Rod Patzů

Rod Patzů je rodem panských úředníků. Panští úředníci patří mezi tzv. stěhovavá povolání. Nežili tam, kde se narodili a za život vystřídali několik míst, kde působili. Vystopovat jejich životní pouť je velice obtížné, mnohdy takřka nemožné.  

Historie rodu Patzů v našem rodokmenu je krátká, ale jak se ukáže dále, byla významná.

Nejstarší záznamy o rodu Patzů máme z konce osmnáctého století a je nepravděpodobné, že bychom získali ještě nějaké starší informace.

Grafický rodokmen Patzů naleznete zde.

Mikuláš Patz (asi 1764 - 1838)

Mikuláš Patz se narodil ve druhé polovině osmnáctého století. Nevíme odkud pocházel, víme jen, že byl panským úředníkem, většinou správcem statku. Podle dostupných informací působil v Nedělištích, v Zámrsku, v Kropáčově Vrutici a ve Svijanech. Místa jeho působení jsou znázorněna na mapě níže.

Za ženu si vzal Alžbětu rozenou Wyznerovou (Wíznerovou), dceru Ondřeje Wyznera z Libčan. 

Alžbětin otec Ondřej Wizner byl také panským úředníkem. V době, kdy se Alžběta narodila, žil v obci Libčany u Hradce Králové. V záznamech byl uváděn jako „kontribuční Lipštanský“,  což znamenalo, že byl výběrčím daní. Narodil se kolem roku 1730. Informace o jeho životě máme ale až od roku 1771, kdy se mu v již zmíněných Libčanech narodil syn Kryštof. Tehdy měl za ženu Annu, se kterou se mu tři roky po Kryštofovi narodila dvojčata Anna a Beatrix. Dvojčata zemřela brzy po narození a rok po té roku 1775 Ondřejovi zemřela i jeho žena Anna ve věku 43 let. 

Ondřej se znova oženil s Františkou a roku 1777 se jim narodila výše uvedená dcera Alžběta. Když bylo Alžbětě 1,5 roku, její otec Ondřej zemřel. Bylo mu 47 let. Kde Alžběta žila dalších 20 let a jaké byly její osudy, nevíme. Setkáváme se s ní až koncem osmnáctého století, kdy se provdala za Mikuláše Patze a žila s ním v Nedělištích.

Neděliště

Nedělište je prastará ves, ležící asi 10 km SZ od Hradce králové. První zmínky o ní spadají do 11. století. Od dávných dob zde bylo sídlo rodin vladyckých, od 16. století zde stávala tvrz. V osmnáctém století bylo Neděliště v držení hrabat Dobřenských z Dobřenic. Před rokem 1748 vystavěl Karel Ferdinand Dobřenský na místě bývalé tvrze zámek.

Roku 1775 se v severovýchodních Čechách vzbouřili sedláci. V Horních Nedělištích přepadli zámek, vnikli dovnitř  a zpustošili jej. Co mohli, všechno v něm rozbili. Dveře, kamna, stoly, sedadla a jiné věci, a skvosty sebrali a odnesli. Podobně vyplenili i byt vrchního. Kaplanu zámeckému, minoritovi Chrystantu Drahovi hrozili vykastrováním, nevykoupíli se hotovými penězi. Chudý kněz dal jim 16 zl., které si ušetřil na oblek. Selské povstání bylo potlačeno a zámek opraven. Dnes však už opět chátrá.

Se zámkem sousedil tak zvaný malý zámek, který pocházel ze 16.století. Bydlívali  něm panští úředníci. Z malého zámku vedla dřevěná chodba nad silnicí ke kostelu. Dnes již malý zámek nestojí, pro stáří a dezolátní stav byl  v roce 1936 zbourán. 

V tomto malém zámku tedy patrně bydlela rodina Mikuláše a Alžběty a tady se jim roku 1798 narodil syn Josef  a roku 1799 dcera Alžběta. Za kmotry byli Alžbětě měšťané Josef a Marie Mellichovi z Hradce Králové. Není tedy vyloučeno, že Mikuláš z Hradce Králové pocházel. 

Mikuláš byl v Nedělištích správcem zámku. V Nedělištích se dodnes vypravuje, jak na zámku za hrabat Dobřenských strašilo. Hlavní postavou tohoto vyprávění je zámecký správce. Že by to byl náš Mikuláš? (příběh)

Roku 1800 byly v hospodářských účtech statku zjištěny nějaké nesrovnalosti a Mikuláš byl spolu s písařem Václavem Ryšanem vyměněn.  Vzniklý dluh splácel Mikuláš několik dalších let.

Dalším působištěm Mikuláše byl Zámrsk, kde působil  opět jako správce zámku. Zde se mu roku 1805 narodila druhá dcera Antonie a roku 1808 syn Jindřich. 

Dalším synem Mikuláše a Alžběty byl Emanuel, který se narodil kolem roku 1810, ale místo jeho narození jsme nenašli.

Podle dostupných informací měli tedy Patzovi pět dětí: Josefa, Alžbětu, Antonii, Jindřicha a Emanuela. 

Syn Josef byl podobně jako Mikuláš hospodářský správce. Oženil se s Jenovefou Ulrichovou z Turnova a měl s ní nejspíše jen dvě děti - Gustava a Marii. Gustav zemřel jako malé dítě. Marie se narodila v roce 1856 na Sychrově, kde v letech 1850 - 1867 pracoval Josef jako archivář knížete Rohana. Roku 1867 se odstěhoval do Prahy, kde roku 1876 zemřel. 

Dcera Alžběta se roku 1823 vdala za Jana Bayera z Třebovětic. Místem oddavků bylo Dolní Slivno. Otec Alžběty tehdy pracoval v blízké Kropáčově Vrutici. Alžbětou pokračuje náš rod dál v rodině Bayerů.

Druhá dcera Antonie se seznámila s Františkem Krobshoferem, své ano si řekli roku 1838 v chrámě Páně v Loukově. Mikuláš byl v té době registrátorem ve Svijanech. A ještě téhož roku Mikuláš ve Svijanech zemřel. Bylo mu 74 let. Také Antonií pokračuje náš rod a to v rodině Krobshoferů.

Syn Jindřich byl lesníkem. Jeho osud byl tragický - nešťastnou  náhodou se zastřelil.

Nejmladší syn Emanuel byl berním úředníkem. Začínal ale jako vrchnostenský písař v Lomnici u Jičína (dnes Lomnice nad Popelkou). Zde se poznal s Nepomucenou Prskavcovou, dcerou knoflíkáře Ignáce Prskavce z Lomnice č.9.  A tuto Nepomucenu (Johanu) si roku 1846 vzal za ženu. Rodina žila v Lomnici, kde se jim narodilo šest dětí, Johana, Emanuel, Vincenc, Jan, Antonín, Leopold a Marie. Leopold bohužel ve dvou letech zemřel. Po roce 1860 přesídlila rodina do Chlumce nad Cidlinou, kde Emanuel zastával místo  berního úředníka. Bydleli v Chlumci na náměstí, přímo za kostelem, v domě č.39 zvaném u Jezdínských. Zde se jim ještě roku 1867 narodil syn Leopold.

Zajímavé na této rodině je to, že náš rod pokračuje oběma dcerami. Příběhy Alžběty a Antonie se nyní rozcházejí, aby se později v dalších pokoleních opět spojily.

Na začátek Rodu Patzů