Rod Feiglů

Rodina Feiglů je rodina pražských měšťanů - řemeslníků, kteří žili na Starém Městě pražském. Jak vypadal život v Praze v té době  je nastíněno zde.

Naše historie o rodu Feiglů je zatím velice krátká.  O rodině Feiglů zatím máme velmi málo informací a neznáme přesné datum a ani místo  narození nejstaršího předka tohoto rodu, Josefa Feigla. Historie Feiglů bude ještě předmětem dalšího pátrání.

Grafický rodokmen rodu Feiglů najdete zde.

Josef Feigel (cca 1753-1816)

Josef Feigel byl truhlář a měšťan pražský, majitel pražského konviktu. 

Konvikt

Konvikt byl postaven kolem roku 1660 v místech, kde původně byly domy lehkých žen a posléze domy měšťanské. Začátkem 18.století byl částečně přestavěn. Sloužil jako internát jezuitského řádu pro šlechtické syny, kteří zde bydleli a studovali.  

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl konvikt roku 1785 rozprodán v dražbě. V té době zahrnoval konvikt kostel sv. Bartoloměje a asi osm domů rozkládající mezi dnešními ulicemi Konviktská a Bartolomějská. Tyto stavby tvořily nepravidelně uspořádaný celek se dvěma nádvořími.  Na obrázku níže je dobře patrné dvoří se dvěma věžemi a kostelem sv. Bartoloměje, ale hlavní část Konviktu vpravo neodpovídá zcela skutečnosti.

Josef v této dražbě získal za 7905 zl. velkou část konviktu - 5 dvouposchoďových domů s dvorem, 4 dvorky a sklepy, z nich jeden ležel pod kostelem sv. Bartoloměje. Vlastnil tak prakticky celý konvikt kromě kostela sv.Bartoloměje, budov za kostelem a domu č.391.  Roku 1787 Josef spojil tyto domy v jeden dům, který byl veden pod č.941. Později roku 1791 přikoupil s manželkou Alžbětou i dům č.391 nazývaný U Goliáše se dvěma pokoji v patře, dvorkem, sklepem a dvěma skladišti.

Po roce 1830 byla v prostorách konviktu varhanická škola, kterou po několik let navštěvoval Antonín Dvořák. 

Na tomto místě je třeba upozornit, že roku 1805 došlo k přečíslování domů v Praze a dále jsou vesměs uváděna nová čísla po přečíslování.

Dům č.941 je dále uváděn jako č.291 a dům č.391 jako č.292. 

Kolem roku 1785 se Josef oženil s Annou Schaussinovou.  V domě č.291 si zřídil truhlárnu a v roce 1786 se jim zde narodila dcerka Anna. Avšak krátce po porodu manželka Anna zemřela. Jaký byl osud malé Aničky nevíme, v  matrikách jsme žádnou informaci nenašli. 

Krátce po smrti manželky se Josef znovu oženil s Alžbětou Pštrossovou, dcerou koželuha Josefa Pštrosse z Nového města pražského (viz rod Pštrosů). S Alžbětou žili dál v domě č.291. Již roku 1787 se jim narodila dcera Terezie. Po ní nasledovalo 11 dalších dětí: František, Josefa, Leopold, Alžběta, Františka, Kateřina, opět František, Rozálie, Tekla a Karolína. Prvorozený František, Františka a Tekla zemřely v kojeneckém věku. 

Syn Leopold vlastnil  obchod s barvivy, koloniálním a drogistickým zbožím.

Syn František pokračoval v řemesle svého otce v truhlářské výrobě nábytku v Konviktské ulici č.292 a později v letech 1820-1847 dokonce vlastnil továrnu na výrobu čalouněného nábytku a dřevěného zboží. Se ženou Marií rozenou Nodovou měl dceru Karolínu, která se provdala za Františka Pštrosse, pražského podnikatele a politika a pozdějšího purkmistra (více v rodě Pštrossů).

Nás však nejvíce zajímá prvorozená dcera Terezie (1787), kterou pokračuje náš rod a která se roku 1807 provdala za Václava Krobshofera a historie tak pokračuje v rodě  Krobshoferů.

Po smrti Josefa (1816) a Alžběty (1822) byl v roce 1823 dům č.291 prodán za 30 440 zl. ve stříbře. Dům č.292 byl postoupen synovi Františkovi za 10 062 zl. ve stříbře. 

Dům č.291 je zachován do dnešních dnů a v posledních letech byl zdařile zrekonstruován (foto zde). V bývalém tanečním a společenském sále je klubové kino Bio Ponrepo Národního filmového archivu. Dům č.292 byl roku 1901 zbourán a na jeho místě byla postavena budova německá techniky.