originalmente de
Park Hill : Misión de prensa: Edwin Archer, impresora , 1856. DOMINIO PÚBLICO
Edwin Archer, 1856
Formato: comienza con silabario luego fonética seguido por la traducción española
ᎼᏏ ᎢᎬᏱᏱ ᎤᏬᏪᎳᏅᎯ
mosi igvyiyi uwowelanvhi
Primer Libro de Moisés
ᏗᏓᎴᏂᏍᎬᎢ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᏚᏬᏢᏁ ᎦᎸᎶᎢ ᎠᎴ ᎡᎶᎯ
didalenisgvi Unelanvhi duwotlvne galvloi ale elohi
ᎠᏯᏙᎸᎢ
capítulo
ayadolvi 43
1 ale utsati digonuliyu gese nahnani
2 hiano nulistane hnaquo unisvnv utsalesdi itsiquiyi wunigidv, unidoda hia nuniweselei, taline tsitsena, usdi alisdayvdi wisgiwahisi
3 tsudano unetsele hia nuweselei, nasgi asgaya asdayiyu oginetselv, hia nuwesvgi, vtla yvgetsigowadv aquakadv iyuno itsinvtli nitsehvna igesesdi
4 iyuno yinvsv oginvtli ogenvsdiyi, yotsena yiwitsvwahisi alisdayvdi.
5 iyusgini ninvsvna igesesdi, vtla yvgayotsena; nasgiyeno asgaya hia nogiweselvgi, vtla yvgetsigowadv aquakadv iyuno itsinvtli nitsehvnai gesesdi
6 isilino hia nuwesei, gadono niuyotle nisgiyvnelei, nasgi tsetsinonehe asgaya asi ehv itsinvtli.
7 hiano nuniwesei, nasgiyeno asgaya ulinigidv ogadvdvnvgi nusdv otsehvi, ale gohusdi tsogvnv anehvi, hia nigawesgvgi, itsidodasgo asi ehi itsinvtlisgo eha. nasgiyano tsinotsiwi notsiweselvgi; tsigono gayogadolehohisdi gese nasgi hia nvdigawesisvi, itsinvtli tsetsatinesvha
8 tsudano hia nuwesele udoda isili, hinvli awinutsa ayv wosdena, dodayotsalenino ale dayotsesi; nasgino dedvnesdi, ale vtla yidogediyotlehi, ayv ale nihi, ale nasquo tsunasdi digatseliga.
9 ayv tali datsiyadvdaneli; ayv disquakanisodi gesesdi; iyuno nigvyatinohelvna igesesdi, ale igvyiditlv nigvyakanelilvna igesesdi, hnaquo ayv gvsganvtselvhi gesesdi nigohilvi
10 iyuyeno nogadohidvna yigesei, udohiyuhiya gayula taline yiogilutsonei.
11 unidodano isili hia niduweselei, iyuno nasgi yinusdi hnaquo hia nitsadvga; itsigi osani udatanvhi esgani ditsalinesalodi ditsiloda, ale etsiyvsi asgaya etsinedi, usdi nvwoti adla, ale usdi wadulisi, ale digawasvgi, ale mila, ale unvdogi anadadvsgi, ale amani
12 ale tali iyuwagudi igai adelv tsidotsiyuga; ale adelv degalodihi dahunohv tsidegalv tsidetsiyolvgi, taline tsidotsiyuga; unilidastanvhiquo yinigagi?
13 itsinvtli nasquo elotinuga; ale ditsalehvga, taline wetsilutsisi asgaya
14 ale unelanvhi winasdvna ulinigidv itsidolisdiyi winigvga nasgi asgaya nasgi nvdayunigisdodiyi soi itsalinvtli, ale queni; iyuno dvgiyanvelesdi diquetsi, dvgiyanvelesdiquo?
15 nasgino anisgaya nasgi unadanedi uniyvsei, ale tali iyuwagudi igai adelv duniyvsei, ale queni unatinvsei; ale dunalenei, ale itsiquiyi wunilosei, ale igvyiditlv wunalenvnele tsowa?
16 tsowano ugohv queni nasgi anehvi, hia nuwesele ugvwiyusadegi ganelvi, diquenvsv tatinuga hia anisgaya, ale tiluga ale hadvnvisda alisdayvdi; hiayeno anisgaya dagvqualisdayvnaneli iga?
17 nasgino asgaya tsowa nuweselv nasgiya nudvnelei; ale nasgi asgaya tsowa ganelv widutinvstane anisgaya
18 ale nasgi anisgaya anisgaihei, nvdigalisdodisge getsiyvtanilv tsowa ganelvi; hiano nuniwesei, ani tsidegiyvtaniga nigalisdodi adelv tsidegilanelv degalodihi igvyiyi tsidedohvgi; nasgi gohusdi tsutlvwisdodi uduli nasgi digigadilvsdodiyi, ale diginiyvdiyi, ale diginatlvdiyi, ale [digiyanvediyi] dinilianvhidv.
19 navno unilutsele nugvwiyusadegi tsowa ganelvi, ale unalinohetane galohisdiyi galitsode
20 ale hia nuniwesei, iyulvquodi, udohiyuhi igvyiyi tsogilutsilvgi alisdayvdi ogiwasilvgi;
21 ale hia nulistanvgi, nasgi disvsdiyi wogilutsv dogihunoyvhvgi degalodi, ale gvniyuquo, otsisiyvwiha degalodi dotsinehv dahunohvquo dogalv adelv tsogatseliga, nidogvwadagesvquo; ale taline dotsiyoga.
22 ale nvwanadale adelv dotsiyoga alisdayvdi ogiwahisdodi; vtla gayogadolehohisdi yigi nasgi gesv adelv tsogilanelvhi degalodihi
23 ale hia nuwesei, nvwadohiyadv itsatseliga gesesdi; tlesdi yitsisgaihesdi; unelanvhi itsatseliga, ale itsidoda utseliga unelanvhi itsinelv tsugvwalodi degalodihi; ayv dvginelv ditsatseli adelv. simiyanino dutinohelei
24 nasgino asgaya tsowa ganelv widutinole anisgaya, ale ama dunenelei, tsunalasidenino sunosuleei; ale dinilianvhidv unalisdayvdi dunelei.
25 ale unadvnvistane uninelvdi gesv asi iga nigvsvna tsowa nahiyu uluhisdiyi gesvi; unadvganeyeno nahna dinalisdayvnisvi
26 tsowano wulutsv tsuwenvsvi, uninedi aniyehv talitsode uniyvtanei, ale eladi nigvwadvnelei.
27 ale dudvdvne dohi nunadvnadegvi, ale hia nuwesei, itsidodasgo dohiyiquo, nasgi udvsonvhi tsetsineisdisgvgi asiquosgo eha
28 hiano nuniwesei, hinvsidasdi ogidoda dohiyiquo, asiquo eha; ale eladi nidunvnele dinisgoli, ale dunadisadadei.
29 digadolino dusaladanei, ale unvtli queni ugohei, nasgi utsi uwetsi, ale hia nuwesei, hiasgo itsinvtli, nasgi tsisgineisdanehvgi hiano nuwesei, unelanvhi witsadoligi, aquetsi.
30 tsowano ulisdi nudvnelei; hawiniyeno ulitelvnanele nvdigalisdodisge unvtli; ale uyole ilvhitlv tsutloyisdiyi; ale kanvsulv uyvsdiyi wuyvlei, ale nahna dutloyilei
31 ugvsquoeno, ale unugotsei, ale gvwadvniequo, ale hia nuwesei, alisdayvdi itsitlahvga.
32 ale uwasv degvwatlanelei, ale analinvtli unvsv, ale itsiquiyi anehi alisdayvhvsgv analisdayvhvsgi, nasquo unvsv dogetsitlanelei; itsiquiyiyeno anehi vtla itsulaha gvwanalisdayvdi yigese aniquilu; nasgiyvno usgaisdiyu uniyelvse itsiquiyi anehi
33 ale uwolv igvyitlv aninei, udanilige igvyi uwenei, onino ehi nasgiya nusdv udetanv uwenei; anisgayano unvsv danadasquanigosgei.
34 igvyiditlvno uwolv atlahv widunele tsunanelagiha alisdayvdi; aseno queni watsinelvhi nasgi iyuwagudi ulosvsde anisoi igi getsinelvi dunaditaheno ale [tsowa] itsulaha osdv unadanvdadei.
ᎠᏯᏙᎸᎢ 43
1 ᎠᎴ ᎤᏣᏘ ᏗᎪᏄᎵᏳ ᎨᏎ ᎾᎿᏂ.
2 ᎯᎠᏃ ᏄᎵᏍᏔᏁ ᎿᏉ ᎤᏂᏒᏅ ᎤᏣᎴᏍᏗ ᎢᏥᏈᏱ ᏭᏂᎩᏛ, ᎤᏂᏙᏓ ᎯᎠ ᏄᏂᏪᏎᎴᎢ, ᏔᎵᏁ ᏥᏤᎾ, ᎤᏍᏗ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ ᏫᏍᎩᏩᎯᏏ.
3 ᏧᏓᏃ ᎤᏁᏤᎴ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎴᎢ, ᎾᏍᎩ ᎠᏍᎦᏯ ᎠᏍᏓᏱᏳ ᎣᎩᏁᏤᎸ, ᎯᎠ ᏄᏪᏒᎩ, ᎥᏝ ᏴᎨᏥᎪᏩᏛ ᎠᏆᎧᏛ ᎢᏳᏃ ᎢᏥᏅᏟ ᏂᏤᎲᎾ ᎢᎨᏎᏍᏗ.
4 ᎢᏳᏃ ᏱᏅᏒ ᎣᎩᏅᏟ ᎣᎨᏅᏍᏗᏱ, ᏲᏤᎾ ᏱᏫᏨᏩᎯᏏ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ.
5 ᎢᏳᏍᎩᏂ ᏂᏅᏒᎾ ᎢᎨᏎᏍᏗ, ᎥᏝ ᏴᎦᏲᏤᎾ; ᎾᏍᎩᏰᏃ ᎠᏍᎦᏯ ᎯᎠ ᏃᎩᏪᏎᎸᎩ, ᎥᏝ ᏴᎨᏥᎪᏩᏛ ᎠᏆᎧᏛ ᎢᏳᏃ ᎢᏥᏅᏟ ᏂᏤᎲᎾᎢ ᎨᏎᏍᏗ.
6 ᎢᏏᎵᏃ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎢ, ᎦᏙᏃ ᏂᎤᏲᏞ ᏂᏍᎩᏴᏁᎴᎢ, ᎾᏍᎩ ᏤᏥᏃᏁᎮ ᎠᏍᎦᏯ ᎠᏏ ᎡᎲ ᎢᏥᏅᏟ?
7 ᎯᎠᏃ ᏄᏂᏪᏎᎢ, ᎾᏍᎩᏰᏃ ᎠᏍᎦᏯ ᎤᎵᏂᎩᏛ ᎣᎦᏛᏛᏅᎩ ᏄᏍᏛ ᎣᏤᎲᎢ, ᎠᎴ ᎪᎱᏍᏗ ᏦᎬᏅ ᎠᏁᎲᎢ, ᎯᎠ ᏂᎦᏪᏍᎬᎩ, ᎢᏥᏙᏓᏍᎪ ᎠᏏ ᎡᎯ? ᎢᏥᏅᏟᏍᎪ ᎡᎭ? ᎾᏍᎩᏯᏃ ᏥᏃᏥᏫ ᏃᏥᏪᏎᎸᎩ; ᏥᎪᏃ ᎦᏲᎦᏙᎴᎰᎯᏍᏗ ᎨᏎ ᎾᏍᎩ ᎯᎠ ᏅᏗᎦᏪᏏᏒᎢ, ᎢᏥᏅᏟ ᏤᏣᏘᏁᏒᎭ?
8 ᏧᏓᏃ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎴ ᎤᏙᏓ ᎢᏏᎵ, ᎯᏅᎵ ᎠᏫᏄᏣ ᎠᏴ ᏬᏍᏕᎾ, ᏙᏓᏲᏣᎴᏂᏃ ᎠᎴ ᏓᏲᏤᏏ; ᎾᏍᎩᏃ ᏕᏛᏁᏍᏗ, ᎠᎴ ᎥᏝ ᏱᏙᎨᏗᏲᏞᎯ, ᎠᏴ ᎠᎴ ᏂᎯ, ᎠᎴ ᎾᏍᏉ ᏧᎾᏍᏗ ᏗᎦᏤᎵᎦ.
9 ᎠᏴ ᏔᎵ ᏓᏥᏯᏛᏓᏁᎵ; ᎠᏴ ᏗᏍᏆᎧᏂᏐᏗ ᎨᏎᏍᏗ; ᎢᏳᏃ ᏂᎬᏯᏘᏃᎮᎸᎾ ᎢᎨᏎᏍᏗ, ᎠᎴ ᎢᎬᏱᏗᏢ ᏂᎬᏯᎧᏁᎵᎸᎾ ᎢᎨᏎᏍᏗ, ᎿᏉ ᎠᏴ ᎬᏍᎦᏅᏤᎸᎯ ᎨᏎᏍᏗ ᏂᎪᎯᎸᎢ.
10 ᎢᏳᏰᏃ ᏃᎦᏙᎯᏛᎾ ᏱᎨᏎᎢ, ᎤᏙᎯᏳᎯᏯ ᎦᏳᎳ ᏔᎵᏁ ᏱᎣᎩᎷᏦᏁᎢ.
11 ᎤᏂᏙᏓᏃ ᎢᏏᎵ ᎯᎠ ᏂᏚᏪᏎᎴᎢ, ᎢᏳᏃ ᎾᏍᎩ ᏱᏄᏍᏗ ᎿᏉ ᎯᎠ ᏂᏣᏛᎦ; ᎢᏥᎩ ᎣᏌᏂ ᎤᏓᏔᏅᎯ ᎡᏍᎦᏂ ᏗᏣᎵᏁᏌᎶᏗ ᏗᏥᎶᏓ, ᎠᎴ ᎡᏥᏴᏏ ᎠᏍᎦᏯ ᎡᏥᏁᏗ, ᎤᏍᏗ ᏅᏬᏘ ᎠᏜ, ᎠᎴ ᎤᏍᏗ ᏩᏚᎵᏏ, ᎠᎴ ᏗᎦᏩᏒᎩ, ᎠᎴ ᎻᎳ, ᎠᎴ ᎤᏅᏙᎩ ᎠᎾᏓᏛᏍᎩ, ᎠᎴ ᎠᎹᏂ.
12 ᎠᎴ ᏔᎵ ᎢᏳᏩᎫᏗ ᎢᎦᎢ ᎠᏕᎸ ᏥᏙᏥᏳᎦ; ᎠᎴ ᎠᏕᎸ ᏕᎦᎶᏗᎯ ᏓᎱᏃᎲ ᏥᏕᎦᎸ ᏥᏕᏥᏲᎸᎩ, ᏔᎵᏁ ᏥᏙᏥᏳᎦ; ᎤᏂᎵᏓᏍᏔᏅᎯᏉ ᏱᏂᎦᎩ.
13 ᎢᏥᏅᏟ ᎾᏍᏉ ᎡᎶᏘᏄᎦ; ᎠᎴ ᏗᏣᎴᎲᎦ, ᏔᎵᏁ ᏪᏥᎷᏥᏏ ᎠᏍᎦᏯ.
14 ᎠᎴ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᏫᎾᏍᏛᎾ ᎤᎵᏂᎩᏛ ᎢᏥᏙᎵᏍᏗᏱ ᏫᏂᎬᎦ ᎾᏍᎩ ᎠᏍᎦᏯ ᎾᏍᎩ ᏅᏓᏳᏂᎩᏍᏙᏗᏱ ᏐᎢ ᎢᏣᎵᏅᏟ, ᎠᎴ ᏇᏂ; ᎢᏳᏃ ᏛᎩᏯᏅᎡᎴᏍᏗ ᏗᏇᏥ, ᏛᎩᏯᏅᎡᎴᏍᏗᏉ.
15 ᎾᏍᎩᏃ ᎠᏂᏍᎦᏯ ᎾᏍᎩ ᎤᎾᏓᏁᏗ ᎤᏂᏴᏎᎢ, ᎠᎴ ᏔᎵ ᎢᏳᏩᎫᏗ ᎢᎦᎢ ᎠᏕᎸ ᏚᏂᏴᏎᎢ, ᎠᎴ ᏇᏂ ᎤᎾᏘᏅᏎᎢ; ᎠᎴ ᏚᎾᎴᏁᎢ, ᎠᎴ ᎢᏥᏈᏱ ᏭᏂᎶᏎᎢ, ᎠᎴ ᎢᎬᏱᏗᏢ ᏭᎾᎴᏅᏁᎴ ᏦᏩ.
16 ᏦᏩᏃ ᎤᎪᎲ ᏇᏂ ᎾᏍᎩ ᎠᏁᎲᎢ, ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎴ ᎤᎬᏫᏳᏌᏕᎩ ᎦᏁᎸᎢ, ᏗᏇᏅᏒ ᏔᏘᏄᎦ ᎯᎠ ᎠᏂᏍᎦᏯ, ᎠᎴ ᏘᎷᎦ ᎠᎴ ᎭᏛᏅᎢᏍᏓ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ; ᎯᎠᏰᏃ ᎠᏂᏍᎦᏯ ᏓᎬᏆᎵᏍᏓᏴᎾᏁᎵ ᎢᎦ.
17 ᎾᏍᎩᏃ ᎠᏍᎦᏯ ᏦᏩ ᏄᏪᏎᎸ ᎾᏍᎩᏯ ᏄᏛᏁᎴᎢ; ᎠᎴ ᎾᏍᎩ ᎠᏍᎦᏯ ᏦᏩ ᎦᏁᎸ ᏫᏚᏘᏅᏍᏔᏁ ᎠᏂᏍᎦᏯ.
18 ᎠᎴ ᎾᏍᎩ ᎠᏂᏍᎦᏯ ᎠᏂᏍᎦᎢᎮᎢ, ᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᏍᎨ ᎨᏥᏴᏔᏂᎸ ᏦᏩ ᎦᏁᎸᎢ; ᎯᎠᏃ ᏄᏂᏪᏎᎢ, ᎠᏂ ᏥᏕᎩᏴᏔᏂᎦ ᏂᎦᎵᏍᏙᏗ ᎠᏕᎸ ᏥᏕᎩᎳᏁᎸ ᏕᎦᎶᏗᎯ ᎢᎬᏱᏱ ᏥᏕᏙᎲᎩ; ᎾᏍᎩ ᎪᎱᏍᏗ ᏧᏢᏫᏍᏙᏗ ᎤᏚᎵ ᎾᏍᎩ ᏗᎩᎦᏗᎸᏍᏙᏗᏱ, ᎠᎴ ᏗᎩᏂᏴᏗᏱ, ᎠᎴ ᏗᎩᎾᏢᏗᏱ, ᎠᎴ [ᏗᎩᏯᏅᎡᏗᏱ] ᏗᏂᎵᎠᏅᎯᏛ.
19 ᎾᎥᏃ ᎤᏂᎷᏤᎴ ᏄᎬᏫᏳᏌᏕᎩ ᏦᏩ ᎦᏁᎸᎢ, ᎠᎴ ᎤᎾᎵᏃᎮᏔᏁ ᎦᎶᎯᏍᏗᏱ ᎦᎵᏦᏕ.
20 ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᏂᏪᏎᎢ, ᎢᏳᎸᏉᏗ, ᎤᏙᎯᏳᎯ ᎢᎬᏱᏱ ᏦᎩᎷᏥᎸᎩ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ ᎣᎩᏩᏏᎸᎩ;
21 ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᎵᏍᏔᏅᎩ, ᎾᏍᎩ ᏗᏒᏍᏗᏱ ᏬᎩᎷᏨ ᏙᎩᎱᏃᏴᎲᎩ ᏕᎦᎶᏗ, ᎠᎴ ᎬᏂᏳᏉ, ᎣᏥᏏᏴᏫᎭ ᏕᎦᎶᏗ ᏙᏥᏁᎲ ᏓᎱᏃᎲᏉ ᏙᎦᎸ ᎠᏕᎸ ᏦᎦᏤᎵᎦ, ᏂᏙᎬᏩᏓᎨᏒᏉ; ᎠᎴ ᏔᎵᏁ ᏙᏥᏲᎦ.
22 ᎠᎴ ᏅᏩᎾᏓᎴ ᎠᏕᎸ ᏙᏥᏲᎦ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ ᎣᎩᏩᎯᏍᏙᏗ; ᎥᏝ ᎦᏲᎦᏙᎴᎰᎯᏍᏗ ᏱᎩ ᎾᏍᎩ ᎨᏒ ᎠᏕᎸ ᏦᎩᎳᏁᎸᎯ ᏕᎦᎶᏗᎯ.
23 ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎢ, ᏅᏩᏙᎯᏯᏛ ᎢᏣᏤᎵᎦ ᎨᏎᏍᏗ; ᏞᏍᏗ ᏱᏥᏍᎦᎢᎮᏍᏗ; ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎢᏣᏤᎵᎦ, ᎠᎴ ᎢᏥᏙᏓ ᎤᏤᎵᎦ ᎤᏁᎳᏅᎯ ᎢᏥᏁᎸ ᏧᎬᏩᎶᏗ ᏕᎦᎶᏗᎯ; ᎠᏴ ᏛᎩᏁᎸ ᏗᏣᏤᎵ ᎠᏕᎸ. ᏏᎻᏯᏂᏃ ᏚᏘᏃᎮᎴᎢ.
24 ᎾᏍᎩᏃ ᎠᏍᎦᏯ ᏦᏩ ᎦᏁᎸ ᏫᏚᏘᏃᎴ ᎠᏂᏍᎦᏯ, ᎠᎴ ᎠᎹ ᏚᏁᏁᎴᎢ, ᏧᎾᎳᏏᏕᏂᏃ ᏑᏃᏑᎴᎡᎢ; ᎠᎴ ᏗᏂᎵᎠᏅᎯᏛ ᎤᎾᎵᏍᏓᏴᏗ ᏚᏁᎴᎢ.
25 ᎠᎴ ᎤᎾᏛᏅᎢᏍᏔᏁ ᎤᏂᏁᎸᏗ ᎨᏒ ᎠᏏ ᎢᎦ ᏂᎬᏒᎾ ᏦᏩ ᎾᎯᏳ ᎤᎷᎯᏍᏗᏱ ᎨᏒᎢ; ᎤᎾᏛᎦᏁᏰᏃ ᎾᎿ ᏗᎾᎵᏍᏓᏴᏂᏒᎢ.
26 ᏦᏩᏃ ᏭᎷᏨ ᏧᏪᏅᏒᎢ, ᎤᏂᏁᏗ ᎠᏂᏰᎲ ᏔᎵᏦᏕ ᎤᏂᏴᏔᏁᎢ, ᎠᎴ ᎡᎳᏗ ᏂᎬᏩᏛᏁᎴᎢ.
27 ᎠᎴ ᏚᏛᏛᏁ ᏙᎯ ᏄᎾᏛᎾᏕᎬᎢ, ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎢ, ᎢᏥᏙᏓᏍᎪ ᏙᎯᏱᏉ, ᎾᏍᎩ ᎤᏛᏐᏅᎯ ᏤᏥᏁᎢᏍᏗᏍᎬᎩ? ᎠᏏᏉᏍᎪ ᎡᎭ
28 ᎯᎠᏃ ᏄᏂᏪᏎᎢ, ᎯᏅᏏᏓᏍᏗ ᎣᎩᏙᏓ ᏙᎯᏱᏉ, ᎠᏏᏉ ᎡᎭ; ᎠᎴ ᎡᎳᏗ ᏂᏚᏅᏁᎴ ᏗᏂᏍᎪᎵ, ᎠᎴ ᏚᎾᏗᏌᏓᏕᎢ.
29 ᏗᎦᏙᎵᏃ ᏚᏌᎳᏓᏁᎢ, ᎠᎴ ᎤᏅᏟ ᏇᏂ ᎤᎪᎮᎢ, ᎾᏍᎩ ᎤᏥ ᎤᏪᏥ, ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎢ, ᎯᎠᏍᎪ ᎢᏥᏅᏟ, ᎾᏍᎩ ᏥᏍᎩᏁᎢᏍᏓᏁᎲᎩ? ᎯᎠᏃ ᏄᏪᏎᎢ, ᎤᏁᎳᏅᎯ ᏫᏣᏙᎵᎩ, ᎠᏇᏥ.
30 ᏦᏩᏃ ᎤᎵᏍᏗ ᏄᏛᏁᎴᎢ; ᎭᏫᏂᏰᏃ ᎤᎵᏖᎸᎾᏁᎴ ᏅᏗᎦᎵᏍᏙᏗᏍᎨ ᎤᏅᏟ; ᎠᎴ ᎤᏲᎴ ᎢᎸᎯᏢ ᏧᏠᏱᏍᏗᏱ; ᎠᎴ ᎧᏅᏑᎸ ᎤᏴᏍᏗᏱ ᏭᏴᎴᎢ, ᎠᎴ ᎾᎿ ᏚᏠᏱᎴᎢ.
31 ᎤᎬᏍᏉᎡᏃ, ᎠᎴ ᎤᏄᎪᏤᎢ, ᎠᎴ ᎬᏩᏛᏂᎡᏉ, ᎠᎴ ᎯᎠ ᏄᏪᏎᎢ, ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ ᎢᏥᏝᎲᎦ.
32 ᎠᎴ ᎤᏩᏒ ᏕᎬᏩᏝᏁᎴᎢ, ᎠᎴ ᎠᎾᎵᏅᏟ ᎤᏅᏒ, ᎠᎴ ᎢᏥᏈᏱ ᎠᏁᎯ ᎠᎵᏍᏓᏴᎲᏍᎬ ᎠᎾᎵᏍᏓᏴᎲᏍᎩ, ᎾᏍᏉ ᎤᏅᏒ ᏙᎨᏥᏝᏁᎴᎢ; ᎢᏥᏈᏱᏰᏃ ᎠᏁᎯ ᎥᏝ ᎢᏧᎳᎭ ᎬᏩᎾᎵᏍᏓᏴᏗ ᏱᎨᏎ ᎠᏂᏈᎷ; ᎾᏍᎩᏴᏃ ᎤᏍᎦᎢᏍᏗᏳ ᎤᏂᏰᎸᏎ ᎢᏥᏈᏱ ᎠᏁᎯ.
33 ᎠᎴ ᎤᏬᎸ ᎢᎬᏱᏢ ᎠᏂᏁᎢ, ᎤᏓᏂᎵᎨ ᎢᎬᏱ ᎤᏪᏁᎢ, ᎣᏂᏃ ᎡᎯ ᎾᏍᎩᏯ ᏄᏍᏛ ᎤᏕᏔᏅ ᎤᏪᏁᎢ; ᎠᏂᏍᎦᏯᏃ ᎤᏅᏒ ᏓᎾᏓᏍᏆᏂᎪᏍᎨᎢ.
34 ᎢᎬᏱᏗᏢᏃ ᎤᏬᎸ ᎠᏝᎲ ᏫᏚᏁᎴ ᏧᎾᏁᎳᎩᎭ ᎠᎵᏍᏓᏴᏗ; ᎠᏎᏃ ᏇᏂ ᏩᏥᏁᎸᎯ ᎾᏍᎩ ᎢᏳᏩᎫᏗ ᎤᎶᏒᏍᏕ ᎠᏂᏐᎢ ᎢᎩ ᎨᏥᏁᎸᎢ. ᏚᎾᏗᏔᎮᏃ ᎠᎴ [ᏦᏩ] ᎢᏧᎳᎭ ᎣᏍᏛ ᎤᎾᏓᏅᏓᏕᎢ.
Génesis 43Reina-Valera Antigua (RVA)
43 Y EL hambre era grande en la tierra.
2 Y aconteció que como acabaron de comer el trigo que trajeron de Egipto, díjoles su padre: Volved, y comprad para nosotros un poco de alimento.
3 Y respondió Judá, diciendo: Aquel varón nos protestó con ánimo resuelto, diciendo: No veréis mi rostro sin vuestro hermano con vosotros.
4 Si enviares á nuestro hermano con nosotros, descenderemos y te compraremos alimento:
5 Pero si no le enviares, no descenderemos: porque aquel varón nos dijo: No veréis mi rostro sin vuestro hermano con vosotros.
6 Y dijo Israel: ¿Por qué me hicisteis tanto mal, declarando al varón que teníais más hermano?
7 Y ellos respondieron: Aquel varón nos preguntó expresamente por nosotros, y por nuestra parentela, diciendo: ¿Vive aún vuestro padre? ¿tenéis otro hermano? y declarámosle conforme á estas palabras. ¿Podíamos nosotros saber que había de decir: Haced venir á vuestro hermano?
8 Entonces Judá dijo á Israel su padre: Envía al mozo conmigo, y nos levantaremos é iremos, á fin que vivamos y no muramos nosotros, y tú, y nuestros niños.
9 Yo lo fío; á mí me pedirás cuenta de él: si yo no te lo volviere y lo pusiere delante de ti, seré para ti el culpante todos los días:
10 Que si no nos hubiéramos detenido, cierto ahora hubiéramos ya vuelto dos veces.
11 Entonces Israel su padre les respondió: Pues que así es, hacedlo; tomad de lo mejor de la tierra en vuestros vasos, y llevad á aquel varón un presente, un poco de bálsamo, y un poco de miel, aromas y mirra, nueces y almendras.
12 Y tomad en vuestras manos doblado dinero, y llevad en vuestra mano el dinero vuelto en las bocas de vuestros costales; quizá fué yerro.
13 Tomad también á vuestro hermano, y levantaos, y volved á aquel varón.
14 Y el Dios Omnipotente os dé misericordias delante de aquel varón, y os suelte al otro vuestro hermano, y á este Benjamín. Y si he de ser privado de mis hijos, séalo.
15 Entonces tomaron aquellos varones el presente, y tomaron en su mano doblado dinero, y á Benjamín; y se levantaron, y descendieron á Egipto, y presentáronse delante de José.
16 Y vió José á Benjamín con ellos, y dijo al mayordomo de su casa: Mete en casa á esos hombres, y degüella víctima, y aderéza la; porque estos hombres comerán conmigo al medio día.
17 E hizo el hombre como José dijo; y metió aquel hombre á los hombres en casa de José.
18 Y aquellos hombres tuvieron temor, cuando fueron metidos en casa de José, y decían: Por el dinero que fué vuelto en nuestros costales la primera vez nos han metido aquí, para revolver contra nosotros, y dar sobre nosotros, y tomarnos por siervos á nosotros, y á nuestros asnos.
19 Y llegáronse al mayordomo de la casa de José, y le hablaron á la entrada de la casa.
20 Y dijeron: Ay, señor mío, nosotros en realidad de verdad descendimos al principio á comprar alimentos:
21 Y aconteció que como vinimos al mesón y abrimos nuestros costales, he aquí el dinero de cada uno estaba en la boca de su costal, nuestro dinero en su justo peso; y hémoslo vuelto en nuestras manos.
22 Hemos también traído en nuestras manos otro dinero para comprar alimentos: nosotros no sabemos quién haya puesto nuestro dinero en nuestros costales.
23 Y él respondió: Paz á vosotros, no temáis; vuestro Dios y el Dios de vuestro padre os dió el tesoro en vuestros costales: vuestro dinero vino á mí. Y sacó á Simeón á ellos.
24 Y metió aquel varón á aquellos hombres en casa de José: y dióles agua, y lavaron sus pies: y dió de comer á sus asnos.
25 Y ellos prepararon el presente entretanto que venía José al medio día, porque habían oído que allí habían de comer pan.
26 Y vino José á casa, y ellos le trajeron el presente que tenían en su mano dentro de casa, é inclináronse á él hasta tierra.
27 Entonces les preguntó él cómo estaban, y dijo: ¿Vuestro padre, el anciano que dijisteis, lo pasa bien? ¿vive todavía?
28 Y ellos respondieron: Bien va á tu siervo nuestro padre; aun vive. Y se inclinaron, é hicieron reverencia.
29 Y alzando él sus ojos vió á Benjamín su hermano, hijo de su madre, y dijo: ¿Es éste vuestro hermano menor, de quien me hablasteis? Y dijo: Dios tenga misericordia de ti, hijo mío.
30 Entonces José se apresuró, porque se conmovieron sus entrañas á causa de su hermano, y procuró donde llorar: y entróse en su cámara, y lloró allí.
31 Y lavó su rostro, y salió fuera, y reprimióse, y dijo: Poned pan.
32 Y pusieron para él aparte, y separadamente para ellos, y aparte para los Egipcios que con él comían: porque los Egipcios no pueden comer pan con los Hebreos, lo cual es abominación á los Egipcios.
33 Y sentáronse delante de él, el mayor conforme á su mayoría, y el menor conforme á su menoría; y estaban aquellos hombres atónitos mirándose el uno al otro.
34 Y él tomó viandas de delante de sí para ellos; mas la porción de Benjamín era cinco veces como cualquiera de las de ellos. Y bebieron, y alegráronse con él.
Reina-Valera Antigua (RVA)