Sčítání lidu 2011

Nebýt toho, že si v současné době nemohu dovolit riskovat desetitisícovou pokutu, nezúčastnil bych se sčítání lidu.

První špatnou věcí na letošním sčítání je, že stojí 2,5 miliardy Kč. V době, kdy je náš stát silně zadlužen a dále se rychle zadlužuje, je to výdaj naprosto nepřijatelný a zcela zbytečný. Říkají tomu statistika - ale statistika je, když prozkoumáte vzorek populace (za zlomek nákladů) a na základě toho spočítáte, jak je to v populaci celé - s matematicky přesně vyjádřenou statistickou chybou, která při správném výběru vzorku může být velice malá.

Druhou špatnou věcí je, že poskytnuté údaje a jejich koncentrace na jednom místě jsou nebezpečné. Jeden známý důchodce mi vyprávěl, jak mu za poslední roky několikrát přišli podvodníci do domu, ve kterém bydlí. Podvodníci, kteří se vydávali za zaměstnantce elektrických nebo jiných závodů a tvrdili, že musejí zkontrolovat elektrické hodiny, zapojení elektrických spotřebičů, jindy zase studny (to bylo v době povodní) a tak dále. Jeden den přišel jeden člověk, prošel celý dům, a za pár dní přišli dva a už věděli přesně, kam mají jít a kde mají hledat peníze. Jeden odláká pozornost, druhý jedná. Ukradli několik desítek tisíc.

Takové věci se dějí často. Data ze sčítání lidu budou zlatým dolem pro tyto kriminální živly. Ve vzniklé databázi bude možno snadno vyhledat například seznam všech samostatně žijících důchodců, kterým je přes 70 let a mají dům či velký byt. Ti jsou snadnými oběťmi a mohli by mít peníze. A jsou i jiné druhy trestné činnosti (méně časté, ale ještě horší), které z těchto dat mohou těžit - snadno půjde třeba vyhledat, kde samy bydlí svobodné matky s dítětem do jednoho roku - ideální data pro obchodníky s dětmi. A to jsou jen první dvě věci, co mě napadly.

Opět - říkají tomu statistika - ale pro statistiku by stačilo uvést, že bydlím v tom a tom městě, a ne uvádět přesnou adresu včetně patra, ve kterém bydlím. To jsou ze statistického pohledu údaje zbytečné a z pohledu obyvatel velmi nebezpečné.

V mých očích třetí špatnou věcí je moc, kterou tato data dávají státu. Stát je pro občana potenciálně největší hrozbou, pokud sílí a řídí naše životy v takové míře, v jaké se to děje dnes a v jaké (bohužel jistě vyšší) se to bude dít v budoucnu. Aby nás stát mohl řídit, potřebuje o nás informace. Teď je dostává. Naše soukromí a naši svobodu si musíme chránit nejen před kriminálníky, ale i před státem a jeho úředníky. To není touha po anarchii. To je touha po svobodě.