Do Rtyně jsme se tehdy nevydali, tak si jí alespoň připomeneme tím, co jsme o ní kdysi napsali a samozřejmě vzpomeneme i kapitána Řimka.

Rtyně v Podkrkonoší

V lexikonu se zmiňujeme o městech, pořádající vyšší soutěže asociace NBTA, to jest o Strakonicích a o Poděbradech. Je také slušností nezapomenout na Kmochův Kolín, ale zeměpisným složkám chybí ještě nějaké to město spojené s mažoretkami IMA. Tam zatím nemají takový pevný zeměpisný řád, jako v NBTA. Co by to tedy mělo být za místo? Osud k nám byl milostiv a při sběru materiálu pro tuto knihu nám sám nabídl město spojené nejen s mažoretkami IMA, ale s moderní historií českých mažoretek vůbec. Město spojené navíc vrchovatou měrou s tradicí dechové hudby, město, které dalo světu mažoretek pochod Kapitán Římek a které stálo jen tak náhodou, aby se neřeklo, u zrodu zrušení nevolnictví.

Totiž rychta ve Rtyni se v roce 1775 stala jakýmsi generálním štábem selského povstání. Sedláci tenkrát dopadli doslova a do písmene jako sedláci u Chlumce, ale v konečném důsledku tato rebélie zapůsobila na urychlené vydání Patentu o zrušení nevolnictví. A to dodnes většina obyvatelstva považuje za skutek přínosný. Mluvčím povstání se stal tehdy rtyňský rychtář Antonín Nývlt, a z rodu Nývltů ze Rtyně pochází vojenský kapelník Antonín Nývlt, autor pochodu Kapitán Římek. Podrobnosti nalezneme právě v kapitole věnované této skladbě.

Původ vlivu Rtyně v Podkrkonoší na vznik slávy českých mažoretkek ovšem tkví v objevení nalezišť černého uhlí začátkem 19. století. S uhlím přišli do města horníci a s horníky hornická kapela. A ne jen tak nějaká kapela, ale jedna z nejstarších a dodnes nejproslulejších, Koletova hornická hudba. V čele této kapely stál v letech 1959-1962 Jan Vostrčil, kapelník a věhlasný český neherec, kterého dobře známe například jako předsedu plesového výboru na bále hasičů ve filmu "Hoří má panenko" a z mnohých a mnohých dalších zdařilých filmových kousků.

Pro nás je ale důležité, že se při historickém bádání o Koletově hornické hudbě setkáváme s družstvem mažoretek, založeném v roce 1977, a že toto družstvo doprovází kapelu na festivalu v Norsku 1989. Mimochodem "Koletovka" tehdy mezi 186 kapelami z celého světa získala dvě zlaté medaile. A české mažoretky byly u toho! Hudebně fundovaná porota by to nepřiznala, ale na celkové hodnocení mažoretky vliv mít mohly. Třeba byla soutěž v norském Hamaru v roce 1989 prvním nepsaným mistrovstvím světa mažoretek a mažoretky ze Rtyně byly prvními mistryněmi světa.

Koletova hudba se účastnila prvních živých vysílání v Československém rozhlase. Společný monstrkoncert Koletovy hornické hudby a kolínské Kmochovy hudby, který byl proveden právě Na Rychtě ve Rtyni v Podkrkonoší, dal základ festivalu Kmochův Kolín. Však také festival dechových hudeb Koletova Rtyně v proslulosti Kmochův Kolín ihned následuje.

O mažoretky nemá Rtyně v Podkrkonoší nouzi dodnes. Často se zde pořádají mistrovství mažoretek IMA. Tak jsme měli plno starostí s tím, jak do lexikonu zakomponovat nějaké to město, spojené s asociací IMA a teď už budeme muset končit, aby článek nebyl příliš dlouhý.

Kapitán Římek

Kapitán Římek patří mezi stabilní členy povinných pochodů NBTA. Jeho veselí a optimismus, ba přímo jásavost, zaznívá na náměstích, stadiónech i kolonádách během pochodových soutěží zcela pravidelně. Melodie Kapitána Římka se dobře pamatuje, s ostatními pochody se tak snadno nepoplete, dokonce se návštěvníkům soutěží může dostat pevně do podvědomí. Kapitánka, která si kapitána Římka vylosuje, se zpravidla nevyděsí. Jsou to přeci kolegové.

Kapitán Římek zaujme jednak svým názvem, jednak svou vazbou na českou historii. Stojí určitě za to se o tomto známém pochodu více rozepsat. Nejdříve k tomu názvu. Předně, abychom se kapitána Římka nedotkli, správný název pochodu zní Štábní kapitán Římek. Bývalo totiž zvykem kapelníků posádkových kapel, věnovat veliteli pochod. Stejně se zachoval i vojenský kapelník Antonín Nývlt, původem ze Rtyně v Podkrkonoší. Co to bylo za posádku a jaký to byl ten Římek vlastně velitel, to tu není až tak důležité. Radši si řekneme něco o těch Nývltech ze Rtyně. Kašpar Nybl přišel z Holandska již v polovině 16.století do Radče u Úpice, jeho kluk Jiří Kašpar už si říkal Niewelt a zakoupil rychtu ve Rtyni, další potomci si říkali už jen a jen Nývltové a rychty se po staletí drželi jako klíště. Držel se jí i rychtář Antonín Nývlt Rychetský, vůdce selského povstání v roce 1775. O tom jak povstání dopadlo, hovoří české přísloví „dopadli jak sedláci u Chlumce“. Rozuměj u Chlumce nad Cidlinou, tam, kde se dnes pořádají oblastní kola soutěží NBTA. Tenkrát se tam soutěže mažoretek nepořádaly, zato se tam mnoho vzbouřenců utopilo v rybníku, jak ustupovali před vojskem. Nechyběly ani popravy, ale náš rychtář ze Rtyně se po pár měsících nucených prací vrátil zpět na rychtu, věnoval se dál rozmnožování rodu Nývltů a tak tu dnes máme Kapitána Římka.

Čechy již začínají být pro mažoretky malé. V Chlumci nad Cidlinou si každý rok vylosuje kapitánka družstva NBTA nějakého toho Kapitána Římka, kterého zkomponoval rodák ze Rtyně v Podkrkonoší, kde se možná v té chvíli chystá semifinále mistrovství mažoretek IMA.