Nevím, jak je to možné, ale už několikrát se mi stalo, jako by někdo vedl mé kroky a mou ruku k dokumentu, který se týká našich předků. Tentokrát jsem opět byla v genealogické knihovně, abych si cíleně ofotila něco z publikací, které se nepůjčují, jen se smí studovat na místě. Nechtěla jsem si žádnou knihu půjčit. Neměla jsem čas brát z regálu knihu po knize  a doufat, že najdu něco, co mě zaujme. Přesto, když jsem opouštěla místnost a míjela oddělení knih Východočeského kraje, najednou jsem šáhla po knize, která ani neměla na hřbetu žádný text. Knihu otevřu  namátkově a na stránce vidím v textu Horní Libchavy a o kus níž Dolní Libchavy. Aniž bych si ji prohlížela dál, zašla jsem ke knihovnici a knihu si půjčila. Doma začnu knihu zkoumat podrobněji. 

Autor: František Šilar, název: "Náš rod."

 Matriky libchavské mám všechny prolistované mnohokrát, ale nikdy jsem na žádného Šilara nenarazila. Knihu jsem si vzala do postele před usnutím a pak jsem ani nemohla usnout. S velkým překvapením jsem zjistila, že celá první třetina knihy pojednává o našich předcích a ten zbytek a potomcích našich předků. A co víc! Díky informacím v této knize jsem se v  pátrání po rodech ze strany maminky jsem se dostala hodně daleko. A to až do roku 1535. Není divu, že příjmení Šilar získalo v průběhu několika století tolik různých podob: 

Význam příjmení Šilar, Šíl, Schiel a dalších jeho podob:

z něm. nářečného přídavného jména schiel = šilhavý a ze středohornoněmeckého slovesa schiln = šilhat

Na úvodní fotografii je obec Ostrov u Lanškrouna. Tam se narodil můj jeden z nejstarších nalezených předků ze strany mé maminky Marie Janáčkové, roz. Hájkové a její maminky Marie Hájkové, roz. Pichnerové. Na mapě je pak obec Ostrov vyznačena. Jinak se zde v okolí vyskytuje spousta rodných obcí mých předků: Horní Čermná, Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Dlouhá Třebová, Rybník, Třebovice, Damníkov, Luková, Žichlínek, Lubník. Tatenice....a řada dalších obcí se nachází těsně za okrajem mapy. 

Jiřík Šillar

moje 15/14. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1535. Vše, co zde o něm i jeho synech uvedu, vím z výše jmenované knihy od Františka Šilara. 

První svého rodu. Samozřejmě, že i on měl rodiče, prarodiče a další předky. Je to však ten, o kterém je první písemná zpráva. Jiřík má v ostrovské pozemkové knize v roce 1585 zapsanou chalupu, na které již dříve hospodařil, a to pravděpodobně od roku 1555. Malá chalupa měla cenu 40 kop. Jiřík zaplatil hotově 10 kop a zbytek splácel v ročních splátkách. V roce 1555 mu bylo nejméně 20 let, takže z toho je odvozen rok jeho narození. 

Tato pozemková kniha také podává svědectví, kde chalupa stávala. Bylo to na dolním konci obce pod rychtou na pravém břehu potoka. Jiřík žil v této chalupě tři desetiletí se svou rodinou.  Malé políčko mu neposkytovalo potřebnou obživu a tak se nejspíše živil tím, čím se prokazatelně živili jeho potomci. Vyráběl různé předměty domácí potřeby ze dřeva. Těmto lidem se říkalo lžíčař. K tomu potřeboval jen málo nářadí: pilku, sekeru, dláta, poříz se dvěma držadly a obřeznici - jednoduchou dřevěnou upínací stolici působící tlakem nohy na šlapadlo. Dřeva bylo v lesích kolem obce dostatek. 

O manželce není nic známo. Ví se však o jeho dvou synech: Jiřík Šillar  a Pavel Šillar.  

Syn Jiřík Šillar tedy opustil chaloupku pro její sešlost. Byla to doba, kdy spousta lidí po nastálé protireformaci sběhla ze země kvůli své protestantské víře. Zůstávaly po nich opuštěné domovy. Jiříka nacházíme v Dlouhé Třebové na gruntu č. 27. 

Otec Jiřík Šillar umírá kolem roku 1600.  (V některých rodokmenech je uváděn i jeho možný otec Girrzik Esslar, narozený kolem roku 1500 z Ostrova). 

Mým předkem je druhý syn: Pavel Schiller. 

Pavel Ssiller

moje 14/13. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1560 v Ostrově. Kolem roku 1585 se oženil s Lídou Reslerovou. 

Po svatbě žili s otcem i bratrem Jiříkem v chaloupce v Ostrově. Ve čtyřiceti letech se zmohl na vlastní chalupu. V pozemkové knize je roku 1601 zápis, že koupil chalupu za 33 kop od Nykla Maříka. S manželkou Lídou a syny Janem (Hanzl) a Urbanem a později i s jejich ženami žili asi deset let v této malé chaloupce. Když oba jejich synové odešli z otcovského domu, manželé žili až do roku 1631 v Ostrově. Pak čteme v pozemkové knize: 

Pavel zemřel roku 1631, jeho žena zemřela krátce po něm. O osudu jeho syna Urbana nic nevím. Mým předkem je syn Jan Ssiller. 

Jan Ssiller / Schiel

moje 13/12. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1585 v Ostrově. Roku 1605 se oženil v Ostrově s Annou neznámého příjmí. Narodily se jim tyto děti, první čtyři  v Ostrově: 

1607 - Kryštof Ssiller, oženil se s Helenou neznámého příjmí, roku 1627 se jim v Dolních Libchavách narodil syn Matěj Ssiller. Brzy poté Kryštof umírá, asi roku 1628.

1608 - Jiřík Ssiller / Schiel, oženil se s Marií neznámého příjmí. Žili v Dolních Libchavách, v chalupě s pozdějším č. 59, kterou zakoupil od svého otce, zde se jim v letech 1628-1640 narodily děti Jan, Kristýna, Anna, Anna a Václav.  Při posledním porodu Marie umírá. Podruhé se Jiřík žení s Kateřinou neznámého příjmí, roku 1642 se jim v Horních Libchavách na statku s pozdějším č. 71, který zakoupili,   narodil syn Jan Schiel. V Libchavách Jiřík už nese příjmí Schiel a je na panském dvoře šafářem. V roce 1669 koupil chalupu č. 92 v Dolních Libchavách, ale ke sklonku života žil v Horních Libchavách č. 12.

1610 - Petr Ssiller - můj předek, podrobnosti níže

1612 - Jan Ssiller  - můj předek, podrobnosti níže

1618 - Adam Ssiller - narodil se v Dolních Libchavách, oženil se s Mariannou neznámého příjmí. Roku 1641 se jim v Dolních Libchavách č. 62 narodila dcera Marianna. 

Je možné, že se manželům narodily i nějaké dcery, o nich však nejsou zápisy. Při porodu nejmladšího syna nejspíše jeho manželka Anna zemřela. 

Majitelem panství Lanškrounsko-lanšperského, kam patřil Ostrov, byl v té době Adam Herzán z Harasova, hrabivý, lakotný vykořisťovatel poddaných. Jeho bezohlednost způsobila, že lidé z panství utíkali. V roce 1616 si Jan Siller vyhlédl statek v Dolních Libchavách, který na prodej nabízel Andrýs Kauzar. Libchavy vlastnil Jan z Bubna. Vědělo se o něm, že bratři pronásledované Jednoty bratrské zde nacházejí útočiště a mohou tu v této obtížné době konat bratrská shromaždiště. (Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 musel Jan z Bubna uprchnout s králem Fridrichem Falckým do exilu v Nizozemí, aby si zachránil holý život.) I hospodář Andrýs Kauzar před několika lety utekl po ochranu Jana z Bubna. Jenže vážně onemocněl a nestačil na práci na statku. 

Jednalo se o grunt č. 6, který po očíslování domů získal číslo 109 (v červeném kroužku). Janovi ale v hospodaření nepřálo štěstí. Buď nebyl dobrý hospodář, spíše ho však postihla nějaká pohroma. Byl totiž začátek třicetileté války. V roce 1628 prodává tento statek za stejnou částku, jako ho koupil, Janu Stroczovi. Od něj kupuje chalupu s pozdějším číslem 59 (v modrém kroužku), která měla cenu pouhých 20 kop. podle tehdejší řeči provedli "frajmark" tedy výměnu. Peněžitý rozdíl navzájem vyrovnali. 

O rok později, v roce 1629, prodává chalupu svému synu Jiříkovi, žije zde však dál až do své smrti roku 1641. 

Mými předky jsou jeho dva synové, Petr Schiel (linie A)  a Jan Schiel (linie B). 

Petr Ssiller / Šil / Schiel     (linie A)

moje 12. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1610 v Ostrově u Lanškrouna jako Petr Ssiller. Po přestěhování do Dolních Libchav se jeho příjmí změnilo nejprve na Šil, později  na Schiel. 

Roku 1629 se oženil s Mandalenou Šromovou, dcerou Bartoloměje Šroma, sedláka  z Horních Libchav.  Její bratr Bartoloměj Šrom byl v Libchavách mlynářem. 

Narodily se jim tyto děti: 

• 1630 - Anna Schiel

• 1632 - Magdalena Schiel

• 1634 - Jiřík Schiel /Šilar  - můj předek, podrobnosti níže

• 1636 - Václav Schiel

V roce 1636 koupil malou chaloupku č. 16, později č. 12 v Horních Libchavách od Václava Pelinky za 9 a půl kopy grošů. V této chalupě provozoval, stejně jako jeho otec,  své řemeslo lžíčaře.  Bydlel zde jen čtyři roky. Roku 1640 prodal chalupu Martinu Marklovi.  Kde žili pak nevím. 

Roku 1654 koupil od svého tchána Bartoloměje Šroma velký statek (tehdy grunt č. 8) v Dolních Libchavách za sumu 200 kop, přičemž 60 kop platí okamžitě. Dostal k tomu 2 klisny, březího 2 kusy, osetí ozimého 5 korců, jarního 5 korců, vůz, pluh, brány. Doplácet má po 4 kopách ročně. Pozemek má 62 strychů půdy, vlastní 5 potahů koní, 1 jalovici, 16 ovcí a 1 svini. Zastával i úřad rychtáře. Zde hospodařil do roku 1661. 

Jiřík  Šil / Šiler / Lžičkař    (linie A)

moje 11. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se v Dolních Libchavách, ale od dvou let žil s rodiči v  Horních Libchavách. Dětství prožil ve válečné vřavě. Obcí často projížděly vojenské oddíly, rabovaly, pálily a zabíjely. Venkované přicházely o všechno. Obě bývalé panské tvrze v Horních i Dolních Libchavách obsadily cizí žoldáci. V roce 1643 utíkali lidé v hrůze do lesů, neb Švédové vypálili Ústí nad Orlicí, Lanškroun, žamberský zámek, všude byly plameny a stoupající dým. Otec zasvěcoval Jiříka odmalička do tajů lžičařského umění. Vyráběl dřevěné lžíce, vařečky a kvedlačky. Také řezal proutky na ptačí klícky, lezl po stromech a mazal lepem, aby se na něj přilepili ptáčci a oni měli co jíst. 

Bylo mu 14 roků, když válka skončila. Jiřík odchází do Houžovce k zahradníku Jirkasovi. Zde pobyl tři roky a jako velmi mladý se roku 1652 oženil se stejně starou  Kateřinou Drtinovou z Houžovce.  Spolu odchází nejprve do Libchav a později do Čermné. Sem přichází v době, kdy vrchnost obsazuje opuštěné statky a chalupy. Jiřík se usadil na místě bývalého mlýna (pozdější číslo domu 98), za války vypáleného. Jiřík musel nejprve obydlí upravit, aby měla rodina k dispozici alespoň jednu světničku a chlév. Zde se věnoval nejen řemeslu lžíčkářskému, ale byl i povoláním čižbar, neboli ptáčník. On i jeho děti vyráběli ptačí klícky, chytali ptáky do sítí nebo na lep (tenat) a prodávali. V Čermné   mu říkají Jiřík Lžičkarů.  Jako dvacetiletý už má dva syny, Později se mu narodí další: 

• 1653 - Jiřík Šiler / Schiel / Lžíčař - můj předek, podrobnosti níže

• 1654 - Václav Šiler, narodil se v Libchavách, žil v Čermné č. 156, sedlák. Roku 1679 se oženil s Annou Šlosarovou a měli spolu děti Jana, Martina, Marii a Annu. Roku 1692 je manželka umírá. Podruhé se oženil ve stejném roce s Kateřinou Mačátovou (1666-1746) z Čermné. Narodily se jim tyto děti: Rosina, Martin, Kateřina, Jiřík, Judita, Jan, Magdalena, Václav a Pavel. Umírá ve věku 66 let v Horní Čermné č. 156 dne 7. ledna 1721. 

• 1657 - Jan Šiler, žil v Čermné, roku 1697 se oženil s Marií Vackovou. Měli syny Jana, Václava a Martina. Umírá v Čermné 2. března 1721. 

S Jiříkovým příchodem do Čermné zde byla v roce 1671 obnovena katolická farnost. Do tédoby žili čermenští evangelíci bez pronásledování. Pak ale nastala změna. Sedm čermenských sedláků  bylo odsouzeno k trestu vyhnanství. Trest však naštěstí nebyl nikdy vykonán. 

Roku 1676 jeho  manželka Kateřina umírá. 

O rok později roku 1677 se Jiřík žení podruhé se Zuzanou Ptáčkovou (1655-1701) z Bystřece.  Z tohoto manželství se narodily: 

• 1683 - Anna Šilarová , provdaná byla Vachová, zemřela mladá ve věku 25 let roku 1709. 

• 1687 - Štěpán Šilar, umírá ve stejném roce půlroční. 

Jiřík Šiler umírá 2. listopadu 1690 ve věku 55 let v Čermné. Statek po něm dědí jeho druhorozený syn Václav, zapisovaný již jako Šilar. 

Druhá manželka Zuzana umírá ve věku 45 let dne  19. července 1701 v Čermné. 

Mým předkem je jeho prvorozený syn  Jiřík Šiler / Schiel

Jiřík  Šiler / Schiel     (linie A)

moje 10. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se jako prvorozený syn  kolem roku 1653 v Čermné v domě, který rodiče zakoupili těsně před jeho narozením. Šlo o mlýn, pozdější č. 98, který byl koncem třicetileté války vypálen. Otec dal narychlo do pořádku jednu světničku a chlév a také opravil střechu. Stejně jako jeho otec i on od útlého dětství vyráběl z proutí klícky na ptactvo, které se naučil chytat. Když vyrostl, tak se i stejně jako jeho otec živil výrobou dřevěných lžic, vařeček a kvedlaček. Měl zde  i podobnou  přezdívku: Lžíčař. Jako jediný ze svých sourozenců se vrátil do Libchav, do rodné obce svého otce. Zde hospodařil jako sedlák. Ostatní sourozenci zůstali v Čermé. V Libchavách Jiříka poněmčili a měl příjmí Schiel. 

Někdy kolem roku 1685 se oženil s Magdalenou neznámého příjmí. V Horních Libchavách se manželům narodilo devět dětí: 

• 1686 - Matěj Schiel

• 1688 - Jan Schiel

• 1689 - Kateřina Schiel

• 1692 - Anna Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• 1695 - Ludmila Schiel

• 1698 - Ondřej Schiel - roku 1728 se oženil s Kateřinou Lukesovou z Hylvát. Žili v Horních Libchavách. Zde se jim narodily: Jan, Václav, Kateřina a Marina. 

• 1701 - Martin Schiel (dvojče)

• 1701 - Marina Schiel (dvojče)

• ??? - Jiřík Schiel - roku 1709 se oženil s Magdalenou Blasl (1688-1748) a měl s ní  děti Václava, Jana, Josefa, Jiříka, Martina, Kateřinu, Matěje a Kryštofa. Čtyři děti zemřely malé. Po smrti manželky Magdaleny se Jiřík roku 1748 oženil podruhé roku s Annou Nickel. Žili v Horních Libchavách. 

Když 18. 11. 1707 zemřela ve věku 50 let manželka Magdalena, oženil se Jiřík podruhé. 7. 10. 1708 se jeho manželkou stala Anna Macková (1673 - 1728) z Knapovce. Z tohoto manželství se narodily v Horních Libchavách další děti, všechny však zemřely malé: 

• 1709 - Václav Schiel, umírá roku 1710

• 1711 - Margareta Schiel, umírá roku 1719

• 1716 - Magdalena Schiel, umírá roku 1717

Od poloviny 90. let 17. století je Jiřík Schiel uváděn v matrikách jako rychtář Horních Libchav. 

Mým předkem je jeho dcera z prvního manželství Anna Schiel. 

Anna  Schil /Schiel, provdaná Vinzens     (linie A)

moje 9. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Jan "Hons" Šiler / Schiel     (linie B)

moje 11. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se stejně jako jeho bratr Petr v Ostrově roku 1612 otci Janu Ssilerovi. S rodiči a sourozenci se přestěhoval do Dolních Libchav.  Jeho příjmí se za život změnilo v zápisech mockrát (Šilar, Šiler, Schylhonz, Ssil, Šil, Schil, Ssiel a nakonec Schiel). 

Oženil se s Mariannou neznámého příjmí kolem roku 1630. Nejprve bydleli u rodičů, roku 1641 si manželé koupili grunt č. 9 v Dolních Libchavách a Jan se stal sedlákem. Statek  původně patřil Janu Prausovi, který ho opustil a nechal zpustnout. Vrchnost ho prodala Janu Formanovi, ale i ten zmizel. Manželé ho koupili na 175 kop. Z toho se jim 30 kop strhlo, protože dostali za povinnost živit a ubytovat 2 sirotky. Hospodářství mělo 38 strychů polé, 2 koňské potahy, 4 krávy, 1 jalovici a 1 svini. 

Manželům se narodily tyto děti: 

• 1632 - Michal Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• 1637 - Dorota Schiel

• 1640 - Kryštof Schiel, oženil se s Lidmilou neznámého příjmí. Bydleli v Dolních Libchavách. Narodily se jim zde děti Dorota a Jan. 

• 1647 - Marianna Schiel

• 1649 - Karla Schiel

• 1657 - Václav Schiel, můj předek, podrobnosti níže

Jan zemřel kolem roku 1670 ve věku 58 let. Po jeho smrti byla statku odebrána půda, která byla poté přidělena rychtě. 

Mými předky jsou jeho dva synové Michal Schiel (linie B) a Václav Schiel (linie C). Dále budu pokračovat každým zvlášť. 

Michal Schiel     (linie B)

moje 10. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1632 v Dolních Libchavách.  Oženil se s Mariannou neznámého příjmí. V době, kdy mohli mít manželé děti jsou v matrice na dvacet let vynechány zápisy z Libchav. Takže vím jen o dvou dětech a jejich zápisech z pozdějších matrik. 

• 1672 - Pavel Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• ??? - Josef Schiel, o něm je záznam, že se roku 1687 oženil v Rybníku s Mariannou Balcárkovou

V Dolních Libchavách se později nachází více rodin Schielů, které nejdou přiřadit ani k Jiříkovi, ani k Václavovi. Pravděpodobně to budou potomci Michala. 

Pavel Schiel     (linie B)

moje 9. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1672 v Dolních Libchavách. Roku 1701 přebírá od svého otce  chalupu č. 92 a to do roku 1710. A pak opět v letech 1733 - 1738.  Pavel byl dvakrát ženatý. jeho první manželkou byla Zuzana neznámého příjmí.  Narodil se jim jeden syn: 

• 1701 - Vavřinec (Laurentius), nejspíše umírá těsně po narození. Jeho maminka umírá při porodu. 

O rok později se Pavel žení s Kateřinou neznámého příjmí. Narodí se jim tyto děti, všechny se dožijí dospělosti: 

• 1703 - Matěj Schiel, roku 1735 se oženil s Annou Flanzmannovou z Dolních Libchav

• 1704 - Martin Schiel, roku 1731 se oženil s Marinou Hegerovou z Dolních Libchav 

• 1707 - Jiří Schiel, oženil se a žil v Dolních Libchavách č. 99

• 1709 - Kateřina Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• 1712 - Josef Schiel

• 1704 - Rosalia Schiel, roku 1736 se provdala za Jana Rypku z Dlouhé Třebové a žili spolu tam. 

Kateřina  Schiel, provdaná Suchomelová    (linie B)

moje 8. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Manželé bydleli v chalupě č. 88. Narodily se jim tyto děti: 

• 1748 - Veronika Suchomel, můj předek, roku 1772 se provdala za Jakuba Süssera z Horních Libchav, narodila se jim dcera Anna Süsser v Dolních Libchavách č. 88. Roku 1775 se provdala za vdovce a chalupníka Jana Hegera z Boršova (jeho první ženou byla Kateřina Lulla z Dolních Libchav) , žili také v Dolních Libchavách č. 88

• 1750  - Anna Suchomelová, roku 1774 se provdala za Josefa Linharta z Dolních Libchav č. 30 a zde také žili. 

• 1753 - Marie Suchomelová, zemřela roku 1755

• 1755 - Rosalie Suchomelová, zemřela roku 1756

Jan Suchomel zemřel 2. prosince 1757 v Dolních Libchavách. Úmrtí  je manželky Kateřiny jsem nenašla. 

Václav Schill / Schiel I.     (linie C)

moje 10. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1657 otci Janu "Hons" Šiler Schielovi a matce Marianně. Byl bratrem mého předka Michala Schiela (všichni uvedeni výše).  Oženil se kolem roku 1685 s Marinou neznámého příjmí. Václav zakoupil velký statek, který později dostal č. 19. Nacházel se na samém začátku Dolních Libchav směrem od Ústí nad Orlicí u řeky Tichá Orlice. 

Manželům se narodily tyto děti: 

• 1686 - Mikuláš Schiel

• 1688 - Marina Schiel

• 1691 - Dorota Schiel, provdala se za Matěje Jirouška. 

• 1693 - Maria Schiel 

• 1696 - Václav Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• 1699 - Anna Schiel, provdala se za Václava Broksche z horních Libchav.  

• 1702 - Zuzana Schiel, provdala se za Václava Andrese.  

Václav Šil /  Schill / Schiel II.     (linie C)

moje 9. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Manželé Václav a Anna Schielovi měli čtyři děti: 

• 1724 - Kryštof Schiel

• 1729 - Marina Schiel, můj předek, podrobnosti níže

• 1732 - Anna Schiel

• 1734 - Jan Schiel, roku 1760 se oženil s Marinou Flanzmannovou z Dolních Libchav. Byl sedlákem v Dolních Libchavách č. 44

Úmrtí Václava Schiela ani jeho manželky Anny jsem nenašla. Mým předkem je jejich dcera Marina Schiel. 

Marina Schiel, provdaná Flanzmann     (linie C)

moje 8. generace v linii matky mé matky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Jiřík Flanzmann byl sedlákem v Dolních Libchavách č. 14, hospodářství převzal po svém otci. Manželům Jiřímu a Marině roz. Schiel se narodily tyto děti: 

• 1754 - Josef Flanzmann, můj předek. Sedlák v Dolních Libchavách č. 14. Oženil se s Kateřinou Linhartovou (4. 5. 1759 - 4. 7. 1832 z Dolních Libchav č. 30. 

• 1756 - Jan Flanzmann

• 1759 - Ignác Flanzmann, roku 1782 se oženil s Kateřinou Paukertovou z Oldřichovic č. 10 a zde také žili. 

• 1762 - Václav Flanzmann

• 1770 - František Flanzmann

• 1775 - Kateřina Flanzmannová