Rod Janků

O rodu Jankových jsme dlouho mnoho nevěděli. Na hřbitově v Pusté Rybné (viz mapka v rodě Myšků) jsme nalezli hrob mlynáře Jana Janko a jeho manželky Anny, kteří zde žili v letech 1824-1900. Nevěděli jsme však, zda souvisí s naší Františkou Jankovou, dcerou Gotfrieda Janko, která se roku 1808 provdala za Pavla Makovského z Borové.

Dalším pátráním jsme zjistili, že zmíněný mlynář Jan a jeho žena Anna patří  k našemu rodu a že rod  Janko, Jankových nebo Janků, jak se tehdy nazývali, je rod  mlynářů a lze jej v Pusté Rybné vysledovat zhruba od poloviny sedmnáctého století.

Grafický rodokmen rodu Janků naleznete zde.

Pustá Rybná

Pustá Rybná

Pustá  Rybná

Pustá Rybná se rozkládá na českomoravské vrchovině, na pomezí Čech a Moravy, kolem potoka Hlučálu. První písemné zmínky pochází ze 14.století, kdy byla uváděna jako Moravská Rybná, ves patřící k panství rychmburskému. Název Rybná patrně souvisel s množství ryb v potoce Hlučál a jeho přítocích. O sto let později je v popisu rychmburského panství uváděna Moravská Rybná a blízké vsi Kamenice a Schonau  jako pusté (neobydlené). Obec Schonau již nikdy obydlena nebyla a vesnicím Rybná a Kamenice již toto označení zůstalo.

Ještě v 15. století koupila některá práva v Pusté Rybné Polička a od té doby jí patřila část vsi. Pravý břeh Hlučálu náležel k panství rychmburskému, zatímco levý břeh spravovala Polička.

Po třicetileté válce byla ve vsi  obnovena sklářská huť (kde stála původní huť není známo), která využívala suroviny z okolí. Vyrábělo se zde sklo pro místní potřebu, ale také  malované a broušené sklo, které se vyváželo do mnoha zemí. Huť byla v provozu asi 40 let.

V 18.století se rozšířilo pěstování a zpracování lnu, zvýšil se počet obyvatel a vznikaly nové osady v okolí. Podobně jako v dalších obcích v okolí zde bylo silné protikatolické hnutí. Toleranční patent Josefa II. v roce 1781 odhalil kolik tajných českých bratří zde přežilo protireformaci. O osmiboké stodole, jež je opravena a tvoří jednu z dominant obce se traduje, že byla prvním shromaždištěm tolerovaných církevníků a místem vysluhování svaté večeře páně pod obojím způsobem.


Historická dřevěná osmiboká stodola v Pusté Rybné

Marek Janků 

V druhé polovině sedmnáctého století žil v Pusté Rybné Marek Janků se ženou Kateřinou. 

Marek s Kateřinou byli oddáni roku 1674.  Marek pocházel z Oldříše a Kateřina rozená Dvořáková, dcera Petra Dvořáka, pocházela z  Telecího. 

Kdy přišel Marek se ženou do Pusté Rybné nevíme, ale roku 1686 se jim v zde narodil syn Jakub. Kromě Jakuba měli ještě starší syny Václava a Marka, kteří se v Pusté Rybné nenarodili, zápisy o jejich narození jsme nenašli.  Není vyloučeno, že Marek s Kateřinou žili po svatbě několik let někde jinde. Jisté však je, že rod Janků žil v Pusté Rybné dál po několik generací.

Syn Marek narozený cca 1678 si roku 1712 vzal za ženu Kateřinu Tropovou z Pusté Rybné, se kterou měl pět dětí. Synové Jan a Václav se dožili dospělosti a se svými rodinami dál žili v Pusté Rybné, dcera Kateřina se provdala za Jana Drábka.

Zřejmě prvorozeným synem Václavem pokračuje náš rod.


Václav Janko

Václav narozený cca 1680, byl mlynářem v Pusté Rybné. Nevíme, zdali mlýn převzal po svém  otci Markovi, ale není to vyloučeno. Václavem začíná řada mlynářů rodu Janků v Pusté Rybné. Následuje jeho syn Václav, pak vnuk Gotfried, pravnuk Jan, prapravnuk  Jan. Poslední Jan zemřel ve věku 24 let a po něm převzal mlýn Jan Kašpar, kterého si vzala za muže Janova sestra Anna.

Roku 1709 se Václav oženil s Alžbětou Hegerovou, dceru Mikuláše Hegera a Judity z Oldříše. Judita pocházela z pěti dětí. Zajímavý je příběh jejího bratra Tomáše. Tomášova dcera Anna se později provdala za Václava Janka, syna Mikuláše Janka, švagra Alžběty.

Václav měl s  Alžbětou osm dětí. Syny Václava, Jana, Kašpara a Rudolfa a dcery Annu, Kateřinu, Marii Madalenu a Alžbětu.

Nejstarším Václavem pokračuje náš rod.

Druhorozený syn Jan žil se ženou Kateřinou Erenbergerovou a dětmi v Pusté Rybné.

Kašpar a Anna zemřeli ve věku okolo 20 let, Kateřina se svobodná dožila 50 let a Alžběta zemřela v dětském věku. Marie Magdalena se provdala za Jana Jukla z Rybné.


Václav Janko (1710-1757)

Václav převzal po otci mlýn a roku 1736 se oženil s Dorotou Sedliskou ze Sádku. Dorota byla ze starého mlynářského rodu, její otec Filip Sedliský byl mlynářem na Kocourkovském mlýně v Sádku a její dědeček na mlýně v Sedlišti.  Matkou Doroty byla Judita Romportlová, dcera Matouše Romportla, Rychtáře v Sádku.

Nejstarším synem z deseti dětí Václava a Doroty byl Gottfried, kterým pokračuje náš  rod.  Tři děti zemřely v útlém věku a o  ostatních nic nevíme. 

Pustá Rybná (Wust Ribny) na mapě stabilního katastru z roku 1839© Český úřad zeměměřický a katastrální, Historický ústav AV ČR

Gottfried  Janko (1740-1793)

Gottfried byl mlynářem a rychtářem v Pusté Rybné. Za ženu si vzal Terezii Bednářovou z Trhonic a měl s ní 10 dětí. Všechny děti se narodily v Pusté Rybné č.32, avšak mlýn stál na druhé břehu potoka Hlučál a měl č.31.  Dospělosti se dožily pouze čtyři děti. Synové Josef, Jan, Václav a již zmíněná dcera Františka,  která se provdala za Pavla Makovského.

Syn Josef převzal po svém otci mlýn, ale dál bydlel v Pusté Rybné č.32.  Oženil se s Kateřinou Zahradníkovou, se kterou měl 11 dětí. První děti se narodily v č.32, další děti v č.107 a nejmladší v č.97.  Josef je jako mlynář uváděn pouze u prvorozeného syna, u ostatních dětí je uváděn jako sedlák. Proto se domníváme, že  hospodařil  jen krátkou dobu a poté mlýn předal mladšímu bratrovi Janovi. Dům č.32  zřejmě prodal a koupil č.107, a později č.97, kde žil se svou rodinou a hospodařil. Z jeho dětí jich 5 zemřelo v dětském věku. Dospělosti se dožil syn Melichar, který hospodařil v Rybné č. 97 jako půlsedlák a František, který žil s rodinou jako půlsedlák v Rybné č.113.

Druhý syn Jan převzal mlýn v Pusté Rybné č.31 po bratrovi Josefovi a skutečně v něm bydlel. Se ženou Annou Filippi se jim ve mlýně č.31 narodilo nejméně pět dětí. Jejich jediný syn Jan (1824-1900), jehož hrob jsme na začátku našeho pátrání našli  na hřbitově v Pusté Rybné, převzal mlýn po svém otci. Se ženou Annou Niklovou měli syna - opět Jana, který zemřel ve věku 24  let  a dceru Annu, která si vzala za muže řezníka a hostinského Jana Kašpara z Pusté Rybné č.34. Jan Kašpar převzal po Janovi mlýn v č.31 a nějakou dobu na něm hospodařil. Později je uváděn jako řezník. O dalším osudu mlýna jsme nic nevypátrali. Jisté však je, že mlýn už nebyl dlouhá léta provozován a dnes již neexistuje. Na jeho místě je postaven nový dům. Zachována zůstala jen část náhonu, která prochází zahradou blízkého stavení.

Dcera Františka je, jak bylo zmíněno výše, naším přímým předkem. Vzala si za muže Pavla Makovského a naše historie pokračuje rodem  Makovských.