30.4.2012 - 31.4.2012
Odjezd se Slaného ve 20:30, když přijel Mára s s autem (Seat Excel??), tak jsem nevěřil, že se tam ještě můžu vejít. Měl jsem sebou 8 zavazadel a pořád jsem je přepočítával. Batoh, malý batůžek s tabletem, doklady a penězi, taška s ostatní elektronikou, fotoaparát, bednička s jídlem, taška s mapami, 4 Zlatoprameny a igelitka s jídlem na cestu. Odjeli jsme ze Slaného a přijeli do Prahy k Radkovi asi ve 21:30, po krátkém hledání jsme dokázali na Chodově zaparkovat. Radek byl připraven a právě přehazoval na autě SPZky :-)). Mára otevřel první láhev ryzlinku. Odjeli jsme asi ve 22:00, řídí Radek, vzadu se příjemně na Danu mačkají zprava Jirka a zleva Mára. Jedeme směr Brno po D1, cesta v pohodě, provoz minimální, uzavírky žádné. Zastavujeme v Brně u Teska na D2, Dana spí vzadu, kluci jdou doplnit zásoby Plzní a Friska. Vedle nás stojí dodávka s jinými jachtaři, dávám se s nimi do řeči a beru si kontakt na jejich chartrovku. Po půl hodině se kluci vrací s nákupem, Mára otevírá druhou láhev, tentokrát růžové, pokračujeme na Mikulov. Na hranicích kupujeme za 8 Euro dálniční známku a pokračujeme na Vídeň. Na začátku A2 Radka střídám za volantem, je přibližně 01:30. Řídím přes Vídeň a pokračujeme na Graz. Přejíždíme Vysoké Taury (kupodivu zde není sníh, ačkoliv je vnější teplota okolo 0°C. V 03:30 se budí Dana a začíná si se mnou povídat, Radek spí. Navigace je nařízená na odbožku do Ilzu, bohužel špatně, takže zatímco mě Dana baví, tak jsme tu odbočku přejeli. Já jsem si jí všiml, ale příliš pozdě na to, abychom odbočili. Jedeme ještě dál asi 8 km po dálnici, pak odbočujeme a vracíme se do Ilzu. V centru odbočujeme směrem na Bad Radkersburg (??? ten název si pořád nepamatuji), kde je přechod do Slovinska. Radek se už probudil a ve Slovinsku přebírá řízení. Cesta skrz Slovinsko je výrazně kratší, než přes Dolní Korutany na hranice. Projíždíme Lenartem a pokračujeme směrem na Ptuj, v Ptuji přejíždíme Savu a najíždíme na konec dálnice přes Maribor, které jsme se chtěli vyhnout. Pokračujeme na Krapinu a Zagreb. Za několik minut jsme na hranicích. Do Zagrebu jedeme po dálnici, platíme 42 Kuna, objíždíme Zagreb a najíždíme na další dálnici směr Split. Vzadu pořád spí. Tankujeme za 10,33 Kuna/l. Do Splitu je to asi 280 km, do Trogiru asi o 30 méně. Střídám Radka za volantem. Stále jedem po dálnici, projíždíme tunely Malá Kapela (5780 m) a potom Svaty Rok (cca 5200 m). Pokračujeme na Split, v 10:15 přijíždíme do Trogiru do mariny. Zaparkovali jsme v marině, okoukli loď a šli do města na jídlo a na kafe. V 15:00 jsme se vrátili do mariny a přebrali loď. Během několika hodin se kazí počasí, od Splitu se zvedá bora, předpověď je nevalná, vítr 40 uzlů, ale v neděli v poledne by se měl uklidnit. Upevnili jsme všechna lana a člun a jdeme spát.
1.4.2012
Bora přišla až ráno. Vstávám v 8:00 a počasí je docela dobré, kolem 9. hod. bora přichází, silný nárazový vítr směrem od Splitu, vlny asi 0,5 m mají bílé hřbety. Na otevřeném moři je to prý o dost horší. Čekáme, jdeme do města, vaříme oběd. Po poledni se vítr uklidňuje, připravujeme loď na vyplutí, čekáme na předpověď počasí ve 14:45 na kanále 21, meteo služba Split. Předpověď je skvělá, v 15:00 vyplouváme. Odražení od mola je trochu komplikovaný manévr kvůli silnému proudu, otáčíme se pomocí lana uvázaného za sousední loď (to je korektní a povolený postup), startujeme. Něco je špatně, na zábradlí máme uvázané nějaké lano, kterého jsme si mezi fendrama nikdo nevšiml, lano vede do vody jako k muringu, Radek ho na poslední chvíli odvazuje, zatímco já kontroluji to lano, pomocí něhož se otáčíme, chvíli to lano kontroluje mne. Na poslední chvíli jsme obě lana uvolnili, plujeme. Vítr je celkem mírný, plujeme ruchlostí do 6 uzlů směrem na jih k ostrovu Šolta. Po cestě jsme nacvičili MOB. Sedíme, pijeme, klábosíme, a Mára najednou povídá: "Hele támhle plave fendr." Samozřejmě to byl náš fendr, okamžitě jsme stiskli tlařítko MOB, Jirka ho sledoval zatimco Radek se k němu předpisově vrátil, vylovil jsem ho háčkem na muring. Pikantní na tom bylo, že cca 10 minut předtím mi Jirka ukazoval, jak se má fendr uvazovat, jak je to učili na kurzu a já jsem mu oponoval, že to není správně, že se mu uvolní a že ho má uvazovat, jak mu ukazuji já. Nedal si poradit a čí myslíš fendr, že se to uvolnil? Podezříval jsem Máru že ho odvázal schválně, ale on mi vysvětlil, že on to být nemohl, protože kdybych ho lépe znal, tak bych věděl, že on je tak líný, že to udělat prostě nemohl, protože by se musel natáhnout asi půl metru a to by ho tak vyřerpalo, že by to nikdy neudělal. Takový je Mára. Dopluli jsme na západní cíp ostrova Šolta, kde chceme najít kotviště v jedné ze zátok. Zátoka je však příliš úzká, při kotevní hloubce cca 10 m potřebujeme kolem kotvy prostor aspoň 50 m, zátoka je ale asi 30 m, otáčíme to a vracíme se asi 0,5 NM do mariny v obci Maslinica, vyvazujeme se k molu, je zde asi 10 lodí. V obci nic není, kromě hotelu a mariny jenom pár domků a zavřené retaurace.
2.4.2012
Ráno je skvělé počasí, přemýšlím o koupání (v moři). Asi to nebude zrovna nejteplejší koupel, ale nějak mě to láká. Být u moře a vůbec se nenamočit, to by byla ostuda. Včera bych o tom asi vůbec neuvažoval, ale dneska je den jak vyměněný. Vstávám zase v 8:00, vlastně jsem vzhůru už v 6:30, ale nechci ostatní budit, protože i když se pohybuji opatrně, tak podlaha vrže a Mára spí ve společné místnosti. Měl spát v kajutě pod schody s Radkem, ale řekl, že je to tam malé a že raději bude na lavici. Dárečky zabraly, já jsem vpřeu ve špičce, pro jednoho je to komfortní, pro dva by to bylo dost stísněné, Jirka s Danou jsou v druhé kajutě pod schody. Ostatní si ze mne dělají legraci, že takhle uklizenou kajutu, ve které se spí, ještě neviděli. Šel jsem do vsi najít nějaké pekařství, ale je tady jen hotel a zavřené restaurace. Konečně jsem se odhodlal, jdu se koupat. U mariny je taková malá plážička, ale já jdu kousek stranou, protože si nechci namočit plavky. Zprvu to tak nevypadá, ale najednou je to hrozná ledárna. Už úplně chápu tragédii pasažérů z Titaniku. Ještě dvě tempa a proměním se v tučňáka...honem zpátky. Cítím se jako znovuzrozený, pravděpodobně muselo skutečně dojít k reinkarnaci, protože do vody jsem šel jako chlap a vystupuji jako Venuše Milská zrozená z mořské pěny.... Chvíli to trvá než rozmrznu, ale teplá sprcha to spravila, vracím se k lodi, ostatní už dosnídali, čteme předpověď, v 11:00 vyrážíme (řekl bych, že dost pozdě). Jedeme nejprve jako zpátky na sever, protože fouká vítr přímo od Splitu a my chceme jet na ostrov Brač, a pokud to půjde, pokračovat dále na Hvar. Zpočátku to jde dobře, i když musíme křižovat proti větru. Ve tři hodiny však vidíme, že to na Hvar už nestihnem, a tak jsme vybrali kotviště na ostrově Brač v malé zátoce Stiniva asi 3 NM SSV od Splitskych vrat. Hezká, ne moc dlouhá zátoka, v místě, kde kotvíme, asi 100 m široká s písčitým dnem. Provedene zkušební přiblížení asi na 20 m od krajních břehů, abychom zjistili hloubku. Je to ploché dno, hloubka kolem 5 m (do 10 m je vidět na dno, střídají se rostliny s pískem). Spouštíme kotvu a zasekáváme ji na první pokus. Hloubka 5 m, odvíjíme 20 m kotevního řetězu, na kotvě máme uvázanou šňůru s fendrem, abychom měli přehled, kde kotva právě je a kam nás vítr snáší. Když se kotví na jedné kotvě, tak se loď otáčí kolem ní podle směru větru, který se může měnit, proto je důležité mít kolem sebe dost prostoru a mít přehled o poloze kotvy. Na konci zátoky je štěrková plážička asi 50 m široká, dno se k ní pozvolna svažuje, ideální na vylodění na člunu. Nasedám s Danou do člunu, nejprve kontrolujeme kotvu, je z člunu dobře vidět, jak vyryla asi 1m dlouhou brázdu, než se zaryla do dna, vypadá jako dobře zaseknutá, uvidíme, jak půjde zítra vytáhnout. Zkracujeme šňůru od signálního fendru podle hloubky, aby byl přesně nad kotvou, a jedeme na břeh. Ze břehu vypadá jachta kotvící v zátoce úchvatně, vracíme se na loď, beru foťák a....Radka s příslušenstvím a vracíme se znova na břeh. Vyfotím pár záběrů a čekám, až Radek udělá těch několik desítek svých.....byla to chyba. Konečně dofoceno a vracíme se, ještě fotíme skrz vodu kotvu, je jasno a skvělé večerní světlo. Zátoka je otevřená přímo na západ, vidíme velké projíždějící lodě do Splitu a zpět, pozorujeme západ slunce, je 18:25. Předpověď na noc je JV až V vítr, loď se nám pomalu otáčí kolem kotvy zádí na moře, nařizujeme hloubkový alarm na rozmezí hloubek 4 - 6 m. Přestože budeme v noci držet hlídku, alarm bude stále měřit hloubku, jestli se neblížíme ke břehu nebo neodplouváme na moře. Za chvíli alarm houká, hloubka 6,1 m, stále jsme na kotvě, upravujeme maximální hloubku na 7,5 m, jdeme hrát Bang. Uprostřed hry alarm zase spustí, co se děje, koukáme na hloubkoměr, hloubka stále 6 m, asi nějaká velká ryba podplula pod hloubkoměrem. Komentuji to citací klasiky: "Budeme potřebovat větší loď...". Dohrajeme Bang, první hru jsem se to učil, druhou jsem jako bandita vyhrál, zastřelil jsem Máru šerifa. Dana začíná hlídku od 11 do 1 hodiny, já začínám v 5 ráno, jdeme spát, loď se pomalu kolébá.
3.4.2012
Je ráno 5:00, střídám Radka na hlídce, všchno je OK, hloubka pod lodí je 6,0 až 6,1 m, kotva stále dobře drží, otočili jsme se na ní proti V větru 3 až 5 uzlů, obloha je zatažená, začalo mírně poprchávat. V 9:00 se pomalu probouzejí ostatní, k snídani dělám palačinky s marmeládou a se šlehačkou, trochu se mi trhají, protože nemám teflonovou pánev, ale nakonec vyjdou docela dobře. V 11:00 se mraky roztrhají a vyleze sluníčko, zdviháme kotvu a vyplouváme ze zátoky Stiniva. Plujeme kolem ostrova Brač směrem na Splitska vrata a pak 15 NM dlouhým přeskokem na ostrov Hvar. Když vyplouváme ze zátoky, fouká JV asi 20 uzlů, máme plachty zpola narefované a stoupáme ostře proti větru, takže to jde pomalu asi 5 - 6 uzlů. Ze Splitských vrat do Hvaru to trvá skoro 4 hodiny, vlny jsou asi 0,5 m, loď jede nakloněná tak, že moře nám omývá boční okna! Je to super, Danča blinká přes zábradlí, ale je na ní vidět, že je absolutně šťastná a stále se směje, Mára celou dobu leží v kajutě a střídavě telefonuje nebo spí. Když přehazujeme plachtu, akorát ho upozorníme a on se přesune z pravoboku na levobok nebo opačně. Přibližně v 15:00 točíme kolem západního okraje ostrova Hvar a zbývá nám hodina jízdy do města Hvar. Do města se všichni těšíme, ale když chceme přirazit k molu, tak nás posílají pryč, že je molo uzavřeno kvůli nebezpečí silného větru. Přístav je totiž dost otevřený směrem na moře. Obracíme a míříme na protější ostrov Svatý Klement do přístavu Palmižana. Kotvíme v marině, původně jsme chtěli vzít si vodní taxi a přejet na večer zpět na prohlídku a večeři ve Hvaru. marina je ale drahá jako prase (470 Ku) a taxi stojí dalších 100 Ku/osobu, takže to vzdáváme a jdeme hledat restauraci na ostrově. Na ostrově je otevřená jediná restaurace, a to ještě první den, takže mají akorát grilované kotlety a kuřata. Dáváme si obojí a je to po několika dnech těstovin jako božká mana. Rybu jsme si nedali, protože byla ještě dražší než poplatek v marině a taxi dohromady. Po večeři se vracíme na loď a vypadá to, že dáme ještě Bang a půjdeme spát. Zítra nás čeká přejezd na ostrov Vis, pokud nám bude přát počasí.
4.4.2012
Ráno vstáváme opět kolem osmé, dvě hodiny nám trvá obvyklý ranní rituál s mytím a přípravou snídaně, pak se připravuje loď k vyplutí, balí se biminy, sprayhood, stoleček a polštářky, rozbalují se lana, připravují se láhve s nápoji na cestu, kapitán jde vyzvednout předpověď počasí, oblékáme větrovky a v 11:00 zdviháme "kotvu", ve skutečnosti nejsme na kotvě, ale na muringu. Vyplouváme kurzem na Hvar, zpočátku křižujeme proti V až JV větru, rychlost cca 5 uzlů, kolem majáku točíme na kurz Z, podél jižního pobřeží ostrova Svatý Klement. Pobřeží je velmi členité s četnými zátokami, do jedné tréningově vjíždíme, protože máme dost času. Na dnešek je naplánován přejezd na ostrov Vis. Délka trasy je asi 18 NM, převážně přes volné moře. Fouká čerstvý Jugo (JV cca 20 uzlů), jedeme zprvu na zadoboční vítr rychlostí do 6 uzlů, po cca 2 hodinách plavby měníme kurz na JZ (přesně 225°), vítr boční stále asi 20 uzlů, jedeme 7 - 8 uzlů, šikmo na vlny asi tři čtvrtě metru. Vlny jsou ale delší než v pondělí a loď po nich pěkně klouže. Plachty máme narefované hodně nakrátko, a přesto stále myjeme boční okna. Dana blinká přes zábradlí, Mára dole spí, občas telefonuje a potom zase spí. Jedeme stále na levoboční vítr, takže ho moc nerušíme. Ráno zpočátku mírně poprchávalo, ale teď fouká poměrně teplý a suchý vítr. Plujeme pořád stejným kurzem, vidíme pouze prázdný obzor před námi, za námi je silueta Svatého Klementa, nebe je zatažené, za námi nad Hvarem pravděpodobně prší. Kolem 14:00 vjíždíme do zálivu u města Vis, kde budeme kotvit u mola. Jsme tu velmi brzy, ale dál už nepojedem, protože Modrou jeskyni na vedlejším ostrově Biševo už nestihnem a kvůli silnému větru bychom tam stejně nedokázali zakotvit a dojet na člunu. Zátoka u Visu je rozlehlá, asi 1 NM široká, město je skoro po celém jejím obvodu. Přirážíme k molu u kostela, je tu jedna jachta, během hodiny přijíždějí ještě další dvě. Ve 4 hodiny přijíždí velká vojenská loď asi 70 m dlouhá a kotví uprostřed zátoky. Rozhodujeme se, jestli půjdem na oběd nebo uvaříme něco ze zásob, ... vaříme, půjdeme až večer.
5.4.2012
Včera jsme zakotvili ve městě Vis na stejnojmenném ostrově. Je to poměrně blízko Itálie (asi 65 NM), večer připlula velká vojenská loď a spustila kotvu uprostřed zátoky. Žádné popojíždění a zasekávání do dna, prostě ji tam hodili a bylo to. Ta kotva byla asi tak velká jako naše loď! Šli jsme do města na večeři. "Ligně na žaru a restovani krompir" neboli olihně na grilu s hranolkama, plus jedno Karlovačko pivo, bratu za 160 Ku. Kromě pizzy s anovičkama to bylo nejlevnější jídlo z darů moře. Tady už jsou na příval turistů připraveni ! Většina hospod má sice ještě zavřeno, na nábřeží natírají lavičky a opravují kameny na molu. Dneska vstáváme tradičně v 8:00, snídaně, příprava na odražení a v 10:15 odrážíme. Před námi je přejezd na ostrov Drvenik, kde budeme kotvit v zátoce Mala Luka. Vyjíždíme z Visu, vojenská loď už je pryč, opouštíme zátoku, vytahujeme pachty na 1. ref a za JV větru asi 20 uzlů jedeme kurzem 360° směr Šolta, udržujeme rychlost 7-8 uzlů, před námi je asi 25 NM, jedeme to skoro přesně 3 hodiny. Vlny jdou z pravoboku, asi 0,5 - 1 m. Po jedné hodině odpoledne míjíme ostrov Šolta na úrovni městečka Maslinica (zde jsme kotvili první noc), měníme kurz na SZ a později na Z a míjíme Velký Drvenik ze severu a kotvíme v druhé zátoce na SZ pobřeží. Udělali jsme kolečko, abychom zjistili hloubku, a spustili kotvu asi na 6 m hloubky. První pokus nebyl úspěšný, najeli jsme podruhé a zasekli kotvu do dna. Na člunu jedeme k místu kotvy zkrátit pomocnou šňůru u fendru, který slouží jako bojka, abychom věděli kde přesně kotva je, a mohli odhadnout, jak se v proměnlivém větru pohybujeme kolem kotvy. Kotva je tak hluboko, že ji z hladiny není vidět, a tak se k ní musím potopit, abychom měli jistotu, že je dobře zaseknutá. Povečeřeli jsme ze zásob, Mára rozpekl nějaké pečivo. Večer hrajeme Bang, od 10:00 držíme hlídky po 2 hodinách, hloubkový alarm je nastaven od 4,5 do 10 m, pohybujeme se od 7 do 8 m, občas nás podpluje hejno ryb a alarm spustí poplach, je potřeba ho vyresetovat a spustit znova. V zátoce je úplné bezvětří, na západě se blýská, podle předpovědi se ze západního středomoří přes Itálii blíží cyklona, čeká se změna směru větru z dosavadního JV na JZ až SZ. To je dobré, protože zítra pojedeme k východu do Trogiru.
6.4.2012
Ráno jsme se probudili v zátoce Mala Luka na ostrově Veli Drvenik, v noci jsme drželi hlídky kvůli kotvě. Ráno začalo poprchávat, vítr se stočil od západu, ale v zátoce téměř nefouká, loď se otočila čelem ze zátoky, ale kotva drží. Nespěcháme, připravujeme snídani, Danča vaří puding, dáváme dohromady všechny zbytky. Vyrážíme kolem jedenácté a nikam nespěcháme, počasí se vybralo a je téměř jasno, fouká nám do zad a jedeme kolem 6 uzlů. Jirka nastudoval použití spinakrového pně, a tak ho zkoušíme vztyčit. Zpočátku je to dost zmatené, ale postupně na to přicházíme, kam co zaháknout a přitom to nezničit. S tím má totiž Jirka už určitou zkušenost. Povedlo se a přes určité komplikace při přehazování geny při pni vztyčeném podél stěžně, ve spuštěné poloze se zaháknutou genou je peň dokonale funkční. Okamžitě rozvineme plachty na "motýlka" a při zadním větru se blížíme k Trogiru. Asi 3 NM před Trogirem ustává vítr, a tak balíme plachty a vaříme oběd. Vaříme špagety jako společný základ a každý si je dochucuje tím, co má. Vítr se zase trochu zvedá a Jirka vytahuje genu, trochu nám to komplikuje to vaření. Kolem třetí hodiny je snědeno a točíme definitivně do Trogiru. Téměř přesně v 16:00 přistáváme u mola, když jsme před tím dočerpali naftu za 152 Kuna. Předání lodě proběhlo bez problémů, za hodinu přišel potapěč a zkontroloval loď ještě odspodu. Všechno v pořádku, dostáváme zpátky zálohu, přenosíme věci do auta a jdeme ještě do města. Chvíli couráme městem a nakupujeme suvenýry a potom jdeme na večeři. Skončíme tam co minulý týden, v konobě Mariana, servírka si nás pamatuje, dáváme si ryby a já ústřice, je to výborné. Po večeři vyrážíme na cestu, pojedeme celou noc a ráno budeme doma.
Aleš