Babička mého dědy Josefa Hájka ze strany jeho otce se jmenovala Apolena rozená Kaplanová. Narodila se roku 1831 v Prostředních Libchavách, tak jako všichni její předci tohoto příjmení. Mému rodu Kaplanů je věnována tato stránka.
Ve své knize "Na přástkách" píše místní historik Ing. Karel Urban že ve 30. letech 16. století přišel do Libchav Matěj Kňaz z Pohránova na Pardubicku. Usadil se na zpustlém gruntu č. 6 v Prostředních Libchavách. Od svých německých spoluobčanů dostal jméno Kaplan protože slovo Kňaz se jim špatně vyslovovalo. Během dvou generací měl tento rod v Prostředních Libchavách obsazeno již šest gruntů. Vlivem úspěšného hospodaření a něčeho, co bylo uloženo v jejich genech se rozrůstali po celých Libchavách i do okolních obcí. Mezi světovými válkami žilo v Libchavách 24 rodin s příjmením Kaplan. Bylo to mnohem více, než druhý nejpočetnější rod, který měl zastoupení v osmi domácnostech. V době nevolnictví se nikdo nesměl stěhovat bez souhlasu vrchnosti a tak vysvítá naděje, že všichni místní Kaplani jsou stejného rodu. Někteří odešli v polovině 19. století do Ameriky, většina jich však dnes žije v Německu, kam byli odsunuti.
Na mapce archívu Zeměměřického ústavu je vidět část Libchav zvaná Prostřední Libchavy. Její území je rozděleno na Vinzenzovo, Urbanovo a Kaplanovo. Proč tomu tak je?
Do roku 1621 patřily celé Libchavy Pánům z Bubna. Před tímto datem, v roce 1588 byli rozděleny na Dolní a Horní Libchavy (dělení dědictví po Mikuláši z Bubna). Následně, o tři roky později, byl ještě z Dolních Libchav vydělen díl sedláckých gruntů, který dostal jméno Prostřední Libchavy. V roce 1621 byl majetek Bubnům zkonfiskován za jejich účast na proti císařském spiknutí části české šlechty. Do této konfiskace spadly Dolní a Horní Libchavy, které pak koupil Karel z Lichtenštejna, Bubnům zůstaly jen Prostřední Libchavy a to až do roku 1848. První polovina 17. století byla značně poznamenána třicetiletou válkou, kdy útrapy, hlad, nemoci a drancování velmi snížil počet obyvatel Koruny české. Libchavy leží na historické cestě spojující Hradec Králové s Moravou. Jsou dochovány zprávy o průchodu armád obcí, ať švédských, či císařských. Po skočení války byla polovina statků v Prostředních Libchavách pustá. Na těchto statcích zůstaly jen zbídačené rodiny Vinzenzů, Urbanů a Kaplanů. Je domněnka, že se tyto rodiny domluvily s vrchností, že pusté statky osadí svými syny či bratry. Proto jsou sdružené lány ve Stabilním katastru z roku 1840 nazvány Vinzenzisch, Urbanisch a Kaplanisch. Vinzenzové sídlili na usedlostech s čísly 1,4,8,10,15 a 23. Urbanovi obsadily statky s čísly 28, 26 a 38 a Kaplanovi s čísly 39,46,48 a 49. Bubnové věděli, že to jsou schopní sedláci a stejně nebylo v Čechách kde brát. Pěší a potahová robota byla těmto sedlákům změněna na peněžní dávky, které důchodní vybíral na sv. Jiří a sv. Havla, včetně splátek za hospodářství a příslušné daně. Bubnové si své vlastnictví velmi hlídali, nikoho nepustili ven a s cizím panství kam patřily Horní a Dolní Libchavy nijak nespolupracovalo. Nepodíleli se investicemi například ani na stavbě kostela v Dolních Libchavách nebo na zřízení školy.
V roce 1848 se museli sedláci vykoupit z roboty, tak jako všichni kteří měli v dědičném držení vrchnostenskou půdu či nemovitost. V roce 1951 došlo ke splynutí Horních a Prostředních Libchav. V roce 1976 došlo ke spojení obou zbylých částí, čímž vznikla obec s názvem Libchavy. Přečíslování domů nebylo provedeno, a proto v obci existují stejná čísla domů. Předtím, v letech 1832-1833, však došlo k přečíslování domů v Prostředních Libchavách.
V 17. století bylo v Prostředních Libchavách hodně Kaplanů a těžko se z nich dá vybrat ten správný předek, když nejsou čísla domů a ve všech statcích i chalupách se stále opakují stejná jména. V matrice narozených první poloviny 17. století jsem našla roku 1629 narození Jana otci Lorencovi Kaplanovi a roku 1630 narození Marjány otci Adamovi Kaplanovi. V Berní rule je zaznamenám Lorenc Kaplan, narozený kolem roku 1606, jeho manželka Margareta, narozená kolem roku 1619 (v matrice je její úmrtí dne 4.2.1707), a jejich dva synové: Martin, narozený kolem roku 1634 a Matěj narozený kolem roku 1636.
V druhé polovině 17. století jsou v matrikách zaznamenáni tito dospělí lidé: Martin, syn zemřelého Václava, Georg syn Georga, Jan syn Jana, Mikuláš syn Václava, Kateřina dcera Mikuláše, Rosina vdova po Mikulášovi, Anna vdova po Georgovi, Rosina vdova po Václavovi.
Ani jednoho z těchto lidí nedokážu zařadit mezi předky. V Prostředních Libchavách však začínají tři linie mých předků Kaplanů, kteří nejsou navzájem sourozenci. Dvě linie vedou k Apoleně a těm je určeno tato kapitola.
Zmíním ale i tu třetí linii, která vede k mé babičce Marie Hájkové, rozené Pichnerové. Je téměř jistě, že má se svým manželem Josefem Hájkem společného předka Kaplana.
moje 9. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodil se v Prostředních Libchavách, záznam o jeho narození, ani úmrtí jsem nenašla. Byl sedlákem.
Oženil se s Magdalenou neznámého příjmí, narozenou kolem roku 1681. Našla jsem narození jejích šesti dětí.
1694 - Lorenc Kaplan, můj předek. Oženil se s Annou, dcerou vedle uvedeného Martina Kaplana
1699 - Zachariáš Kaplan
1700 - Kateřina Kaplanová, roku 1725 se provdala za Mikuláše Kaplana z Prostředních Libchav
1703 - Anna Kaplanová, roku 1731 se provdala za Johanna Bureše z Dolních Libchav
1705 - František Kaplan
1707 - Filip Kaplan, roku 1735 se oženil s Annou Lengerovou z Horních Libchav
Magdalena Kaplanová zemřela 11. května 1721 v Prostředních Libchavách ve věku 40 let jako vdova. Václav Kaplan tedy již v té době také nežil.
moje 9. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodil se kolem roku 1670 v Prostředních Libchavách.
Oženil se s Marianou neznámého příjmí. Byl sedlákem. Našla jsem narození deseti dětí:
1693 - Martin Kaplan, oženil se s Marinou neznámého příjmí
1699 - Karel Kaplan, zemřel svobodný roku 1720
1702 - Anton Kaplan
1705 - Vojtěch Kaplan
1706 - Vít Kaplan
1708 - Kateřina Kaplanová, zemřela roku 1725
1709 - Augustin Kaplan - zemřel téhož roku
1710 - Anna Kaplan, můj předek, provdala se za Lorence, syna vedle uvedeného Václava Kaplana.
1711 - Dorota Kaplanová, zemřela roku 1712
? - Zuzana Kaplanová, roku 1721 se provdala za Jiřího Jirouška z Prostředních Libchav
Martin Kaplan zemřel 30. dubna 1730. Úmrtí jeho manželky jsem nenašla.
moje 8. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodil se 27. července 1694 v Prostředních Libchavách.
27. července 1694 se narodil Laurentij, otec Wenceslaj Kaplan, matka Magdalena. Kmotři: Tobias Wincenc, Johann Kaplan a Magdalena Jirouschek. Otec byl sedlákem v Prostředních Libchavách.
9. listopadu 1732 se oženil v kostele v Ústí nad Orlicí s Annou, dcerou Martina Kaplana z Prostředních Libchav.
Svědkové Tomáš Vincenz a Kryštof Fišer.
Našla jsem narození jen tří dětí:
1734 - Kateřina Kaplanová, roku 1755 se provdala za Mathiase Grögera z Ostrova (Michelsdorf)
1736 - Johann Kaplan
1741 - Josef Kaplan, můj předek, podrobnosti níže
Další děti se jim nemohli narodit, protože sedlák Lorenc Kaplan zemřel ve věku 47 let dne 13. května 1742 v Prostředních Libchavách. Jeho manželka Anna se již podruhé nevdala, přežila Lorence o 20 let. Zemřela dne 6. dubna 1762 v Prostředních Libchavách ve věku 51 let.
Josef Kaplan se narodil na statku č. 14. Bylo to staré číslo, dnes je to stavení číslo 23. Na mapce ze Stabilního katastru z roku 1840 je v kroužku (č. 19 značí číslo katastrální).
Znamená to, že zde žili i jeho rodiče Lorenc a Anna Kaplanovi.
moje 7. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodil se 1. února 1741 v Prostředních Libchavách č. 14 (nové číslo 23)
14. listopadu 1765 uzavřel manželství Josef Kaplan, manželský syn zemřelého Lorence Kaplana sedláka z Prostředních Libchav, s Kateřinou, vdovou po zemřelém Georgu Kaplanovi z Prostředních Libchav.
Oddal v kostele v Ústí nad Orlicí kaplan Augustin Králík.
Svědkové: Mikuláš Vincens, chalupník z Prostředních Libchav, Matěj Vincens, sedlák.
Ohlášky: 28. října, 22. října a 1. listopadu.
Z tohoto zápisu není zřejmé rodné příjmí Kateřiny, bylo třeba vyhledat její první svatbu. Ta je uvedena níže.
Narodila se 26. listopadu 1726 v Horních Libchavách.
Horní Libchavy. Roku 1726 dne 26. listopadu František Pečený, kaplan, pokřtil dítě narozené Jakubu Rollerovi a Marině, poddaných manželů, jménem Kateřina. Kmotra: Kateřina, manželka Matěje Süssera. Svědci: Marina, manželka Georga Langera a Johann Kaplan.
Rodiče Kateřiny jsou tedy Jakub Roller a Marina neznámého příjmí z Horních Libchav. Nikde jsem ale nenašla jejich svatbu, ani Jakubovo narození.
Koncem 17. století, v době kdy se mohl Jakub narodit, byla v Horních Libchavách jedna rodina Rollerových. Jeho otcem tak mohl být dědičný rychtář Jakub Roller s manželkou Marinou. Ten se narodil kolem roku 1639 a dožil se určitě významně vysokého věku, neboť v matrice úmrtí je zapsáno, že zemřel ve věku 103 let:
Jakub Roller st. zemřel 21. února 1742 v Horních Libchavách.
Byl by to nejvyšší nalezený věk u mého předka.
Jakub Roller st. se narodil Jacobu Rollerovi , nar. 14. června 1597 v Kunčicích a Kateřině neznámého příjmí. V Dolních Libchavách zůstal na rychtě rychtářem jeho jiný syn Mathias Roller, také můj předek. Rodiče Jakuba Rollera byli Jackob Roller (zemřel 24. listopadu 1639 v Třebařově) a Margareta neznámého příjmí.
Mathias a Jakub Rollerovi měli s více manželkami hodně dětí ,z nichž někteří jejich synové se stali rychtáři i v okolních obcích.
Kateřina Rollerová se poprvé vdávala 1. října 1749 ve věku 22 let. Jejím manželem se stal chalupník Georg Kaplan z Prostředních Libchav, syn Jana Kaplana.
V tomto manželství se narodilo pět dětí:
1749 - Marina Kaplanová, zemřela roku 1750
1751 - Marianna Kaplanová
1753 - Kateřina Kaplanová
1757 - Veronika Kaplanová
1759 - Václav Kaplan, oženil se a statek zdědil.
Všechny tyto děti se narodily v Horních Libchavách č. 15 (současné číslo je 20).
Georg Kaplan zemřel 27. července 1761.
Kateřina se roku 1765 provdala podruhé za mnohem mladšího Josefa Kaplana z vedlejšího statku č. 14
Význam zde uvedených příjmení:
Kaplan - pomocník faráře
Roller - z německého Roller = povozník
Josef Kaplan se na chalupu č. 15 (nově 20) v Prostředních Libchavách přiženil. Stal se chalupníkem s tím, že jeho děti nemají na tuto chalupu dědický nárok.
S manželkou Kateřinou se jim narodily tyto děti:
1766 - narodilo se mrtvé dítě
1768 - Kateřina Kaplanová, zemřela svobodná roku 1785
1771 - Apolena Kaplanová, můj předek, podrobnosti níže
Úmrtí Josefa Kaplana jsem nikde v Libchavách nenašla. Jeho manželka Kateřina zemřela 31. prosince 1793 v Prostředních Libchavách č. 15 ve věku 67 let.
Již zděnou chalupu koupil roku 1786 od své matky Kateřiny její syn z prvního manželství Václav Kaplan za 40 zlatých. Ten se oženil a narodily se mu dvě dcery a jeden syn. Všechny děti zemřely velmi malé. Václav Kaplan zemřel ve věku 46 let roku 1806 v důsledku epidemie.
V modrém kroužku je vyznačena chalupa č. 15, dnes má číslo 20.
V červeném kroužku znovu statek č. 14, dnes 23.
Na fotce je současný stav domku č. 20 (dříve 15).
moje 6. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodila se 8. srpna 1771 v Prostředních Libchavách č. 15 (nové číslo je 20).
8. srpna se narodila Apolonia. Otec Josef Kaplan, chalupník z Prostředních Libchav s manželkou Kateřinou.
Kmotra: Kateřina, manželka Kryštofa Fišera, chalupníka. Svědek: Václav Vinzens, syn Václava Vinzense z Prostředních Libchav.
Místo narození: Prostřední Libchavy č. 15
Apolena Kaplanová se nikdy nevdala. Když jí bylo 27 let porodila své jediné dítě, mého předka Václava Kaplana. Stalo se tak roku 1799 v Prostředních Libchavách č. 45 (nové č. 19). Tento zděný dům je vidět na mapce výše taktéž v červeném kroužku, protože těsně přiléhá k tomu č. 23.
Zemřela 28. prosince 1834 v Prostředních Libchavách 23, což už je nové číslo, tedy v domě narození jejího otce. Bylo jí 63 let. V zápise čteme, že byla dcerou zemřelého Josefa Kaplana z Prostředních Libchav č. 19, bydleli tedy spolu. Znamená to také, že zemřela svobodná.
moje 5. generace v linii babičky mého dědy Josefa Hájka
Narodil se 8. února 1799 v Prostředních Libchavách č. 45 (nové číslo je 19).
Ze zápisu je zřejmé, že otec není uveden, narozen jako nemanželský. Matka Apolonia, dcera po zemřelém Josefu Kaplanovi. Kmotr: Václav Tauber, švec z Prostředních Libchav. Svědek: Anna, jeho manželka.
Václav Kaplan se oženil ve věku 27 let dne 20. listopadu 1826 v Prostředních Libchavách č. 11.
Manželkou byla dvacetiletá Tekla, dcera Antona Suchomela, polního zahradníka z Dolních Libchav a Kateřiny rozené Weisové.
Svatbu stvrdil podpisem Anton Suchomel, protože nevěsta byla nezletilá. (Tehdy byla zletilost ve 24 letech).
Narodila se 20. dubna 1806 v Dolních Libchavách č. 78.
Otec: Anton Suchomel, sedlák, matka Kateřina, dcera Matěje Weise, chalupníka z Horních Libchav č. 69. Kmotra: Johanna, manželka Václava Süssera, selka z Dolních Libchav. Svědek: Matěj Weis. Porodní bába: Anna Roller. Pokřtil Václav Neugebauer.
Tento zápis mi způsobil dost potíží. Žádnou svatbu Antona Suchomela a Kateřiny Weis, dcery Matěje Weise z Horních Libchav č. 69 jsem nenašla. Našla jsem svatbu roku 1799 v Dolních Libchavách č. 78, kdy se ženil Anton Suchomel s Kateřinou Weis, dcerou Václava Weise z Horních Libchav 69. Matějové Weisové byli v tomto domě dva. Bratr Václava, který se však oženil s Kateřinou Langerovou z Dolních Libchav (a je to jistě svědek na svatbě). A pak otec Václava. Takže zápis v matrice obsahuje chybu v určení otce Kateřiny.
Otec: Anton Suchomel (20.9.1774 - 18.3.1826), půlsedlák z Dolních Libchav č. 78, syn Antona Suchomela st. (7.10.1726 - 6.6. 1795), půlsedláka z Dolních Libchav č. 78 a Anny roz. Hübel (1738 - 10.12.1818) z Žichlínku, dcery Johanna Hübela a Mariny Süsß, oba ze Žichlínku. Otcem Antona Suchomela st. byl Václav Suchomel (*20.8.1699), sedlák z Dolních Libchav, syn Václava Suchomela st. (1670 - 20.7.1732) sedláka z Dolních Libchav a Doroty neznámého příjmí (1660 - 22.1.1720). Matkou Antona Suchomela st. byla Margareta roz. Tschetscher (19.3.1691 - 13.2.1760) z Dolnich Libchav, dcera Jana Tschetschera (*6.5.1652, v matrice narození psáno Čejčrle) chalupník z Dolních Libchav a Mariany neznámého příjmí.
Matka: Kateřina, roz. Weiss (4.3.1779 - 24.5.1820) z Horních Libchav č. 69, dcera Václava Weisse (*4.7.1734) z Horních Libchav a Barbary roz. Flanzmann (*26.5.1737) z Dolních Libchav č. 14, dcery Václava Flanzmanna (18.9.1689 - 8.3.1756), sedláka z Dolních Libchav č. 14 a Magdaleny roz. Bartošové (1688 - 20.2.1758). Otcem Václava Weisse byl Matěj Weiss (1689 - 15.2.1769) z Horních Libchav, syn Jana Wajse (*21.12.1646) a Kateřiny neznámého příjmí. Matkou Václava Weise byla Kateřina roz. Vinzensová (*6.10.1701) v Prostředních Libchavách, dcera Thomase Vinzense (1682 - 19.4.1742) chalupníka z Prostředních Libchav a Rosiny neznámého příjmí (1690 - 15.5.1743). Otcem Václava Flanzmanna byl Georg Flanzmann (1657 - 2.7. 1712) sedlák z Dolních Libchav 14, syn Jiříka Flanzmanna, sedláka a jeho manželky Anny neznámého příjmí.
Nejstarší zápis z těchto všech uvedených mým předků se týká Jana Wajse, který se narodil 21.12.1646 . Vypadá takto:
Mám tak i jeho rodiče: Jiřík Wajs a Dorota.
Kmotři: Jan Wowčák, Jan Suchomelů a Eva Šafářka.
Fotografie statku Suchomelů v Dolních Libchavách. Zde je vidět původní statek č. 79, za ním byl statek č. 78, který již nestojí. Původně to byl jeden statek, rozdělen mezi dva syny. Proto jsou mí předci Antonové Suchomelové uváděni jako půlsedláci, kdežto Václavové jako sedláci. Na mapě Stabilního katastru je vyznačen statek č. 78 a napsán jeho majitel Anton Suchomel.
Flanzmannovi byli také sedláci. V roce 2015 jsem pořídila současný stav stavení č. 14 v Dolních Libchavách a na mapce je pak statek označen i s jejich polnostmi.
Význam zde uvedených příjmení:
Suchomel - mlynář na větrném mlýně
Weiss - z německého weiss = bílý
Hübel - z německého Hübel = kopeček
Süss - z německého süss = sladký
Tschetscher - místní německý název pro Čecha
Flanzmann - nikde není význam vysvětlen. Možná muž přicházející z Flander, Vlámska
Bartoš - z osobního jména Bartoloměj
Vinzens - německý výraz pro osobní jméno Vincenc
Manželé Václav a Tekla Kaplanovi žili v rodném domě Václava. Jejich děti se tak rodily nejprve v domě č. 14, později v domě č. 23, šlo ale stále o jeden dům. Někdy v letech 1832-1833 došlo v Prostředních Libchavách k přečíslování domů. Václav je uváděn jako podruh, manželé neměli vlastní chalupu, žili v nájmu, majiteli byli Vinzensovi.
Jejich děti:
1827 - Josef Kaplan, zemřel roku 1830
1829 - Václav Kaplan, v roce 1857 se oženil s Rosalií Vinzensovou z Horních Libchav č. 13
1831 (leden) - Anna Kaplanová, žila jen šest dní
1831 (prosinec) - Apolena Kaplanová (můj předek), podrobnosti níže
1834 - Johann Kaplan
1836 - Josefa Kaplanová, zemřela téhož roku
1838 - Johanna Kaplanová
1840 - Anna Kaplanová, roku 1868 se provdala za podruha Jana Zajíčka z Horních Libchav č. 49. Žili na různých místech v Horních Libchavách a na Dařílku. Našla jsem narození šesti dětí.
1843 - Vincenc Kaplan, žil jen pět dní
Úmrtí Tekly Kaplanové jsem nenašla. Václav Kaplan zemřel v chalupě své dcery Apoleny Kaplanové dne 30. října 1868.
V záznamu matriky má uvedeno, že zemřel jako žebrák. Ve skutečnosti se dožil 69 let.
Prostřední Libchavy č. 23, dříve 14, Zde žila rodina Václava Kaplana, zde se narodila i Apolena Kaplanová.
moje praprababička ze strany mého dědy Josefa Hájka
Narodila 7. prosince 1831 v Prostředních Libchavách č. 14 (nové číslo 23).
Otec Václav Kaplan, podruh. Matka Tekla, dcera Antona Suchomela, polního zahradníka z Dolních Libchav č. 77 a Kateřiny, rozené Weiss. Kmotra Apolena, manželka Johanna Weisse. Svědek Josef Fišer.
Když bylo Apoleně 23 let narodila se dne 5. 8. 1855 jí v Horních Libchavách č. 84 nemanželská dcera Rosalia Kaplanová. V té době zde její otec Václav Kaplan i ona sloužili.
Ve věku 27 let se dne 24. května 1859 provdala za Františka Kalouska, který se narodil v Písečné č. 48, bydlel v Českých Libchavách č. 109.
Manžel byl dvojnásobný vdovec, bylo mu 55 let, byl tedy výrazně starší než Apolena. Jeho první manželkou byla Veronika Zámečníková z Hejnic č. 31. Svatbu měli 4.11.1834 v Písečné. Veronika zemřela roku 1849. Druhou manželkou se 18. 9. 1850 v Českých Libchavách č. 109 stala vdova po Václavu Moláčkovi Františka rozená Kulhavá z Českých Libchav č. 51. Moláčkovi bydleli v Českých Libchavách č. 109, chalupu vlastnili a pracovali jako hrobníci na hřbitově hned vedle. František Kalousek se na chalupu přiženil z Hlavné, kde sloužil, a chalupu zakoupil. Děti spolu neměli. Františka zemřela roku 1859. Za tři měsíce po její smrti se František Kalousek oženil s Apolenou:
Zápis je vzorný, čitelný a velmi podrobný.
Svědci svatby:
Petránek, tesař z Českých Libchav č. 51
Václav Moláček, chalupník z Českých Libchav č. 53
Farář: Jan Křeček
Apolena si svatbou se starším vdovcem polepšila. Do té doby se ona, její tříletá dcerka a otec potloukali všelijak. Nyní získali všichni tři stálou střechu nad hlavou. Nevím, zda měl František Kalousek nějaké děti z minulých manželství, ale žádné jsem nikde nenašla. Živobytí ale i tak získávali těžce, proto její otec Václav Kaplan měl oficiální status žebráka. Maminka mi vypravovala, že za jejího dětství byla chalupa zchátralá, bydlelo v jedné světnici více rodin, dětem se říkalo "ti z pastoušky" a lidé jim nosili kočky a psy, aby měli její obyvatelé co jíst. Na dvoře jim rostl velký ořech a děti si nosily do školy ke svačině ořechy.
Manželům se narodila jedna dcera: 29. 5. 1861 - Anna Kalousková (o dětech Apoleny se zmiňuji níže).
Necelé čtyři roky po svatbě, dne 12. dubna 1863, František Kalousek umírá na souchotiny. V záznamu o úmrtí se píše, že umřel bez duchovního zaopatření: "Skrze odkládání netuše, že by prý mu ještě tak zle bylo , nezaopatřen". Bylo mu 59 let.
Vdova Apolena má v té době dvě dcery, sedmiletou a ani ne dvouletou. Přesto 12. 11. 1864 porodí další nemanželské dítě, dceru Františku Kaplanovou. Ta však 5. 6. 1865 umírá na neštovice.
22. září 1866 se Apolena vdává podruhé a to za mého předka Václava Hájka. Oproti prvnímu manželovi je tento o osm let mladší než ona.
Opět krásné čitelné. V tomto mi farář František Starý činil velkou radost v mém pátrání.
Svědek:
František Hájek, podruh z Českých Libchav č. 24
Václav Hájek chalupu kupuje a v matrikách je veden jako chalupník a tkadlec. Václav Hájek je vnukem sedláka Jana Hájka z velkého statku č. 43. Vypadá to, že tímto svým sňatkem se stal černou ovcí rodu Hájků. Myslí si to moje maminka, protože její rodiče a prarodiče se stýkali v Českých Libchavách s mnoha rodinami, ale s Hájkovými nikoliv. Vyjma pár návštěv jejího otce Josefa Hájka u své sestřenice z druhého kolene v Brné.
Manželé Václav a Apolena Hájkovi měli tyto děti:
1866 - Václav Hájek - můj předek, podrobnosti o něm jsou v záložce Hájkovi.
1869 - Marie Hájková, umírá půlroční
1870 - Karel Hájek, umírá svobodný ve 27 letech, roku 1898
1873 - Veronika Hájková, umírá v pěti týdnech na spálu
Václav Hájek se nedožil vysokého věku. Bylo mu teprve 37 let, když zemřel na tuberkulózu dne 7. února 1876. Apolena se už potřetí neprovdala. V době úmrtí Václava jí bylo 44 let. Dál žila v chalupě v Českých Libchavách č. 109.
Žila zde se svými čtyřmi dětmi: Rosálií Kaplanovou, Annou Kalouskovou, Václavem Hájkem a Karlem Hájkem. Stihla provdat a oženit tři děti, dospělého syna Karla pohřbít. Kdy zemřela nevím, matriky nejsou k dispozici. Objevuje se však v jednom cizím rodokmenu, kde se uvádí, že zemřela v Českých Libchavách roku 1905 ve věku 74 let.
Takovýto krásný výhled měla rodina Apoleny ze své chalupy na údolí Libchavského potoka.
prvorozená dcera, nemanželské dítě, narozená 5. 8. 1855 v Horních Libchavách 84.
3. 10. 1893 ve svých 38 letech se provdala za podruha a tkalce Josefa Krásu z Horních Libchav č. 123, který byl o devět let mladší. Svatba se konala v rodné chalupě Rosálie. Ta také tuto chalupu zdědila.
5. 4. 1895 se jim narodila dcera Anna Krásová
9. 3. 1898 se narodil syn Josef Krása. Padnul v 1. světové válce, 1. ledna 1919 byl prohlášen za mrtvého. Bylo mu 20 let, svobodný.
Rosálie musela mít ještě jednoho syna, nebo se narodil nemanželský syn její dceře Anně (matriky nejsou k dispozici). Dle vyprávění mé maminky, žili v chalupě Krásovi za jejího dětství a i mnoho let později. S maminkou do malotřídní školy v Českých Libchavách chodil o dva roky starší František Krása a jeho sestra, stejně stará jako moje maminka (rok narození 1931). Ta mamince říkala, že jsou příbuzné, ale ona si to nechtěla připustit, protože Krásovi žili ve velké chudobě. Ale babička maminky Anna Hájková chodila Krásovi navštěvovat. František Krása se vyučil zedníkem a později zchátralou chalupu odkoupil, krásně přestavěl, tak je výše na fotografii. Pracoval na vedlejším hřbitově jako hrobník a tak si ještě za svého života připravil pro sebe hezký, honosný hrob u zdi, srovnatelný s hroby bohatých lidí. Zemřel svobodný a bezdětný. Jeho sestra pak domek prodala.
druhorozená dcera, manželská, narozená 29. května 1861 v Českých Libchavách č. 109
Anna měla podobně pestrý život jako její maminka.
Když jí bylo 18 let, porodila dne 13. 12. 1879 v Českých Libchavách č. 109 nemanželského syna Jana Kalouska. Ten žil pouhý týden, zemřel na záškrt.
Ve věku 22 let porodila druhé nemanželské dítě, rovněž Jana Kalouska. Stalo se tak 15. 6. 1883 v Horních Libchavách č. 88. I toto dítě zemřelo velmi malinké, byl mu pouhý jeden den.
Ve stejném roce dne 5. listopadu 1883 se provdala za o dva roky staršího Johanna Vinzense (*23. 6. 1859), který se narodil právě v Horních Libchavách č. 88. Svatba se konala zde. A přestože Anna porodila již dvě děti, stále byla nezletilá a musela mít ke svatbě povolení, který jí vydal farní úřad v Ústí nad Orlicí, protože její otec již nežil. Manželům se narodily tři děti, všechny v Horních Libchavách č. 88:
1.9. 1886 - Marie Vinzensová, zemřela ve věku 4 roky roku 1891 na spalničky.
25. 8. 1888 - Anna Vinzensová, roku 1905 se jí v Horních Libchavách č. 112 narodila nemanželská dcera Emilie Vinzensová. Když bylo Emílii 19 let, tak ji dne 16. 8. 1925 v Brandýse nad Orlicí přejel vlak a zahynula.
5. 4. 1891 - Berta Vinzensová
Manžel Johann Vinzens zemřel 22. 2. 1894 v Horních Libchavách č. 88 ve věku 34 let na tuberkulózu.
V letech 1899 - 1904 se vdově Anně Kalouskové narodily tři nemanželské děti, každé na jiném místě:
16. 4. 1899 - František Kalousek v Rybníku č. 138, kde Anna sloužila jako nádenice. František byl dvakrát ženatý a dodnes jeho potomci (pravnuci) nesou příjmení Kalousek.
23.7.1901 - Marie Kalousková v Horních Libchavách č. 88
20.11. 1904 - Cecílie Kalousková v Horních Libchavách č. 112. Roku 1932 se provdala za Františka Petránka z Českých Libchav.
Na starém obrázku před kostelem domek č. 109, kde bydlela Apolena Kaplanová. Vedle na pamětní desce umístěné na kostele v Českých Libchavách zapsáni dva vnuci Apoleny, kteří padli v 1. světové válce: Josef Krása a František Hájek (syn Václava Hájka).
Kostel v Českých Libchavách, zelená budova školy a vedle ní domek č. 109. Místa, kde pobývala moje praprababička Apolena a její potomci. Foto z roku 2014.