Památka zjevení Panny Marie v Akitě se slaví 7. října.
Tento den připomíná začátek veřejného uznání zjevení a je spojen s uctíváním sochy Panny Marie v klášteře Svaté Marie v Akitě, kde sestra Agnes Sasagawa byla svědkem zázraků.
Pro věřící je to také den modlitby, pokání a připomenutí poselství Akity, zejména varování před hříchem, výzvy k modlitbě a růženci a duchovní bdělosti.
Tento den připomíná hlavní poselství a zázraky, které se staly v japonské Akitě.
Je spojen s modlitbou, pokáním a uctíváním sochy Panny Marie, která plakala krev a skrze niž sestra Agnes Sasagawa přijala Boží poselství.
Důraz je na varování před hříchem, modlitbu, růženec a duchovní bdělost.
Památka prvního zjevení Panny Marie ve Fatimě (1917) dětem Lúcii, Františkovi a Hyacintě.
Fatima má silný důraz na růženec, pokání a obrácení hříšníků, stejně jako varování před hrozbami pro svět (války, komunismus).
Datum 13. května se slaví nejen v Portugalsku, ale i v mnoha katolických komunitách po světě.
Svátek byl ustanoven papežem Piem V. a připomíná vítězství křesťanů u bitvy u Lepanta (1571), které bylo přičítáno přímluvě Panny Marie skrze růženec.
Tento den se slaví modlitbou růžence, což přímo souvisí s oběma zjeveními – Akitou i Fatimou – protože růženec je klíčovým prostředkem, který Panna Maria doporučuje k ochraně světa a obrácení hříšníků.
Zajímavost: Památka zjevení v Akytě připadá na stejný den jako svátek růžence, což symbolicky propojuje japonská zjevení s univerzální mariánskou tradicí a důrazem na modlitbu růžence jako ochranné a duchovní zbraně proti zlu.
Fatima (13. května) → připomíná první zjevení, výzvu k modlitbě, pokání a růženci.
Akita (7. října) → připomíná zjevení v Japonsku, poselství o hříchu, zkouškách lidstva a církve, a doporučuje modlitbu a růženec.
Svátek růžence (7. října) → univerzální mariánská slavnost, symbolická spojka s Akitou, důraz na ochrannou a modlitební moc růžence.
Zjevení Panny Marie v Akite (nebo také Zjevení v Akita) se týká série mystických událostí, které se odehrály v letech 1973 až 1981 v japonském městě Akita, v diecézi Niigata. Tato zjevení jsou spojena s sochou Panny Marie, která údajně projevovala zázračné vlastnosti. Příběh je významný jak pro katolíky v Japonsku, tak pro celosvětové katolické společenství.
Socha Panny Marie:
V roce 1973 byla v klášteře Sester služebnic Panny Marie Neposkvrněné (Sisters of the Handmaids of the Immaculate Conception) v Akita, nacházejícím se v japonské diecézi Niigata, umístěna socha Panny Marie. Tato socha, která byla původně zakoupena z Itálie, se později stala centrem zjevení.
Sestro Agnes Katsuko Sasagawa:
V roce 1973, v době, kdy byla socha umístěna v klášteře, měla mladá řeholnice Agnes Katsuko Sasagawa (narozená v roce 1931) několik duchovních zážitků. Sasagawa byla jedním z hlavních svědků těchto událostí.
První zjevení:
Dne 28. června 1973, během modlitby, se socha Panny Marie údajně začala "hnout" a objevila se v ní přítomnost Panny Marie, která s ní komunikovala. Panna Marie údajně promlouvala k sestře Agnes v několika zjeveních, která měla silný mystický charakter.
Zjevení Panny Marie v Akite bylo bohaté na poselství, které se soustředilo na následující témata:
Pokání a modlitba: Panna Marie v těchto zjeveních důrazně vyzývala k pokání, modlitbě a zvlášť k modlitbě růžence. To bylo v souladu s poselstvím, které Panna Marie předtím předávala v jiných známých zjeveních, například v Lurdech nebo Fatimě.
Varování před katastrofami: Panna Marie varovala před nadcházejícími nebezpečími a katastrofami, které mohou postihnout svět, pokud lidstvo nezmění své chování a nevrátí se k Bohu. Varování se týkala i možného zničení a válek, které mohou přinést "velké zlo".
Boží spravedlnost a milosrdenství: Panna Marie také prohlašovala, že pokud lidé neuposlechnou výzvy k pokání, bude Boží spravedlnost vykonána. Avšak zároveň nabádala, že milosrdenství Boží je dostupné pro všechny, kteří se obrátí.
Nejmocnější ochrana růžence: Stejně jako v jiných zjeveních Panny Marie, i v Akite byla silně zdůrazněna moc růžence jako prostředku ochrany před zlem a jako cesty k duchovnímu uzdravení.
V průběhu let 1973–1981 docházelo k dalším zjevením, která zahrnovala i slzy Panny Marie (socha údajně plakala slzy, které byly považovány za nadpřirozené) a krvácení rukou sochy.
Slzy sochy: V roce 1975 začala socha Panny Marie v Akite údajně plakat. Bylo zaznamenáno více než 100 případů, kdy socha plakala, což vzbudilo velkou pozornost. Některé z těchto slz byly považovány za nadpřirozené. Podle svědků slzy vypadaly jako skutečné a byly rozpoznatelné jako skutečné tekutiny.
Krvácení sochy: Kromě slz se socha začala i "krvácet". Bylo prokázáno, že krev, která vycházela z ran sochy, byla podobná skutečné lidské krvi. To byl jeden z hlavních zázraků spojených s těmito událostmi, který posílil věrohodnost zjevení.
Zjevení Panny Marie v Akite byla podrobena vyšetřování církevními autoritami, včetně biskupa diecéze Niigata. V roce 1984 biskup John Shojiro Ito oficiálně uznal události za "nadpřirozené" a potvrdil, že se jedná o zjevení. Tento krok znamenal významné potvrzení a uznání této série zjevení v katolické církvi. Bylo to také pozoruhodné, protože v církvi často dochází k opatrným vyjádřením v případě souvisejících s nadpřirozenými událostmi.
Zjevení v Akite je považováno za jedno z nejvýznamnějších mariánských zjevení v moderní době, přičemž klade důraz na modlitbu růžence, pokání a návrat k Bohu. Poselství z Akity mělo silný vliv především v Japonsku, kde je katolická církev menšinová, ale také v dalších částech světa, kde se mariánská zjevení těší velkému zájmu.
Mnoho lidí, kteří byli svědky těchto událostí nebo kteří byli v Akite přítomní během těchto zjevení, tvrdí, že zkušenosti s nimi hluboce změnily jejich víru a duchovní život.
Dnes je místo, kde se zjevení stala, známé jako Světové centrum modlitby za mír a je navštěvováno poutníky z celého světa, kteří se chtějí poklonit a vyprosit si přímluvu Panny Marie Akitské.
Zjevení Panny Marie v Akite tedy představuje nejen silný duchovní zážitek, ale i důležitý moment v historii mariánských zjevení v 20. století.
Níže najdete podrobný rozbor duchovního významu zjevení Panny Marie v Akite, které patří k nejméně okázalým, ale teologicky nejhutnějším mariánským událostem 20. století. Zaměřuji se na obsah poselství, symboliku, souvislost s Písmem a tradicí, a také na to, čím se Akita liší od jiných mariánských zjevení.
Místo: klášter Služebnic Eucharistie v japonské Akitě
Adresát: řeholnice sestra Agnes Katsuko Sasagawa
Charakter:
nadpřirozená světla a andělská vize
tři mariánská poselství (červenec–říjen 1973)
krvácející a slzící socha Panny Marie (101× v letech 1975–1981)
Biskup John Shojiro Ito po 10 letech zkoumání v r. 1984 vydal oficiální církevní uznání nadpřirozenosti.
Poselství Akity zní: „Jedině modlitba, pokání a oběť mohou odvrátit Boží hněv.“
Navazuje na biblickou logiku (Jonáš, Ninive; proroci).
Ukazuje, že morální krize lidstva není jen společenská, ale má duchovní příčinu.
Panna Maria připomíná, že se svět vzdaluje Bohu: relativismus, ztráta úcty k životu, rozpady rodin, ateismus.
V Akite není předložena nová teologie, ale radikální připomenutí evangelia: obrácení je základní podmínkou pro mír.
Jedno z nejvážnějších poselství Akity se týká krize uvnitř samotné Církve:
„Největším útokem bude útok, který přijde zevnitř Církve.“
Nejde o odsouzení Církve, ale o bolest Matky nad selháním jejích dětí – zvláště těch, kteří mají vést (klerus).
Eucharistické zjevy u sestry Agnes (světlo z tabernáklu) symbolicky zdůrazňují:
nutnost ústřední úcty k Eucharistii,
návrat k adoraci,
věrnost nauce a posvátnosti.
Slzící socha ukazuje bolest nad:
profanací svátostí,
rozdělením v Církvi,
odpadnutím od víry.
Panna Maria: „Růženec je zbraní proti zlu dnešního světa.“
Růženec zde není prezentován jako pouhá pobožnost, ale jako esenciální zbraň, která:
formuje člověka v evangeliu,
sjednocuje s Kristem skrze Mariin pohled,
chrání před duchovní temnotou.
Je to výraz mariánské spirituality v linii Fatimy: „Můj Neposkvrněný Srdce bude tvým útočištěm.“
Třetí poselství hovoří o očistné zkoušce:
„Oheň spadne z nebe…“ – symbol duchovní a morální destrukce (není nutně chápáno jako fyzický meteorit).
Zkouška je podmíněná: závisí na tom, zda lidstvo odpoví pokáním.
Vyjadřuje biblický princip: Bůh trestá pouze tak, že nechá člověka zakusit důsledky jeho hříchů.
Varování je výrazem Boží milosrdné prevence, ne hrozby.
Je to výzva k osobní svatosti a odpovědnosti.
Socha Panny Marie v Akitě slzela 101krát, někdy krví a potem.
Slzy jsou univerzálním symbolem:
hluboké empatie,
varování,
mateřské lítosti nad ztracenými dětmi.
101 není náhodné číslo – někteří teologové jej vykládají jako:
100 – plnost světové bolesti
1 – Kristus jako Jediný Spasitel, jediná odpověď
Krev z rány v dlani sochy odpovídá podobné ráně sestry Agnes.
Symbolika:
účast věřících na Kristově utrpení,
výzva k obětování vlastních bolesti za spásu světa.
Na rozdíl od některých zjevení Akita:
nepřináší nové nauky,
neopírá se o spektakulární jevy,
v jádru pouze hluboce potvrzuje Písmo a tradici.
Žádné jiné moderní uznané zjevení tak jasně:
nevaruje před vnitřní krizí Církve,
nezdůrazňuje útok na kněze,
neukazuje bolest Matky z rozdělení věřících.
Japonsko má jen malou křesťanskou komunitu. To podtrhuje univerzalitu poselství:
Maria přichází, kde je ticho, čistota a modlitba.
Zjevení není určeno „jednomu národu“, ale celému lidstvu v sekularizované době.
Pokání – klíč k odvrácení duchovních katastrof.
Věrnost Eucharistii – návrat k posvátnosti a tiché adoraci.
Modlitba růžence – nejúčinnější duchovní obrana.
Zkouška Církve – očištění, které povede k její obnově.
Materiální úkazy (slzy, krev) – vizuální vyjádření bolesti Matky.
Naděje – po očistě přijde duchovní obnova.
Ne jen pro katolíky – ale pro:
každého, kdo vnímá duchovní prázdnotu současného světa,
lidi, kteří trpí krizí víry,
ty, kdo prosí o vedení v modlitbě,
kohokoli, kdo chce chápat znamení doby.
Duchovní význam zjevení Panny Marie v Akite je hluboký a má několik vrstev, které se vztahují k osobní víře, modlitbě, pokání, morálce a eschatologickým tématům (tj. tématům posledních věcí, jako je konec světa a Boží soud). Panna Marie v Akite se prostřednictvím svého zjevení dotýkala nejen individuálních životů věřících, ale i širšího kontextu světa, jeho budoucnosti a jeho vztahu k Bohu. Zde je podrobný pohled na hlavní duchovní aspekty zjevení:
Pokání je jedním z hlavních témat, která Panna Marie v Akite zdůraznila. Podobně jako v jiných mariánských zjeveních, i v Akite se zjevení soustředila na varování, že lidstvo je v krizi a potřebuje se obrátit k Bohu, aby předešlo zkáze. Pokání zde znamená nejen vnitřní lítost nad hříchy, ale i změnu života, která zahrnuje odpovědnost, moralitu, spravedlnost a obnovu vztahů s Bohem i s druhými lidmi.
Panna Marie v Akite promlouvá o tom, že pokud lidé neudělají pokání a neobrátí se k Bohu, hrozí nebezpečí nejen osobního, ale i globálního charakteru. Tento apel je podobný poselství zjevení v Lurdech, Fatimě nebo La Salette, kde se Panna Maria objevovala s výzvami k modlitbě a pokání v kontextu hříchu a blížícího se Božího soudu.
Další silné poselství, které Panna Marie v Akite předala, bylo důraz na modlitbu, zejména na modlitbu růžence. Zjevení upozorňovala na moc modlitby, která je nejen prostředkem osobní duchovní obnovy, ale i ochranou proti zlu ve světě. Modlitba růžence je považována za jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak bojovat proti pokušení, hříchu a nástrahám, které přináší moderní svět.
Růženec je zde nejen modlitbou na ochranu před zlem, ale i způsobem, jakým může člověk prožívat hlubší vztah s Bohem prostřednictvím kontemplace nad tajemstvími Ježíšova života a jeho matky, Panny Marie. V souvislosti s tím Panna Maria vyzývala věřící, aby růženec nejen recitovali, ale také aby jej prožívali s hlubokým záměrem a vírou.
Zjevení v Akite obsahovala také eschatologické prvky. Panna Maria varovala před katastrofami, které mohou nastat, pokud lidstvo nezmění svůj směr. Bylo zde zmíněno nejen nebezpečí přírodních katastrof a válek, ale i přísná Boží spravedlnost, která přijde jako odpověď na hříchy lidstva.
Tento apel k „konečnému soudu“ a spravedlnosti Boží je připomínkou, že Boží milosrdenství není nekonečné a že každý bude jednou muset sklízet, co zasel. I v tomto kontextu však Panna Maria neustále vyzývá k naději – Boží milosrdenství je stále přítomné, a to pro ty, kteří se obrátí a vykonají pokání.
Tato varování mají hluboký duchovní význam, protože připomínají věřícím, že historie světa není uzavřená a že její konec bude znamenat střet mezi zlem a dobrem, mezi neupřímností a vírou, mezi hříchem a pokáním. Církevní teologie často říká, že každý člověk bude souzen za své činy a rozhodnutí v tomto životě, a zjevení v Akite tuto pravdu připomínají.
V zjevení v Akite, jak je to často v mariánských zjeveních, Panna Marie vystupuje jako prostřednice mezi Bohem a lidmi. Panna Maria je považována za tu, která si v srdci uchovává Boží slovo a zprostředkovává jeho poselství světu. V Akite je ona jakoby poslem Božím varováním a zároveň i „ochránkyní“ těch, kteří se jí svěřují.
Panna Maria z Akity také zdůrazňuje, že k modlitbě, pokání a životu ve víře je nutné přistupovat s opravdovostí a oddaností. Sama Matka Boží, jako ta, která vždy směřovala k Bohu a byla plně oddaná jeho vůli, je příkladem a ochránkyní těch, kdo se snaží žít podle těchto duchovních principů.
Zjevení Panny Marie v Akite mělo také jasný apel k obnově církve samotné. Panna Marie v Akite vyzývala k vnitřní obnově a zjednání pořádku v katolickém společenství. Církevní život měl být obnoven v modlitbě a obětavosti, ale zároveň také v poslušnosti vůči Božím přikázáním a v odpovědnosti za duchovní život každého věřícího.
Zjevení v Akite jsou proto i výzvou pro všechny, kteří se podílejí na životě církve – pro kněze, řeholníky i laiky – aby si opětovně prozkoumali svou víru a vztah k Bohu, a to v kontextu moderního světa, který čelí mnohým duchovním a morálním krizím.
I přes varování a výzvy k pokání byla zjevení v Akite naplněna nadějí. Panna Maria v těchto zjeveních věřícím neustále připomínala, že i když přijdou těžké časy, Bůh je vždy s těmi, kteří se k němu obrátí s pokorným srdcem. Právě modlitba růžence a život podle Božích přikázání je v tomto kontextu ochranným štítem před zlem.
Panna Maria v Akite tak nepředstavuje pouze strážkyni světa před hříchem a nepravostmi, ale i naději pro každého jednotlivce, že skrze pokání a modlitbu mohou nalézt útočiště v Božím milosrdenství.
Zjevení Panny Marie v Akite představují komplexní duchovní poselství, které se soustředí na pokání, modlitbu, Boží spravedlnost a milosrdenství, a na osobní i církevní obnovu. Jsou výzvou k návratu k Bohu v časech krize, a zároveň připomínkou, že Panna Maria je ochránkyní těch, kdo se k ní obracejí s vírou a oddaností. Duchovní význam těchto zjevení je hluboký a nadčasový – volá po duchovní obraně proti zlu a vzkříšení skutečné víry v každodenním životě.
Teologická interpretace zjevení Panny Marie v Akitě (1973–1981), které katolická církev hodnotí s mimořádnou opatrností, ale místně bylo uznáno jako hodné víry.
Zjevení v Akitě proběhla u řeholní sestry Agnes Sasagawové, v malém řádu Služebnic Eucharistie. Ústřední roli zde hraje dřevěná socha Panny Marie, která podle svědectví plakala 101×, krvácela a potila se.
V roce 1984 biskup John Shojiro Ito prohlásil události za „hodné víry“ na úrovni diecéze. Vatikán se oficiálně nepostavil proti, ale nevydal univerzální schválení.
Zjevení zdůrazňuje tři klasické mariologické linie:
Panna Maria jako Matka Církve, která bdí nad věřícími v časech zmatků.
Maria spolutrpící s Kristem – pláč a krev na soše symbolizují účast na Kristově vykupitelském utrpení.
Maria jako prostřednice přímluvy – výzvy k modlitbě růžence a oběti navazují na Fatimu, Lurdy i La Salettu.
Teologové často upozorňují, že Akita nenabízí novou nauku, ale vykládá tradiční prvky mariánské spirituality skrze japonský kontext.
Panna Maria podle svědectví mluvila o:
růstu hříchu,
laxnosti věřících,
nutnosti modlitby a oběti.
Teologická interpretace:
→ Jedná se o klasické prorocké napomenutí známé z dějin církve. V jádru nejde o předpověď katastrof, ale o pozvání ke konverzi, které je součástí evangelia.
Jedno z nejcitovanějších poselství mluví o „rozkolu v Církvi“.
Interpretace:
Nejde o predikci konkrétní instituční krize, ale o připomenutí toho, co učí Písmo (např. Mt 24, 1 Tim 4): v dějinách církve jsou období napětí, herezí a vnitřních rozporů. Teologové to tedy chápou jako duchovní varování, nikoli jako vlastní apokalyptickou předpověď.
Některé výroky hovoří o „trestu“, který by mohl přijít, pokud se lidstvo neobrátí.
Teologická interpretace:
Církev chápe „trest“ spíše jako následek lidského hříchu, nikoli jako božský hněv v lidském smyslu.
Poselství zapadá do biblické logiky: hřích vede ke zkáze, zatímco obrácení vede k uzdravení.
Akita se tedy často interpretuje morálně a eschatologicky, ne nutně jako konkrétní proroctví.
Tato znamení jsou nejvýraznější částí Akitických událostí.
Teologická interpretace:
V biblické a liturgické tradici je pláč obrazem:
soucitu nad hříchem lidstva,
bolesti Matky nad utrpením jejích dětí,
zármutku nad odpadnutím od víry.
To odkazuje na Kristovo utrpení, které Maria duchovně sdílí.
Někteří teologové v tom vidí hlubokou eucharistickou symboliku – socha stála ve společenství, které kladlo mimořádný důraz na adoraci Nejsvětější svátosti.
Zjevení v Akitě má tón podobný Fatimě – není to nová eschatologie, ale biblické připomenutí:
Boží trpělivost není nekonečná (2 Petr 3).
Modlitba může změnit běh dějin (Gn 18, Jona).
Utrpení Církve je součástí jejího očišťování.
Teologie církevních dějin zde vidí tzv.
„prorockou aktualizaci“ – výzvu vhodnou pro konkrétní dobu, nikoli dogmatickou výpověď.
Diecézní schválení: ano (biskup Ito, 1984).
Vatikán: žádné oficiální univerzální uznání, ale ani odsouzení.
Kardinál Ratzinger (pozdější Benedikt XVI.) podle některých zpráv soukromě považoval Akitu za hodnou pozornosti, zvláště v souvislosti s Fatimou – nicméně nejde o veřejný dokument.
Teologicky tedy:
Akita není dogma ani povinná víra, ale schválená soukromá zbožnost s duchovním poselstvím, které je slučitelné s učením Církve.
Nejde o novou nauku, ale o důraz na pokání, růženec, eucharistii a jednotu Církve.
Zjevení má prorocký charakter, ale ne doslovně apokalyptický.
Marie je prezentována jako Matka trpící s lidstvem, nikoli jako nositelka strachu.
Ústřední myšlenkou je obrácení a mariánská přímluva, ne katastrofa.
Slzy sochy jsou symbolickým znamením soucitu a varování, které odkazuje na biblické motivy.
Pokud chcete, mohu doplnit:
systematickou teologii Akitických poselství,
srovnání s Fatimou,
kritické hodnocení z hlediska církevní obezřetnosti,
nebo historický průběh zjevení krok za krokem.
Chronologii všech hlavních událostí zjevení Panny Marie v Akite (1973–1981)
(Následuje úplná rekonstrukce událostí podle oficiálních církevních dokumentů a výpovědí s. Agnes.)
1969 – Sestra Agnes Katsuko Sasagawa vstupuje do kláštera Služebnic Eucharistie v Akitě.
Trpí téměř úplnou hluchotou, která se později stane klíčovým znamením.
1973 (jaro) – Začínají první mystické jevy:
Sestra Agnes vidí anděla strážného, který ji duchovně připravuje k poselství.
Sestra Agnes zaznamenává, že z Eucharistie vychází nadpřirozené světlo. Tento jev se opakuje po tři dny.
Na levé ruce sestry Agnes se objevuje bolestivá křížová rána ve tvaru kříže.
Později se stejná rána objeví i na soše Panny Marie.
Rána na ruce začíná krvácet – svědectví dá i kněz a sestry.
V kapli kláštera promluví k sestře Agnes hlas z sochy Panny Marie:
Výzva k modlitbě za kněze.
Výzva k sebeobětování a utrpení za obrácení lidí.
Poselství o:
hříších lidstva
nutnosti oběti za spásu světa
duchovním nebezpečí pro Církev
přesném důrazu na modlitbu růžence
Nejsilnější poselství Akity.
Maria varuje před:
hrozící očistnou zkouškou lidstva,
útokem na Církev „zevnitř“,
ztrátou víry.
Důraz: jediná cesta k záchraně je
„modlitba růžence, pokání a důvěra v Neposkvrněné Srdce“.
Socha Panny Marie začíná vykazovat první známky vlhkosti, která připomíná pot.
Kněží a sestry zpřísňují duchovní život.
4. ledna 1975 – první zaznamenané slzy na soše.
Socha pláče opakovaně, někdy před svědky, kněží, doktory i policisty.
Březen 1975 – slzy začínají téct stále častěji, někdy i v krvi.
Ze sochy je odebírán materiál k vědeckým testům – potvrzena lidská krev, slzy a pot.
Slzící jevy nyní častější, již desítky případů.
Sestra Agnes zažívá další nadpřirozené světlo v kapli.
Socha pláče naposledy.
101 se stává symbolickým číslem (teologicky: plnost + jednota v Kristu).
října 1982 – sestra Agnes zvláštním zásahem plně slyší.
Lékař potvrzuje nevysvětlitelné uzdravení.
Panna Maria kdysi slíbila toto uzdravení.
22. dubna 1984 – biskup John Shojiro Ito vydává prohlášení:
potvrzuje „nadpřirozený charakter událostí v Akitě“
povoluje veřejnou úctu „Panně Marii v Akitě“
Japonské episkopát toto uznání respektuje.
Kardinál Ratzinger (budoucí Benedikt XVI.) potvrzuje, že poselství je v souladu s katolickou vírou.
Není vydáno formální celosvětové schválení (jako u Fatimy), ale místní biskupská aprobace je plně respektována.
Rok Událost
1969 Sestra Agnes vstupuje do kláštera
6–12/1973 Světla z Eucharistie, stigmata na ruce
1. 7. 1973 1. zjevení
3. 8. 1973 2. zjevení
13. 10. 1973 3. zjevení
1975–1981 101 slzení sochy
1981 Poslední (101.) slzení
1982 Zázračné uzdravení hluchoty
1984 Diecézní uznání nadpřirozenosti
1988 Schválení Kongregací pro nauku víry
Výklad čísla 101, které je v Akitě jedním z nejzáhadnějších symbolů. Jde o 101 slzení sochy Panny Marie, zaznamenaných mezi lety 1975–1981.
Neexistuje jedno závazné církevní vysvětlení, ale existuje několik teologicky konzistentních interpretací, které se vzájemně doplňují. Vysvětlím je do hloubky, abyste viděl celou šíři významů.
V Bibli i tradici se běžně objevují symbolické počty: 3, 7, 40, 70, 153…
Číslo 101 je naproti tomu velmi netypické. Proto vzbuzuje pozornost: nejde o „kulaté“ číslo, ale přesto působí, jako by mělo skrytý význam.
Z teologického a biblického pohledu se obvykle rozlišují čtyři hlavní roviny výkladu tohoto čísla.
(mystický výklad)
Toto je jeden z nejtěžších, ale duchovně nejhlubších výkladů.
1 = Bůh, jediný, absolutní.
0 = nicota, pád, hřích, ztráta, odloučení.
1 = Bůh, který znovu povolává, odpouští, obnovuje.
Tato struktura čísla 1–0–1 může symbolizovat:
odluku lidstva od Boha,
propast hříchu,
a Boží návrat a nabídku spásy.
Duchovní myšlenka:
Člověk se propadl do prázdnoty (0), ale Bůh (1) stojí na začátku i na konci – je počátek i cíl.
Zjevení Akity zdůrazňují právě tuto dynamiku:
svět se vzdálil Bohu,
ale skrze pokání a modlitbu může být znovu přitažen k Němu.
(nejčastější křesťanský výklad)
100 v biblickém symbolickém jazyku často znamená „úplnost“, „celistvost“, „všechny národy“.
1 navíc představuje Jediného Spasitele – Krista.
Číslo 101 je proto čteno jako:
„Celé lidstvo + jediný Kristus, který může svět zachránit.“
V kontextu Akity:
100krát socha pláče nad utrpením lidí
1krát Panna Maria ukazuje na Krista jako „jedinou cestu“.
Duchovní poselství:
Bez Krista svět zůstane jen součtem svého utrpení (100).
S Kristem je mu dáno vykoupení (101).
(výklad podle biblické numerologie a symboliky slz)
Tento výklad zdůrazňuje, že 101 znamená završení určitého období:
Nejde o náhodné číslo – slzení končí právě u 101.
101 tedy označuje účelově uzavřený cyklus bolesti, který Panna Maria zjevuje.
Po 101. slze už nenásleduje další, což se často chápe jako:
vyjádření, že „poselství je kompletní“,
Maria řekla a ukázala vše, co bylo třeba.
Když něco v Bibli končí konkrétním číslem, znamená to obvykle:
„Tato fáze Božího působení byla dovršena.“
(biblicko-symbolický výklad)
Čísla 153 a 101 mají podobnou funkci:
nejde o oblé, ale konkrétní a zvláštní číslo,
zdůrazňuje reálnost Božího zásahu,
slouží jako „pečeť“ autenticity události.
153 ryb = potvrzení reálnosti zmrtvýchvstalého Krista
101 slz = potvrzení reálnosti bolestného poselství Panny Marie
Tedy 101 může být:
„Boží podpis“, který říká: toto není alegorie, toto se skutečně stalo.
Čísla 101 a 111 se v mystické tradici chápou jako zrcadlová:
1 – 0 – 1 → první a poslední číslo jsou stejná.
Symbolizuje:
Boží stálost tváří v tvář lidské nestálosti (0),
věrnost Boha navzdory nevěrnosti člověka,
Mariinu mateřskou stálost mezi dvěma epochami:
před krizí (1),
během krize (0),
po očistě (1).
Je to velmi silný obraz „mostu“:
Panna Maria stojí jako most mezi dvěma „jedničkami“ – mezi Božím plánem na začátku a na konci.
V japonštině může být číslo 101 čteno jako „hyaku to ichi“ (sto a jeden).
To nese konotace:
„přesáhnout normální hranici“,
„jít za obvyklý počet“,
„dokonalost plus něco navíc“.
V duchovní interpretaci:
Mariina láska a bolest šly za hranici toho, co je lidsky pochopitelné.
V Ježíšově podobenství (Lk 15) má pastýř 100 ovcí a jedna se ztratí.
101 slzí lze číst jako:
100 slzí za všechny lidi,
1 zvláštní slza za „ztraceného člověka“,
Mariina bolest za ty, kteří odmítají Boží milosrdenství.
Když spojíme všechny výklady, dostaneme velmi kompaktní význam:
Ať už použijeme kterýkoli z výkladů, všechny souhlasí v jednom:
V Akitě Maria pláče pro celý svět a zároveň vede každého jednotlivce zpět ke Kristu.
Komentář ke třem poselstvím Panny Marie v Akitě – větu po větě,
Text poselství je převzat z oficiálního diecézního překladu a následně rozebrán.
(Panna Maria mluví k sestře Agnes v kapli. Poselství se soustředí na osobní svatost, Eucharistii a modlitbu.)
Základ: osobní svatost, modlitba, utrpení jako účast na Kristově lásce.
Hlavní motiv: duchovní obrana kněžství.
Maria nastavuje tón celému zjevení: tiché, mateřské, ale vážné.
(Druhý projev je jasný, varovný, prorocký. Týká se hříchů, oběti a budoucí zkoušky Církve.)
Téma: hřích světa, potřeba pokání, duchovní boj.
Maria objasňuje, proč svět trpí – kvůli vzdálení se Bohu.
Poselství je vážné, ale ne fatální – je možné odvrátit zkoušky.
(Nejsilnější a nejprorockější sdělení. Týká se budoucí zkoušky Církve a lidstva.)
jako duchovní požár: ztráta víry, rozklad morálky, války, chaos;
nebo jako obraz konečné očisty.
➡ Maria nepoužívá vědecký jazyk, ale prorocké obrazy.
Bůh neopustí věřící v době zkoušky.
Zjevení nekončí katastrofou, ale příslibem Kristovy přítomnosti.
Jde o jedno z nejpřesnějších moderních mariánských proroctví o vnitřní krizi Církve.
Neohlašuje fyzický konec světa – jen morální, duchovní a církevní zkoušku.
Po očistě přijde obnova skrze malý, věrný zbytek.
Centrem obrany je růženec, pokání, Eucharistie a věrnost učení Církve.
Tři poselství tvoří dokonalou jednotu:
Vše se točí kolem:
➡ Eucharistie,
➡ kněžství,
➡ růžence,
➡ věrnosti v krizi.
Porovnání Akity a Fatimy, včetně jasně formulovaných paralel, které tradiční komentátoři, teologové i církevní autoři nejčastěji uvádějí.
Akita (1973) Maria se představuje jako „Matka, která tolik miluje své děti“, prosící o modlitbu a pokání.
Fatima (1917) Maria se představuje jako „Panna Maria Růžencová“, žádající modlitbu, zejména růženec, a pokání.
Paralela: V obou případech vystupuje Maria především jako prostřednice milosti a Matka varující před hříchem světa.
Akita: „Modlete se růženec za odpuštění hříchů.“
Fatima: „Modlete se denně růženec za mír ve světě.“
→ Přímá paralela: Růženec je v obou zjeveních prezentován jako hlavní prostředek k odvrácení soudů.
Akita: Maria říká, že utrpení duší spravedlivých „zachrání mnoho duší“.
Fatima: Anděl i Panna Maria opakují „přinášejte oběti za hříšníky“.
→ Parallela: Osobní oběť = prostředek spásy cizích duší.
Akita: „Oheň spadne z nebe… velká část lidstva zahyne.“
Fatima (2. část tajemství): „Bůh potrestá svět válkou, hladem, pronásledováním…“
Fatima (vize pekla): ukazuje realitu zatracení.
→ Parallela: Obě zjevení obsahují velmi vážná varování, podmíněná lidským pokáním.
Akita: výslovně „oheň spadne z nebe“.
Fatima (sestra Lucie později): mluví o „trestu ohněm“, který může zasáhnout svět, pokud nepřijmeme pokání.
→ Parallela: motiv ohnivého trestu z nebe je mimořádně vzácný a přesahuje běžná mariánská zjevení.
Akita: „Budete vidět biskupy proti biskupům a kněze proti kněžím.“
Fatima (třetí tajemství – vize): „biskup v bílém“ vidí zničenou Církev, mučednictví duchovenstva.
Fatima (slova sestry Lucie 1957): mluví o „ďábelském útoku především na kněze a zasvěcené“.
→ Parallela: obě zjevení předpovídají vnitřní krizi a rozdělení v katolické Církvi.
Akita: sestra Agnes dostává stigmata z rukou anděla, slova o úctě k Eucharistii.
Fatima: anděl učí děti adoraci a dává jim Eucharistii se slovy „odčiňujte jejich hříchy“.
→ Parallela: zdůraznění Eucharistické reparace.
Akita: výslovná výzva k „modlitbě za kněze“ a „modlitbě za odpuštění hříchů“.
Fatima: „Obětujte se za hříšníky…“ a Mariina žádost o pět prvních sobot jako akt reparace.
→ Parallela: úkon odčinění je centrálním motivem obou poselství.
Obě zjevení říkají: trest přijde pouze tehdy, pokud lidstvo NEučiní pokání.
Obě zjevení končí ujištěním, že modlitba a oběť mohou trest zmírnit.
Fatima: zaslíbení „Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí“.
Akita: není vysloveno explicitně, ale struktura poselství (modlitba, pokání, reparační oběť) odpovídá duchovnímu rámce Neposkvrněného Srdce.
Růženec jako hlavní nástroj spásy světa
Nutnost pokání a obětí za hříšníky
Těžký trest, který může být odvrácen
Motiv ohnivého trestu „z nebe“
Krize uvnitř Církve (kněží proti kněžím)
Důraz na Eucharistickou úctu a reparaci
Upozornění na morální zkaženost světa
Reparační modlitby jako součást záchrany lidstva
Mariina trpící role – Matka zachraňující své děti
Zjevení potvrzené mimořádnými znameními
Fatima: sluneční zázrak
Akita: krvácení, slzení a potění dřevěné sochy, 101 slz
Fatima: kosmický „tanec slunce“.
Akita: hmotný zázrak – slzy, krev a pot dřevěné sochy Marie.
Fatima: tři děti – pastýřci.
Akita: řeholní sestra, hluchá, později uzdravená.
V Akite jsou varování drastičtější a konkrétnější („oheň spadne z nebe“).
Ve Fatimě je velká část varování symbolická (zejména 3. tajemství).
Kontext zjevení – Akita (Japonsko, zjevení Panny Marie v roce 1973) a Fatima (Portugalsko, 1917) – a paralely mezi třemi poselstvími Akity a třemi tajemstvími Fatimy.
Místo: Klášter sv. Františka v Akitě, Japonsko
Datum: 1973
Hlavní postava: Sestra Agnes Sasagawa
Formy zjevení: Panna Maria mluvila s vizionářkou a sestra dostávala také proroctví skrze zázračné jevy (např. krvavé sochy)
Hlavní témata: Hřích, trest Boží, nutnost obrácení, modlitba, víra, varování před budoucími katastrofami
Místo: Fátima, Portugalsko
Datum: 13. května – 13. října 1917
Hlavní postavy: Tři děti – Lucia, Francisco a Jacinta
Hlavní témata: Modlitba růžence, obrácení, předpovědi budoucnosti, konec války, pronásledování církve, papežské nebezpečí
Podle dokumentů, především písma sestry Agnes a biskupských zpráv, jsou hlavní poselství Akity shrnutelná následovně:
Varování před hříchem a Božím trestem
Hřích je příčinou utrpení lidstva.
Pokud lidé nebudou poslouchat Boží přikázání, Bůh dopustí tresty – nemoc, válku, přírodní katastrofy.
Výzva k modlitbě a obrácení
Modlitba (zejména růženec) je mocná zbraň proti hříchu a zlu.
Sestra Agnes měla instrukce o každodenní modlitbě, pokání a oběti.
Proroctví o budoucích katastrofách a pronásledování církve
Akita obsahuje velmi konkrétní obrazy (např. socha Panny Marie pláče krev, příchod nemocí a utrpení).
Výzva k duchovní bdělosti a zachování víry.
Tajemství Fatimy jsou tradičně interpretována takto:
První tajemství – vidění pekla
Děti viděly duše v pekle.
Výzva k modlitbě a pokání, aby lidé byli spaseni.
Druhé tajemství – konec první světové války, výzva k obrácení, hrozba druhé války
Panna Maria vyzývá ke konverzi a modlitbě růžence za mír.
Varuje před budoucí válkou, pokud lidé neposlechnou.
Obsahuje prorocký výjev Ruska, které se rozšíří jako zdroj neštěstí (později spojováno s komunismem).
Třetí tajemství – pronásledování církve, mučednictví, papež v nebezpečí
Popisuje vidění mučedníků, včetně útoku na papeže.
Varuje před utrpením církve a víry.
Hřích a jeho následky
Akita Varování před hříchem a Božím trestem
Fatima Vidění pekla, hřích lidstva
Paralela Obě zjevení zdůrazňují důsledky hříchu a nutnost obrácení
Modlitba a obrácení
Akita Modlitba růžence, pokání
FatimaModlitba růžence, konverze, pokání
Paralela Důraz na duchovní obranu a konverzi lidstva
Budoucí katastrofy / války
Akita Proroctví nemocí, přírodních katastrof, pronásledování
Fatima Druhá světová válka, šíření zla (Rusko), pronásledování
Paralela Varování před historickými a duchovními hrozbami
Pronásledování církve / utrpení
Akita Hrozba pro věřící, socha pláče, varování církvi
Fatima Mučednictví, útok na papeže
Paralela Obě zjevení upozorňují na utrpení věřících a ohrožení církve
Papež a vedení církve
Akita Nepřímo – volání k poslušnosti církvi
Fatima Papež v nebezpečí
Paralela Přímá a nepřímá výstraha pro vedení církve
První poselství Akity ↔ první tajemství Fatimy – důsledky hříchu a nutnost obrácení.
Druhé poselství Akity ↔ druhé tajemství Fatimy – výzva k modlitbě a prevence katastrof, konkrétní historické hrozby.
Třetí poselství Akity ↔ třetí tajemství Fatimy – pronásledování církve a varování pro věřící, utrpení a zkoušky víry.
Tedy existuje jasná struktura paralel, která ukazuje, že obě zjevení se zaměřují na stejné základní body: hřích, modlitba a obrácení, a nakonec utrpení církve a věřících.
Paralelní rozbor tří poselství Akity a tří tajemství Fatimy, krok po kroku, s konkrétními detaily.
Hlavní obsah
Akita Varování před hříchem a Božím trestem. Sestra Agnes byla svědkem krvavého pláče sochy Panny Marie a slyšela, že hřích vede k utrpení.
Fatima Vidění pekla, kde duše hříšníků trpí. Děti byly varovány, že mnoho lidí jde do pekla kvůli hříchu.
Paralela Obě zjevení zdůrazňují důsledky hříchu, nutnost obrácení a pokání.
Výzva k obrácení
Akita Panna Maria prosí o modlitbu, pokání a časté přijímání svátostí, aby se zabránilo trestu.
Fatima Děti jsou vyzvány k modlitbě a pokání za hříšníky, aby se zachránily duše.
Paralela Výzva k duchovní změně je centrální.
Formy zjevení
Akita Socha pláče krev, slyšitelné poselství „pokání, pokání, pokání“.
Fatima Vidění hrůz pekla, vizuální zážitek strašného utrpení.
Paralela Obě zjevení využívají šokující obrazy k zdůraznění vážnosti hříchu.
Dopad na věřící
Akita Připomenutí vážnosti hříchu a nutnosti modlitby.
Fatima Připomenutí vážnosti hříchu a potřeby pokání.
Paralela Jasná spirituální paralela – varování skrze vizuální a emocionální zážitek.
Shrnutí:
První poselství Akity a první tajemství Fatimy zdůrazňují hřích a jeho následky, a to jak na osobní, tak na společenské úrovni. Obě zjevení používají silné vizuální a emocionální prostředky, aby přiměla lidi k obrácení.
Varování před katastrofami
Akita Panna Maria sděluje, že pokud lidstvo nepřijme pokání, dopustí Bůh tresty: nemoci, hladomory, přírodní katastrofy.
Fatima Panna Maria varuje před druhou světovou válkou, šířením komunismu z Ruska a obecně katastrofami způsobenými hříchem lidstva.
Paralela Obě zjevení obsahují historická a globální varování.
Výzva k modlitbě a oběti
Akita Důraz na růženec a oběť – obrana proti zlu.
Fatima Důraz na růženec a oběť pro mír světa.
Paralela Růženec je spirituální nástroj proti katastrofám.
Konkrétní proroctví
Akita Sestra Agnes slyší, že svět čekají nemoci a přírodní katastrofy.
Fatima Děti vidí Rusko jako zdroj neštěstí a předvídají války.
Paralela Obě zjevení mají prvky prorocké predikce historických událostí.
Výzva k duchovní bdělosti
Akita Lidé musí být bdělí, jinak hrozí tresty Boží.
Fatima Lidé musí se obrátit a modlit se, jinak přijde válka a pronásledování.
Paralela Spojení duchovní bdělosti s prevencí katastrof je centrální.
Shrnutí:
Druhé poselství Akity a druhé tajemství Fatimy se zabývají globálními nebezpečími. Akita mluví spíše symbolicky (nemoci, katastrofy), Fatima historicky (válečné konflikty, komunismus), ale oba důrazně varují: pokání a modlitba mohou zmírnit následky.
Pronásledování církve
Akita Panna Maria hovoří o zkouškách církve, pronásledování věřících a nutnosti věrnosti víře.
Fatima Děti vidí mučedníky, církev pod útokem, papež v nebezpečí.
Paralela Obě zjevení upozorňují na utrpení církve a věřících.
Výzva k duchovní pevnosti
Akita Sestra Agnes má zachovat víru navzdory hrozbám a zlu ve světě.
Fatima Lucia má předat výzvu k modlitbě a víře i přes pronásledování.
Paralela Důraz na vytrvalost ve víře v době krize.
Zjevení obrazů utrpení
Akita Socha pláče krev, výjevy bolestí lidstva a světa.
Fatima Vidění mučedníků a papeže zasaženého střelou, symbol utrpení církve.
Paralela Obě zjevení používají silné vizuální symboly utrpení a pronásledování.
Důsledek pro věřící
Akita Nutnost obrácení a modlitby, zachování víry.
Fatima Nutnost modlitby, růžence a duchovní bdělosti.
Paralela Obě zdůrazňují osobní angažovanost věřících v modlitbě a víře.
Shrnutí:
Třetí poselství Akity a Fatimy se zaměřují na utrpení církve, pronásledování věřících a hrozby pro papeže. Důležitý je zde apel na pevnou víru, bdělost a modlitbu.
1)
Akita Hřích a Boží trest
Fatima Vidění pekla
Klíčová paralela Důsledky hříchu a potřeba obrácení
2)
Akita Katastrofy a výzva k modlitbě
Fatima Druhá světová válka, Rusko
Klíčová paralela Varování před globálními hrozbami, moc modlitby
3)
Akita Pronásledování církve
Fatima Mučedníci, útok na papeže
Klíčová paralela Utrpení církve, výzva k pevné víře
Sestra Agnes Sasagawa v souvislosti se zjeveními v Akitě, která propojuje její osobní život, duchovní přípravu a klíčové události zjevení:
1920 – Narození Agnes Sasagawa v Japonsku.
Narodila se v tradiční rodině, byla vychována v duchu katolické víry.
Od mládí byla známá svou pokorou, poslušností a láskou k modlitbě.
1940–1973 – Klášterní život a duchovní příprava.
Stala se členkou Řádu svatého Františka.
Život v klášteře ji učil disciplíně, modlitbě, pokání a pokorné službě Bohu, což ji připravilo na zjevení.
V této době byla svědkem a účastnicí duchovních cvičení a každodenního života zaměřeného na víru, což jí umožnilo být otevřenou a citlivou vůči Božím poselstvím.
1973 – Začátek zjevení Panny Marie v Akitě.
Sestra Agnes byla svědkem, jak socha Panny Marie pláče krev.
Začala slyšet přímá slova Panny Marie: varování před hříchem, výzvy k modlitbě, pokání a růženci.
Byla informována o budoucích katastrofách a duchovních zkouškách lidstva, včetně pronásledování církve.
1973–1981 – Intenzivní období zjevení.
Agnes pravidelně přijímala a zapisovala sdělení.
Prožívala těžké psychické a fyzické nároky, protože byla jedinou svědkyní zázraků a vizí.
Zjevení byla strukturována podobně jako fatimská: nejprve hřích a jeho důsledky, potom hrozby světa a katastrofy, nakonec utrpení církve a pronásledování.
1981–1984 – Dokumentace a rozpoznání poselství.
Agnes byla podporována církevními autoritami, aby své zkušenosti zaznamenala.
Biskupská autorita uznala, že zjevení mají duchovní hodnotu a mohou být veřejně doporučena věřícím.
1984–1990 a dále – Pokračující svědectví a duchovní vliv.
Agnes se stala hlavní nositelkou poselství Akity.
Její život ukazuje, že autentická duchovní zkušenost vyžaduje pokoru, vytrvalost a duchovní bdělost, a že přenos Božího poselství je vždy spojen s osobní zkouškou víry.
Život sestry Agnes Sasagawa je úzce propojen s poselstvími Akity. Její klášterní život a duchovní disciplína jí umožnily přijmout zjevení a být spolehlivým kanálem Božího poselství. Zjevení ji prověřovala psychicky i duchovně – musela snášet skepsi, utrpení i intenzivní zážitky – což ukazuje, že Boží poselství jsou vždy propojena s osobní zkušeností a zkouškou víry.
Život sestry Agnes Sasagawa a její roli ve zjeveních v Akitě, abychom pochopili, jak osobní příběh jejího života souvisí s poselstvími, která dostala.
Jméno: Agnes Sasagawa
Datum narození: 10. dubna 1920
Místo narození: Japonsko
Řád: Sestra v Řádu svatého Františka (mniška)
Životní kontext: Agnes žila v klášterní komunitě v Akitě, oddaná modlitbě, duchovnímu životu a službě Bohu. Byla považována za pokornou, disciplinovanou a hluboce věřící ženu.
Před zjeveními byla její víra velmi tradiční a klášterní život jí poskytoval stabilní duchovní základ. Tento život jí umožnil být vnímavou a otevřenou k nadpřirozeným zkušenostem, které byly extrémně intenzivní a psychicky náročné.
Zjevení začala v roce 1973, kdy Agnes měla 53 let. Dlouhodobě zaznamenávala:
Zázračné jevy sochy Panny Marie
Socha v klášteře začala plakat krev, což bylo velmi traumatizující a zároveň zázračné.
Tato událost byla fyzicky i psychicky náročná, protože krev vycházela z očí sochy a Agnes byla jedinou svědkyní.
Slovní poselství Panny Marie
Sestra Agnes slyšela přímá varování: lidstvo je zapleteno do hříchu, pokud nebude následovat Boha, čekají jej tresty ve formě nemocí, katastrof a duchovních zkoušek.
Panna Maria ji vyzývala k modlitbě, pokání a růženci jako prostředku ochrany světa.
Proroctví o budoucích událostech
Agnes dostávala konkrétní vize budoucích katastrof a duchovního pronásledování.
Tato proroctví měla strukturu, která se podobala fatimským tajemstvím: nejprve varování před hříchem, pak hrozby světa, nakonec pronásledování církve.
Agnes se musela vyrovnat s psychickým a fyzickým tlakem zjevení.
Někteří členové církve byli skeptičtí, takže musela vytrvat v pokorné poslušnosti a trpělivosti, aniž by měla okamžité potvrzení od autorit.
Přesto zůstala neochvějná ve víře a poslušnosti, zapisovala své zkušenosti a modlitby, čímž se stala hlavním svědkem zjevení.
Agnes se stala živou prostřednicí Božího poselství pro celý svět.
Její osobní život – klášterní disciplína, modlitba, pokora a víra – jí umožnil být důvěryhodným kanálem pro sdělení Panny Marie.
Díky její odhodlanosti byly poselství Akity uznána biskupskou autoritou a stala se součástí moderního katolického duchovního dědictví, podobně jako Fatima.
Duchovní připravenost: Klášterní život ji učil modlitbě a pokání, což bylo klíčové pro přijímání poselství.
Osobní pokora a poslušnost: Pomohly jí zvládnout těžké vizionářské zkušenosti a zachovat svědectví autentické a trvalé.
Odvaha a vytrvalost: Musela čelit skepticismu i fyzickému utrpení, což podtrhuje, že zjevení nejsou jen vizuální či slovní zážitky, ale i životní zkouškou víry.
Kanál Božího poselství: Její život ukazuje, že poselství Akity byla předávána živou, oddanou osobou, což dává důraz na autentickou lidskou účast v duchovních zjeveních.
V horské samotě Yuzawadai, patřící k městu Akita u západního pobřeží japonského ostrova Honšú, žije sestra Agnes Katsuko Sasagawa. Když jí bylo devatenáct roků, po špatně vykonané operaci slepého střeva jí ochrnul nervový systém. Šestnáct roků byla odsouzena k nehybnosti, převáželi ji z nemocnice do nemocnice, podstoupila mnoho operací. Na jedné klinice se seznámila s ošetřující sestrou, dobrou katoličkou, která jí dala základy víry. Díky této sestře se její zdravotní stav postupně zlepšil.
Potom se začlenila do společenství Sester Panny Marie v Nagasaki. Po čtyřech měsících však opět upadla do kritického stavu a 10 dní ležela v bezvědomí. Její stav považovali za beznadějný. Přesto se však uzdravila, a to po působení vody z Lurd, kterou jí posílaly sestry z Nagasaki.
V r. 1969 se rozhodla vstoupit do řádu Služebnic Eucharistie.
V r. 1973 úplně ohluchla. Odešla za sestrami na samotu Yuzawadai. Naučila se číst podle pohybu úst.
V neděli 24. června 1973 při adoraci viděla ze Svátosti oltářní vytrysknout světlo a kolem oltáře se vznášel opar. V něm se objevilo mnoho bytostí podobajících se andělům. Tyto bytosti obklopily oltář a klaněly se před Hostií.
V klášteře byl právě přítomný biskup Johannes S. Ito, a tak se mu sestra se vším svěřila. Následující den měla to stejné vidění. Potom se po její pravici objevil anděl a modlil se s ní.
Dne 5. července 1973 večer při modlitbě v kapli její rukou najednou prošla nesnesitelně ostrá bolest. Když otevřela dlaň, měla na ní ránu, ze které vytékala krev.
Druhý den ráno byla sestra Agnes znovu v kapli. Byla tam instalovaná socha Panny Marie, vysoká jeden metr. Sochu před 10 roky vyřezal místní mistr ze dřeva stromu přivezeného z Izraele.
Sestra Agnes: "Najednou jsem pocítila, jak dřevěná socha ožívá a všimla jsem si, že je zaplavená oslňujícím světlem. Instinktivně jsem se sklonila hluboko k zemi a v té samé chvíli v mých hluchých uších zazněl hlas: "Moje dcero, moje novicko, uposlechla jsi mě, všechno jsi opustila, abys mě následovala. Trpíš svojí hluchotou? Tvoje uši budou uzdraveny, buď si tím jistá. Buď trpělivá... Modlíš se z celého srdce modlitbu Služebnic Eucharistie? Jestli chceš, pomodlíme se ji společně...""
Po skončení modlitby se hlas opět ozval: "Modli se hodně za papeže, biskupy a kněze."
Potom socha opět nabyla svůj obvyklý vzhled, ale ještě toho samého dne se na její pravé ruce objevila stejná rána jako na dlani sestry Agnes - a tato rána také krvácela.
Agnes si brzy uvědomila, že k úkazu dochází pravidelně ve čtvrtek a v pátek. Dne 26. července 1973 si rány prohlédl i biskup Ito. V ten den slyšela Agnes ve svém srdci andělův hlas: "Tvoje bolesti se dnes skončí."
V sobotu na svátek Michaela archanděla si jedna sestra všimla, že se socha leskne jakoby potem. Sestry utíraly pot společně, ale celé tělo jím bylo přes osušování neustále smáčené. Potom si uvědomily, že vata, kterou sochu utíraly, vydává rajskou vůni. Vůně v kapli zůstala po celých 14 dní.
Sestra Agnes: "V sobotu 13. října 1973, ve výroční den posledního zjevení ve Fatimě, socha začala znovu vydávat onu nebeskou vůni. Klekla jsem si, vzala růženec a přežehnala se. Vzápětí od sochy dolehl k mým hluchým uším nevýslovně krásný hlas. "Moje drahá dcero, poslouchej dobře to, co ti chci říci. Uvědomíš o tom svého představeného. Jak jsem ti už řekla, když se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec nechá dopadnout na celé lidstvo velký trest... Jedinou zbraní, která nám zůstane, bude růženec a znamení, ponechané Synem."
(Někteří lidé namítají, že poselství některých zjevení vytvářejí v lidech úzkost a strach. - dřevěná socha královny z Akity - To pramení z nesprávného pochopení zjevení. Panna Maria nás nestraší, ale varuje. Prosí, ale nenařizuje. Nevyhrožuje, ale dává nám poznat cestu. Dělá to s ohledem na naši svobodnou vůli. V jednom ze svých poselství Panna Maria řekla: "Cožpak bych vám toto všechno říkala, kdyby stále ještě nebyla možnost to všechno odvrátit?")
Dne 4. února 1974 se socha rozplakala třikrát lidskými slzami. Tento pláč vidělo 20 osob, i přivolaný biskup Ito. Očité svědky nejvíc zaráželo, že socha měla vzhled živé plačící bytosti. Vědecké analýzy odebrané tekutiny potvrdily, že jde o skutečné lidské slzy.
Sestře Agnes se znovu zjevil anděl a řekl jí: "Nebuďte přece překvapení, když vidíte svatou Pannu plakat. Pláče, protože si přeje obrácení co největšího počtu lidí."
Je zajímavé, že socha během doby změnila výraz tváře. Zjistil to sám výtvarník, který si svůj výtvor přišel prohlédnout.
Biskup Johannes Shoojiroo Ito z Niigaty sám ochutnal slzy ze sochy a ucítil jejich slanou chuť. Zařídil medicínský výzkum na Lékařské fakultě Univerzity v Akitě. Při rozboru krvavých slz z roku 1973 zjistili krevní skupinu - 0 RH-faktor pozitivní.
Na základě vyšetřování dvou komisí biskup Ito roku 1984 nadpřirozenost jevů a poselství v Akitě oficiálně uznal. Také nenašel nic, co by odporovalo víře anebo mravům.
V červnu 1988 kardinál Ratzinger, prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry, prohlásil události a poselství Panny Marie v Akitě za "důvěryhodná a zasluhující si víry". - kaple s adorujícími sestrami -
Dne 30. května 1982 se sestře Agnes definitivně vrátil sluch. A nebylo to jediné uzdravení, ke kterému v Akitě došlo. Kdysi zapadlá horská samota Yuzawadai je dnes slavné poutní místo.
V letech 1975-1976 socha Panny Marie plakala desetkrát. Její pláč se obnovil 26. června 1978 a v nepravidelných intervalech k němu docházelo až do 15.9.1981. Celkově socha plakala 101-krát.
V průběhu let přicházelo stále víc poutníků. Z nich asi 2.000 pláč vidělo. Mezi nimi bylo i několik novinářů, dokonce i pracovníci japonskej televize, kteří pláč nafilmovali a odvysílali do celého Japonska. (Film se později dostal na videokazetě do celého světa.)
Duben 1984 - arcibiskup Johannes Shoojiroo Ito, biskup z Niigaty, Japonsko, po letech rozsáhlého vyšetřování, vyhlásil veřejně, že události z Akity v Japonsku jsou nadpřirozeného původu, a schválil pro celou diecézi úctu k Panně Marii z Akity.
Dne 22. dubna 1984, po osmi letech šetření a po konzultaci se Svatým Stolcem byly zprávy Panny Marie z Akity schváleny diecézním biskupem. V japonské obci Akita socha Madony podle svědectví více než 500 křesťanů i nekřesťanů včetně buddhistického starosty města prolévala krev, pot a slzy. Řádová sestra, Agnes Katsuko Sasagawa, přijala stigmata a obdržela poselství od Panny Marie.
Epicentrum zemětřesení nedaleko místa zjevení P. Marie Japonsko. Epicentrum tragického zemětřesení v Japonsku leží nedaleko místa slavných zjevení P. Marie. Jak připomíná americká katolická agentura Catholic News Agency, mariánská zjevení v Akitě nad Japonským mořem měla být pokračováním Fatimy a mluvila o světu hrozících katastrofách. Vidění sestry Agnes Sasagawy z kongregace sester služebnic eucharistie potvrdil v roce 1984 místní biskup a uctívání Matky Boží z Akity má tedy církevní schválení.
Ke zjevení došlo v roce 1973, přesně v den 56. výročí posledního zjevení ve Fatimě. Řeholnice uslyšela hlas vyzývající k modlitbě za hříšníky, kteří potřebují pokání a obrácení. P. Maria varovala před Božím trestem, pokud se svět neobrátí. Mluvila o katastrofě větší než biblická potopa. ?Oheň spadne z nebe a zničí většinu lidstva, dobré i špatné.? Matka Boží vybízela také k modlitbě za papeže, biskupy a kněze a předvídala rozkol v Církvi: ?Ďáblovo dílo pronikne dokonce i do Církve a postaví kardinály proti kardinálům, biskupy proti biskupům, církev bude plná těch, kdo přijmou kompromisy?. Poselství P. Marie z Akity vybízí ke každodenní modlitbě růžence za Církev a za obrácení. Dva roky po posledním zjevení začala socha P. Marie krvácet a ronit slzy, jev, který byl pozorován naposled v roce 1981.
22. dubna 1984 tehdejší ordinář diecéze Niigata, biskup John Shojiro Ito, po konzultaci se Svatým stolcem oficiálně ohlásil, že zjevení v Akitě mají nadpřirozený charakter a ztotožnil poselství Matky Boží s tím, které předala ve Fatimě. Navzdory blízkosti epicentru byla Akita postižena následky zemětřesení daleko méně než další města severního Japonska.
Epicentrum zemětřesení v Japonsku se nachází poblíž místa zjevení z Akity.
14. března 2011 Niigata, Japonsko (CNA) – Epicentrum zemětřesení, které 11. března způsobilo tsunami, bylo lokalizováno poblíž místa zjevení, kde Panna Maria varovala před celosvětovými pohromami, které mohou postihnout lidstvo.
Japonští církevní představitelé potvrdili, že diecéze Sendai na severu země byla zasažena zemětřesením o síle 8,9 stupňů na Richterově stupnici nejintenzívněji. Toto zemětřesení bylo nejhorší v historii Japonska a způsobilo desetimetrové vlny tsunami.
Ve městě Sendai, vzdáleném méně než 140 km od místa zjevení Naší paní z Akity v městečku Yuzawa, byly potvrzeny stovky mrtvých.
Město Akita, které spolu s mnoha částmi severního Japonska zakusilo požáry a záplavy, je pro katolíky místem úcty.
Během tří zjevení v roce 1973 předpověděla Panna Maria japonské řádové sestře AgnesSasagawa mnohé budoucí události, včetně přírodních pohrom ještě strašnějších než bylo páteční zemětřesení a tsunami.
Domnělá zjevení Panny Marie v Japonsku byla posouzena kardinálem Josephem Ratzingerem v roce 1988. Ten, ještě než byl zvolen papežem Benediktem XVI., v době, kdy byl prefektem Kongregace pro nauku víry, podpořil posudek místního biskupa, že zjevení a poselství jsou pro věřící přijatelná.
Poselství varovala před zmatením v Církvi a pohromami, které mohou postihnout svět. „Jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Bůh Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo,“ řekla Panna Maria sestře Agnes. „Bude to trest větší než (biblická) potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl.“
„Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze ani věřící,“ řekla.
„Dílo ďábla pronikne i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům a biskupy stavět se proti jiným biskupům.“
„Kostely a oltáře budou pustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.“
„Každý den se modlete růženec,“ řekla sestře Agnes. „S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze.“
Dva roky po posledním poselství začala socha Panny Marie v kapli, kde se zjevení udála, ronit slzy a kapky krve. Toto se dělo po více než šest let.
Zprávy z Akity po pátečním zemětřesení naznačují, že navzdory jeho blízkosti k epicentru město utrpělo výrazně menší škodu než jiné části severu Japonska. Místní obyvatelé však přesto podávali zprávy o výpadcích elektřiny, poničených energetických rozvodech a požárech.
vendeecz.blogspot.com:
(1973 – 1981)
V roce 1984, těsně před odchodem do důchodu v úctyhodném věku, napsal diecézní biskup z Niigata John Shojiro Ito po konzultaci se Svatým stolcem pastorační dopis, v němž uznal za autentickou sérii mimořádných událostí spojených s Matkou Boží, které se staly v letech 1973 až 1981 v malém laickém konventu v jeho diecézi v Akitě v Japonsku. Kardinál Ratzinger, nynější papež Benedikt XVI., v červnu 1988 schválil události v Akitě jako „spolehlivé a hodnověrné“. Filipínský velvyslanec ve Vatikánu v roce 1998 hovořil s kardinálem Ratzingerem o Akitě a kardinál „mi osobně potvrdil, že tato dvě poselství z Fatimy a Akity jsou v zásadě tatáž“. Proto se v Akitě jedná o Církví schválenou intervenci Požehnané Panny Marie, v tomto ohledu stejně jistou, jako jsou Lourdy, La Salette nebo Fátima.
Jen nemnoho katolíků ví o Naší Paní z Akity, ale ono poselství stejně jako fátimské poselství je zvláštním varováním před potrestáním světa. Hrozící trest je opravdu strašný – mnohem horší než možnost vyhlazení několika národů prorokovaná ve Fátimě. Akita je naprosto ve shodě s proroctvími Písma.
První poselství, které obdržela sestra Agnes Katsuko Sasagawa 6. června 1973, byla výzva k modlitbě a k oběti ke slávě Otce a za spásu duší. Druhé poselství z 3. srpna 1973 byla výzva k modlitbě, pokání a hojným obětem k obměkčení Otcova hněvu.
Třetí poselství 13. října 1973, v den výročí závěrečných zjevení a zázraku ve Fátimě, bylo toto: „Jak jsem vám řekla, jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo. Bude to trest větší než potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl. Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze ani věřící. Ti, co přežijí, budou tak zoufalí, že budou závidět mrtvým. Jediné zbraně, které vám zbudou, budou růženec a Znamení, které vám zanechal můj Syn. Každý den se modlete růženec. S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze. Dílo ďábla pronikne dokonce i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům a biskupy stavět se proti jiným biskupům. Kněží, kteří mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou pustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.
„Démon bude běsnit zvláště proti duším zasvěceným Bohu. Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku. Až hříchy vzrostou počtem a závažností, už pro ně nebude odpuštění.“
Ve svém pastoračním dopise, který potvrdil události z Akity jako nadpřirozené, biskup z Niigata řekl: „Po šetřeních prováděných až do této chvíle, nemůže člověk popřít nadpřirozený charakter série nevysvětlitelných událostí ohledně sochy Panny uctívané v Akitě (diecéze Niigata). Proto schvaluji, aby celá mně svěřená diecéze uctívala Svatou matku z Akity.“
S ohledem na poselství, Jeho Excelence řekla: „Co se týče obsahu obdržených poselství, žádným způsobem neodporuje katolické nauce nebo dobrým mravům. Když člověk přemýšlí o současném stavu světa, zdá se, že varování s ním v mnoha bodech koresponduje.“ Jeho Excelence vysvětlila, že si kvůli důležitosti a odpovědnosti dotyčné věci, vzala osm let na to, aby vydala tento soud. „Kongregace pro nauku víry mi v tomto smyslu dala instrukce,“ řekl biskup, „že pouze biskup dotčené diecéze má pravomoc uznat událost tohoto druhu.“
Události v Akitě byly potvrzeny jednoznačnými zázraky, z nichž dva byly uváděny biskupem v jeho pastoračním dopise. I když varování od Naší Paní z Akity je děsivé, poselství, jak poukazuje biskup, je v podstatě opakováním poselství z Fátimy. Naše Paní zdůraznila důležitost modlitby růžence a především přijetí všeho od Boha, co může seslat v průběhu každého dne...jakékoliv trápení..a obětování toho, jako náhrady za tolik hříchů páchaných po celém světě v dnešní době. Naše Paní zvlášť úpěnlivě žádala o modlitby za biskupy, kněze a duchovní a o nápravu před Svátosti oltářní. Naše Paní řekla: „Zabránila jsem příchodu pohrom tím, že jsem obětovala Otci spolu se všemi obětovanými dušemi, které Ho těší, utrpení Syna, které snášel na Kříži, Jeho krev a Jeho velmi milující Duši. Modlitba, pokání a oběti mohou utišit hněv Otce.“
Naše Paní požádala onu malou náboženskou komunitu, jíž předávala poselství, aby „žila v chudobě, posvěcovala se a modlila se za náhradu za nevděk a neúctu tolika lidí“.
Zjevení a události v Akitě v Japonsku se soustředí okolo metr vysoké sochy Naší Paní s japonskou tváří v kapli Eucharistických služebnic Posvátného srdce. Tyto nadpřirozené události se také týkaly sestry Agnes Sasagawa, jedné ze sester v konventu, jimž Naše Paní předávala Svá poselství. Sestra byla velmi nemocná, potřebovala okolo 20 operací. Když zjevení začala, byla takřka hluchá. Když 12. června 1973 otevřela svatostánek kvůli adoraci Svátosti oltářní, vylilo se z něj velmi silné světlo a vyplnilo celou kapli. To se dělo po tři dny. Když se sestra zeptala ostatních sester, zda viděly něco neobvyklého, řekly, že ne.
Toto silné světlo také vycházelo ze svatostánku při svátku Těla a Krve Páně. Když o tom sestra Sasagawa řekla biskupovi z Akity (který na ten svátek navštívil konvent), poradil jí, aby to podržela ve svém srdci. Při vigiliích o svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova téhož roku se sestře Sasagawa zjevil anděl strážný a požádal jí, aby se modlila fátimskou desátkovou modlitbu (fátimský dodatek – „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“ -pozn. překl.) po každém desátku růžence. V roce 1973 nebyla tato modlitba v Japonsku dobře známá a sestra měla problém s jejím pochopením, ale sestry se modlitbu začaly modlit a nyní je v Japonsku široce rozšířená.
Při stejné příležitosti, kdy se sestře Sasagawa zjevil anděl strážný, objevila se na její levé ruce rána ve tvaru kříže a začala krvácet. Krvácení skončilo na svátek Neposkvrněného srdce Panny Marie. Následující pátek rána krvácela a přestala krvácet další den. To pokračovalo měsíc. Sestřin strážný anděl s ní později mluvil v kapli. Ačkoliv byla takřka hluchá, slyšela anděla říkat: „Nemodli se jen za sebe, ale za lid všech národů. Svět dneška zraňuje Nejsvětější Srdce Ježíšovo tolikerým hříchem a nevděkem.“ Poté, co tohle sestra slyšela, uslyšela hlas přicházející ze sochy v kapli: „Má dcero, poslechla jsi mě velmi dobře, zřekla ses všeho. Tato hluchota je pro tebe velkým trápením. Měj trpělivost, budeš uzdravena. Je to zkouška. Modli se za náhradu za všechny lidi. Hodně se modli za Svatého otce, za biskupy a kněze.“
6. července 1973 se na pravé ruce na soše Naší Paní v kapli objevila krvácející rána. V dalších dnech tvář sochy krvácela. Sestřin anděl strážný jí řekl: „Tato tekoucí krev je významná. Bude prolita za obrácení lidí a jako náhrada za hříchy. K úctě k Nejsvětějšímu Srdci přidej úctu k Drahocenné Krvi.“ Další poselství následovala. Asi měsíc po tom, co sestra Sasagawa viděla ránu na pravé ruce na soše Naší Paní, slyšela: „Má dcero, jestli miluješ Našeho Pána, poslouchej mě. Mnoho lidí na světě zarmucuje Našeho Pána. Žádám o duše, které Ho utěší, a které budou činit odškodnění. Nebeský Otec připravuje veliký trest světu. Mnohokrát jsem se se svým Synem snažila zmírnit hněv Otce. Představila jsem mu mnoho kajících duší, které činí odškodnění modlitbami a oběťmi. O to vás žádám. Ctěte chudobu. Žijte chudě. Musíte dodržovat své sliby, které jsou jako tři hřeby, které vás přibíjí ke Kříži. Hřeby chudoby, cudnosti a poslušnosti.“
20. září 1973 se začala socha potit od hlavy až k patě. Po tvářích začaly stékat slzy. Také byla v kapli cítit velmi příjemná vůně. To se stalo mnohokrát v přítomnosti ostatních včetně biskupa. Socha plakala celkem 101 krát. 13. října 1973 dala Naše Paní sestře Sasagawa toto vážné poselství: „Jak jsem již řekla, jestliže se lidstvo nebude kát, Nebeský Otec uvalí na celý svět velmi vážný trest, trest, jemuž podobný se neudál nikdy předtím. Mnoho lidí zahyne. Často se modli růženec. Jen já mohu zabránit neštěstí. Kdokoliv se svěří mně, bude zachráněn.“ Socha dál plakala a další poselství následovala. Přišli poutníci a modlitby mnohých byly vyslyšeny. Pak byla v roce 1981 skrze přímluvu Naší Paní z Akity zázračně uzdravena Theresa Chon, která trpěla rakovinou mozku v terminálním stadiu. Toto uzdravení byla dobře zdokumentováno P. Josephem Oh ze Soulu z Koreje.
Ve svém pastoračním dopisem Biskup Ito řekl, že je těžké věřit v poselství Naší Paní, které je tak děsivé, pokud by neexistoval zdrcující důkaz, že je skutečně od Ní. Ale poukazuje na to, že strašný trest, o němž Naše Paní mluví, přijde za podmínky: „Jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se...“ Biskup dodal, že je to vážné varování, i když člověk zároveň vnímá mateřskou lásku Naší Paní. Ve Svém poselství Naše Paní varuje svět před vyhlazením velké části lidstva. Řekla: „Pomyšlení na ztrátu mnohých duší mě rozesmutňuje.“
***
Jak se máme kát a polepšit se? Pokání je „smutek srdce a odpor ke spáchanému hříchu s předsevzetím znova nehřešit“. (Trident. k., sezení XIV., kap. 4) Když byl spáchán smrtelný hřích, skutek kajícnosti musí být ryzí, musí zahrnovat všechny spáchané smrtelné hříchy, musí pramenit z pohnutky, která odkazuje na Boha a zahrnuje nenávist ke hříchu jako největšímu zlu (toto je obecné učení teologů). Lítost lze považovat za dokonalou, když vyvstává z čisté lásky k Bohu, dokonalou lítostí je hřích odpuštěn dokonce předtím, než je vyjeven ve Svátosti pokání, ačkoliv povinnost zpovědi zůstává. Jaké jsou převládající hříchy, které dnes na nás svolávají Boží hněv? Vidíme hromadné porušování prvních tří přikázání Desatera. První přikázání: Já jsem Pán, tvůj Bůh, nebudeš mít jiné Bohy.“ V souhrnu nalézáme v katechismu Tridentského koncilu, katechismu papeže sv. Pia X. a v Baltimorském katechismu, že první přikázání zakazuje modlářství, pověru, spiritismus, pokoušení Boha, svatokrádež a hříchy proti víře skrze apostazi, herezi, lhostejnost a účast na nekatolických bohoslužbách! To je vskutku mocné svědectví proti současné ekumenické praxi, která pronikla Církví a znetvořila ji od Druhého vatikánského koncilu.
Druhé přikázání zakazuje braní jména Božího nadarmo (rouhání). Jestliže srovnáme katechismus Tridentského koncilu ohledně přístupu k druhému přikázání, učí nás, že ti, kdo podporují herezi a „překrucují Písmo svaté v jeho ryzím a pravém významu,“ jsou vinni hříchy proti druhému přikázání. Proto ti, kdo překrucují poselství Písma, jmenovitě protestanté, jsou v objektivním řádu vinni tímto hříchem, protože toto překrucování Písma svatého je neúctou k Svatému slovu Božímu.
Třetí přikázání pojednává o svěcení svátečního dne. Každému je jasné, že neděle se stala dnem obchodu jako všední dny. Lidé, kteří dělají práci, která není nezbytná, obchody otevřené a lidé nakupující bez jakéhokoli ohledu na třetí přikázání, které striktně zakazuje práci, která není nezbytná, a obchodování v neděli.
Páté přikázání: Nezabiješ. Vidíme očividné nedbání tohoto přikázání zabitím 3 500 dětí při potratu každý den, přičemž je jen velmi velmi málo těch, kteří dělají vše, aby skončili toto lidské krveprolití.
Teď přicházíme k šestému přikázání, jehož porušování zapříčiňuje, že do pekla jde více duší, než kvůli kterémukoliv jinému přikázání Desatera. Provinění proti šestému přikázání se děje některým tímto způsobem: smilstvo, homosexualitou nebo sodomií (Řím 1:27) (2. Petr. 2:6) (Sv. Juda 1:7), oddělením manželů („rozvodem“), které mnohokrát vede k cizoložství, zvláště když se jeden z manželů znovu ožení (Marek 10:11, 12) (Mat 19:6) (1. Kor 7:10, 11). Šesté přikázání vidíme děsivě porušované nestoudným oblékáním. Zdrženlivost a čistota prakticky vymizely z naší společnosti (1. Tim 2:9-10).
Blížící se trest může být odvrácen, jestliže se dost lidí bude denně modlit růženec a činit pokání, o které Naše Paní žádala ve Fátimě v roce 1917.
***
Modlitba z Akity
Nejsvětější Srdce Ježíšovo skutečně přítomné v Nejsvětější Svátosti, zasvěcuji Ti své tělo a duši, aby byly úplně spojené s Tvým Srdcem, obětovaným v každém okamžiku na všech oltářích světa a vzdávajícím chválu Otci a prosícím o příchod Jeho Království. Prosím, přijmi mě jako pokornou oběť. Používej mě podle své vůle ke slávě Otcově a ke spáse duší. Nejsvětější Matko Boží, nikdy nedovol, abych byla oddělena od Tvého Božského Syna. Prosím Tě, braň mě a ochraňuj mě jako své dítě. Amen.“
fatym.com:
Zjevení Panny Marie v Akitě patří mezi nejneuvěřitelnější zjevení 20. století - dřevěná socha Panny Marie, která pláče a roní krev a tři poselství pro řeholní sestru. Její varování, související s nedávným obdobím, nám připomínají potřebu pokání a modlitby.
Katolíci nejsou povinni věřit žádnému soukromému zjevení. Na to, aby bylo věrohodné, musíš být ve shodě s evangeliem, s apoštolskou tradicí a naukou Církve. Panna Maria předala sestře Agnes Sasagawa v klášteře v japonské Akitě v roce 1973 tři poselství. Sestře Agnes se zároveň na pravé ruce objevila nadpřirozená rána ve tvaru kříže a byla nevysvětlitelně uzdravena ze své hluchoty. Od 4. ledna 1975 dřevěná socha Panny Marie roní krev a pláče. Během 6 let se to stalo 101krát. Japonský biskup John Shojiro z Niigaty poselství uznal 22. dubna 1984 i přesto, že Svatý stolec je neuznal ještě ani dosud. Panna Maria v Akitě varovala před utrpením Církve a potrestáním světa.
- zázračné uzdravení
a modlitba za odčinění urážek Boha.
Panna Maria v Akitě sestře Agnes (volný překlad):
"Dcero moje, moje novicko, správně jsi poslechla, když jsi opustila všechno a následovala mě. Velmi tě trápí nemoc uší? Tvoje hluchota naskutku pomine. Způsobuje ti rána na ruce utrpení? Modli se za odčinění hříchů lidí." Panna Maria dala poté sr. Agnes modlitbu za odprosení Boha pro hříchy, které Ho velmi těžko urážejí:
"Nejsvětější Srdce Ježíšovo,
skutečně přítomné v Nejsvětější Eucharistii,
zasvěcuji Ti své tělo a duši,
aby se zcela sjednotili s Tvým Srdcem,
obětovaným v každé chvíli
na všech oltářích světa
a vzdávajíc chválu Otci Ho prosím
o příchod Jeho Království.
Přijmi, prosím, tuto mou pokornou oběť
a použij mě podle své vůle
ke slávě Otce a ke spáse duší.
Nejsvětější Boží Matko,
nedopusť, abych se někdy odloučil
od Tvého Božského Syna.
Braň mě a chraň mě jako své vyvolené dítě.
Amen"
Panna Maria žádala sr. Agnes, aby se často modlila zejména za papeže, biskupy a kněze Církve.
- varování před nastávajícím trestem.
Panna Maria sr. Agnes:
"Mnozí lidé na tomto světě zarmucují Pána. Přeji si, aby Ho věrné duše potěšovaly a zmírnily tak hněv nebeského Otce. Aby si celý svět tento Jeho hněv uvědomil, nebeský Otec se připravuje uvalit na svět velký trest. Se svým Synem jsem se nesčetněkrát přimlouvala za zmírnění Otcova hněvu.
Zabraňuji nastávající katastrofě tím, že Mu nabízím utrpení Syna na Kříži, Jeho předrahou Krev a milované duše, které Ho potěšují tím, že vytvářejí celé zástupy duší, které se také obětují. Modlitba, pokání a odvážné oběti dokáží zmírnit Otcův hněv. Dělejte tak i ve vaší komunitě... aby milovala chudobu, aby se posvěcovala a modlila za odčinění nevděku a urážek velkého množství lidí.
Modlete se modlitbu Služebnic Eucharistie s vědomím toho, co skutečně znamená a také ji praktikujte; přinášejte oběti na odčinění hříchů. Každá z vás ať usiluje ze všech sil, a na tom místě kde je, obětovat se Pánu."
- utrpení Církve.
Panna Maria v posledním poselství varuje před trestem, který Bůh sešle na lidstvo, jestli hříšníci nebudou činit pokání:
„Jak jsem ti už řekla, jestli lidé nebudou činit pokání a nepolepší se, sešle Otec na celé lidstvo hrozný trest. Bude mnohem větší, než byla potopa světa, takový, o jaký si ani neumíte představit.“
Oheň bude padat z nebe a smete velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze, ani věřící. Ti, co to přežijí, budou tak zničení a budou prožívat takovou beznaděj, že budou závidět mrtvým.
Jediné zbraně, které vám zůstávají, jsou růženec a znamení, které vám zanechal můj Syn. Každý den se modlete růženec; modlete se ho za papeže, biskupy a kněze."
Panna Maria v Akitě vyjádřila velké obavy o rozdělení, utrpení a pronásledování, které bude v Církvi:
„Působení zlého ducha pronikne i do Církve a to do takové míry,
že kardinálové se postaví proti kardinálům, biskupové proti biskupům.
V Církvi bude mnoho těch, kdo přistoupí na kompromis a ďábel dotlačí mnohé kněze a zasvěcené duše,
aby opustili službu Pánovi.
Zlý duch bude neúprosně napadat zejména duše zasvěcené Bohu.“
Představa ztráty tolika duší mi způsobuje nesmírný zármutek.
Když bude množství a závažnost hříchů narůstat, už nebude pro ně více odpuštění.
Neustávejte v modlitbě růžence.
Ještě stále vás dokážu zachránit před blížící se katastrofou.
Ti, kteří mi důvěřují, budou zachráněni."
Na tomto japonském místě nás Maria už nevolá, ale křičí, abychom co nejdříve bojovali se zhoršující se krizí v církvi a očistili svět od hříchu.
Sestra Agnes Sasagawa, která ve svém klášteře při Akitu v Japonsku oznamovala mariánská zjevení a lokuce, měla 93 let, když zemřela ve čtvrtek 15. srpna 2024, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Sestra Agnes byla - a je - mezi katolíky známá jako vizionářka Panny Marie z Akity, což je jeden z titulů pro Pannu Marii, protože oznámila, že 6. července, 3. srpna a 13. října 1973 dostala poselství od Panny Marie. V roce 2019 se objevily zprávy, že sestra Agnes obdržela další poselství z nebe.
V roce 1973 sestra Agnes vyprávěla, že v prvním poselství (6. července) jí bylo přislíbeno, že hluchota, kterou trpěla, bude uzdravena, a byla požádána, aby se „velmi“ modlila za papeže (tehdy Pavla VI.), biskupů a kněží.
Ve druhém poselství (3. srpna) bylo sestře Agnes údajně řečeno, že „nebeský Otec [se] chystá uvalit na celé lidstvo velký trest“, který lze zmírnit „modlitbou, pokáním a odvážnými oběťmi“.
Ve třetím poselství (13. října) se blížící se trest rozebíral jazykem, který mnohým přiblížil hrozbu jaderného holocaustu: „Oheň padne z nebe a vyhladí velkou část lidstva, dobrých i špatných, přičemž neušetří ani kněze, ani věřící. Ti, co přežijí, se ocitnou v takové pustině, že budou závidět mrtvým.“
Sestra Agnes také informovala, že jí bylo řečeno, že „ďáblovo dílo pronikne i do církve takovým způsobem, že bude možné vidět, jak kardinálové povstanou proti kardinálům, biskupové proti biskupům“. „Kněžími, kteří mě uctívají, budou jejich spolubratři opovrhovat a budou proti nim... kostely a oltáře budou vypleněny; Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon bude tlačit na mnohé kněze a zasvěcené duše, aby opustili službu Pánu,“ pokračovalo druhé poselství. Sestra Agnese řekla, že tato neštěstí lze odvrátit jen modlitbou růžence a zachrání se jen ti, kteří vloží svou důvěru do Panny Marie z Akity.
Čtvrté poselství sestra Agnes údajně dostala 6. října 2019 a přišlo od anděla, který jí řekl, aby se „posypala popelem“ a každý den se modlila kající růženec.
(WQPH získalo nové poselství od sestry Agnes Sasagawa, jeptišky, která přijala poselství Panny Marie z Akity, která je někdy označována jako dcera Panny Marie z Akity. Socha Panny Marie z Akity pláče Sestře Agnes je nyní 88 let. Trpí mnoha zdravotními útrapami, včetně zlomených žeber a nádoru na krku (nedávno ho zázračně vyléčil kněz). Stále má mnoho důvěrníků, se kterými si dopisujeme. Jsme tedy vděční, že vám můžeme přinést toto poselství od s. Agnes, o které jsme byli vyzváni, abychom je široce sdíleli. Kurýr poznamenal, že Japonsko bylo nedávno zasaženo ničivým tajfunem Hagibis 13. října, což bylo výroční datum posledního poselství Panny Marie z Akity (13. října 1973). Toto datum se také shoduje se slunečním zázrakem Panny Marie Fatimské 13. října 1917. Poznámka redakce: není nám jasné, co si myslet o zmínce o 30 letech ve zprávě, protože 13. října 1973 bylo 46 let. Následuje to, co nám bylo doručeno od „Sr. M“, který přímo slyšel, co řekla s. Agnes Sasagawa…
AKTUALIZACE: 2. překlad zprávy Toto je řeč sestry Sasagawy, kterou sestra M. slyšela z první ruky. V neděli 6. října ve 3:30 v Akitě se přede mnou zjevil stejný anděl (sestra Sasagawa) jako před nějakými 30 lety (viz poznámka 1). Anděl mi (sestře Sasagawové) nejprve řekl něco soukromého. Všem je dobré sdělit: „Přikryjte se popelem“ (viz Poznámka 2) „a modlete se prosím každý den kajícný růženec. Vy (sestra Sasagawa) se stáváte jako dítě a každý den prosím obětujte." Sestra M se paní S zeptala, mohu o tom všem říct?, na což, když se jí sestra M zeptala, sestra Sasagawa jí řekla Dobře. Také: „Modlete se, prosím, abych já (Sasagawa) mohl být jako dítě a přinášet oběť,“ řekla paní S, jak slyšela sestra M. -konec zprávy-
Poznámka 1: V Akitě, andělovi, který se objevil před sestrou Sasagawou jako žena, a sestra Sasagawa bez přemýšlení vyhrkla „Starší sestra“. Zdá se, že se podobala své starší sestře, která zemřela. Bylo jí řečeno: "Ne, jsem něco, co tě chrání." A pak: „Pojďme do kostela“ a Sasagawa tam byl veden. (Předpokládá se, že je to strážný anděl Komatsu).
Poznámka 2: Jonášovo proroctví (Jonáš 3:1-10) (první čtení z 8. října ) oděné do pytloviny a sedět na popelu. Překlad zajišťuje anglicky/japonsky mluvící, který se přátelí s WQPH
1. překlad Poselství
Kolem 3:30 v neděli 6. října 2019 se objevil stejný anděl (pozn. 1), který se mi (sr. Agnes Sasagawa) zjevil před 30 lety v Akitě. Za prvé, anděl mi (sr. Agnes) řekl soukromou zprávu. Poté jí anděl řekl poselství pro všechny. „Dejte si popel (pozn. 2) a modlete se každý den za kající růženec. Vy (s. Agnes) se musíte stát jako dítě a každý den přinášet oběti.“ "Nevadí vám, že paní S řekne ostatním, aby o tom věděli?" Když o to s. M. Anežka požádala, souhlasila. "Prosím, modlete se za mě (sr. Agnes), abych byla jako malé dítě a mohla každý den přinášet oběti." S. Agnes řekla paní S prostřednictvím s. M. -konec zprávy- Poznámka 1: Anděl, který se zjevil s. Agnes v Akitě, byl jako žena a s. Agnes spontánně volala „Moje sestra“. Protože anděl byl podobný její starší sestře, která už zemřela. Ten anděl řekl: „Ne. Já jsem ten, kdo tě chrání." Potom anděl vedl s. Agnes: "Pojďme do kaple." Poznámka 2: Jonášovo proroctví (Jonáš 3:1-10) (1. čtení 8. října) Sedí na popelu v pytli)
První tři poselství byla údajně sestře Agnes dána v Seitai Hoshikai, klášteře služebnic Svaté Eucharistie, v polosamotě nedaleko Akity.
Místem, odkud hlas zazněl, byla třímetrová socha Panny Marie z Akity, kterou v roce 1963 vyřezal místní sochař z kusu stromu katsura.
Podle sester se na jedné z rukou sochy vytvořila rána týž den, kdy sestra Agnes uslyšela první poselství. Socha údajně krvácela z této rány ještě čtyřikrát, než tato rána zmizela.
Potom se zdálo, že socha se potí a o dva roky později začala plakat. V letech 1975 až 1982 socha ronila slzy 101krát a tento jev viděli tisíce svědků a ukazovala ho japonská televize.
Podle zpráv sestra Agnes - tehdy 42letá - vstoupila do kláštera jen dva měsíce před tím, než jí bylo dáno první poselství.
Jen několik měsíců před vstupem do kláštera v květnu 1973, přišla o sluch.
Její vidění začala 12. června téhož roku, kdy viděla světlo vycházející z oltáře kaple, přičemž tento jev se opakoval i v následujících dvou dnech.
Dne 28. června se jí na levé ruce objevila rána ve tvaru kříže; bolela a krvácela.
První tři poselství, která obdržela, byla adresována biskupovi Janu Šodžiró Ito z Niigaty, místnímu biskupovi, kterému úkazy oznámila.
V roce 1984 je biskup Ito oficiálně prohlásil za nadpřirozené a povzbudil k úctě k Panně Marii z Akity.
Akita je lokalita v Japonsku, kde se uskutečnila významná mariánská zjevení. Protagonistou je sestra Agnes Katsuko Sasagawa. Ve stručnosti rychlé shrnutí těchto zjevení.
První zjevení
6. července, v den prvního zjevení, vizionářka spatřila nejdříve svého anděla Strážce pak slyšela hlas, který vycházel od sochy Panny Marie. Tentýž den některé její spolusestry zpozorovaly krev, která vytékala z pravé ruky této sochy. Krev vytékala z rány ve formě kříže.
4. ledna 1975 dřevěná socha, ze které slyšela sestra Anežka vycházet hlas Panny Marie, začala ronit slzy. V průběhu dalších 6 let a 8 měsíců plakala socha 101 x. V jednom případě filmovala tento pláč japonská televizní společnost.
Při různých příležitostech se na soše objevovaly kapky potu a podle různých svědků vydával tento pot sladkou vůni. Na dlani pravé ruky se objevila rána ve formě kříže a kapala z ní krev. Svědkem tohoto zázračného jevu byly stoky osob.
Krev a slzy této sochy byly podrobeny vědeckému zkoumání. Analýzy provedené prof. Sagisakou z lékařské fakulty univerzity v Akitě potvrdily, že se jedná o krev, slzy a pot byly lidského původu. Byly zde zastoupeny tři krevní skupiny: 0, B a AB.
Poselství z 6. července 1973 ( první zjevení)
„Moje dcero, moje novicko, správně jsi mě poslechla, když jsi všechno opustila, abys mě následovala. Je nemoc tvých uší bolestivá? Tvoje hluchota bude uzdravena, buď si tím jista. Působí ti rána na tvé ruce utrpení? Modli se za odčinění hříchů lidí. Každá osoba v této komunitě je moje nenahraditelná dcera. Modlíte se dobře modlitby Služebnic Eucharistie? Modleme se tedy společně:
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, skutečně přítomné ve Svaté Eucharistii, zasvěcuji ti své tělo a svou duši, abychom byly vnitřně spojeny s tvým Srdcem , které se obětuje v každém okamžiku na všech oltářích světa, vzdává chválu Otci a prosí o příchod jeho Království. Prosím tě, přijmi pokornou oběť mé samotné. Použij mě, jak chceš, pro slávu Otce a pro spásu duší. Nejsvětější Matko Boží, nedovol mi odloučit se od tvého Syna. Prosím tě, braň mě a chraň jako svou zvláštní dceru. Amen.
Na konec modlitby hlas řekl:
„Modli se mnoho za papeže, biskupy a kněze. Od chvíle tvého křtu ses za ně vždy s vírou modlila. Pokračuj v tom mnoho, velmi mnoho. Sděl svému představenému všechno, co se dnes přihodilo, a poslechni ho ve všem, co ti řekne: On prosil, aby ses horlivě modlila.
Poselství 3. srpna 1973 ( druhé zjevení)
Moje dcero, moje novicko, miluješ Pána? Miluješ – li Pána, poslechni, co ti chce říct. Je to velmi důležité. Řekneš to svému představenému:
Mnoho lidí na tomto světě působí Pánu utrpení. Toužím po duších, které by ho potěšily a a smiřovaly hněv nebeského Otce. Toužím spolu s mým Synem po duších, které dokážou odčiňovat svým utrpením a svou chudobou hříchy a nevděčnosti. Aby svět poznal jeho hněv, nebeský Otce se připravuje seslat velký trest na celé lidstvo. Mnohokrát jsem spolu se svým Synem zasahovala, abych Otcův hněv usmířila. Zabránila jsem příchod neštěstí, když jsem mu nabídla utrpení Syna na kříži, jeho drahocennou Krev a také duše, které tvoří zástup obětí. Modlitba, pokání a odvážné oběti mohou zmírnit Otcův hněv. Toužím, aby také tato vaše komunita, která miluje chudobu, zasvětila se modlitbě a dostiučinění za nevděčnosti a urážky tak mnoha lidí.
Modlete se modlitbu Služebnic Eucharistie s vědomím jejího významu. Praktikujte ji, obětujte ji na odčinění hříchů a obětujte také všechno to, co Bůh může seslat. Přičiň se, aby všechny se všechny sestry vynasnažily podle svých schopností a postavení obětovat se zcela Pánu.
Také v sekulárním institutu je nutná modlitba. Již duše, které se chtějí modlit, se spojují. Bez velkého důrazu na formu buďte věrné a horlivé v modlitbě na potěšení Mistra.“
Po chvíli ticha:
„Je pravda to, co si myslíš ve svém srdci? Jsi upřímně rozhodnuta stát se zavrženým kamenem? Moje novicko, toužíš – li patřit bezvýhradně Pánu, aby ses stala hodnou nevěstou Ženicha, vykonej své řeholní sliby s vědomím, že musíš být přibita na kříž třemi hřeby. Tyto tři hřeby jsou chudoba, čistota a poslušnost. Z těch tří je poslušnost nejpodstatnější. V naprosté odevzdanosti dej se vést svým představeným. On tě pochopí a povede tě
Poselství 13. října 1973 ( třetí a poslední zjevení)
Moje drahá dcero, poslyš dobře, co ti chci říct. Budeš o tom informovat svého představeného.
Po krátkém odmlčení Maria pokračovala:
Jak jsme ti řekla, jestliže lidé nebudou konat pokání a nepolepší se, Otec sešle na celé lidstvo strašný trest. Bude to trest větší než potopa, tak velký, že dosud nikdy podobný nebyl. Z nebe bude padat oheň a zničí velkou část lidstva, dobré stejně jako zlé, neušetří ani kněží ani věřících. Ti, kteří přežijí, budou tak ztrápení, že budou mrtvým závidět. Jediné zbraně, které vám zbývají, jsou růženec a znamení, které vám zanechal můj Syn. Modlete se každý den modlitbu růžence. Modlete se růženec za papeže, biskupy a kněze. Ďáblovo dílo pronikne také do Církve takovým způsobem, že kardinálové budou proti kardinálům, biskupové proti biskupům. Kněží, kteří mě uctívají, budou v opovržení a jejich spolubratři jim budou klást překážky, chrámy a oltáře budou pustošeny; Církev se zaplní těmi, kteří přijímají kompromisy, a ďábel přiměje mnoho kněží a zasvěcených duší, aby opustili svou službu Pánu. Ďábel bude neúprosný zvláště vůči duším Bohu zasvěceným. Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku. Jestliže se hříchy rozmnoží počtem i závažností, nebude pro ně odpouštění.
Pověz to odvážně svému představenému. On bude vědět, jak dodat každé z vás odvahy, abyste se modlily a uskutečnily úkol dostiučinění. Biskup Ito vede vaše společenství
Pak se usmála a připojila:
Máš nějakou otázku? Dnes je to naposled, co s tebou mluvím živým hlasem. Od této chvíle budeš nadále poslouchat toho, který byl poslán, aby byl tvým představeným.
Modli se mnoho modlitbu růžence. Jen já vás mohu ještě zachránit od neštěstí, ke kterému se blížíme. Ti, kteří mají ve mně důvěru, budou zachráněni.
V dubnu 1984 Mons. John Shojir Ito, biskup v Nigatě v Japonsku po obšírném a hlubokém vyšetřování, které trvalo několik let, prohlásil, že události v Akitě mají nadpřirozený původ, a dovolil celé diecézi uctívat svatou Pannu Marii v Akitě.
Biskup potvrdil: „Poselství z Akity je pokračováním poselství z Fatimy“.
V červnu 1988 kardinál Josef Ratzinger, prefekt Kongregace pro nauku víry u Svatého stolce, vyjádřil svůj definitivní soud, že události v Akitě si zasluhují naši víru.
Dřevěná soška Panny Marie v Akitě byla zhotovena podle obrazu Paní všech národů , jak se zjevila v Amsterodamu ve zjeveních, která mají přímou souvislost s Akitoua Fatimou.
24. června 1988 se biskup Ito odebral jako poutník do kaple Paní všech národů v Amsterodamu a sloužil zde mši svatou v přítomnosti vizionářky a sester.