Tajemství

(Zlatý fond her X)

Cíl:

Odkrytí svého nitra, společné uvažování o problémech jednotlivce.

Charakteristika:

Hráči diskutují o anonymně napsaných "tajemstvích", která skrývají před světem.

Motivace:

Každý občas uděláme něco, za co se stydíme. V naší minulosti jsou události, které bychom raději zapomněli.

Často také některé stránky své povahy, některé své názory skrýváme před ostatními.

Proč? Bojíme se ztráty důvěry, ztráty vážnosti.

Děláme se jinými, než jsme. Vytváříme v myslích ostatních obraz sama sebe, jak bychom ho chtěli mít, jak si myslíme, že bychom měli vypadat. Stále na něm pracujeme, stále ho úzkostlivě chráníme.

Jak dalece se tento obraz liší od našeho skutečného nitra, natolik jsme uzavřeni, natolik máme co skrývat.

Je to zvyk, pohodlný zvyk, zdánlivě pohodlný, a je otázkou, zda by nebylo lepší ukázat se v pravém světle. Co je lepší? Mít spoustu povrchních přátel nebo pár přátel opravdových?

Pojďme zapátrat sami v sobě a najít tam, co dlouhým zvykem už možná není tak nápadné. Najít, co skrýváme před ostatními. Najít nějaké to tajemství.

A pojďme zkusit vytáhnout to tajemství na světlo a trochu se na něj podívat, jestli je to opravdu takové tajemství, že stojí za skrývání.

Realizace hry:

Hráči sedí pohodlně v kruhu, každý má tužku a papír.

Instruktor připomene, že (stejně jako ostatní hry) tato hra je dobrovolná.

Zdůrazní, že hra bude anonymní a cokoli napíší, anonymní zůstane a že nebudou vyzýváni ani k dobrovolnému přiznání autorství.

Pak vyzve účastníky, aby na papír napsali tři věci, které skrývají před světem, před lidmi. Může dodat, že to mohou být události, názory, postoje, vztahy, činy, starosti, problémy, cokoliv. Ty věci nemusejí být tři, může jich být méně. Pokud opravdu nic neskrývají, ať odevzdají prázdný papír.

Následuje čas na psaní (cca 10 minut).

Pak se papíry složí a vhodí do společné nádoby, kde se zamíchají.

Nádoba koluje a každý si vezme jeden papír. (Účastníci mohou být vyzváni, ať se hned podívají, zda si nevzali ten svůj, a v kladném případě si jej vymění. To je ale problematické ke konci kola.)

Pak postupně po kruhu čtou po jednom tajemství a diskutují o něm. Instruktor napomáhá, když to vázne: Je to skutečně tak závažné, že je třeba to skrývat? Měl někdo podobný problém? Ví někdo, jak to vyřešit?

Přečtené papíry je možno vhazovat zpět do míchací nádoby.

Na závěr instruktor shrne některé postřehy. Častým postřehem je, že na více lístcích se objeví stejná tajemství. Instruktor vyjádří naději, že možná tato hra něco hráčům ukázala, možná jim pomohla, když slyšeli názor ostatních na svůj problém, aniž by přitom museli vystoupit z anonymity.

Každý občas prožívá těžké chvíle a něčím se trápí. V takovém případě je dobré (a je velikým štěstím), když má člověk někoho, komu se může svěřit.

Metodické poznámky:

Nemělo by být odevzdáno příliš mnoho prázdných papírů. Pokud se tak stane, je to známkou špatné motivace či špatného načasování uvedení hry. Téměř každý člověk něco skrývá.

Věkovou kategorii je třeba dodržet, pro děti to opravdu není.