Rod Janků

O rodu Jankových jsme dlouho mnoho nevěděli. Na hřbitově v Pusté Rybné (viz mapka v rodě Myšků) jsme nalezli hrob mlynáře Jana Janko a jeho manželky Anny, kteří zde žili v letech 1824-1900. Nevěděli jsme však, zda souvisí s naší Františkou Jankovou, dcerou Gotfrieda Janko, která se roku 1808 provdala za Pavla Makovského z Borové.

Dalším pátráním jsme zjistili, že zmíněný mlynář Jan a jeho žena Anna patří  k našemu rodu a že rod  Janko, Jankových nebo Janků, jak se tehdy nazývali, je rod  mlynářů a lze jej v Pusté Rybné vysledovat zhruba od poloviny sedmnáctého století.

Grafický rodokmen rodu Janků naleznete zde.

Podobně jako v Telecím a v dalších obcích zde bylo silné protikatolické hnutí. Toleranční patent Josefa II. v roce 1781 odhalil kolik tajných českých bratří zde přežilo protireformaci. O osmiboké stodole, jež je opravena a tvoří jednu z dominant obce se traduje, že byla prvním shromaždištěm tolerovaných církevníků a místem vysluhování svaté večeře páně pod obojím způsobem.

Marek Janků 

V druhé polovině sedmnáctého století žil v Pusté Rybné Marek Janků se ženou Kateřinou. 

Marek s Kateřinou byli oddáni roku 1674.  Marek pocházel z Oldříše a Kateřina rozená Dvořáková, dcera Petra Dvořáka, pocházela z  Telecího.

Roku 1686 se jim v Pusté Rybné narodil syn Jakub. Kromě Jakuba s nimi žil ještě starší syn Marek a s největší pravděpodobností byl jejich synem i Václav, náš přímý předek. Zápisy o narození Marka a Václava jsme nenašli, Marek s Kateřinou zřejmě po svatbě několik let nežili v Pusté Rybné.

Syn Marek narozený cca 1678 si roku 1712 vzal za ženu Kateřinu Tropovou z Pusté Rybné, se kterou měl pět dětí. Synové Jan a Václav se dožili dospělosti a se svými rodinami dál žili v Pusté Rybné.

Syn Václav narozený cca 1680, pokračovatel naší větve rodu Janko, byl patrně mlynářem v Pusté Rybné (viz zápis v  matrice). Roku 1709 se oženil s Alžbětou Hegerovou z Oldříše a měl s  ní osm dětí. Prvorozený syn Václav (1710-1757) je pokračovatelem naší větve, druhorozený syn Jan žil se ženou Kateřinou Erenbergerovou a dětmi v Pusté Rybné.

Václav Janko (1710-1757)

Václav se roku 1736 oženil s Dorotou Sedliskou ze Sádku. Dorota byla ze starého mlynářského rodu, její otec Filip Sedliský byl mlynářem na Kocourkovském mlýně v Sádku a její dědeček na mlýně v Sedlišti.  Matkou Doroty byla Judita Romportlová, dcera Matouše Romportla, Rychtáře v Sádku.

Z deseti dětí Václava a Doroty nás nejvíce zajímá náš pokračovatel rodu - Gottfried. O ostatních dětech toho mnoho nevíme.

Gottfried  Janko (1740-1793)

Gottfried byl mlynářem a rychtářem v Pusté Rybné. Za ženu si vzal Terezii Bednářovou z Trhonic a měl s ní 10 dětí. Všechny děti se narodily v Pusté Rybné č.32, avšak mlýn stál na druhé břehu potoka Hlučál a měl č.31.  Dospělosti se dožily pouze čtyři děti. Synové Josef, Jan, Václav a již zmíněná dcera Františka,  která se provdala za Pavla Makovského.

Syn Josef převzal po svém otci mlýn, ale dál bydlel v Pusté Rybné č.32.  Oženil se s Kateřinou Zahradníkovou, se kterou měl 11 dětí. První děti se narodily v č.32, další děti v č.107 a nejmladší v č.97.  Josef je jako mlynář uváděn pouze u prvorozeného syna, u ostatních dětí je uváděn jako sedlák. Proto se domníváme, že  hospodařil  jen krátkou dobu a poté mlýn předal mladšímu bratrovi Janovi. Dům č.32  zřejmě prodal a koupil č.107, a později č.97, kde žil se svou rodinou a hospodařil. Z jeho dětí jich 5 zemřelo v dětském věku. Dospělosti se dožil syn Melichar, který hospodařil v Rybné č. 97 jako půlsedlák a František, který žil s rodinou jako půlsedlák v Rybné č.113.

Druhý syn Jan převzal mlýn v Pusté Rybné č.31 po bratrovi Josefovi a skutečně v něm bydlel. Se ženou Annou Filippi se jim ve mlýně č.31 narodilo nejméně pět dětí. Jejich jedinný syn Jan (1824-1900), jehož hrob jsme na začátku našeho pátrání našli  na hřbitově v Pusté Rybné, převzal mlýn po svém otci. Se ženou Annou Niklovou měli syna - opět Jana, který zemřel ve věku 24  let  a dceru Annu, která si vzala za muže řezníka a hostinského Jana Kašpara z Pusté Rybné č.34. Jan Kašpar převzal po Janovi mlýn v č.31 a nějakou dobu na něm hospodařil. Později je uváděn jako řezník. O dalším osudu mlýna jsme nic nevypátrali. Jisté však je, že mlýn už není dlouhá léta provozován a prakticky neexistuje. Na jeho místě je postaven nový dům.

Dcera Františka je, jak bylo zmíněno výše, naším přímým předkem. Vzala si za muže Pavla Makovského a naše historie pokračuje rodem  Makovských.

Na začátek Rodu Janků