Hudrlíkovi

Tato stránka je věnována předkům ze strany mé prababičky Anny Huderlíkové. Jak je vidět z matričního záznamu o narození mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové se tak jmenovala její maminka.

Význam příjmení Huderlik/Hudrlík:

od slova Hudr = člověk, který mluví rychle. 2. od německého slova Huder = kloboučník

V Berní rule jsou zapsání dva Hudrlíkové: Chalupník Jan Hudrlík a sedlák Jan Hudrlík, oba z Voděrad, panství Litomyšl. Odtud nejspíše tedy pochází i můj rod Hudrlíků, protože nejstaršího mého předka jsem nalezla v Hrádku, což je obec hned vedle Voděrad.

V knize "Listář náboženského hnutí poddaného lidu na panství Litomyšlském v století 18." jsem si přečetla o útisku nekatolíků v této oblasti a několikrát jsou zmiňování i Hudrlíkovi, kterak museli zaplatit za křest či oddavky katolickému faráři, i když se snažili tomu vyhnout. Nekatolíci, v mém případě členové Jednoty bratrské vyhledávali své vlastní kněze, kteří prováděli obřad potají. Což má za následek, že i když jsou katolické matriky vedené od roku 1641, Hudrlíkovi hledám velmi obtížně.

VODĚRADY - leží v okrese Ústí nad Orlicí, 8. Je to velmi stará a vždy ryze česká ves. Kdysi dávno zde byl pouze hluboký prales, přes který vedla prastará kupecká stezka. Procházela i místem, kde se nyní nalézají Voděrady. Ve 13. století patřila panství jehnědskému. První zmínka o obci je z roku 1292 kdy byla dána klášteru zbraslavskému. Pojmenování obce ukazuje, že se lid zabýval rybníkářstvím a rybolovem na nedaleko ležících rybnících. Jiný výklad ale říká, že název je odvozen od osobního jména Voděrad, tedy člověka, který má rád vodu. Ve 14. století se obec stala součástí heřmanického statku, který vlastnil Vítek ze Švábenic. Později mnohokrát změnily majitele. V době, kdy zde žili Janové Hudrlíkové patřila obec brandýskému panství. V době pobělohorské zde byli tvrdě prosazovány jezuitské metody, vyžadována povinná účast na katolických bohoslužbáchm domovní prohlídky, číst či vlastnit Bibli bylo zakázáno. Neposlušnost se tvrdě trestala od nucených prací až po tresty smrti. Protestantům byli i odebírány děti a předávány na výchovu do katolických rodin. Kvůli tomuto pronásledování odešlo z Voděrad hodně nekatolíků do zahraničí. V roce 2020 zde žilo 336 obyvatel.

Tobiáš Hudrlík

moje 8. generace v linii matky mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1702 (výpočet vychází z údaje v matrice úmrtí) neznámo kde, je možné, že v Hrádku nebo ve Voděradech. Ve Voděradech v té době žil Mikuláš Hudrlík, který se tam narodil kolem roku 1693 a je možné, že byl bratrem Tobiáše.

Tobiáš byl ženatý s Kateřinou neznámého příjmí. V matrikách jsem nalezla informaci o dvou jejich dětech:

Marianna Hudrlíková - zápis o její svatbě dne 8. října 1761 v Hrádku s Johannem Jebouskem z Jehnědí
1729 - Václav Hudrlík, můj předek, podrobnosti níže

Tobiáš Hudrlík zemřel ve věku 55 let 3. května 1742 v Hrádku.

Z Hrádku. 3. května 1742 usnul v Pánu Tobiáš Hudrlík, maje roků svého 40 let, svátostmi zaopatřen, pohřben jest při chrámu Páně sv. Jiří.

Václav Hudrlík

moje 7. generace v linii matky mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se kolem roku 1729 (odvozeno ze zápisu v matrice úmrtí).

Oženil se s Dorotou neznámého příjmí narozenou kolem roku 1730. Žili spolu v Hrádku č. 1. Toto číslo již neexistuje a indikační skica není k dispozici, takže o domě nic nevím. Jako povolání se uvádí chalupník a tkadlec. Zde se jim narodily všechny děti a ty již v matrice jsou, kromě prvorozené Kateřiny:

asi 1756 - Kateřina Hudrlíková, roku 1780 se provdala za Františka Janečka ze Džbánova a zde také žili.

1758 - Anna Hudrlíková, zemřela ve věku 24 let, roku 1758
1760 - Dorota Hudrlíková, zemřela patnáctiletá, roku 1775
1762 - Jan Hudrlík - předek, podrobnosti níže
1765 - Václav Hudrlík, roku 1793 se oženil s Helenou Horákovou z Hrádku č. 7, avšak za necelé tři roky poté, roku 1796 umírá ve věku 31 let
1767 - František Hudrlík, oženil se celkem třikrát. Poprvé kolem roku 1794 s Kateřinou Peterkovou. Žili v Olešné č. 1, narodily se jim dvě dcery, jedna umírá malinká. Kateřina zemřela roku 1977. Podruhé se žení roku 1800 s Annou Čermákovou z Voděrad č. 42, žijí také v Olešné č. 1, našla jsem narození dvou dětí, Anna umírá roku 1812. Potřetí se žení roku 1812 s Annou Šípkovou z Dolní Sloupnice. narodilo se jim sedm dětí, avšak jen jedno se dožilo dospělosti. První čtyři děti se narodily také v Olešné č. 1, pak se však manželé přestěhovali. Poslední tři děti se narodily v Chocni č. 177. František umírá ve věku 71 let roku 1838. Jeho manželka o rok později.
1769 - Matěj Hudrlík, zemřel roku 1770
1771 - Rosalia Hudrlíková, roku 1804 se provdala za Františka Horáka z Hrádku č. 7 (byl to bratr, výše uvedené Heleny Horákové)
1778 - Matěj Hudrlík, oženil se roku 1800 s Annou Ducháčkovou z Jehnědí.

Dorota Hudrlíková zemřela ve věku 55 let dne 2. května 1785 na dušnost.

Václav Hudrlík, tkadlec, umírá ve věku 70 let, dne 20. března 1799 také na dušnost.

Malá víska Hrádek leží v okrese Ústí nad Orlicí v krásné nedotčené přírodě. V roce 2020 zde žilo 109 obyvatel.

Jan Hudrlík

moje 6. generace v linii matky mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se 30. května 1762 v Hrádku č. 1.

Záznam o narození je z farního úřadu římskokatolické církve v Brandýse nad Orlicí: místo Hrádek. Pokřtil kněz Wencelauo Östeneicher. Jméno dítěte Jan. Rodiče: Václav Hudrlík a jeho manželka Dorota, poddaní panství Litomyšlského, z obce Hrádek. Kmotr: Václav Houdek, rychtář. Svědci: Jan Strusek z Kerhartic a Anna, manželka Jana Čermáka z mlýna v Podhradí.

Jan se oženil ve věku 28 let dne 11. května 1790 s Annou Málkovou z Horní Sloupnice č. 224.

Záznam o svatbě je z farního úřadu římskokatolické církve v Horní Sloupnici. Den: 11. květen 1790. Místo: Horní Sloupnice 224. Ženich: Jan Hudrlík z Hrádku, náboženství protestantské, 29 let. svobodný. Nevěsta: Anna Málková z Horní Sloupnice, náboženství protestantské, 20 let, svobodná. Svědci: František Janoušek, chalupník ze Džbánova a Václav Vašina, chalupník z Horní Sloupnice.

Anna Hudrlíková, rozená Málková, a její předci

Anna se narodila 27. října 1768.

Farní úřad římskokatolické církve Horní Sloupnice: 27. října 1768 v Sloupnici v kostele sv. Mikuláše od mě kněze Petra Průši, kaplana, pokřtěna byla Anna, legitimní dcera Matěje Málka a jeho manželky Magdaleny, dcery zemřelého Jana Hanuše. Rodiče jsou poddaní panství Litomyšlského. Kmotra: Anna, manželka Matěje Hanuše z Dolní Sloupnice, svědek: Jan Chlebaunt z Horní Sloupnice.

Otec: MATĚJ MÁLEK (18.1.1746 -15.8.1802) tkadlec z Horní Sloupnice, syn MATĚJE MÁLKA st. (23.1.1719 - 10.10.1785) z Horní Sloupnice a LUDMILY VAŠINOVÉ (14.3.1717 - 28.8.1780) z Horní Sloupnice, dcery JANA VAŠINY a ROZINY neznámého příjmí z Horní Sloupnice. Rodiče Matěje Málka st. byli MATĚJ MÁLEK nejst. (29.12.1675 - 12.5.1737) z Horní Sloupnice, syn VÁCLAVA MÁLKA a ANNY neznámého příjmí, a ALŽBĚTA JANEBOVÁ (1683 - 28.5.1743), dcera VÁCLAVA JANEBY, oba z Horní Sloupnice.

Matka: MAGDALENA HANUŠOVÁ z Dolní Sloupnice, dcera JANA HANUŠE a MARIANY KROULÍKOVÉ, dcery JOSEFA KROULÍKA a ANNY JENIŠTOVÉ z Horní Sloupnice.

Anna je druhorozené dítě z celkem devíti sourozenců: 1767 - Kateřina, 1768 - Anna, 1771 - Josef, 1773 - Ludmila, 1776 - Magdalena, 1778 - Helena, 1780 - Kateřina, 1782 - Matěj, 1785 - Ludmila.

Anna se narodila v době, kdy ještě nebyli očíslované domy. Očíslování domů je povinné od roku 1771. Díky narození sourozenců vím, kde rodina bydlela. Bylo to v Horní Sloupnici č. 224.

Význam zde uvedených příjmení:

Málek - z přídavného jména malý

Vašina - odvozenina z osobního jména Václav

Janeba, Jeništa - odvozenina z osobního jména Jan

Hanuš - domácí podoba osobního jména Johannes

Kroulík - z přídavného jména okrouhlý (domněnka)

Fara a evangelický kostel v Horní Sloupnici

HORNÍ SLOUPNICE - je spolu s Dolní Sloupnicí součástí velké obce Sloupnice v okrese Svitavy. Do roku 2007 patřila pod okres Ústí nad Orlicí. Jméno obce je nejspíše odvozen od slova "slup", což je staré slovo pro klec na chytání ryb. Počátky osídlování podél Sloupeneckého potoka spadají do poloviny 12. století. Tato oblast náležela rodu Slavníkovců. Ke kolonizaci došlo v 13. století, kdy zde byla na pokyn českých králů založena lánová obec německého typu. prováděli ji příslušníci rodu z Drnholce. Bývala zde tvrz vladyků, která zanikla pravděpodobně v 15. století. Kostel sv. Mikuláše, původně románská stavba z 13. století, byla začátkem 18. století přestavěna. V roce 1781vydal císař Josef II. toleranční patent a hned v tomto roce probíhá ve Sloupnici první povolená evangelická bohoslužba. Roku 1783 je zde založen i evangelický hřbitov, v roce 1786 evangelická škola a v roce 1795 postavena modlitebna. V roce 2011 žilo v Horní Sloupnici 1078 obyvatel.

Manželům se narodilo osm dětí. První Josef se narodil na Hrádku č. 1. Pak se manželé odstěhovali do Olešné č. 1 u Brandýsa nad Orlicí, což byl panský dvůr. Jan je uveden jako familiant. Na této adrese žilo více rodin. Zde se narodily všechny další děti:

1790 - Josef Hudrlík, zemřel 12 dní po narození
1794 - Jan Hudrlík - domkář, roku 1819 se oženil s Alžbětou Pávkovou z Dolních Libchav č. 79, žili v Dolních Libchavách č. 141
1795 - Josefa Hudrlíková , roku 1816 se v Dolních Libchavách č. 141 provdala za Franze Pachla, chalupníka z Rybníka. Bydleli v Rybníku č. 31.
1797 - Kateřina Hudrlíková, roku 1821 se v Dolních Libchavách č. 141 provdala za Josefa Kováře z Velké Řetové č. 79. Nejprve žili v Hylvátech č. 88, zde se jim narodili dvě děti. Dalších šest dětí se jim narodilo v Dlouhé Třebové č. 88. Jejich syn Jan Kovář emigroval roku 1862 od USA, stát Minnesota.
1800 - Matěj Hudrlík, můj předek, podrobnosti níže
1802 - Josef Hudrlík, zemřel roku 1803 v Olešné č. 1
1804 - Filip Hudrlík, zemřel ve věku 6 let, roku 1811 v Olešné č. 1
1807 - Václav Hudrlík, roku 1840 se oženil s Barborou Rybkovou z Parníku č. 10. Zde také žili, narodilo se jim 8 dětí.

Vedle na mapce je v kroužku panský dvůr v Olešné, kde Jan a Anna pracovali.

V Olešné nezůstalo v dospělosti žádné dítě. Když manželé zestárli odešli na výměnek ke své dceři Josefě, provdané Pachlové do Rybníka č. 31, kde také zemřeli. Předtím ale bydleli několik roků v Dolních Libchavách.

Jan zemřel 23. ledna 1837 ve věku 74 let.

Anna ho velmi brzy následovala, zemřela 15. března 1837 ve věku 68 let.

Matěj Hudrlík / Huderlik

moje 5. generace v linii matky mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se 8. února 1800 v Olešné č. 1

Vedle na fotografii je Olešenský dvůr, kde se narodil Matěj i šest jeho dalších sourozenců a kde sloužili jeho rodiče.

Jde o malou vesnici, dnes součást obce Podlesí. V roce 2009 zde bylo evidováno pouze 6 adres.

Když jsme jezdívali za babičkou do Českých Libchav, jeli jsme přes Hemži, Mostek a Rozsochu. Míjeli jsme těsně Olešenský dvůr, netuše, že se zde narodil náš předek.

Matrika římskokatolického farního úřadu Brandýs nad Orlicí: 8. únor 1800 narozen Matěj Hudrlík, evangelík. Otec: Jan Hudrlík, familiant., poddaný panství Brandýské. Matka: Anna, dcera Matěje Málka, vejměníka z Horní Sloupnice č. 224, poddaného k městu Litomyšl. Kmotři a svědkové: Jan Jebousek, chalupník z Hrádku, Marianna Čermáková, chalupnice z Hrádku. Porodní bába: Marianna Málková z Horní Sloupnice. Pokřtil pastor Andreas Akoš.

V Olešné č. 1 také žil s rodinou bratranec jeho otce František Hudrlík, který se třikrát oženil. Nejprve s Annou Čermákovou, poté s Kateřinou Peterkovou a nakonec s Annou Šípkovou. Se všemi ženami měl děti, celkem jich bylo jedenáct. Z toho devět se narodilo v letech 1795 - 1819 v Olešné č. 1. Poté se přestěhovali do Chocně č. 177 a zde se narodily v letech 1820 a 1822 poslední dvě děti.

Matěj se oženil v Horních Libchavách: 30. října 1827, Horní Libchavy (Ober Lüchwe) č. 17.

Ženich: Matěj Huderlik, katolík, 27 let, manželský syn Jana Huderlika, zahradníka z Dolních Libchav a Anny rozené Málkové.

Nevěsta: Rosalia Kaplan, dcera Johanna Kaplana, familianta z Horních Libchav a Rosalie, rozené Süsser. Svatbu nezletilé nevěsty odsouhlasil její otec Johann Kaplan.

Svědci: Kaspar Süssser, rychtář Horních Libchav a Wenzl Süsser, sedlák z Dolních Libchav

Z tohoto záznamu se dozvídáme, že Matěj Hudrlík přestoupil z protestantské církve ke katolické. Oženil se do německé obce, takže jeho příjmení se svatbou mění z Hudrlíka na Huderlik. Dále, že jeho rodiče v době svatby již nežili v Olešné, ale v Dolních Libchavách, odkud se později přestěhovali do Rybníka.

Rosalia Huderliková, rozená Kaplanová, a její předci

Rosalia se narodila 19. června 1805 v Prostředních Libchavách č. 1

Kmotři: Rosalia, selka, manželka Johanna Paukerta z Horních Libchav. Franz Kaplan, sedlák z Prostředních Libchav. Porodní bába: Anna Süsser. Pokřtil Wenceslaus Neügebauer, administrátor.

Otec: Johann Kaplan, šenkýř. Matka: Rosalia, dcera Maxmiliana Süssera, chalupníka z Horních Libchav č. 65. Chybný údaj v matrice: otcem byl Wenzel Süsser, syn Maxmiliána Süssera.

Otec: JOHANN KAPLAN (3.2.1781 - 23.7.1850), familiant v Horních Libchavách a šenkýř v Prostředních Libchavách 1, narozen v Prostředních Libchavách č. 34, zemřel v Horních Libchavách č. 12, syn MARTINA KAPLANA z Prostředních Libchav č. 34 a KATEŘINY, vdovy Šormové z Jakubovic

Matka: ROSALIA SÜSSER (20.7.1776 v Horních Libchavách č. 65 - 16. 11. 1839 v Horních Libchavách č. 120), dcery VÁCLAV SÜSSERA (12. 1. 1747 - 3. 2. 1784 v Horních Libchavách č. 65) a ANNY BROULÍKOVÉ, dcery ŠTĚPÁNA BROULÍKA a jeho manželky KATEŘINY neznámého příjmí (1716 - 30.4.1786 v Horních Libchavách č. 65). Otcem Wenzela Süssera byli MAXMILIAN SÜSSER (1718 - 3.1.1788) z Horních Libchav, syn MAXMILIANA SÜSSERA (10.3.1692 - 8.3.1768) z Horních Libchav a KATEŘINY HEGEROVÉ (18.8.1695 - 14.4.1762) z Dolních Libchav, dceři MARTINA HEGERA a manželky KATEŘINY neznámého příjmí. Matkou Wenzela Süssera byla KATEŘINA LANGEROVÁ (1721 - 3.1.1848) z Horních Libchav, dcera WENZELA LANGERA (1686 - 25.1.1770) z Horních Libchav a KATEŘINA SCHWARZER (* 18.10. 1691), dcera MARTINA SCHWARZERA (1655 - 24.8.1725) a jeho manželky DOROTY neznámého příjmí (1656 - 8.12.1729) všichni z Horních Libchav.

O rodu Kaplanů blíže zde

O rodu Süsserů blíže zde

Význam zde uvedených příjmení:

Kaplan - pomocník faráře

Süsser (v rodokmenu i podoby Süß a Sladký) - z přídavného jména sladký

Broulík - ze slovesa broulit (nářečí ) = vyjeveně hledět

Heger - z německého hajný, lesník

Langer - z německého přídavného jména lang = dlouhý

Schwarzer - německého přídavného jména schwarz = černý

Na mapce ze Stabilního katastru z roku 1839 je vidět, že statek č. 1 z Prostředních Libchav, kde se narodila Rosalia Huderlik, roz. Kaplan, je nyní zahrnut do Horních Libchav. Statek vlastní Wenzel Kaplan a je u něj poznámka: č. 1 z Prostředních Libchav.

Na mapce Stabilního katastru z roku 1841 v kroužku. Tento dům je zase na mapce Prostředních Libchav. I dnes se nachází na pomezí obou částí Libchav. Na fotce vpravo současný stav (2015).

Matěj Hudrlík se žení v Horních Libchavách č. 17 a u narození všech svých dětí je uváděn jako domkář. Tento domek tedy zakoupil, byl bez polí, jen s malou zahradou hned u potoka.

Manželům Matějovi a Rosálii Huderlikovým se narodily tyto děti:

1829 - Wenzel Huderlik - roku 1860 se oženil s Terezou Süsser z Horních Libchav č. 54, bydleli v Prostředních Libchavách č. 24. Zemřel r. 1905 ve věku 76 let.
1831 - Tereza Huderliková - provdala se za Sephyrina Weisse Z Horních Libchav č. 44, žili v Horních Libchavách č. 26
1836 - Johann Huderlik (dvojče), zemřel týdenní
1836 - Johanna Huderliková (dvojče), zemřela půlroční
1839 - Klára Huderliková - roku 1860 se provdala za Josefa Suchomela z Dolních Libchav č. 89. Zemřela ve věku 29 let roku 1868 na komplikace druhého porodu.
1841 - Johann Huderlik - roku 1865 se oženil s Klárou Skoppovou z Horních Libchav č. 31. Žili v Horních Libchavách č. 17. Zde se jim narodilo pět dětí. Když roku 1895 manželka Klára zemřela, oženil se roku 1905 podruhé. Druhou manželkou se stala vdova Anna Pelinková, rozená Nicklová.
1845 - Josef Huderlik - můj předek, podrobnosti níže.

Rosalia Huderliková se dožila věku 65 let, zemřela 15. ledna 1871 v Horních Libchavách č. 17 na zápal plic.

Matěj Huderlik ji přežil o deset let, zemřel stářím ve věku 80 let dne 20. ledna 1881 v Horních Libchavách č. 17 .

Josef Huderlik

můj prapradědeček v linii matky mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodil se 24. listopadu 1845 v Horních Libchavách č. 17.

Otec: Matěj Huderlik, katolík, chalupník z č. 17 v Horních Libchavách, syn zemřelého Johanna Huderlika, bytem v č. 144 v Dolních Libchavách. Jako matku má uvedenou Annu Malečkovou ze Sloupnice. Myslím, že to bude chyba zapisovatele, protože žádní Malečkovi ve Sloupnici v té době nežili a správně má být uvedena Anna Málková, tak jak má uvedeno jeho otec Matěj Hájek v matrice svateb. Možná ji takto zdrobněle přezdívali, i když Malečkovi se v okolních obcích vyskytovali.

Matka: Rosalia, katolička, legitimní dcera Johanna Kaplana, familianta v Horních Libchavách č. 120 a jeho manželky Rosalie rozené Süsserové z Horních Libchav č. 65, panství Lanškrouské.

Josef se oženil ve věku 23 let dne 16. srpna 1869 v Horních Libchavách č. 17 s čtyřiadvacetiletou Annou Süsserovou, svobodnou matkou.

Ženich: Josef Huderlik, katolík, 24 let, svobodný, ženil se během vojenské služby v 18. pěším pluku, tkadlec z Horních Libchav č. 17. manželský syn Matěje Huderlika, chalupníka z Horních Libchav č. 17 a jeho manželky Rosalie rozené Kaplanové z Horních Libchav č. 120. Oba okres Lanškrounský, kraj Chrudimský, Bohemia. Ohlášky 1. a 15- srpna 1869. Farář Josef Wondřej.

Nevěsta: Anna Süsser, katolička, 25 let, svobodná, manželská dcera Johanna Süssera, chalupníka z Horních Libchav č. 54 a jeho manželky Terezy, rozené Paukert z Horních Libchav č. 71, okres Lanškrounský. kraj Chrudimský, Bohemia.

Ženich nebyl svatbě přítomen, místo něj ho zastoupil jeho otec Matěj Huderlik.

Svědkové: Josef Kaplan, chalupník z Prostředních Libchav č. 51. Václav Antl a jeho manželka , chalupníci z Dolních Libchav č. 45.

Vpravo je vojenský list Josefa Huderlika. Z něj vyčteme, že k vojenské službě nastoupil 20. června 1866. Je tedy možné, že se zúčastnil bitvy u Hradce Králové, které se 18. pěší pluk zúčastnil a která proběhla 3. července 1866.

Na listě je také zapsaná jeho svatba s Annou Süsser.

Vojenská služba v té době byla osmiletá.

Anna Huderliková, rozená Süsserová, a její předci

Narodila se 21. listopadu 1844 v Horních Libchavách č. 54.

Pokřtěná téhož dne. Katolička, pohlaví ženské, manželská.

Porodní bába: Rosalika Köhlik z Prostředních Libchav č. 19. Farář Bernard Meisner.

Otec: JOHANN SÜSSER (16.5.1805 - 17.3.1855) chalupník z Horních Libchav č. 54, syn MARTINA SÜSSERA (30.10.1762 - 5.5.1827) chalupníka z Horních Libchav č. 54 a jeho manželky PAULINY, rozené BARTOŠOVÉ z Václavova č. 8. (V matrice narození není psán Martin Süsser, ale Wenzel Süsser. Jenže v Horních Libchavách č. 54 žádný Wenzel Süsser nežil, ani se tu nenarodil. S Paulinou Bartošovou se oženil Martin Süsser z tohoto domu.) Otec Martina Süssera byl JACOB SÜSSER (*8.6.1735), chalupník z Horních Libchav č. 54, syn MATHIASE SÜSSERA (*1.1.1702) z Horních Libchav a MARINY, rozená VINZENS (6.2.1706 - 18.2.1761) z Prostředních Libchav. Matkou Martina Süssera byla APOLONIA ROLLER (*4.3.1735) z Dolních Libchav č. 28, dcera MARTINA ROLLERA (1673 - 10.1.1759) z Dolních Libchav a MARINY PAUKERTOVÉ (13.4.1693 - 3.3.1771) narozené v Dolních Libchavách - Cakli č. 26, žijící s manželem v Dolních Libchavách č. 28.

Matka: TEREZA rozená PAUKERTOVÁ (14.1.1811 - 18.7.1864) z Horních Libchav č. 71, dcera JOHANNA PAUKERTA (17.5.1766 - 16.5.1828, sedláka z Horních Libchav č. 71 a ANNA, rozené FLANZMANNOVÁ (18.2.1781 - 8.5.1850) z Dolních Libchav č. 14. Otec Johanna Paukerta byl MATHIAS PAUKERT (19.4.1730 - 26.11.1788) sedlák narozen v Dolních Libchavách - Cakli č. 23, obhospodařující statek v Horních Libchavách č. 71, syn WENZELA PAUKERTA (1688 - 10.9.1743), sedláka z Dolních Libchav - Cakle č. 23 a MARGARETY rozené BLOHONOVÉ (*13.2.1689) z Dolních Libchav. Matkou Johanna Paukerta byla ROSALIA neznámého příjmí (1743 - 7.9.1824). Otcem Anny Flanzmannové byl JOSEF FLANZMANN (21.1.1754 - 21.12.1823), sedlák z Dolních Libchav č. 14, syn GEORGA FLANZMANNA (19.4.1724 - 24.12.1791), sedláka v Dolních Libchavách č. 14 a MARINY SCHIEL (22.8.1729 - 8.9.1795) z Dolních Libchav. Matkou Anny Flanzmannové byla KATEŘINA rozená LINHARTOVÁ (4.5.1759 - 4.7.1732) z Dolních Libchav č. 30, dcera JOSEFA LINHARTA (*19.3.1718) a ZUZANY rozené BLOHONOVÉ (*10.2.1721) z Dolních Libchav. Předci Josefa Linharta byli VÁCLAV LINHART (13.9.1675 - 30.7.1760) z Dolních Libchav a jeho manželka Anna roz. SUCHOMELOVÁ (+ 8.2.1768), dcera PAVLA SUCHOMELA (1647 - 26.5.1707) z Dolních Libchav. Dále JOHANN LINHART (1620 - 14.6.1708) a jeho manželka KATEŘINA neznámého příjmí, oba z Dolních Libchav. Předci Zuzany Blohonové byli MARTIN BLOHON (4.11.1696 - 6.3.1758), sedlák z Dolních Libchav a jeho manželka ZUZANA KOSAKOVÁ (21.3. 1698 - 31.3.1758), dcera MARCIÁNA KOZÁČKA / KOSAKA (1672 - 19.2.1728) a jeho manželky MARINY neznámého příjmí. Dále MATĚJ BLOHON a jeho manželka DOROTA neznámého příjmí. Všichni z Dolních Libchav.

O rodu Süsser více zde

O rodu Paukert více zde

O rodu Roller více zde

Význam zde uvedených příjmení (pokud nejsou uvedena výše):

Bartoš - z osobního jména Bartoloměj

Vinzens - z osobního jména Vincenc

Roller - z německého slova Roller = povozník

Paukert - z e středohornoněmeckého slova pukaere = bubeník

Flanzmann - neznámý původ

Blohon - neznámý původ

Linhart - česká podoba německého osobního jména Leonhart

Suchomel - mlynář na větrném mlýně

Kozáček - pasáček koz

Dům v Horních Libchavách s bývalým číslem 54 v roce 2015. Zde se narodila Anna Huderliková, roz. Süsserová. S babičkou jsem v domě jako dítě byla několikrát. Bydlela zde její sestřeniceMatylda Langerová, rozená Hýblová, také potomek Josefa a Anny Huderlikových (na fotografii na úvodní straně).

Roku 1863, když bylo Anně 18 let, narodil se jí nemanželský syn Václav, který zemřel ve třech měsících.

Domkáři Josefu Huderlikovi a jeho manželce Anně se narodily tyto děti:

1870 - Václav Huderlik -
1871 - Anna Huderliková - můj předek, podrobnosti níže
1873 - Marie Huderliková
1878 - Klara Huderliková -zemřela v dětství
1880 - Amalie Huderliková
1883 - Klara Huderliková

Na fotografii vpravo je moje památka na praprabičku Annu Huderlikovou, roz. Süsserovou. Tento kolovrat dostala moje babička jako svatební dar od své maminky, která ho také dostala od své maminky.

Co vím více o dětech a dalších potomcích tohoto manželského páru

Václav Huderlik

Narodil se 27. ledna 1870 v Horních Libchavách č. 54, tak jako všichni jeho sourozenci. 4. února 1896 se oženil s Annou Süsserovou (*1870) z Dolních Libchav č 99. Žili v Horních Libchavách č. 10. Zde se jim narodily dvě děti, roku 1896 Václav Huderlik a roku 1897 Adolf Huderlik. Václav Huderlik st. zemřel roku 1924. Pozůstalá vdova se roku 1934 provdala podruhé za Ludvíka Vinzenze.

Syn Václav Huderlik se oženil kolem roku 1925 s Růženou Javůrkovou. Žili v Horních Libchavách č. 14. Sem moje maminka často chodívala za svoji stejně starou kamarádkou a sestřenicí z 2. kolene Annou Huderlikovou (1931 - 1992). Neřekla ji jinak než Aninka a také říkala, že to byla široko daleko nejkrásnější dívka. Což se mi potvrdilo, když jsem byla roku 2015 v Libchavách na setkání rodu Paukert. I když již dávno nežila, o její kráse se tam povídalo. Tehdy v chalupě žil také její malý bratr Otto (1944-2017) - vpravo na fotografii. Na sklonku jeho života jsem se s ním seznámila, telefonovala jsem si s ním nejen já, ale i moje maminka. Otto Huderlik má dvě dcery. Jeho smrtí vymřelo nejen v Libchavách ale i v České republice příjmení Huderlik po meči. Václav Huderlik zemřel roku 1973.

Syn Adolf Huderlik byl roku 1917 vážně zraněn za I. světové války. Po ní se oženil s Emílií Sejkorovou (*1900) z Horních Libchav č. 3. Měli dceru Idu, která žila v Německu.

Marie Huderliková, provdaná Hüblová

Narodila se 27. září 1873. Roku 1896 se provdala za Wenzela Hübla. Žili v jejím rodném domě v Horních Libchavách č. 54. První čtyři děti Anna (1896-1896), Ludvík (1898-1909), Václav (1902-1916) a Marie (1905-1911) se nedožily dospělosti. To se podařilo až dalším dvěma dětem: Rudolfovi (1989) a Matyldě (*1907).

Na fotografii vlevo je Matylda Hüblová (neřeklo se jí jinak než Tylda), sestřenice mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové, se provdala roku 1934 za Jaroslava Langera z Horních Libchav č. 118. Měli spolu dvě dcery: Evu a Reginu.

Na fotografii vpravo je její bratr Rudolf Hübl, který se oženil v Horních Libchavách a byl v roce 1946 odsunut do Německa. V Horních Libchavách se mu narodili dva synové, další dvě dcery pak v Německu.

Amalie Huderliková

Narodila se 14. listopadu 1880. Jako svobodná odešla sloužit do Vídně. Zde se provdala a již zůstala. Více o ní nevím.

Klara Huderliková, provdaná Urválková

Narodila se 14. dubna 1883. Provdala se za natěračského pomocníka Vincence Urválka, narozeného 8. července 1881 v Chrudimi 142 - III dne 6. března 1905. V Chrudimi jsem nalezla narození tří dětí: Josef (1905), Marie (1907), Marie Růžena (1912) - ta se v Chrudimi provdala a po svatbě se jmenovala Hovorková.

Anna Huderliková, provdaná Pichnerová

moje prababička, maminka mé babičky Marie Hájkové, roz. Pichnerové

Narodila se 23. října 1871 v Horních Libchavách č. 54.

Podrobně o jejím životě zde:

Pichnerovi

Page updated

Google Sites

Report abuse