Výlety s pejskem Nokinkou - Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou

Od čtvrtka 11. do neděle 14. června 2024 jsme absolvovali soustředění v Zachrašťanech. A byly zrovna pěkný vedra. Ale taky Nový Bydžov v těchto dnech hlásil v bouřce rekord 36 mm. Ochlazení to bylo, ale stejně ten poslední den v Zachrašťanech nebyl úplně vychlazený. Každopádně Chlumec nad Cidlinou, nacházející se na zpáteční cestě, byl dotčeným lákadlem na návštěvu. Vždyť to je ten zámek u Chlumce nad Cidlinou, tam jak sedláci dopadli jako sedláci u Chlumce. Tenhle Chlumec prostě jednou musíme vidět. Jednou v životě navštívit zámek Karlova koruna u Chlumce nad Cidlinou je povinnost, zvláště když má pěkný park se spoustou stínotvorných stromů a cestiček pro pejsky.

Najít zámek ani zaparkovat není problém. Zámek se netyčí na žádné strmé skále, cestičky k němu vedou mezi obrovskými stromy i kolem rybníčků, stoupání je velmi povlovné, takže i při teplém dni jsou zde procházky příjemné. U každého stromu jsou tabule s vílami a skřítky, pojmenovanými po příslušném stromu. To bylo milé, pejsky to moc nezajímalo, ale my jsme si vždycky něco přečetli. Pěkně jsme se prošli po parku a začali stoupat k zámku s tím, že ho obejdeme, sčíhneme panoramata a vydáme so spokojeni domů. Jenže jsme potkali lidi s pejskem a ti nám nadšeně oznámili, že na prohlídku dovnitř zámku můžeme s pejsky. Prohlídka akorát skončila, tak jsme měli dost času na zakoupení lístků a nastalo čekání, až pro nás, lidi i pejsky přijde průvodkyně.

Výlety s Nokinkou

Výlety spolu s Kikinkou

Stránky o Kikince vůbec

Zastavení u březové víly

Javorová víla a parádní starobylý javor

Právě jsme se dozvěděli, že pejskové můžou na zámek

Borovice tu byly parádní

Lístky už nakoupeny a vzhůru pod zámek

U rybníčku bylo moc pěkně, pejsky to na břehu také dost bavilo

Pomalé stoupání k zámku

Obcházka kolem dokola s panoramaty je moc pěkná

Táta se holkami taky musel vyfotit

Hlavní čekání připadlo do dubového stínu

Když si člověk pořídí pejsky, musí si hodně aktivit odpustit. Pisatel jezdil s rodiči v mládí po všech možných hradech a zámcích a teď si mohl na mládí trochu zavzpomínat. A to bez trošky dojetí nejde. Pejskové se chovali na zámku způsobně, ale nebavilo je to, vůbec nechápali co tam děláme. Ale exponáty studovali očíčkama i čumáčky. My si tady připomeneme, co nás na výkladu zaujalo. „Především koníci. To jsme nevěděli, že tenhle zámek kromě sedláků se proslavil také koníky. Jmenují se plaváci a stájí i výběhu je tady dost. Taky jsme uviděli veliký obraz s koníky v rámu, pokrytém jelení kůží. Měl trhlinu od vzteklého autora, který nedostal slíbený honorář. Také nás zaujala postava Oktaviána Josefa Kinského. Ten se hodně o ty chlumecké plaváky zasloužil, také o Velkou pardubickou, byl to ale dost velký flamendr. Svou první, o tři roky starší paní podváděl kde se dalo a po ovdovění si vzal o čtyřicet pět let mladší krasojezdkyni. Byl tam nějaký podvodný manévr se svatou stolicí, už si nepamatujeme jaký, nějaký právní fígl to byl. Z jednotlivých komnat jsme se neustále vraceli do středového uvítacího sálu, nakonec jsme se prošli po ochozu, byly tam moc pěkné výhledy až na samé Krkonoše.

Výprava se dává do pohybu

Princezny v zámeckých interiérech

Kikina se prohlíží v zámeckém zrcadle

V zrcadle můžeme objevit i pisatele

Nokinka má princezní korunku, to na zámku musí

Přes hospodářské budovy bylo vidět daleko ke Krkonošům

Odborné kynologické vedení kolem zámeckého krbu

Některým návštěvníkům se pejskové líbili

Pěkně rychle za průvodkyní, ať nám nic neunikne. Jako za mlada.

Tady se obě o něco strašně zajímají, asi o koňské pólo.

Nokinka si k sobě pro jistotu ještě čuchne

Tady už pisatel není, na prohlídce už je jenom dáma s psíčkem

Na ochozu bylo příjemně a dost panoramat

Za starobylou borovicí se skrývá zámecká kaple

Tady jsme se ocitali během prohlídky zcela opakovaně

A hurá ven, Kikina ještě kouká na parohy, je to přeci jen lovec

Po ukončení prohlídky jsme si chtěli něco dát v podzámčí. Lidé se tam tísnili v hloučcích u stolků ve stínu, prázdné stoly byly pěkně sluníčkem osvětlené. Co jsme si dali už si nevzpomeneme, rozhodně na výlet jako na kulinářský zážitek nevzpomínáme, možná jsme si nedali nic, možná jenom něco k pití. Vzpomínky ale patří tomu labyrintu u restaurace. Vlastně jsme se chtěli hlavně někde vyčůrat a v labyrintu jsme nic nenašli. Tak jsme se vydali zase na zámek a tam v podzemí pěkné záchody našli. Po úlevě jsme se radostně podepsali do návštěvní knihy a vzápětí začali pomalu sestupovat k výchozí bráně.

Ještě ta borovice se zámeckou kaplí Zvěstování Panny Marie

Tady jsme si něco dali, ale už si nepamatujeme co

Zašli jsme zpátky ještě poděkovat za prohlídku s pejsky

Spokojeni sestupujeme k východu

Milovníci dřevin zde nemohou být zklamaní

Trochu Grébovky nikdy neuškodí

Táto, pojď už ven a už tam nic nestuduj. Záchod si už našel.

A hurá do Smažíka

V pondělí jsme pak vyjeli ještě na chatičku, vedra překonávali pomocí Arnoldovy sprchy a večer si pustili Chalupáře. Na stavebním harmonogramu se trvale zabydlila roubenka.