Významní potomci rodu Paukert

Když jsem se v roce 2015 spolupodílela organizačně na přípravě setkání rodu Paukertů v Libchavách spolu s pány Ing. Karlem Urbanem z Libchav a Josefem Zölflem z Litomyšle, měla jsem mimo jiné za úkol zpracovat několik rodokmenů. Jednak některých přihlášených účastníků setkání a pak se také podívat na významné osobnosti České republiky s tímto příjmením a zjistit, zda nemají všichni ti Paukerti společný původ.

Pustila jsem se do toho a vždy s radostí sledovala, jak se všechny ty rody postupně blíží k jednomu jedinému místu a tím je Cakelský mlýn (na úvodní fotografii i vlevo na mapce.

Ano je to tak. Všechny rodokmeny, které jsem zpracovávala měly nejstaršího nalezeného předka v jednom společném bydlišti ve mlýně v Dolních Libchavách - Cakli č. 27.

Ten nejstarší předek měl příjmí JAN PAUKAR, byl svobodným mlynářem, tedy nepoddaným. Už jeho vnuci nesou příjmí PAUKERT.

Jan Paukert (1888 - 1972) - zakladatel prvního pražského velkolahůdkářství

Narodil se 10. června 1888 v Ústí nad Orlicí č. 109. Jeho otec Jan Paukert (*19.4.1839 v Ústí nad Orlicí č. 73) zde byl hostinským, Maminkou byla Marie rozená Ježková ze Žamberku č. 72. Rodiče mu dali dobré vzdělání i možnost cestovat. Praxi tak získával například v Mnichově, Miláně a Londýně.

Oženil se 6. února 1916 se Štěpánkou Chmelovou, narozenou 12. září 1891 v Hustopečích u Brna.

V témže roce se manželé otevřeli vlastní lahůdkářství v Praze na Národní třídě. Za první republiky se stalo symbolem kvality s patřilo mezi nejslavnější lahůdkářské domy v Evropě. Navštěvovala ho řada významných osobností, např. Ema Destinová, Hugo Hass, Zdeněk Štěpánek, Lída Baarová, Jan Werich s Jiřím Voskovcem, Jaroslav Seifert či Vlasta Burian.

Vymyslel také tradiční český chlebíček. Podnět k tomu mu dal rodinný přítel Jan Rytíř Skramlík, který se nechtěl spokojit s pohoštěním ve formě jednohubek a přál si něco trochu většího k zakousnutí. Jan Paukert mu vyhověl a začal vyrábět chlebíčky v bohaté chuťové škále. Svými chlebíčky zásoboval i prezidentský stůl T. M. Masaryka. A stvořil i chlebíčkový národ, vždyť chlebíčky se začaly v domácnostech vyrábět k různým slavnostním příležitostem.

Po únoru 1948 byl podnik znárodněn a lahůdkářství provozoval Pramen.

Manželům Paukertovým se narodily dvě děti.

10. května 1918 - Jan Paukert - po válce se chystal podnik převzít, místo toho pracoval dlouhá léta jako dělník v ČKD. Roku 1991 získal podnik zpět v restituci. Nejprve zde provozoval rybárnu a od roku 2008 lahůdkářství. V roce 2010, ve věku 91 let, však umírá. Vlastní děti neměl. Vychoval syna, kterého vyženil a adoptoval.
14. duben 1919 - Jiří Paukert - oženil se a měl dvě děti.

Jan Paukert zemřel roku 1972 v Praze.

Předci Jana Paukerta

Rodiče: Jan Paukert - *19. 4. 1839 v Ústí nad Orlicí č. 73, hostinský v Ústí nad Orlicí a Marie Ježková nar. v Žamberku č. 72
Prarodiče: Josef Paukert - *3. 3. 1805 v Ústí nad Orlicí č. 258, tkadlec, a Barbora Weissová z Ústí nad Orlicí č. 183.
Praprarodiče: Jan Paukert - *10. 5. 1776 v Ústí nad Orlicí č. 118, tkadlec, a Anna Czipa z Ústí nad Orlicí č. 248.
generace: František Paukert - *26. 8. 1748 v Ústí nad Orlicí a Anna Poláková z Kerhartic. Svatba 16. 2. 1773 v Ústí nad Orlicí č. 118.
generace: Jan Paukert - * 24. 5. 1724 v Oldřichovicích č. 1 (Ústí nad Orlicí), žijící v Ústí nad orlicí č. 118, a Polexina Bartoňová *9. 8. 1724 v Kerharticích. Svatba 21. 2. 1743 v Ústí nad Orlicí.
generace: Matěj Paukert - (26.1.1700 - 8.12.1747) z Oldřichovic č. 1 a Zuzana Lukesová (6.5.1700 - 14.1.1779) z Hylvát (Ústí nad Orlicí. Svatba 13.11.1725 v Oldřichovicích.
generace: Marek Paukert - (asi 1670 - 11.7.1733) nar. v Dolních Libchavách - Cakli č. 26, sedlák v Oldřichovicích č. 1, a Zuzana Suchomelová (asi 1675 - 11.8.1742) z Dolních Libchav
generace: Martin Paukert - *asi 1628 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26, sedlák, a Kateřina Kolářová (+18.2.1709).
generace: Jan Paukar - *1589 v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 - mlýn, mlynář, a jeho manželka Barbora neznámého příjmí. Cakelský dvůr i s mlýnem a rozsáhlými pozemky zakoupil spolu s bratrem Jiříkem 16. března1626 za 1000 kop grošů českých od knížete Karla Lichtenštejna
generace: Jan Paukar - *1562, mlynář v pronajatém mlýně v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 a jeho manželka Thekla neznámého příjmí.

Můj společný předek s Janem Paukertem: Martin Paukert, moje 10. generace.

Ivo Paukert (1931 - 2013) - televizní scénárista a režisér

Ivo Paukert natočil neuvěřitelných 759 pořadů v Československé a České televizi. Právem ho proto nazývali Mistrem televizní zábavy.

Narodil se 13. dubna 1931 v Praze. Vystudoval filmovou režii na FAMU. Mezi jeho nejznámější pořady patří například: Kdo, s kým, o čem, pro koho - Pokus pro dva - Videostop - Hovory H ještě po dvaceti letech - Na kus řeči s Miroslavem Donutilem - vyhlašování ankety Tý tý. Podílel se na vzniku televizních silvestrovských pořadů. Jeho doménou byla hudba, proto natočil řadu hudebních pořadů a medailonků zpěváků, točil ale i televizní hry. Byl to on, kdo objevil Marka Ebena jako noblesního moderátora.

Se svojí manželkou Evou Zoulovou má jednu dceru. Zemřel 4. dubna 2013, pohřben je v Praze na Vyšehradě, stejně jako jeho rodiče.

Předci Iva Paukerta

Rodiče: Ing. Arch. Felix Paukert (25. 6. 1899 v Bystřici - 20. 4. 1970 v Praze), architekt, a Marie Bolinová (25. 7. 1905 - 2. 7. 1987)
Prarodiče: Felix Paukert (28. 3. 1873 - 1958), školní inspektor, působil na Klatovsku, poté přešel do Prahy, a Jaroslava Vacková (1875 - 1948)
Praprarodiče: Felix Paukert (1. 3. 1838 - 10. 8. 1891), učitel působící v České Třebové. Zde se také 11. 1. 1867 oženil s Marií Holubovou (31. 12. 1844 - 1. 5. 1924)
generace: Felix Antonín Paukert (20. 11. 1801 v Brandýse nad Orlicí - 10. 12. 1858), učitel působící v Ústí nad Orlicí a Dolní Dobrouči. 27. 4. 1837 se oženil s Františkou Nagelovou (27. 3. 1819 - 3. 11. 1898) z Ústí nad Orlicí.
generace: Augustin Leopold Paukert (8. 10. 1770 - 24. 5. 1855), narodil a žil v Brandýse nad Orlicí, vykonával zde funkci starosty města. 1. 5. 1792 se oženil s Eleonorou Brožkovou (8. 11. 1776 v Brandýse nad Orlicí - 20. 2. 1856)
generace: František Paukert (26. 1. 1728 v Ústí nad Orlicí - 18. 6. 1785 v Brandýse nad Orlicí). Dne 18. 10. 1763 se oženil s Magdalenou Lebedovou (11. 7. 1736 v Brandýse nad Orlicí - 5.1.1792) z rodu svobodníků.
generace: Jan Paukert (7. 7. 1698 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26 - 14. 9. 1752), krejčí. Dne 6. 7. 1721 se oženil s Kateřinou Rollerovou (1701 v Dolních Libchavách - 28. 2. 1766). Jejich synem byl i opat Jan Augustin Paukert, o kterém se zmiňuji níže.
generace: Filip Paukert (1656 - 25. 11. 1736) sedlák v Dolních Libchavách - Cakli č. 26 a Anna Janešová (1668 - 14. 10. 1738)
generace: Martin Paukert - *asi 1628 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26, sedlák, a Kateřina Kolářová (+18.2.1709)
generace: Jan Paukar - *1589 v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 - mlýn, mlynář, a jeho manželka Barbora neznámého příjmí. Cakelský dvůr i s mlýnem a rozsáhlými pozemky zakoupil spolu s bratrem Jiříkem 16. března1626 za 1000 kop grošů českých od knížete Karla Lichtenštejna
generace: Jan Paukar - *1562, mlynář v pronajatém mlýně v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 a jeho manželka Thekla neznámého příjmí.

Můj společný předek s Ivem Paukertem: Filip Paukert, moje 9. generace

Školní inspektor Felix Paukert (sedící), 1873 - 1958

Poté, co jsem zpracovala rodokmen Ivo Paukerta, spojila jsem se s jeho dcerou Monikou. Byla velmi vstřícná, říkala, že někdo v příbuzenstvu, buď strýc nebo prastrýc se tvorbou rodokmenu zabýval a poslala mi několik listů jeho tvorby, na kterých maluje a popisuje své pátrání. V té době musel pracně obcházet matriky a fary, aby získal potřebné údaje, navštěvoval i místa působení a bydliště svých předků Paukertů. Byla jsem ráda, že jsme oba došli k naprosto stejnému výsledku.

Paní Moniku jsem zvala i na setkání Paukertů, nemohla se ho ale zúčastnit. Nicméně později ji Ing. Karel Urban provedl po stopách předků.

Vypravovala mi, že její otec se přátelil s lahůdkářem Janem Paukertem. Mysleli si, že spolu nemají nic společného, jde jen o shodu příjmení. Litovala, že se její otec už nedozví, že oba mají společný původ a společné předky.

A ještě jeden zážitek napíšu. Na setkání rodu Paukert v roce 2015 jsem s úžasem pozorovala jednoho nositele tohoto příjmení. Jako by z oka vypadl režisérovi Ivo Paukertovi - postavou, obličejem i vlasy. Ještě jsem si doma prohlížela na internetu fotky Ivo Paukerta a pak jsem tento objev sdělila paní Monice. Podařilo se mi zprostředkovat jejich setkání, za které byla velmi ráda. Potvrdila nejen vzhledovou podobu, ale třeba i stejnou hru rukou a občas i mluvu. Prý se mu musela omluvit, že si ho tak nepokrytě prohlíží. A to oba dělí od společného předka celých 11 generací.

Jan Augustin Paukert (1722 - 1791) - opat kláštera

Narodil se 18. května 1722 jako nejstarší syn Johanna Paukerta, krejčího, a Kateřiny Rollerové na statku v Dolních Libchavách - Cakli č. 26.

Studoval v Litomyšli a poté byl přijat do noviciátu karlovského kláštera, protože majetkové poměry jeho rodiny nedovolovaly další studium. Představení řádu brzy postřehli jeho obratnost ve věcech hospodářských a plně ji využili. Klášter byl za sedmileté války zničen a bylo zásluhou i Paukertovou, že byl znovu obnoven. Později se jak Paukert, řádovým jménem Augustin, vyskytuje jako farář v Bezdězu, který tvořil součást panství karlovského kláštera. Když bylo společenství karlovských kanovníků postaveno před volbu nového opata, zvítězil Jan Augustin, právě pro své schopnosti organizační a hospodářské. Jmenován byl dekretem z 29. června 1770. Ihned se pustil do zvelebování kláštera a klášterních statků, došlo k velkému stavebnímu rozvoji. Jan Augustin dokázal, že je opravdu výborný ekonom, protože za jeho působení bylo hospodařeníé kláštera přebytkové.

Roku 1785 však byl klášter císařem Josefem II. definitivně zrušen. Královská komora neváhala v něm zřídit nemocnici pro nevyléčitelně nemocné, vše bylo v pořádku a funkční. Možná následkem těchto událostí byl opat Jan Augustin Paukert stižen srdečním záchvatem, který však překonal. S poměrně slušnou rentou a vlastním majetkem mohl pak dožívat v Praze. Na aukci, při které byl za nízké ceny rozprodáván movitý majetek kláštera, zakoupil knihy, monstraci, kalich, ciborium, ornáty a obrazy, které pak věnoval děkanství a radnici v Ústí nad Orlicí. Zde chtěl také dožít.

Leč po jakési roztržce s ústeckým děkanem odchází do rodných Libchav, kde bydleli příbuzní jeho matky. Zde žije pouhých čtrnáct týdnů. Umírá 16. prosince1791 ve věku 69 let. Dary věnované děkanství si po roztržce zpět nevzal. Všechny tři zmiňované liturgické předměty z drahých kovů byly v roce 1809 rekvírovány pro válečné účely. Po válce byly sbírkou mezi občany vykoupeny zpět.

Bývalý klášter kanovníků sv. Augustina s kostelem Nanebevzetí panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze Na Karlově. Zde byl Jan Augistin Paukert opatem.

Obě fotky kláštera jsem pořídila v roce 2015. Fotku obrazu Jana Augustina Paukerta pro mě pořídil Ing. Karel Urban na děkanství v Ústí nad Orlicí.

Areál byl založen králem Karlem IV. roku 1350 v rámci velkolepé výstavby Nového Města a to na jeho nejvyšším místě. Kostel má nezvyklý osmiboký půdorys to podle korunovačního kostela v Cáchách. V něm bylo korunováno celkem třicet králů Svaté říše římské. Prvním byl císař Karel Veliký, proto je mu kostel v Cáchách zasvěcen. Proběhla v něm i korunovace čtyř českých králů a jedním z nich byl Karel IV. Klášterní kostel Na Karlově je také zasvěcen Karlu Velikému. V roce 1498 byl v kostele vysvěcen velký oltář Panny Marie. Ve své historii byl klášter několikrát poškozen a vypleněn. Bylo tomu tak např. za husitských bouří, při vpádu pasovských vojsk do Prahy (1611), za třicetileté války, několikrát také vyhořel. Vždy byl znovu obnoven. Původně gotický klášter tak byl do současné podoby ovlivněn barokními zásahy. Roku 1785 byl klášter císařem Josefem II. zrušen a změněn na nemocnici pro nevyléčitelně nemocné. Od roku 1990 zde sídlí Muzeum Policie České republiky.

Takto vypadal Konvent augustiniánů kanovníků na Karlově v druhé pol. 18. stol., tedy v době, kdy v něm byl opatem Jan Augustin Paukert. Vpředu prelatura, za ní vlevo kostel a vpravo budovy kláštera Autor: Friedrich Bernhard Werner r. 1764

Na farnost v Libchavách také Jan Augustin Paukert nezapomněl. Věnoval ji obraz Marie Terezie a nějaké mešní kalichy. O osudu tohoto obrazu něco trochu vím od Ing. Karla Urbana. Obraz o rozměrech 105 x 155 cm na výšku se k Janu Augustinu Paukertovi dostal od arcibiskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna, který jako olomoucký biskup v roce 1743 korunoval mladou Marii Terezii na českou královnu. Marie Terezie je na něm zpodobněna jako mladá šestadvacetiletá žena a takových obrazů je velmi málo. Arcibiskup dostal obraz přímo od ní na počest korunovace. V libchavské faře visel pak obraz v pracovně duchovního. V roce 1936 byl vložen do soupisu památek kulturního dědictví Čech a Moravy. V roce 1959 byl farář zatčen a na rok zavřen. Při likvidaci fary se vynesené věci pálily na dvoře a nejspíše zde skončil i tento obraz. Už se nikdy nenašel.

Ing. Karel Urban odkrývá zarostlou desku na libchavském hřbitově a fotku mi posílá pro potřeby tohoto článku:

Kosti a popel zemřelých kněží. Mezi nimi i Augustin Paukert.

Předci Jana Augustina Paukerta

Rodiče: Jan Paukert (7. 7. 1698 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26 - 14. 9. 1752), krejčí. Dne 6. 7. 1721 se oženil s Kateřinou Rollerovou (1701 v Dolních Libchavách - 28. 2. 1766)
Prarodiče: Filip Paukert (1656 - 25. 11. 1736) sedlák v Dolních Libchavách - Cakli č. 26 a Anna Janešová (1668 - 14. 10. 1738)
Praprarodiče: Martin Paukert - *asi 1628 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26, sedlák, a Kateřina Kolářová (+18.2.1709)
generace: Jan Paukar - *1589 v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 - mlýn, mlynář, a jeho manželka Barbora neznámého příjmí. Cakelský dvůr i s mlýnem a rozsáhlými pozemky zakoupil spolu s bratrem Jiříkem 16. března1626 za 1000 kop grošů českých od knížete Karla Lichtenštejna
generace: Jan Paukar - *1562, mlynář v pronajatém mlýně v Dolních Libchavách - Cakli č. 27 a jeho manželka Thekla neznámého příjmí.

Můj společný předek s Janem Augustinem Paukertem: Filip Paukert, moje 9. generace

Page updated

Google Sites

Report abuse