23. dubna 2007
Všem doporučuji k přečtení knihu Michaela Crichtona "State of Fear". Román je to sice průměrný, ale jeho cena tkví v něčem jiném. Autor tu přesvědčivě ukazuje a dokládá odkazy na stovky vědeckých článků, že celá myšlenka globálního oteplování je obrovský humbuk, který má za cíl pouze získat peníze a moc pro ekologické organizace.
Pochopil jsem, proč pan prezident Klaus říká, že kdo má trochu vědecké soudnosti a přečte si pár článků na to téma, musí dojít ke stejnému závěru. Nic není pravda z toho, co ekologové tvrdí. Tání Antarktidy, stoupání hladiny moře, zvyšování teplot, změny klimatu, přírodní katastrofy, to vše jsou výmysly, nebo přinejmenším překroucené polopravdy vytržené z kontextu.
Tak například, podle informací ze zmíněné knihy, ledovce v Antarktidě opravdu tají - na dvou procentech pobřeží. Ve zbylých 98 procentech naopak narůstají. Jednostranně zaměřené studie, které hovoří o tání antarktických ledovců, se zaměřují vždy na tato dvě procenta, ostatní přecházejí mlčením. Samotná teorie globálního oteplování způsobeného nadměrnou produkcí skleníkových plynů je již také vyvrácena. Teorie totiž tvrdí, že hromaděním skleníkových plynů v horních částech atmosféry dochází k ohřívání těchto horních vrstev atmosféry a odsud se zpětně ohřívá povrch země. Tak to kdysi vymyslel nějaký ekolog a nadšení bojovníci za lepší zítřky se této myšlenky chopili a rozšířili ji jako mor. Měření ve vrchních vrstvách atmosféry však ukazují, že teplota tu nestoupá. Celá teorie tedy padá jako nepravdivá. Přesto se proti emisi skleníkových plynů stále vede svatá a hlavně drahá válka. Podobnými údaji je kniha nabitá, a to nejen ohledně globálního oteplování, ale i o dalších oblíbených tématech ekologů. Je to fascinující čtení. Fanatismus a snaha získat peníze jakýmkoliv způsobem jsou přítomny všude kolem nás, nemusíme chodit na východ nebo na západ. Stačí otevřít noviny, nejméně jednou týdně se dočteme o dalších katastrofických událostech nebo předpovědích katastrofických událostí, způsobených globálním oteplováním.