Rod Lenochů

Rod Lenochů pochází Moravy, z Hané a to z  obce Charváty. Z okolních hanáckých obcí, konkrétně z Blatce a Duban, pak pochází další rody, jejichž dcery si synové rodu Lenochů brali za svoje manželky. 

Grafický rodokmen rodu Lenochů naleznete zde.

Haná

Půvabný úrodný kraj převážně kolem řeky Moravy je již od 16. století nazýván Haná.

Tato oblast patří mezi nejstarší osídlené oblasti v Česku a to již od pravěku. Husté osídlení bylo způsobeno úrodností zdejší půdy a také strategickou polohou díky obchodní tzv. Jantarové stezce, která vedla od Baltského moře přes Moravu k moři středozemnímu.  Ze severu se převážel jantar, kožešiny a  jiné suroviny, na sever pak luxusní výrobky středomořských dílen.

Na úrodných polích se pěstovalo hlavně obilí, cukrovka a chmel, významný byl též chov dobytka. Díky tomu Haná proslula jako bohatý zemědělský region, jehož centrem byla odedávna Olomouc.

Charváty

Charváty, původně Charvath, leží jižně od Olomouce na levém břehu řeky Moravy v úrodné zemědělské oblasti Hané.

Od 16.století patřily Charváty k tovačovskému panství. V 17.století, kdy v Charvátech žili naši nejstarší známí předci, se většina usedlých obyvatel (tj. obyvatel vlastnících usedlost) řadila ke středním rolníkům, tzv. půlláníků, kteří vlastnili půl až sedm osmin lánu. Velcí rolníci vlastnící více než jeden lán byli v tovačovském panství pouze 3, z toho jeden v Charvátech. V roce 1678 bylo v Charvátech 12 půlláníků, o sto let později, v roce 1762 11 půlláníků a jeden chalupník.

Rod Lenochů v Charvátech

Podle dochovaných gruntovních knih držely rodiny Lenochů, které patřily k našemu rodu, v Charvátech v 17.století dva grunty, později dokonce 3 grunty a hospodařili  na nich po několik generací. Usedlosti Lenochů jsou vyznačeny na přiložené skice stabilního katastru z roku 1833. V roce 1678 měly všechny grunty stejnou hodnotu 800-850 hřiven a odváděly se z nich stejné platby a dávky obilí. 

Rod Lenochů byli sedláci, patřil k tzv. půlláníkům a někteří z nich také po nějakou dobu vykonávali funkci purkmistra.

Petr Lenoch (-1690)

Petr Lenoch je nejstarším nalezeným předkem z rodu Lenochů. Naše historie začíná roku 1654 jeho sňatkem s Barbarou, dcerou Kašpara Strnada z Charvát.  Petr s Barbarou žili v Charvátech, kde Petr držel grunt s půl lánem rolí.  Jednalo se o grunt č.9, v té době však byl označovaný jako č.7. Z tohoto gruntu platil dvakrát ročně, o sv. Jiřím a o sv. Václavu 23zl. a 4 kr. a na Vánoce odváděl 1 míru a 1/2 věrtele ?  pšenice, žita, ječmene a ovsa.

Petr s Barborou měli asi sedm dětí. Kateřinu, Pavla, Matěje, Jakuba, Václava, Rozinu a Marianu. 

Roku 1680 zemřela  Petrovi manželka Barbara.  Petr se brzy na to oženil s Rozinou, dcerou Jiřího Vláčila z blízkých Tážal. S Rozinou měl Petr ještě další tři syny, Martina, Františka a Jana.  

Celkem měl Petr nejméně deset dětí. Rozina, Jan a zřejmě také Kateřina a Pavel zemřely brzy po narození, ostatní vyrostli a později měli svoje rodiny. 

Petr hospodařil dobře a získal sousední obecní grunt č.8 (v té době označovaný jako č.6) s půl lánem rolí pro svého nejstaršího syna Matěje. Grunt č.9 získal po Petrově smrti syn Václav.

Matěj Lenoch  (1659-1699)

Nejstarší syn Matěj již roku 1678 držel v Charvátech grunt č.8 (viz výše)  s půl lánem polí.

Kolem roku 1680 se oženil s Rozinou, se kterou měli asi šest dětí. Roku 1699 Matěj ve svých 40 letech umírá. Po smrti Matěje grunt převzal Jan Přehnal a hospodařil na něm až do roku 1715, kdy grunt předal prvorozenému synovi Matěje, Janovi.

Jan hospodařil na gruntu se ženou Kateřinu a dali život nejméně třem dětem, Marině, Barboře, která se později provdala za Matěje Bunčáka, a Florianovi. 

Janův syn Florian převzal grunt po otci. Se ženou Apolonií měli šest dětí, které ale většinou zemřely brzy po narození. Rodině se nedařilo. Roku 1765 Florián grunt prodal a byl dále uváděn jako podruh, což znamenalo, že bydlel u někoho v nájmu. V téže době zemřela hned po narození nejmladší dcerka a brzy po ní i Florianova žena Apolonie. Bylo jí pouhých 27 let. Florián je přežil o pouhé tři roky. 

 Jakub Lenoch (1661-1716)

Jakub žil se ženou Annou v Charvátech, kde se jim narodilo asi sedm dětí. Synové Jan a Tomáš se přiženili do sousedních Čertoryj a žili se svými početnými rodinami tam. František měl za ženu Annu

V letech 1690-1705 zastával Jakub funkci purkmistra.

Václav Lenoch (1664-1729)

Václav převzal roku 1690 grunt č.9 po otci a hned následující rok se oženil s Marinou. V letech 1720-1727 byl také purkmistrem. 

S Marianou měl  Václav asi devět dětí. Nejstarší syn Jiří se oženil s Rozinou Adámkovou a Jan posléze převzal rodinný grunt. O ostatních dětech nemáme další informace.

Na gruntu hospodařil Václav až do roku 1727, kdy ho ještě za svého života  předal synovi Janovi:

" Léta Páně 1727 za živobytí svého Václava Lenocha dne 3.septembra popouští dobrovolně svému synovi Janovi Lenochovi svůj grunt se vším ke gruntu patřícím příslušenstvím za sumu 850 hřiven. "

Václavův syn Jan se roku 1724 oženil a o tři roky později převzal grunt č.9 (viz výše).  Se ženou Annou měl dva syny a čtyři dcery. Na gruntu hospodařil až do svých 61 let, nějakou dobu byl také purkmistrem. Po jeho smrti grunt převzal jeho prvorozený syn Josef. 

Janův syn Josef roku 1761 koupil "grunt s párem koní, vozem, pluhem a patřícími branami, jakož i se vším starodávným k tomuž gruntu přináležejícím příslušenstvím za sumu 850 hřiven" a zároveň se oženil s Uršulou, dcerou Martina Zelockého. Většina z jejich šesti dětí zemřela krátce po narození, dospělosti se dožil jen syn Jakub a pravděpodobně i Josef. 

Roku 1776, když bylo synovi Jakubovi 10 let, Josef zemřel. Bylo mu 49 let. Uršula se brzy na to podruhé vdala za Fabiána Nárožného, který převzal grunt a držel ho až do roku 1794, kdy ho předal Jakubovi Lenochovi.

Jakub,  pravnuk Václava,  měl se ženou Marianou rozenou Lakomou osm dětí, z nichž většina zemřela v dětském věku. Grunt č.9  předal Jakub roku 1827 synovi Šimonovi a jeho ženě  Anně. Roku 1848 Šimon i Anna zemřeli a grunt zdědila jejich dcera Mariana. Tím skončilo držení gruntu č.9 rodem Lenochů, trvalo téměř dvě stě let.

Františkem pokračuje naše větev rodu.

František Lenoch (1683-1717)

František, v dobových zápisech uváděný jako Franta, byl nejmladším synem Petra Lenocha a jeho druhé ženy Roziny.

Za ženu si vzal Kateřinu, která nejspíš nebyla z Charvát. Roku 1710 se jim narodil syn Tomáš, kterým pokračuje náš rod, po něm Terezie, která brzy po narození zemřela, a dále  Matěj a Pavel.

16.ledna  roku 1714 koupil Franta od Jiřího Pospíšila v Charvátech grunt č.4 (v té době uváděný pod č.2) "s 1/2 lánem rolí, párem koní, vozem, pluhem, s hranami a vším od starodávna k tomu gruntu patřícím příslušenstvím za sumu 850 hřiven".   Na tomto gruntu č.4, žil náš rod po další generace. Byl v držení naší větve rodu Lenochů jejichž potomci tam nejspíš žijí dodnes.

Roku 1717 Franta zemřel, bylo mu pouhých 33 let. Kateřina zůstala na gruntu se třemi malými dětmi sama a tak se ihned provdala za Jakuba Čapku. Jakub grunt po Frantovi roku 1720 převzal a hospodařil na něm až do roku 1741, kdy jej předal prvorozenému synovi Franty, Tomášovi. 

Tomášem pokračuje historie našeho rodu, o osudech mladších synů Matěje a Pavla nemáme žádné další informace.

Tomáš Lenoch (1710-1777)

Tomáš si roku 1740 vzal za ženu Marinu, dceru Marka Hurvy z Charvát a roku 1741 převzal po svém otčímovi Jakubu Čapků  rodinný grunt (viz výše).  Kolem roku 1750 byl také purkmistrem.

Tomáš s Marinou měli asi deset dětí, ale většina z nich zemřela brzy po  narození. Dospělosti se dožila Kateřina, Matěj, Antonín a Jan.

Kateřina se provdala za Jakuba, syna sedláka Alexandra Žáčka z blízkých Čerotryj. Žila v Čertoryjích a zřejmě brzy zemřela.

O Janovi  nic nevíme.

Antonínem pokračuje naše rodová linie.

Antonín Lenoch (1752-1819)

Antonín se roku 1773 oženil s Kateřinou Kremplovou z Blatce. Kateřina byla dcerou Leonarda Krempla a jeho ženy Mariny rozené Hrbáčkové.

Po smrti otce roku 1777 převzal rodinný grunt a kolem roku 1793 je uváděn jako fojt.

S Kateřinou měli nejméně šest dětí. Nejstarší syn Fabián  zemřel jako dvacetiletý, ostatní děti kromě Michaela zemřely v dětském věku. 

Michael Lenoch (1780-1845)

Michael se nejspíš v roce 1810 oženil s Terezií, dcerou sedláka Matěje Kouřila z Duban. Roku 1819 převzal Michael Lenoch po otci grunt s půl lánem polí.

Michael s Terezií měli asi 13 dětí, ale dětský věk přežili jenom tři,  Antonín, Mariana a Anna.

Antonín jako jedinný syn zůstal na rodovém statku. Za ženu si  vzal Amálii rozenou Mauralovou z Weissovic (z Výšovic). Z manželství se narodilo asi dvanáct dětí, z nichž asi polovina se dožila dospělosti. 

Roku 1853 Antonín rozdělil grunt na dvě části, ke každé náleželo 1/4 lánu polí. Grunt 4/a si nechal Antonín s Amálií a grunt 4/b získal tehdy ještě nezletilý syn Josef. 

Josef se oženil s Františkou z Kralic na Hané a hospodařil na gruntu 4/b.

František si vzal za ženu Annu, se kterou zdědil roku 1875 po otci grunt 4/a.

Josefa se provdala za Františka Vykopala.

Mariana se provdala za Jakuba Hudečka.

Anna, kterou pokračuje náš rod, se provdala za Františka Kohouta a odstěhovala se do Penčiček. Historie pokračuje v rodě Kohoutů.