Doktorské studium na Ústavu automobilního a dopravního inženýrství je určeno pro absolventy magisterského studia, které je technicky nebo přirodovědně zaměřené. Vítání jsou informatici, elektro specialisté, mechatronici, ale i matematici a samozřejmě strojní inženýři. Právě kombinace více oborů je pro doktorské studium výhodou.

Studium kombinuje teoretickou přípravu s praktickými zkušenostmi a zahrnuje spolupráci na projektech s automobilovými společnostmi a technologickými start-upy. Je to skvělá cesta k získání hlubokých znalostí v rychle se rozvíjejícím odvětví a otevření dveří k budoucím kariérním příležitostem ve výzkumu a vývoji v automobilovém průmyslu nebo akademické kariéře.

Nově lze studovat tzv. průmyslové doktoráty. Zde je potřeba mít domluvenou spolupráci s průmyslovým partnerem.

• Témata:

• Alternativní paliva: Výzkum může zahrnovat bio-paliva, vodík, syntetická paliva a další možnosti, které mohou snížit závislost na fosilních palivech.

• Elektromobilita: Zahrnuje studium bateriových technologií, optimalizace dobíjecí infrastruktury, zlepšení energetické účinnosti a integrace obnovitelných zdrojů energie.

• Autonomní řízení: Zaměřuje se na technologie umožňující vozidlům řídit se bez lidského zásahu, včetně senzorových systémů, algoritmů zpracování obrazu a strojového učení.

• Pokročilé asistenty řidiče: Výzkum může zahrnovat systémy pro udržování vozidla v jízdním pruhu, adaptivní tempomaty, systémy pro rozpoznávání únavy řidiče a další technologie zvyšující bezpečnost.

• Tepelný management: Studium efektivního řízení tepla v automobilových systémech, což je klíčové pro výkon a životnost baterií v elektrických vozidlech, stejně jako pro celkový výkon vozidla.

• Aerodynamika jako zásadní vliv pro efektivitu elektrických vozidel (EV) 

• Digitální dvojče je virtuální replika fyzického produktu, procesu nebo systému, která umožňuje simulaci, analýzu a optimalizaci v digitálním prostředí. 

• Moderní inovativní pohony představují klíčovou oblast výzkumu a vývoje v automobilovém průmyslu, zejména v kontextu snižování emisí a zvyšování efektivity. 

E přihláška

(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. 

(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. 

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.  

(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).  

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.  

1. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Toto studium sleduje a pravidelně hodnotí oborová rada.

2. Studium v doktorském studijním programu má dvě části, které se doplňují:

   1. studijní část ukončenou splněním státní doktorské zkoušky,

   2. tvůrčí část ukončenou obhajobou disertační práce.

3. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia na VUT podle čl. 29 Statutu VUT.

Individuální studijní plán

• Pět zkoušek včetně zkoušky z anglického jazyka - nejpozdější termín složení 18 měsíců od zahájení studia

• Složení SDZ do 24 měsíců od zahájení studia

• Odeslání článku s výsledky DP do časopisu do 40 měsíců od zahájení studia

• Obhajoba disertační práce  do 48 měsíců od zahájení studia

Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

Součástí individuálního studijního plánu doktoranda v prezenční formě studia je pedagogická praxe, která slouží především k rozvinutí prezentačních dovedností. Tato praxe zpravidla probíhá po dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hodiny týdně. Formu a rozsah pedagogické praxe stanovuje vnitřní norma podle čl. 51. Případné výjimky z pedagogické praxe povoluje vedoucí zaměstnanec školícího pracoviště po dohodě se školitelem.

Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.

STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA

Státní doktorská zkouška spočívá v diskuzi souvislostí tématu disertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený současný stav poznání v oblasti tématu disertační práce (State of Art), vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení.

Doktorand společně se svým školitelem osobně předloží nejpozději 4 týdny před plánovaném termínem státní doktorské zkoušky řediteli ústavu k vyjádření pojednání ke státní doktorské zkoušce, zároveň projedná složení komise pro SDZ a  posuzovatelé pojednání. Tři dny před projednávání pošle pojednání v elektronické formě řediteli ústavu.

Doktorand má povinnost prezentovat podstatné části pojednání na semináři ústavu, který se uskuteční alespoň 1 týden před plánovaným termínem státní doktorské zkoušky. Délka prezentace je  max. 20 minut. Nezbytná je účast školitele na semináři, seminář se může uskutečnit virtuálně.

Pojednání musí obsahovat:

1. Úvod

2. Kriticky zhodnocený současný stav poznání v oblasti tématu disertační práce

3. Analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě rešerše

4. Vymezení cílů disertační práce a návrh způsobu jejích dosažení a upřesněný název disertační práce

5. Současný stav řešení disertační práce

6. Závěr

7. Seznam publikací a dalších výstupů autora vytvořených během dosavadního studia

8. Seznam použité literatury,

9. Seznam symbolů a zkratek

Pojednání musí vyhovovat směrnici rektora - Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací, ale svázání nemusí být provedeno nerozebíratelnou vazbou. Doporučený rozsah pojednání je mezi 25–50 stranami včetně obrázků, seznamu literatury a příloh.

Šablona posudku na pojednání.

PRŮBĚH STÁTNÍ DOKTORSKÉ ZKOUŠKY

Cílem státní doktorské zkoušky (SDZ) je ověřit schopnost a připravenost doktoranda k samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje.

Sestává ze dvou částí:

• vědecké rozpravy o tématu disertační práce,

• prověření odborných znalostí z oblasti metodologie vědy a z oboru disertační práce dle individuálního studijního plánu.

Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí, jejíž doporučenými členy (min. 5 členů) jsou:

• ředitel ústavu,

• školitel doktoranda,

• zástupce ústavu matematiky,

• posuzovatel pojednání,

• zástupce ústavu mechaniky těles, energetického ústavu nebo ústavu konstruování

Cílem vědecké rozpravy o tématu disertační práce je zejména prověřit jeho disertabilitu. To znamená, že řešení tématu přinese nové vědecké poznatky, které mohou být publikované buď ve formě impaktovaného článku. Dále se hodnotí kvalita přehledu současného stavu poznání, formulace vědecké otázky a pracovních hypotéz a adekvátnost navrženého způsobu řešení a vědeckých metod zkoumání.

Státní doktorské zkouška začíná představením doktoranda školitelem (5 min.). Poté doktorand prezentuje pojednání k SDZ (20 min.) obsahující zejména shrnutí současného stavu poznání, vymezení cílů disertační práce a současný stav řešení. Následuje diskuze (20 min.) mezi oponenty, členy komise a doktorandem o tématu disertační práce a prověření odborných znalostí (15 min.) z oboru disertační práce.

Státní doktorská zkouška je klasifikována na základě neveřejného hlasování zkušební komise stupněm prospěl, nebo neprospěl.

DISERTAČNÍ PRÁCE

V disertační práci předkládá doktorand výsledky, které získal a publikoval v průběhu svého doktorského studia. Práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Doktorand v ní kriticky zhodnotí stav poznání v daném oboru a představí svůj přínos k rozvoji poznání v dané oblasti. Je potřeba zvážit publikování v anglickém jazyce.

Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je publikace výsledků obsažených v disertační práci v publikaci evidované v databázích WoS nebo Scopus, kde je doktorand uveden jako hlavní autor. Tuto skutečnost musí doktorand doložit (např. přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden).

Obhajoba disertační práce se koná před komisí, jejíž doporučenými členy (min 5 členů z toho dva mimo VUT) jsou:

• ředitel ústavu,

• vedoucí příslušného odboru,

• dva oponenti (jeden může být z akademické obce VUT), možno volit i zahraniční

• jeden zástupce z průmyslu

• jeden docent, profesor mimo VUT, možno volit i zahraniční

Doktorand společně se svým školitelem osobně předloží nejpozději 2 měsíce od plánovaného termínu obhajoby disertační práce řediteli ústavu k vyjádření disertační práci a návrh na složení komise včetně oponentů. Týden před projednávání zašle text DP řediteli ústavu.

Doktorand má povinnost prezentovat podstatné části disertační práce na semináři ústavu, který se uskuteční alespoň 1 týden před plánovaným termínem obhajoby disertační práce. Délka prezentace je 20 minut. Nezbytná je účast školitele na semináři. Seminář může proběhnout virtuálně.

Disertační práce musí obsahovat:

1. Úvod

2. Přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce,

3. Analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě rešerše,

4. Cíl disertační práce,

5. Materiály a metody

6. Výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýza a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj oboru,

7. Diskuze

8. Závěr

9. Seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce,

10. Seznam použité literatury,

Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda.

Disertační práce musí vyhovovat směrnici rektora - Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací. Doporučený rozsah disertační práce je 80-130 stran včetně obrázků, seznamu literatury a příloh.

Disertační práci je nutné odevzdat nejpozději do konce maximální doby studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.

Šablona posudku na disertační práci.

PRŮBĚH OBHAJOBY DISERTAČNÍ PRÁCE

Doktorské studium je završeno obhajobou disertační práce (DP), jejíž součástí je diskuze související s jejím tématem. Doktorand formou prezentace kriticky zhodnotí stav poznání v daném oboru a představí svůj přínos k rozvoji poznání v dané oblasti. 

Časový plán obhajoby disertační práce:

• Obhajobu disertační práce zahajuje předseda komise, který představí oponenty a členy komise (5 min.).

• Následuje představení doktoranda školitelem (5 min.).

• Poté doktorand prezentuje DP (25 min.), zejména shrne současný stav poznání, vymezení cílů disertační práce, použité metody a výsledky DP.

• První oponent kriticky zhodnotí předloženou práci a posléze vede s doktorandem akademickou diskuzi. Doktorand odpovídá na dotazy oponenta k vyjasnění konkrétních bodů DP. Diskuze má za cíl prokázat schopnost doktoranda vysvětlit a kriticky zhodnotit svou práci, znalost oboru a nezávislé myšlení. Oponent zakončí diskuzi souhrnným hodnocením DP (30 min.).

• Druhý oponent zhodnotí předloženou práci a vede diskuzi s doktorandem (30 min.).

• Navazuje diskuze mezi oponenty, členy komise a doktorandem o tématu disertační práce (10 min.).

• Kdokoliv z veřejnosti se může vyjádřit k DP nebo položit dotaz (5 min.).

Předseda komise ukončí veřejnou část obhajoby DP.

Obhajoba disertační práce je klasifikována na základě neveřejného hlasování zkušební komise stupněm prospěl, nebo neprospěl.

Financování

• Studenti prezenční formy studia pobírají stipendium

• Studenti prezenční formy studia jsou součástí projektu Specifického výzkum, pokud řádně plní úkoly v rámci tohoto projektu pobírají stipendium

• Studenti mohou být financovány z výzkumných projektů, ale tím to jsou zařazeny mezi pracovníky s pracovní smlouvou

SMĚRNICE A PŘEDPISY

• 111/1998 Sb.  ZÁKON ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) 

• ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT 

• ÚPLNÉ ZNĚNÍ SMĚRNICE Č. 72/2017 ÚPRAVA, ODEVZDÁVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ 

• Směrnice děkana č.1/2016 K uskutečňování doktorských studijních programů

• Doplněk Směrnice č. 72/2017 „Úprava, odevzdávání a zveřejňování závěrečných prací“

• SMĚRNICE DĚKANA Č. 2/2020 Pravidla pro organizaci studia na fakultě (doplněk Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) 

• Šablona UADI 2020 oboustranná