ustupovali požadavkům vlády a aby schvalovali jejich socialistickou politiku.