Embedded Files
Můj děda Josef Hájek i jeho rodiče žili v Českých Libchavách, části Paseky, které jsme ale nenazývali jinak než "Bída". Nejstaršího předka z rodu Hájků jsem ale nalezla v Bohousové, obce, která je od Bídy vzdálená 5 km a od Českých Libchav 6 km.
Význam příjmení HÁJEK: zdrobnělina slova háj = listnatý lesík, hájený les. 14. nejčastější české příjmení.
Jan Hájek I.
Jan Hájek I.
moje 9. generace ze strany otce mé matky
nevím, kdy a kde se narodil. 1. listopadu roku 1671 se oženil s Kateřinou Kořínkovou, dcerou Matěje Kořínka z Bohousové.
Dne: 1. listopadu 1671. Místo odkud jsou: z Bohousovej. Jména ženicha a nevěsty: Jan Hájek, Kateřina dcera po nebožtíkovi Matějovi Kořínkovi, Jméno družby: Jiřík Petráněk z Bohousovej (obec Bohousová)
V soupisu poddaných podle víry ani v Berní rule nejsou v obci Bohousová uvedeni Hájkovi. Odkud do obce přišli není známo, jde o běžné příjmení, které se v okolních obcích vyskytuje.
Předci Kateřiny Hájkové rozené Kořínkové
Předci Kateřiny Hájkové rozené Kořínkové
Otec: Matěj Kořínek z Bohousové, Matka Mandalena neznámého příjmí
V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je otec uveden jako Matěj Kořinka. Je mu 18 let, narodil by se tedy měl kolem roku 1633. Jeho manželce je 19 let, měla by se narodit kolem roku 1634. U nikoho v Bohousové není napsáno k jaké víře se hlásí. Bude to tak nejspíše proto, že dle historických pramenů byli všichni obyvatelé v té době protestanti.
Význam příjmení KOŘINKA, KOŘÍNEK: zdrobnělina slova kořen. 163. nejčastější české příjmení.
Manželům Hájkovým se narodilo těchto osm dětí, všechny v Bohousové:
1672 - David Hájek
1673 - Pavel Hájek - oženil se Mandalenou neznámého příjmí. Žili v Bohousové, kde jsem našla narození jejich tří dětí.
1677 - Alžběta Hájková
1678 - Alyna Hájková
1680 - Anna Hájková
1683 - Jan Hájek - oženil se s Marianou neznámého příjmí. Žili v Bohousové, kde jsem našla narození jedné dcery.
1689 - Martin Hájek - můj předek, podrobnosti níže.
1691 - Kateřina Hájková
BOHOUSOVÁ
BOHOUSOVÁ
V Bohousové se vypráví, že když J. A. Komenský odešel roku 1627 z vlasti, odešla s ním ze zdejší vsi většina obyvatel. Obec tehdy patřila k brandýskému panství. Protože pustla, Karel starší ze Žerotína sem dosadil nové obyvatele z Brandýsa a okolí.
Víme, že po bitvě na Bílé Hoře se J. A. Komenský, pronásledovaný biskup Jednoty bratrské, skrýval na mnoha místech. Píše se i o nejmenované obci v blízkosti Brandýsa nad Orlicí. V Brandýse se také podruhé oženil, když první žena i děti, které s ní měl, zemřely v Přerově na mor. O úkrytech Komenského se toho moc neví, vše probíhalo v utajení. Ale je jisté, že s tehdejšími obyvateli obce Bohousová musel mít úzký kontakt.
Můžeme se jen domnívat, zda Hájkovi byli ti, co zde zůstali a nebo sem byli nastěhováni do opuštěných domů. Četla jsem, že bratři a sestry Jednoty bratrské tady svůj majetek opouštěli, neprodávali ho. Do exilu mířili v chudobě. Hájkovi, dokud to jen bylo možné, mají v matrikách uváděno náboženství protestantské. Mají ho i všechny dřívější rodiny jejich manželek. Později je pak u nich vykazováno vyznání katolické, to však bylo jistě pouze z nevyhnutelnosti. Jak jsem už psala, na zač. 20. století se opět k Jednotě bratrské přehlašovali.
Dnes je je Bohousová částí obce Záchlumí v okrese Ústí nad Orlicí. Bohousovou od Záchlumí odděluje řeka Divoká Orlice a železniční trať. Do konce roku 1849 patřila k panství brandýskému. V Bohousové se od nepaměti nerobotovalo a jen se za robotu platily desátky.
Martin Hájek
Martin Hájek
moje 8. generace ze strany otce mé matky
Narodil se 12. května 1689 v Bohousové.
Den křtu: 12 května, rodiče jsou z Bohousové, jméno dítěte: Martin, jména rodičů: Jan Hájek a Kateřina, kmotr: Jan Koukol ze Záchlumí, 1. svědek: Dorota, manželka Matěje Klypla z Bohousové, 2. svědek: Martin Pubs ze Záchlumí.
Ve věku 24 let, dne 31. ledna 1713 se v Bohousové oženil s Kateřinou Makaloušovou.
Dne 31., v Bohousové, ženich: Martin Hájek z Bohousové, nevěsta: Kateřina, dc era Jiříka Makalouše, 1. svědek: Tomáš Bartoň z Libchav, 2. svědek: Kateřina, sestra ženichova z Bohousové
Předci Kateřiny Hájkové, rozené Makaloušové
Předci Kateřiny Hájkové, rozené Makaloušové
Kateřina Makaloušová se narodila 27. října 1687 v Bohousové.
Dne 27. V Bohousové. Jméno dítěte: Kateřina, otec: Jiřík Makalouš, matka Polexina, kmotra: Anna, manželka Kryštofa Kořínka z Bohousové, 1. svědek: Jan Hájek z Bohousové (její budoucí tchán), 2. svědek: Dorota, manželka Martina Kloučka ze Záchlumí.
Otec Kateřiny:: Jiřík Makalouš, narozený 10. dubna 1661 v Bohousové, syn Matěje Makalouše, narozeného asi roku 1613 v Bohousové a Mandaleny neznámého příjmí.
Mandalena byla druhá žena Matěje Makalouše. Jeho první ženou byla Dorota (asi 1626-1659), se kterou měl nejméně tři děti: Jana, Marianu a Kateřinu. S Mandalenou měl kromě Jiříka ještě tyto děti: Mandalenu (*1665), Martina (*1667) a Jakuba (*1670).
V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je uveden 38 letý Matěj Makalouš a jeho první žena Dorota, 25letá.
Matka Kateřiny: Polexina Hýrová, narozená 16. března 1664 v Žamberku, dcera Kašpara Hýry ze Žamberku a Zuzany neznámého příjmí.
Výstřižek z knihy: "Paměti žamberských domů".
U domu č. 168 je zmínka o Kašparu Hýrovi, který koupil dům někdy v polovině 17. století a žil zde až do smrti, která, dle publikace, byla roku 1672. Dům je na dnešním Masarykově náměstí (viz plánek níže).
V Soupisu poddaných podle víry není Kašpar uveden. Nejspíše tedy se do Žamberka nastěhoval po roce 1651. Odkud, není známo.
Význam zde uvedených příjmení MAKALOUŠ a HÝRA jsem bohužel nikde nenašla. V roce 2014 žilo v Česku 9 mužů s příjmením Hýra a 73 mužů s příjmením Makalouš.
Manželé žili v Bohousové a zde se jim narodily tyto děti:
1713 - Jan Hájek
1715 - Anna Hájková
1717 - Kateřina Hájková
1720 - Václav Hájek, 3. 11.1743 se oženil s Annou Vlčkovou z Českých Libchav
1723 - Matěj Hájek, můj předek, podrobnosti níže
1724 - Veronika Hájková
1727 - Mariana Hájková, 1. února 1756 se provdala za Františka Krčmáře z Bohousové , žili v Bohousové č. 6
1730 - Martin Hájek, jeho první manželkou byla Anna Doležalová z Českých Libchav č. 45. Zde žili, v letech 1760-1778 se jim narodili tři synové: Florián, Martin a Vít Hájkovi. Všichni se oženili a žili v Českých Libchavách. Jeho druhá manželka byla Apolonie Koblížková. S ní žil v Českých Libchavách č. 88, v letech 1781-1792 se jim narodilo pět děti: Jan, Kateřina, Anna, Veronika a Josefa (ta zemřela brzy po narození) Hájkovi. Martin Hájek zemřel roku 1804 v Českých Libchavách č. 88.
Kateřina Hájková, roz. Makaloušová zemřela v Bohousové 18. února 1737 ve věku 49 let.
Martin Hájek zemřel 17. ledna 1741 v Bohousové ve věku 51 let.
Matěj Hájek I.
Matěj Hájek I.
moje 7. generace ze strany otce mé matky
Narodil se 9. února 1723 v Bohousové.
9. dne, z Bohousové, jméno dítěte: Matěj, rodiče: Martin Hájek a Kateřina, kmotr: Jan Novák z Bohousové, svědkové: Anna, vdova Petránková z Bohousové a Mikuláš Klouček ze Záchlumí.
Oženil se s Annou, neznámého příjmí. Svatbu jsem nenašla ani v Bohousové, ani v okolních obcích. Matěj Hájek zakoupil statek č. 43 v Českých Libchavách a byl sedlákem. Žil tak stejně jako jeho dva bratři v Českých Libchavách.
Na plánku ze Stabilního katastru z poloviny 19. století jsou vidět jednotlivá stavení statku č. 43.
Zde jsou vidět polnosti a lesy, které ke statku náležely.
Manželům se narodily tyto děti:
1758 - Lidmila Hájková , zemřela roku 1761
1759 - Jan Hájek, můj předek, podrobnosti níže
1761 - Kateřina Hájková, provdala se za Jana Makalouše, z Bohousové č. 31, který byl bratrem manželky mého předka Jana Hájka (bratra Kateřiny). Jiřík Makalouš, můj předek nar. 1661 byl společný pradědeček manželů. Manželé žili v Bohousové.
Anna Hájková zemřela 15. listopadu 1775 ve věku 59 let. Matěj Hájek ji přežil o 26 let, zemřel 8. srpna 1801 ve věku 78 let. Oba zemřeli v Českých Libchavách č. 43.
ČESKÉ LIBCHAVY
Obec vznikla v období rané kolonizace , kterou v krajině směrem od Chocně prováděli příslušníci družiny význačného šlechtice Kojaty Hrabišice na počátku 13. století. Roku 1227 podle Kojatovy závěti dostal les "Nalubhave" (les na potoku Libchava; název od přídavného jména libý) jeden z jeho družiníků s úkolem provést zde kolonizaci. Přívlastek "České" dostala ve 14. století kdy v sousedství vznikla obec stejného názvu založená však německým obyvatelstvem. České Libchavy byly sídlem nižší šlechty, která zde založila tvrz. Prvním majitelem obce je doložen Petr Hrb ze Žamberka v letech 1360-1371. Později se staly součástí panství Žampach, první připomínka je z roku 1543. Později pak přináležely k panství Brandýs nad Orlicí. V Berní rule z roku 1654 je zde uvedenou 37 poddanských usedlostí, z toho 3 zpustlé. K panství Brandýs nad Orlicí přináležela obec až do zrušení poddanství roku 1848. Po vzniku okresů v roce 1850 patřily České Libchavy nejprve do okresu Lanškroun, 1938 okresu Žamberk, 1942 okresu Rychnov nad Kněžnou a od roku 1945 spadají do okresu Ústí nad Orlicí.
V době, kdy se Matěj Hájek s manželkou přestěhovaly z Bohousové do Českých Libchav, bylo to v rámci jednoho panství.
Pamětihodnosti: Původní tvrziště se nachází v části zvané Skalka nedaleko Libchavského potoka. V současné době ho stráží socha rytíře Mikeše. Patrné jsou pozůstatky valu, okružního příkopu a prohlubní po stavbách. Kostel sv. Víta, původně gotický z 2. poloviny 14. století, přestavěný barokně kolem roku 1780. Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.
V roce 2020 zde žilo 645 obyvatel. V roce 1890 jich zde žilo 1001.
Jan Hájek II.
Jan Hájek II.
moje 6. generace ze strany otce mé matky
Narodil se 2. prosince 1759 v Českých Libchavách 43.
Z Českých Libchav. 2. prosince pokřtěno jest dítě Jan z otce Matěje Hájka a z Anny, manželky jeho, kmotr Jan Vlček, svědci Jan Petránek, Rozina - manželka Václava Dostála, všichni z Českých Libchav, křtil páter Kaplan.
Jan Hájek se oženil 23. listopadu 1782 v Bohousové č. 37 s Františkou Makaloušovou. Ten den se na statku konala dvojí svatba. Ženil se tu i bratr Františky - Jan Makalouš se sestrou Jana Hájka - Kateřinou Hájkovou.
Měsíc listopad roku 1782, Den 23. Oddávající František Tobiáš.
Počestný ženich Jan Makalouš s počestnou nevěstou Kateřinou, dcerou Matěje Hájka z Libchav. Svědci: Jan Schiller a Jan Divisch, oba katolící, Bohousová 37.
Počestný ženich Jan, syn Matěje Hájka z Libchav a počestná nevěsta Františka, dcera Jana Makalouše z Bohousové.
Předci Františky Hájkové, rozené Makaloušové
Předci Františky Hájkové, rozené Makaloušové
Františka Makaloušová se narodila roku 1760 v Bohousové č. 37.
Vlevo původní statek v Bohousové č. 37, rok 2017. Na mapce ze Stabilního katastru vyznačena poloha statku (dům a stodola) s částí polností.
Otec: JAN MAKALOUŠ, sedlák v Bohousové č. 37, nar. 28. února 1715 v Bohousové, syn Jana Makalouše (2. leden 1692 - 9. červenec 1749) a Kateřiny Špalkové, dcery Matěje Špalka a Zuzany neznámého příjmí, všichni z Bohousové. Rodiče Jana Makalouše *1692 byli Jiřík Makalouš a Polexina Hirová, mí předci uvedení již dříve u předka Martina Hájka (8. generace)
Matka: KATEŘINA roz. DOSTÁLOVÁ (1927 - 27. listopad 1788) dcera Jana Dostála (4. listopad 1703 - 8. březen 1773) z Bohousové č. 32 a Anny, roz. Kulhavé (13. leden 1708 - 8. červen 1788), dcery Matěje Kulhavého, narozeného v Českých Libchavách a Anny, roz. Kořínkové (*1678) z Bohousové, oba žijící v Bohousové. Anna Kořínková je vnučkou Matěje Kořínka , mého předka uvedeného u Jana Hájka (moje 9. generace). Předci Jana Dostála byli Jiřík Dostál (*1676), nemanželský syn Doroty Dostálové (*1639), dcery Martina Dostála (*1605) a Anny, neznámého příjmí. Manželkou Jiříka Dostála byla Mariana Petránková (*1675), dcera Jana Petránka a Kateřiny neznámého příjmí. Všichni z Bohousové. Rodiče Anny Kořínkové byli Pavel Kořínek a Anna Kryštofová, dcera Václava Kryštofa (*1617) a Anny neznámého příjmí, všichni z Bohousové.
Sourozenci Františky Makaloušové byli kromě Jana Makalouše (*1757) : Anna (*1753), Kateřina (*1754), Anna (*1759), Václav (*1763), František (*1765) - jeho vnuci emigrovali do USA, Veronika (*1767) - její potomci byli Víchovi v Českých Libchavách v jejichž prodejně moje maminka i její táta Hájkovi nakupovali, Anna (1769) a Jaroslav (*1770).
Grafické znázornění komplikovaných vztahů mezi mými předky, potomky Jiříka a Polexiny Makaloušových.
Význam zde uvedených příjmení:
Špalek - podst. jméno špalek nebo též přeneseně podsaditý či nepohyblivý člověk
Dostál - ze slovesa dostat - dostat dar, či dostát slibu. 45. nejčastější české příjmení
Kulhavý - označení kulhavého člověka
Petránek - z osobního jména Petr
Kryštof - z řeckého osobního jména Christoforos, světce, který podle legendy přenesl přes vodu dítě Ježíše Krista
Jan Hájek byl sedlákem v Českých Libchavách č. 43. Manželům se zde narodilo 11 dětí, z toho dvakrát dvojčata:
1784 - Václav Hájek, zemřel půlroční na božec
1785 - Veronika Hájková, roku 1805 se provdala za Jana Horníčka
1784 - Jan Hájek, zemřel roku 1785 na neštovice
1789 - Kateřina Hájková, roku 1818 se provdala za Františka Jiřele ze Sopotnice č. 26. Žili v Sopotnici č. 70.
1792 - Jan Hájek (dvojče), oženil se s Annou Málkovou ze Rviště, žili na statku č. 43 v Českých Libchavách
1792 - František Hájek (dvojče)
1794 - Matěj Hájek, můj předek, podrobnosti níže
1796 - Josef Hájek, roku 1828 se oženil s Dorotou Bartošovou ze Rviště č. 6. Sedlák, po otci zdědil rodný statek č. 43 v Českých Libchavách.
1799 - Václav Hájek, desetiměsíční zemřel na neštovice
1803 - Vít Hájek (dvojče), žil 3 dny
1803 - Václav Hájek (dvojče), žil 9 dnů
Manželka Jana Hájka a matka uvedených dětí umírá 16. března 1806 ve věku 46 let na horkou nemoc, což byl v té době tyfus. Toho roku zemřelo v Českých Libchavách na horkou nemoc velké množství lidí. V matrice je chybně uvedené č. domu - přehozená čísla s řádkem nad ním.
20. července roku 1806 se šestačtyřicetiletý vdovec Jan Hájek žení podruhé. Jeho manželkou se stává sedmadvacetiletá Kateřina Málková, narozená ve Rvišti č. 11. Narodí se jim těchto pět dětí:
1807 - Anna Hájková
1808 - Antonín Hájek , umírá v Brandýse nad Orlicí č, 162 ve věku 75 let.
1812 - Václav Hájek
1814 - Františka Hájková
1817 - Marie
Mnohem mladší druhá manželka Kateřina také umírá dříve než Jan Hájek a to roku 18. prosince 1825 na souchotiny. Je jí 47 let.
Jan Hájek umírá 28. července 1833 jako výměnkář na svém statku ve věku 74 let na diagnózu "věkem sešlý".
Bývalý statek, České Libchavy č. 43 - foceno roku 2014
Matěj Hájek II.
Matěj Hájek II.
moje 5. generace ze strany otce mé matky
Narodil se 29. května 1794 v Českých Libchavách č. 43.
29. dne, dům č. 43, dítě Matěj Hájek, křtil Samuel Burger farář Písezký (farnost Písečná), katolík, pohlaví mužské, lóže manželské, otec Hájek Jan sedlák, matka Františka Makaloušová, kmotr a svědkové: Jan Dostál sedlák, Matěj Dostál mlynář, Veronika žena Františka Knipla řeznice, všichni z Českých Libchav, porodní bába Františka Vlčková
Matěj Hájek se oženil s Františkou Sokolovou z Českých Libchav č. 102. Za peníze, které mu vyplatil bratr Josef Hájek, jenž zdědil statek č. 43, koupil Matěj chalupu od rodičů manželky Františky. Ti odešli do své rodné Sopotnice na výměnek.
Předci Františky Hájkové, rozené Sokolové
Předci Františky Hájkové, rozené Sokolové
Františka se narodila 15. října 1804 v Českých Libchavách č. 102.
15. října 1804, dům č. 102 (je uvedeno 101, což je překlep. Č. 101 byla škola a ostatní sourozenci se narodili v č. 102) Dítě Františka, porodní bába Anny Süsserová z Prostředních Libchav, křtil Antonius Schaurek místní farář, otec: Josef Sokol voják, matka: Dorota dcera Josefa Martince z Sopotnice č. 104. Kmotra: Marianna Andresová rychtářka z Libchav. Svědci: Kateřina Kulhavá selka z Libchav, František Knipl soused z Libchav.
Otec: JOSEF SOKOL, chalupník a pohodný (5. leden 1774 - 6.květen 1832) narozený v Sopotnici č. 21, žijící v Sopotnici č. 103 a v Českých Libchavách č. 102, syn JANA SOKOLA, nar. 13. června 1743 v České Rybné a ANNY HOLUBÁŘOVÉ, nar. 1. září 1752 v Záchlumí, dcery PETRA HOLUBÁŘE, nar. 29. června 1709 v Pěčíně a jeho manželky DOROTY neznámého příjmí. Rodiče Petra Holubáře byli MARTIN HOLUBÁŘ z Líšnice a ANNA BOCZKÁ (*1678) v Kunvaldu, dcera VÁCLAVA a KATEŘINY BOCZKÝCH z Kunvaldu. Rodiče Martina Holubáře byli JAN HOLUBÁŘ, syn MIKULÁŠE HOLUBÁŘE, oba z Líšnice a KATEŘINA KYKLOVÁ, dcera JIŘÍKA KYKLY, také z Líšnice.
Otcem Jana Sokola byl DAVID SOKOL narozený roku 1710 v Záchlumí, syn JIŘÍKA SOKOLA narozený roku 1670 v Liticích a ROZINY BOCZKÉ narozené roku 1683 v Kunvaldu, dcery VÁCLAVA a KATEŘINY BOCZKÝCH z Kunvaldu.
Anna Boczká a Kateřina Boczká byly sestry.
Matkou Jana Sokola byla MARIANNA HLAVÁČKOVÁ z Rybné, dcera VÁCLAVA HLAVÁČKA (1660-1738) narozeném ve Slatině nad Zdobnicí a KATEŘINY PUPS (*1679) v Záchlumí, dcery MARTINA PUPSE ze Záchlumí a MAGDALENY HÖLZR z Rybné.
KUNVALD
KUNVALD
První písemná zmínka o obci je z roku 1363. Kunvald má pro náš národ historický význam, neb se zde v polovině 15. století usadila skupina stejně smýšlejících lidí pod vedením Petra Chelčického a ta dala základ nové církvi - Jednotě bratrské. K této církvi se hlásilo mnoho mých předků z rodu Hájků a jejich manželek. Dříve patřil do litického panství.
LITICE
LITICE
Malá Víska spadající pod obec Záchlumí. Na kopci nad vsí se nachází zřícena hradu Litice založeného ve 13. století Půtou z Potštejna. Za držení Jiřího z Poděbrad se zde do roku 1468 prováděly rozsáhlé úpravy, které z hradu vytvořily jednu z nejpevnějších pevností v Čechách. Od konce 15. století však už nebyl obýván a postupně chátral. Později byly jeho zbytky několikrát opravovány.
Na mapě jsou zobrazeny obce mých předků ze strany otce Františky Hájkové, roz. Sokolové. Chybí pouze Sopotnice.
Všechny obce se nachází v okolí Žamberku.
Pěčín nyní leží v okrese Rychnov nad Kněžnou. Typická podhorská vesnice s domy rozsetými po obou stranách údolí. První zmínka o obci je z roku 1237, vedla tudy kupecká stezka a stával zde hrad.
Všechny ostatní obce patří nyní do okresu Ústí nad Orlicí.
V minulosti byli všechny obce součástí litického panství a později se staly majetkem pánů z Bubna, kteří vlastnili také Libchavy.
Matka: DOROTA roz. MARTINCOVÁ (30.8.1781 - 24.leden 1832) narozená v Sopotnici č. 41, dcera JOSEFA MARTINCE (21.leden 1739 - 7. duben 1806 narozen v Sopotnici, sedlák a MARIANNY DIBLÍKOVÉ (27. říjen 1738 - 24. leden 1809) narozené v Sopotnici č. 28, dcery JANA DIBLÍKA (1702-1750) ze Sopotnice č. 28 a KATEŘINY ŠIMERKOVÉ (1701 - 1753) ze Sopotnice. Otcem Jana Diblíka je JIŘÍK DIBLÍK (1669-1725), syn JIŘÍKA DIBLÍKA (DIBLÍČKA) narozeném v Brné, žijícím v Sopotnici a ANNY STŘEBECHOVSKÉ (1641-1701) narozené v Suché Rybné. Matkou Jana Diblíka je ROZINA neznámého příjmí.
Otcem Josefa Martince je MIKULÁŠ MARTINEC (1687-1758) ze Sopotnice, syn MATĚJE MARTINCE (1665-1739) ze Sopotnice. Matkou je ANNA KOVÁŘOVÁ, nar. roku 1708 v Sopotnici, dcera MATĚJE KOVÁŘE (1656-1713) ze Sopotnice a KATEŘINY KABASTOVÉ (1668-1714) ze Sopotnice, dcery JAKUBA KABASTY ze Sopotnice.
Význam zde uvedených příjmení:
Sokol - z názvu dravého ptáka
Holubář - chovatel holubů
Boczký - z lat. fillius Boczkonis = nemanželské dítě, česky boček či levoboček
Hlaváček - pods. jména hlava, 122. nejčastější české příjmení
Pups - význam neznám. U příjmení Pup je význam: nabubřelý, nabotnalý
Hölzr -německé příjmení, může znamenat dřevo
Martinec - vychází z osobního jména Martin. Byl to též název pro čeledína, který vždy na sv. Martina měnil místo
Diblík - ďáblík, též světélko nad močálem
Šimerka - pozměněné příjmení vycházejí z osobních jmen i příjmení: Šíma, Šimon, Šimek
Kovář - podle zaměstnání, 32. nejčastější české příjmení
Kabasta - z osobního jména Gabriel = Kába, z toho i slovese kabousit = mračit se
Matěj Hájek je uváděn jako domkář a tesař. Manželům se narodily tyto děti:
1826 - František Hájek, oženil se s Annou Stárkovou z Českých Libchav č. 110. Narodily se jim čtyři děti, z toho tři v chalupě č. 102.
1828 - Františka Hájková, zemřela v pěti letech na mázdřivku (záškrt)
1831 - Josef Hájek, byl po otci tesařem, oženil se do Brné č. 4. První manželkou byla Barbora Hlaváčková z tohoto domu. Měli spolu čtyři děti. Druhou manželkou byla Františka Částková ze Sopotnice č. 95. Spolu měli také čtyři děti.
1833 - Veronika Hájková
1835 - Františka Hájková , zemřela v 11 měsících na božec (psotník).
1837 - Jan Křtitel Hájek, roku 1866 se oženil s Františkou Minaříkovou ze Sopotnice č. 168.
1839 - Václav Hájek, můj předek, podrobnosti níže
1841 - Marie Hájková , provdala se za mlynářského pomocníka Maxmiliána Lipenského z Písečné č. 64. Bydleli v rodném domě Marie. Jejich dcera Františka Lipenská (1873-1961) se provdala za Václava Kopeckého, bydleli v Českých Libchavách č. 119. Marie zemřela roku 1881.
1843 - Antonín Hájek , oženil se s Františkou Kubíkovou ze Slatiny č. 5. Bydleli v Brandýse nad Orlicí č. 89. Narodily se jim tři dcery. Antonín zemřel roku 1880.
Josef Hájek, bratr mého předka Václava Hájka
Jak píšu výše, Josef se oženil roku 1857 do Brné č. 4, do rodného domku své manželky Barbory Hlaváčkové. Když Barbora zemřela přivedl si ze Sopotnice Františku Částkovou, svoji druhou manželku. Celkem měl osm potomků. V Brné č. 4 zůstal bydlet syn František Hájek, narozen 11. června 1881, sedmé dítě v pořadí. František byl stejně jako jeho otec Josef i jeho děda Matěj tesařem.
Nyní odbočím. V roce 2020 byl domek v Brné 4 na prodej jako dlouho neobývaný. Zakoupili ho mladí manželé a ti na půdě objevili krabici se spoustou starých dokumentů, fotografií, pohlednic, jízdních legitimací, školních sešitů apod. Některé skeny těchto archiválií se dostaly až ke mně a daly se z nich vyčíst některé další události.
Stav domku roku 2020
Stav domku roku 2020
Stav domku roku 2020
Stav domku roku 2020
Nalezená stará fotografie na půdě
Nalezená stará fotografie na půdě
Na půdě byl také nalezen rodný list narození Josefa Hájka, narozeného 1. března 1831 v Českých Libchavách č. 102. Jako rodiče jsou uvedení mí předci zmiňovaní právě v této kapitole: Matěj Hájek a Františka Sokolová, dcera Josefa Sokola ze Sopotnice č. 103 a jeho manželky Doroty rozené Martincové ze Sopotnice.
Jeho syn František Hájek se roku 1907 oženil v Potštejně s Boženou Hlaváčkovou ze Záměli (jak je vidět na nalezeném oddacím listě níže.
S Boženou měl František dvě dcery: Annu a Boženu a syna neznámého jména. Když vypukla 1. světová válka musel narukovat do boje. Na přelomu let 1914-1915 mu manželka Božena s dcerou Annou a synem poslala pozdrav na frontu "Buď zdráv, tatínku" (viz foto níže)
František se bohužel z války nevrátil. Roku 1914 se narodila dcera Božena Hájková, která otce nikdy nepoznala.
Po smrti manžela Františka se Božena Hájková provdala podruhé za Josefa Marka, se kterým měla další tři děti. Její dcera Božena pracovala v Praze jako dětská zdravotní sestra.
V domku v Brné zůstala bydlet dcera z druhého manželství Marie Marková, narozená roku 1921, která se provdala za Františka Smrčku. Smrčkovi byli posledními majiteli domku před jeho prodejem.
František Hájek, bratr mého předka Václava Hájka
František se roku 1860 oženil s Annou Stárkovou z Českých Libchav. Narodily se jim čtyři dcery. 10. prosince se narodila dcera Františka Hájková (viz foto vpravo). Narodila se jako nemanželská, ale po svatbě rodičů byla otcem legalizována. Provdala se za chalupníka a tkalce Josefa Stárka z Českých Libchav č. 21 a zde také bydleli.
V letech 1882-1902 se jim narodilo osm dětí: Marie, Františka, František, Růžena, Josef, Anna, Emilie a Božena.
Další dcery Františka Hájka: Cecílie, nar. roku 1862 provdaná Votavová. Marie nar. roku 1864 provdaná Trejtnarová. Anna, nar. roku 1868 provdaná Voborníková.
Matěj Hájek umírá ve věku 70 let (v matrice přesně: 70 let, 8 měsíců a 6 dní) 1. ledna 1865 o půlnoci, jako první občan Českých Libchav toho roku. Zemřel na zápal plic o silvestrovské noci. Pohřben byl 4. ledna v 9 hodin ráno. Zaopatřil a pochoval farář František Starý.
Jeho manželka Františka umírá o čtyři roky později, 27. února 1869, a to náhle v 5 hodin odpoledne, takže nebyla farářem zaopatřená. Jako příčinu úmrtí uvádí matrika úbytí, což je plicní tuberkulóza. Pohřbena byla 2. března v 9 hodin ráno farářem Františkem Starým.
Mým dalším předkem je jejich syn Václav Hájek.
Vlevo nahoře: místo kde stával domek č. 102 v Českých Libchavách. Dnes již nestojí. Pamětníci mi vyprávěli, že zde dlouho stával opuštěný, až nakonec zcela spadl.
Vlevo dole: v roce 2014 byly v zarostlé houštině ještě vidět malé zbytky stavby a vchod do sklepa
Vpravo: na mapě Stabilního katastru z roku 1840 je v červeném kroužku zakreslen dům č. 102. V modrém kroužku je kostel sv, Víta v Českých Libchavách.
Václav Hájek I.
Václav Hájek I.
můj prapradědeček ze strany otce mé matky
Narodil se 25. června 1839 v Českých Libchavách č. 102.
25. června narozen, 26. června pokřtěn od kaplana Františka Záruby. Dům č. 102. Jméno dítěte: Václav, katolík, chlapec, lóže manželské. Otec: Matěj Hájek, katolík, chalupník z Libchav, manželský syn Jana Hájka, sedláka z Libchav č. 43 a jeho manželky Františky rozené Makaloušové z Bohousové, oba poddaní statku Brandejského. Matka: Františka, katolička, manželská dcera Josefa Sokola, chalupníka ze Sopotnice č. 103 a jeho manželky Doroty rozené Martincové ze Sopotnice č. 23, oba poddaní statku Potštejnského.
Kmotři: Jan Tomáš, sedlák z Libchav č. 68, Marianna - manželka Františka Sokola, chalupníka ze Sopotnice č. 103, porodní bába Jenovefa Janoušková z Libchav č. 67.
Když bylo Václavovi 26 let oženil se. Stalo se tak 21. listopadu 1866 v rodném domku Václava.
Manžele oddal farář František Starý, který psal matriky krasopisně. V Českých Libchavách působil dlouhá léta a tak mi svými zápisy působil velkou radost. Nemusím tedy zápis překládat do čitelného stavu.
Ze zápisu vidíme, že mladý Václav si bral o osm let starší nevěstu Apolonii Kaplanovou, a navíc vdovu po zemřelém Františku Kalouskovi, chalupníkovi z Českých Libchav č. 109. A to není všechno.
Apolonia Hájková, rozená Kaplanová a její předci
Apolonia Hájková, rozená Kaplanová a její předci
Apolena se narodila 7. listopadu 1831 v Prostředních Libchavách č. 14.
Otec Václav Kaplan, nájemník v domě č. 14. Matka Thekla, dcera Antona Suchomela, polního zahradníka z Dolních Libchav č. 77 a Kateřiny Weissové. Kmotra Apolonia, manželka Johanna Weisse, chalupníka z Horních Libchav. Svědek Josef Fischer, švec z Prostředních Libchav. Apoléna se narodila bez pomoci porodní báby.
Bývalý statek č. 14 (nové č. 23) v Prostředních Libchavách, ve kterém se narodila Apoléna. Její rodiče zde sloužili u Vinzensových.
Otec Apolonie: VÁCLAV KAPLAN (1798-1868) podruh z Prostředních Libchav č. 15, nemanželský syn APOLONIE KAPLANOVÉ (1771-1839) z Prostředních Libchav č. 15, dcery JOSEFA KAPLANA (*1741) chalupníka z Prostředních Libchav č. 14 a KATEŘINY ROLLEROVÉ (*1726) z Horních Libchav , vdovy po zemřelém Josefu Kaplanovi z Prostředních Libchav č. 14.
Otcem Josefa Kaplana byl LORENC KAPLAN (1694-1742), syn VÁCLAVA KAPLANA a MAGDALENY neznámého příjmí, všichni z Prostředních Libchav, matkou byla ANNA roz. KAPLANOVÁ (1710-1762) dcera MARTINA KAPLANA a MARIANY neznámého příjmí, všichni taktéž z Prostředních Libchav.
Otcem Kateřiny Rollerové byl JAKUB ROLLER (1639-1742) dědičný rychtář z Horních Libchav z rodu dědičných rychtářů mnoha okolních obcí, syn JACKOBA GEORGA ROLLERA a KATEŘINY neznámého příjmí. Matkou byla MARIANNA neznámého příjmí.
Horní, Prostřední a Dolní Libchavy
Horní, Prostřední a Dolní Libchavy
Německé Libchavy (Lichwe) vznikaly v době vrcholné kolonizace za účasti německého etnika z východních Frank v 2. polovině 13. století a na začátku 14. století. Původní Německé Libchavy rozdělil Mikuláš z Bubna mezi své tři syny, a tím dal vzniknout pozdějším Dolním (NiederLichwe), Prostředním (Mittellichwe) a Horním (Oberlichwe) Libchavám. V Prostředních Libchavách obhospodařovali půdu tři velcí statkáři Vincenzovi, Kaplanovi a Urbanovi (ze všech těchto rodů mám předky).
Prostřední Libchavy - mapa Stabilního katastru z roku 1840
Proto je také na mapě Stabilního katastru z roku 1840 vidět označení polí na Wincenzisch, Urbanisch a Kaplanisch.
Od roku 1976 jsou všechny tři původní obce zase spojeny pod jednu obec - Libchavy.
Od svého založení až do let 1945/46 se ve všech třech obcích mluvilo převážně německy a to specifickým nářečím. Většina obyvatel však uměla mluvit i česky. V roce 1938 došlo k připojení k Německé říši. Po válce byla drtivá většina obyvatel odsunuta do Německa a původní hospodářství obsadili noví osídlenci. Zůstat mohla pouze smíšená manželství.
Obyvatelé se většinou věnovali zemědělství a tkalcovství. Byly zde tři panské dvory. V Horních Libchavách zvaný Flamlovský, další na místě dnešního Obecního úřadu, na místě třetího je v Dolních Libchavách zachovaná panská tvrz - nejstarší budova v obci.
Matka Apolonie: TEKLA roz. SUCHOMELOVÁ (*20.4.1806) z Dolních Libchav č. 78, dcera ANTONA SUCHOMELA (1774-1826), zahradníka z Dolních Libchav č. 78 a KATEŘINY WEISSOVÉ (1779-1820) z Horních Libchav č. 69, dcery VÁCLAVA WEISSE (*1734), domkáře z Horních Libchav č. 69 a BARBARY FLANZMANNOVÉ (*1737) z Dolních Libchav č. 14.
Otcem Antona Suchomela byl ANTON SUCHOMEL (1728-1795), sedlák z Dolních Libchav č. 78, syn VÁCLAVA SUCHOMELA (*1699) z Dolních Libchav a MARGARETA TSCHETSCHER (1691-1760). Matkou byla ANNA HÜBEL (1738-1818) z Žichlínku, dcera JANA HÜBELA a MARINY SÜß z Žichlínku (o obci více ve složce Pichnerovi)
Otcem Barbory Flanzmannové byla VÁCLAV FLANZMANN (1689-1756) sedlák z Dolních Libchavy 14, syn GEORGA FLANZMANNA (1657-1722) sedláka z Dolních Libchav č. 14 a DOROTY neznámého příjmí (1650-1718). Matkou Barbory byla MAGDALENA BARTOŠOVÁ (1688-1758), dcera MATĚJE BARTOŠE.
Význam zde uvedených příjmení:
Kaplan - pomocník faráře
Roller - z němčiny: povozník
Suchomel - mlynář na větrném mlýně
Weiss - z němčiny: bílý
Flanzmann - nenašla jsem
Tschetscher - z němčiny: může znamenat Čech, v matrikách též počeštěné Čejčrle, Čejčr, Čečer,
Hübel - z němčiny = kopeček
Bartoš - z osobního jména Bartoloměj, 33. nejčastější české příjmení
Jak jsem psala Václav Hájek se oženil s vdovou, která do manželství přivedla dvě děti:
jedenáctiletou nemanželskou Rosálii Kaplanovou, narozenou roku 1855 v Horních Libchavách č. 84. (Roku 1893 se provdala za Josefa Krásu. Manželé bydleli v domku v Českých Libchavách č. 109. Zde se jim narodily tři děti.)
čtyřletou dceru Annu Kalouskovou, narozenou roku 1961 v Českých Libchavách č. 109. (Měla podobný osud jako její maminka. Nejprve jako svobodná přivedla na svět dvě nemanželské děti, které však zemřely hned po narození. Roku 1883 se provdala za Jana Vinzense, tesaře z Horních Libchav č. 88. V letech 1886-1891 se jim narodily tři dcery. Roku 1894 Jan Vinzens umírá na tuberkulózu. Poté jeho manželka - vdova přivedla roku 1899 další nemanželské dítě : Františka Kalouska. S jeho vnukem stejného příjmení jsem v kontaktu.)
Když bylo Apoleně 23 let narodila se jí nemanželská dcera Rosálie Kaplanová. Pak se provdala roku 1859 za Františka Kalouska, chalupníka z Českých Libchav 109, který se narodil roku 1803 v Písečné č. 48. Roku 1861 se manželům narodila dcera Anna Kalousková. Roku 1863 František Kalousek umírá ve věku 59 let na souchotiny. Umírá nezaopatřen, neb netušil, že by na tom byl už tak zle.
Po smrti manžela se třiatřicetileté Apoleně narodilo další dítě:
Františka Kaplanová, narozená roku 1864 , umírá půlroční roku 1865 na neštovice.
Zatímco první manžel Apoleny byl starší o 28 let, tak druhý manžel Václav Hájek byl pro změnu o 8 let mladší. Václav Hájek koupil dům v Českých Libchavách č. 109 a je tedy v matrikách veden jako chalupník a tkadlec. Manželům se narodily tyto děti:
1866 - Václav Hájek - můj předek, podrobnosti níže
1869 - Marie Hájková, umírá půlroční
1870 - Karel Hájek, umírá ve 27 letech, roku 1898
1873 - Veronika Hájková, umírá v pěti týdnech na spálu
Václav Hájek umírá 7. dubna 1876 na tuberkulózu. Je mu teprve 37 let.
Jeho manželce je v této době 44 let. Jejich synovi Václavovi, mému předkovi, je 10 let.
O dalším osudu Apoleny již moc nevím. Potřetí se již neprovdala, žila dál v domku č. 109. Poté se provdala její nejstarší dcera Rosálie, žila s nimi dál v domku. Dle údajů z jiného rodokmenu zemřela roku 1905 v Českých Libchavách ve věku 74 let.
České Libchavy č. 109 - fotografie z roku 2014.
Václav Hájek II.
Václav Hájek II.
můj pradědeček ze strany otce mé matky
Narodil se 22. září 1866 v Českých Libchavách č. 109.
Václav Hájek, chalupník a tkadlec, se ve věku 26 let dne 17. ledna 1893 oženil v Českých Libchavách č. 128 s Annou Šrottovou rovněž šestadvacetiletou podruhyní z Českých Libchav č. 128. Svatba byla domluvená mezi matkami novomanželů Apolenou Hájkovou, roz. Kaplanovou a Annou Šrottovou starší. Naskytla se totiž velmi výhodná nabídka na koupi chalupy v Českých Libchavách č. 140, na kterou mohli společně složit ušetřené peníze. Václav Hájek byl tou dobou na vojně a jeho budoucí nevěsta Anna si s velkou pravděpodobností pomýšlela na jiného chlapce.
Anna Hájková, rozená Šrottová a její předci
Anna Hájková, rozená Šrottová a její předci
Anna se narodila 26. května 1866 jako nemanželské dítě v Českých Libchavách č. 99, na statku kde sloužila její maminka taktéž Anna Šrottová.
Vpravo fotografie bývalého statku č. 99, kde se Anna Šrottová narodila - stav z roku 2014.
Vlevo na plánku části Českých Libchav je žlutě vyznačená silnice vedoucí nahoru do Žamberku. Na samém konci obce se nacházel statek č. 99, který vlastnili Junkovi. Zde její maminka Anna Šrottová bydlela a sloužila od svých třinácti let. Domek č. 128 se nacházel hned vedle, tehdy to byla malá dřevěná chaloupka. Je možné, že v době svatby zde bydlela i se svojí maminkou, dvacetiletou sestrou Barborou a osmiletých bratrem Josefem.
V modrém kroužku je vyznačen statek Hájkových, v němž se narodil Matěj Hájek, děda Václava Hájka.
Maminkou Anny Hájkové, roz. Šrottové (vlevo na fotografii v roce 1927) je také ANNA ŠROTTOVÁ. Narodila se v Leštině č. 42 u Zábřehu na Moravě roku 1846. Zemřela roku 1935 v Českých Libchavách č. 140.
Její otec byl JOSEF ŠROTT (1791-1855), hajný z Leštiny č. 42, syn TOBIÁŠE ŠROTTA (*1759) narozeném v Postřelmově č. 17 a BARBORY roz. DOLEŽELOVÉ (1757-1819) narozené neznámo kde, žijící s manželem v Leštině č. 42.
Maminkou Anny Šrotové st. byla FRANTIŠKA HAVELKOVÁ (1809-1855) narozená v Nemochovicích č. 80, okres Vyškov, dcera FRANTIŠKA HAVELKY , ovčáka putujícího z místa na místo, narozeného asi roku 1783 neznámo kde, a BARBORY JEŘÁBKOVÉ, narozené asi roku 1786 také v rodině putujícího ovčáka.
Rodiče Anny Šrottové st. měli kromě Anny ještě dva syny Františka Šrotta (*1842) a Josefa Šrotta (*1850). Roku 1855 postihla Leštinu epidemie cholery, které oba rodiče podlehli. Včas ale stačili z Leštiny odvézt děti. Tak se devítiletá Anna, oboustranný sirotek, dostala do výchovy ke svému strýci Ignáci Havelkovi do Českých Libchav. Oba chlapci byli odvezeni jinam a o jejich osudu se mi zatím nepodařilo nic zjistit. O pohnutém osudu mé prababičky a jejich předcích budu psát podrobně k kapitole:
Význam zde uvedených příjmení:
Šrott /Schrott- v oblasti se vyskytuje též hojně Schötter - středohornoněmecky "schrotaere" = šrotéř, ten kdo dopravuje pivo, víno. Též drcený slad v pivovaře či obilí ve mlýně.
Doležel - ze slovesa doležet, přezdívka dávaná lenochům
Havelka - z osobního jména Gallus (obyvatel Galie) v počeštěné formě Havel. 121. nejčastější české příjmení
Jeřábek - z názvu ptáka nebo stromu
Historie domku č. 140 v Českých Libchavách
Historie domku č. 140 v Českých Libchavách
Ihned po svatbě si manželé zakoupili chalupu v části Českých Libchav zvané Paseky. Mezi místními se ji však neřeklo jinak než Bída a to podle zájezdního hostince, který tu osaměle stával již mnohem dříve. Hostinský nebyl vždy dobře zásoben pivem a tak když došlo, říkali projíždějící formani: "To je bída". Podle toho se hostinci i místu později říkalo "Na Bídě".
Dala jsem ukázku Indikační skici z roku 1840. Domek č. 140 ještě nestál. Stejně jako v této řadě nestál ještě ani první a druhý domek. Jako dítě jsem znala příjmení všech rodin zde bydlících (60. léta 20. století). Na straně mých prarodičů od zdola nahoru: Stárkovi, Daňkovi, Strnadovi (Diblíkovi), Hájkovi, Poppovi, Kacálkovi, Kacálkovi, Doležalovi, Čermákovi, Musilovi a Javůrkovi. Protější strana od zdola nahoru: hospodští Lukesovi, Musilovi (za mého dětství ale už domek nestál), rodina Malých (my říkali Malovi), rodina Sladkých, Malečkovi, Kátrovi.
První obyvatelé byli nájemníci, tzv. familianti. Domky spláceli a až poté se z nich stali chalupníci. V matrikách jsou jako první obyvatelé domku č. 140 uváděni Fiedlerovi. První zmínka je z roku 1857, kdy zde zemřel Antonín Fiedler, 28 let, voják, tč. na dovolené doma. Narozen byl v Žampachu. Bydlel tady se svými rodiči, Antonínem Fiedlerem, pomahačem v pivovaře na Žampachu, a matkou Annou, rozenou Motlovou z Hnátnice. Roku 1859 se zde narodilo první dítě Františku Fiedlerovi, bratrovi Antonína. Od Fiedlerů pak domek koupili manželé Hájkovi a to za peníze které ušetřili čtyři osoby: Anna Šrottová st. , její dcera Anna Hájková, roz. Šrottová, Apolena Hájková, roz. Kaplanová a její syn Václav Hájek. Proč byla koupě výhodná? Domek vlastnil Karel Fiedler, který se roku 1893 stal vdovcem. Narodilo se mu v domku hodně děti, ale málokteré přežilo. Jedním z nich byla i Anna Fiedlerová, která se provdala za Jana Daňka. Jeho otec Jan Daněk byl s velkou pravděpodobností také otcem Anny Hájkové, roz. Šrottové. Ob jeden dům bydleli Daňkovi. Ten zakoupil další pravděpodobný bratr Anny Hájkové, roz. Šrottové. V obci také bydleli Doležalovi, jejichž dcera se provdala za Daňka. Všechny tyto rodiny mamince říkali, že je jejich příbuzná. Protože mám s jedním potomkem Daňků shodu DNA je tato verze pravděpodobná.
Manželům se narodily tyto děti:
1893 - Marie Hájková, roku 1921 se provdala za tkalce Františka Javůrka z Hnátnice č. 122. Bydleli v Hejnicích č. 48. Narodily se jim tři dcery. 1922 - Anna, provdaná Štěpánková, 1927 - Marta, provdaná Janebová, 1930 - Marie, provdaná Jeništová. Zemřela roku 1981. Byla kmotrou mé maminky, její neteře, Marie Janáčkové, roz. Hájkové.
1901 - František Hájek. Zahynul tragicky za 1. světové války roku 1918 při výbuchu továrny na výrobu munice, kam musel jako šestnáctiletý chlapec povinně nastoupit.
1903 - Josef Hájek - můj děda, podrobnosti níže.
Sčítání lidu roku 2021:
Pamětní deska se seznamem padlých hrdinů 1. světové války umístěné na kostele v Českých Libchavách
Pamětní deska se seznamem padlých hrdinů 1. světové války umístěné na kostele v Českých Libchavách
Jsou zde zapsáni dva muži z chalupy č. 140:
František Hájek (1901-1918), nezletilý, bratr mého dědy Josefa Hájka.
Josef Šrott (1885-1916 (?)), strýc Františka, bratr jeho maminky Anny, roz. Šrottové
Je zde ale další příbuzný a to:
Josef Krása (1898 - 1916 (?) z chalupy č. 109. Byl to vnuk mé praprababičky Apoleny Hájkové, roz. Kaplanové, uvedené výše. Byl bratrancem Františka Hájka.
Václav Hájek se také živil paličkováním krajek, stejně jako tomu tak bylo i v okolních chalupách i celém kraji v okolí Vamberka. Navrhoval a vyráběl předlohy krajek. Dnes je zvláštní představa, že tuto činnost prováděli běžně i muži. Naučil to i svého syna a ten i moji maminku.
Vlevo jeho podpis.
Václav Hájek zemřel 9. října 1926 ve věku 60 let na tuberkulózu. Moje maminka svého dědu nepoznala.
Zato se svojí babičkou Annou Hájkovou, roz. Šrottovou prožila maminka celé své dětství a to ve stejné chalupě. Vyprávěla ji různé příhody ze svého dětství a z dětství a života své maminky Anny Šrottové. O tom napíšu v oddíle Šrottovi a také v oddíle Příběhy. Anna zemřela 16. července 1949 ve věku 83 let.
Václav Hájek i Anna Šrottová se narodily v neklidném roce 1866, v době blížící se bitvy u Hradce Králové, druhé největší bitvy 19. století s účastí 436 tisíc vojáků. Přes Libchavy se valila rakouská i pruská vojska a po bitvě zase zpět. Vždy to znamenalo pro obyvatele pohromu.
Na fotografii pruská vojska v Ústí nad Orlicí roku 1866.
Josef Hájek
Josef Hájek
můj děda ze strany otce mé matky
Narodil se 20. ledna 1903 v Českých Libchavách č. 140.
Josef se učil bednářem v pivovaře v Žamberku. Spal tam na půdě a domů chodil pěšky jednou za jeden či dva týdny. Asi po roce, v důsledku rodinných událostí, musel učení ukončit. Bylo mu patnáct let, když jeho bratr František tragicky zahynul při výbuchu v továrně na výrobu munice a jeho otec onemocněl tuberkulózou. Byl jediným mužem, vlastně ještě chlapcem, v chalupě. Musel se věnovat více věnovat hospodářství. Kromě toho pracoval v Ústí nad Orlicí jako zedník u stavebního podnikatele a majitele cihelny Františka Tošovského.
Dne 24. května 1927 se ve věku 24 let oženil s MARIÍ PICHNEROVOU, narozenou 25. prosince 1904 v Horních Libchavách č. 61. Snoubenci se seznámili na taneční zábavě v Hejnicích. Fotky ze svatby i s popisem jsou na:
Marie Hájková, rozená Pichnerová a její předci
Marie Hájková, rozená Pichnerová a její předci
Otec: ADOLF PICHNER (1869-1907) tkadlec a dělník v lomu z Prostředních Libchav č. 32, syn JANA PICHNERA (1829-1893) chalupníka z Prostředních Libchav č. 32 a TEREZY HEGEROVÉ (1835-1884) z Dolních Libchav č. 123, dcery JANA HEGERA (1806-1876) sedláka z Dolních Libchav č. 123 a ROSALIE ANTLOVÉ (1812-1891) z Dolních Libchav č. 6.
Matka: ANNA, roz. HUDERLÍKOVÁ (1871-1949) z Horních Libchav č. 54, dcera JOSEFA HUDERLÍKA (1845-1906) chalupníka z Horních Libchav č. 17 a ANNY SÜSSEROVÉ (1844-1901) z Horních Libchav č. 54. Rodiče Josefa Huderlíka byli MATĚJ HUDRLÍK (1800-1881) z Olešné č. 1 a ROSALIA KAPLANOVÁ (1805-1871) z Prostředních Libchav č. 1. Rodiče Anny Süsserové byli JAN SÜSSER (1805-1855) z Horních Libchav č. 54 a TEREZA PAUKERTOVÁ (1811-1864) z Horních Libchav č. 71.
Tatínek Adolf zemřel, když byly Marii 3 roky. Měla ještě dvouletého bratra Adolfa Pichnera. Roku 1909 se její maminka provdala podruhé za Ludvíka Vinzense z Horních Libchav č. 91. Z tohoto manželství se narodily tři děti: Anna Vinzensová (1909-1993) - provdala se za Johana Zavřela z Dolních Libchav č. 51, Ludvík Vinzens (1911-1984) - oženil se s Emou Langerovou z Horních Libchav 49, Franz Vinzens (1912-1990) - oženil se s Marií Schreiberovou z Broumova.
Podrobněji o rodinách Pichnerů a Huderlíků bude později na stránkách:
Manželům se narodily tři dcery. Tím v naší linii vymřel rod Hájků po meči.
Nejprve se narodila Miluška Hájková (1928-1989). Byla dvakrát vdaná. První manželství trvalo krátce, manželem byl Jiří Lucký z Dolních Libchav. Podruhé se vdala za Jaroslava Černína (1929-2009) z Kerhartic. Bydleli v Ústí nad Orlicí. Jaroslav pracoval jako řidič autobusu, Miluška jako dělnice v textilce. Měli spolu jednoho syna.
Druhorozená byla MARIE HÁJKOVÁ, moje maminka. Provdala se za Jaroslava Janáčka (1923-1994) z Chotěboře. Bydleli v Čáslavi. Měli dvě dcery.
Nakonec se narodila Vilemina Hájková. Provdala se za Jiřího Prause z České Rybné. Mají dva syny a jednu dceru.
Josef Hájek
Miluška a Marie Hájkovi r. 1936
Josef Hájek s manželkou Marií a dcerou Marií
Manželé Josef a Marie Hájkovi prožili dvě světové války. V té I. světové válce přišla chalupa č. 140 o dva muže, takže po jejím skončení se musel Josef ohánět v hospodářství. V chalupě chovaly dvě krávy, jednu jalovici, kozu a dvě prasata. Také chovali slepice a husy. U domu byla velká zahrada s ovocnými stromy, které vysadil otec Josefa. Zahrada měla rozlohu 1600 m2. Obhospodařovali vlastní pole o rozloze 2,5 ha a další dvě pole propachtovaná, jednu vlastní louku a jednu propachtovanou. Mezi válkami se manželům narodily dvě dcery, třetí pak roku 1940 za 2. světové války. Manželé měli naplánovanou přestavbu chalupy, to však za války nebylo možné, museli čekat, až skončí. Za války pracoval Josef v cihelně v Ústí nad Orlicí. Marie, která pocházela z Horních Libchav a měla zde maminku, nevlastního otce a tři sourozence s rodinami, nesměla je navštěvovat. Horní Libchavy byly za války součástí Německé říše a mezi Českými Libchavami a tehdejšími Německými Libchavami vedla hranice. V roce 1944 onemocněl Josef tuberkulózou, podařilo se mu vyléčit. Poté pracoval v lese jako dřevorubec. Marie byla v domácnosti.
Marie Hájková zemřela v nemocnici v Ústí nad Orlicí dne 20. dubna 1972 ve věku 67 let.
Josef Hájek zemřel doma dne 27. listopadu 1989 ve věku 86 let.
Dcera Marie Hájková s dcerami za chalupou č. 140 u stodoly
Josef Hájek, dcera Marie a manželka Marie sedí na lavičce před domem
Marie a Josef Hájkovi před svými domem v Českých Libchavách
Poznámka: Na úvodní fotografii této stránky je Josef Hájek. Suší seno na louce za chalupami Českých Libchav, části Paseky zvané Bída.
Page updated
Google Sites
Report abuse