Josef Mohelnicky - born 1774 in Příbram; lived in Hranice before 1801

Dům čp. 69

Nejstarší prameny k tomuto domu chybí – s jeho majiteli se setkáváme až v roce 1788, kdy Franz Popp prokázal, že předchozí majitel chalupy Josef Hájek mu tuto ještě za života prodal za 800 zl. Spolumajitelkou domu je Poppova manželka Tekla. Není známo, jak dlouho byla chalupa v držení manželů Pop-pových, ale téhož roku ji za 810 zl. Franz Popp prodal Antonu Homolovi. Za necelý rok dochází k dalšímu prodeji, opět s malým ziskem, cena je stanovena na 850 zl. a novým majitelem se stává Franz Jelen, který hotově složil 200 zl., zbytek, 650 zl., složí až po prodeji své chalupy na Motošíně. V roce 1792 na domě seděl nový majitel Antonín Kurfürst, který chalupu koupil za 1050 zl., hotově složil 100 zl., zbytek se zavázal doplatit do tří měsíců. A prodejní kolotoč se točí dál, po třech letech Kurfürst chalupu prodává za 1220 zl. Tomáši Flassarovi na tři splátky, 300 složil hned, 400 o sv. Janu Křtiteli a 520 o sv. Válavu. Flassar v roce 1805 se souhlasem své ženy předává dům za 1000 zl. svému synovi

Vincenci s podmínku doživotního bydlení a zajišťuje si jednu malou světničku v patře a jednu v přízemí. Otec Flassar má i další podmínku, kdyby syn chtěl dům prodat, má otec mít předkupní právo. O dům byl zájem, v roce 1808 chtěl justiciár Josef Berghammer na základě vyrovnávacího protokolu u vrchnostenského

úřadu dům vydražit. Téhož roku mladý Flassar dům i s břemenem prodal za hotově složených 2000 zl. Ignáci Böhmovi. Ignác Böhm, zdejší zámožný soukenický

mistr a policejní komisař, tento malý měšťanský dům prodal již za 12.000 v bankocetlích (2400 zl.) inspektorovi tabákové režie Franzi Melanovi, který se majitelem domů stává od 24. září 1811. V říjnu téhož roku požádal Melan o soudní odhad domu, který provedli zednický mistr Tomáš Hendrich a tesařský mistr Jakub Rozánek. Podle odhadu se v přízemí domu nachází jedna větší a jedna menší světnice, jedna komora, vše je vystavěno z pálených cihel. V prostorném dvoře se nachází stáje pro dvě krávy, varná komora, kůlna na dřevo a dvorní zahrádka. V horním patře je též jedna větší a jedna menší světnice a klenutá kuchyň. K domu patří kus pole, zděné části jsou odhadnuty na 1373 zl., dřevěné části na 225 zl., příslušenství na 397 zl., sumárně 1997 zl. Z to-hoto odhadu je zřejmé, že dům byl při prodeji značně nadhodnocen. V roce 1815 Melan již nežije a dům je připsán jeho vdově Rozině, která dům ve stejném roce prodává sousedu zdejšímu Josefu Mohelnickému za 2950 zl., hotově zaplacených.

Mohelnický dům vlastnil do roku 1842, kdy jej na základě kupní smlouvy získal za 1240 zl. Theodor Hlawatsch, od roku 1845 jeho vdova Rozina. Od roku 1848 se majitelkou domu čp. 68 a 69 stává Wilhelmina Pfniesová a další osud obou domů je společný. Spojený objekt někdejších domů čp. 68 a 69 má dnes čp. 68, zatímco čp. 69 bylo přiděleno domu v Rybniční ulici.

The title of the book, in English, is "History of Homes in Hranice."

Josef Mohelnicky's home was at house number 69 (Dům čp. ) on the east side of Radniční street (východní strana Radniční ulice).

English translation of the Mohelnicky text (in red above) by Blanka Lednicka:

"Melan is not living anymore in 1815 and the house is owned by his widow Rozina, who sells the

house to the local neighbour Josef Mohelnický in the same year for 2950 guldens paid in cash.

Mohelnický owned the house till 1842 when it was bought by Theodor Hlawatsch for 1240 guldens."

Note:

2950 zl. was paid in cash. (zl. = Zloty, a Polish currency)