Babička mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové ze strany jejího otce se jmenovala Tereza rozená Hegerová. Narodila se roku 1835 v Dolních Libchavách č. 123. Mému rodu Hegerů je věnována tato stránka.
Na úvodní fotografii je pole a v něm zřetelná proláklina. Je to místo, kde několik staletí stával statek v Dolních Libchavách č. 123 ve kterém žili mí předci Hegerovi. Vpravo je vidět stodola patřící vedlejšímu statku č. 124, který vlastnili Urbanovi, též mí předci. Právě Urbanovi koupili někdy na přelomu 19. a 20. století od Hegerů jejich statek i s polnostmi. Urbanovi celý statek zbourali a využívali jen jejich pole, která sousedila s jejich.
Zde však není původ rodu v Hegerů. V Berní rule o nich v Dolních Libchavách není zmínka. V rodě mám tři linie Hegerů. Dvě pochází z Horního Třešňovce a jedna z Velkého Třebařova. Zmíním zde všechny tři, všechny také vedou ke zmiňované babičce. Začnu nejprve tou nejdelší linii, která vede k mé praprababičce Tereze, rozené Hegerové.
moje 11. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Lorenc žil se svojí manželkou. kterou neznám nejen příjmím, ale ani jménem v Třebařově. Našla jsem však jejich záznam v matrice úmrtí.
Lorenc zemřel ve Velkém Třebařově dne 26. června 1649. Věk není uveden.
Zajímavý je zápis úmrtí jeho manželky ve kterém se nedozvíme její jména:
Dne 29. prosince 1638 zemřela manželka Lorence Hegera z Velkého Třebařova
Nevím, kolik měli dětí. Vím jen o mém předku Pavlovi Hegerovi, který má svého otce Lorence zapsaného v matrice svateb.
Na mapce vidíme, že Třebařov se nachází v místech, odkud pochází řada linií našich předků.
Jsou to Luková, Žichlínek, Tatenice, Damníkov, Lubník, Třebovice, blízko je Leština u Zábřehu, Jestřebíčko a Ráječek i oblast kolem Dlouhé Třebové.
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Jeho narození jsem nenašla, našla jsem však jeho svatbu:
Dne 5. února 1641 se Pavel Heger, legitimní syn Lorence Hegera oženil s Marianou Hartmanovou, legitimní dcerou Jakuba Hartmana, taktéž z Velkého Třebařova.
Kdy se Marina narodila nevím, neznám ani její matku. Našla jsem pouze zápis o úmrtí jejího otce Jakuba Hartmana:
Jakub zemřel 5. února 1649 ve Velkém Třebařově.
Našla jsem narození tří dětí Pavla a Mariny Hegerových:
1646 - Agněta Hegerová
1649 - Jakub Heger
1651 - Georg Heger, můj předek, podrobnosti níže
V době, kdy žili Hegerovi se dnešní Třebařov dělil na Velký Třebařov (Gross Triebendorf) a Malý Třebařov (Klein Triebendorf) a obě obce patřily pod zábřežské panství na Moravě. Proto tito Hegerovi nejsou zapsáni v české Berní rule, ale v moravském Lánovém rejstříku.
Záznam z Lánového rejstříku obce Velký Třebařov z roku 1657.
Pavel Heger byl čtrtláník. Usedlost od svého otce koupil jeho syn Jakub Heger.
Úmrtí Mariny Hegerové jsem nenašla.
Pavel Heger zemřel 2. června 1887 ve Velkém Třebařově.
TŘEBAŘOV
Obec se dnes nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Původní osídlení bylo zřejmě slovanské. Český král Václav I. daroval kolem roku 1250 krajinu Borešovi z Rýznburka. Ten zakládal nové vesnice, vypaloval lesy, a protože byl nedostatek zdejších obyvatel povolal osadníky z Německa. Ti pak založili i Třebařov. Jeho název pochází od slovesa tříbiti = mýtiti. Roku 1267 založil Boreš v blízkosti augustiánský klášter nazvaný latinsky Corona. Klášter se v pozdějších dobách stal proslulým poutním místem. Zanikl roku 1552. Na levém břehu potoka byl Velký Třebařov, na pravém Malý Třebařov. Obě obce měli svého rychtáře. V Malém Třebařově byl panský dvůr, který byl roku 1771 zrušen, protože neprosperoval. Do roku 1875 patřily obce k zábřežskému panství a okresu Zábřeh, poté byly přičleněny k Moravské Třebové. Roku 1881 byly spojeny v jednu obec. Roku 2021 zde žilo 926 obyvatel.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se ve Velkém Třebařově dne 14. dubna 1651 otci Pavlovi a matce Marině Hegerovým.
Oženil se v první polovině 80. let 17. století a Kateřinou neznámého příjmí. Svatbu jsem nenašla a tak o Kateřině neznám více podrobností. Žili spolu v Boršově. Zde se jim narodily všechny děti:
1685 - Jakub Heger
1690 - Johann Heger
1692 - Justina Hegerová (dvojče)
1692 - Margareta Hegerová (dvojče)
1695 - Lorenc Heger
1699 - Kateřina Hegerová
1703 - Egidius Heger, můj předek, podrobnosti níže
Doposud jsem ani nenašla úmrtí obou manželů. V Boršově nezemřeli.
BORŠOV
Obec se nachází jihozápadně od Moravské Třebové a tvoří místní část katastrálního území Moravské Třebové, okres Svatavy, kraj Pardubický. Historicky patří na Moravu. Původně šlo o německou obec a její název byl Porstendorf a ještě dřívě Borstendorf. Obec ukrývá ve svém názvu pozoruhodnou historickou stopu. Jak jsem zmínila výše obce v krajině zakládal kolonizátor a významný český šlechtic Boreš Rýznburka, o kterém se zmiňuji výše u obce Třebařov. V zakládací listině kláštera Corona je jako svědek uveden Heinrich von Borstendorf, první známý rychtář obce. V roce 2002 zde žilo 781 obyvatel.
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 15. září 1703 v Boršově.
Rodiče: Georg Heger a Kateřina
V matričních zápisech je zapisován různě: Egydius, Egidius, Egide
Oženil se 6. února 1736 ve věku 32 let v Moravské Třebové s Magdalenou Schmid, dcerou Bartoloměje Schmida, obyvatele Moravské Třebové.
Jeho otec Georg Heger v době svatby nežil.
Svědci: Simon Langer a Jan Heger, oba s Boršova.
Narození Magdaleny jsem hledala dlouho, ale nenašla. Našla jsem však narození jejího bratra Bartoloměje Schmida, který se narodil 29. října 1726 v Moravské Třebové. Tím znám jménem i oba její rodiče. Otec Bartoloměj Schmid a matka Zuzana neznámého příjmí. Víc toho o rodu Schmidů nevím.
Ačkoliv jsem našla v Boršově svatbu, nenašla jsem zde narození žádného dítěte Egidia a Magdaleny, ani jejich syna Jana Hegera, mého předka, který má v matrice svateb v Dolních Libchavách napsáno, že pochází z Boršova.
Přitom Egidia Hegera jsem našla ve všech třech matrikách, tedy i v matrice úmrtí. Zemřel 27. února 1772 v Boršově č. 27 ve věku nedožitých 69 narozenin.
Záznam o úmrtí Magdaleny nemám.
Na indikační skice z roku 1835 je červeně znázorněna zcela dřevěná chalupa s hospodářskými budovami č. 27 v Boršově i s pozemkem, kterým protéká potok zvaný Stříbrný. Chalupa se nacházela zhruba v polovině dlouhé protáhlé obce.
moje 7. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Podle údajů v matrice úmrtí se měl narodit kolem roku 1748 v Boršově. Nevěstu si vybral až v 35 kilometrů vzdálených Horních Libchavách. Ženil se ve svých 27 letech, manželka byla stejně stará, avšak již vdova.
Svatba se konala 1. října 1775 v Horních Libchavách č. 88:
Jan, syn zemřelého Egidy Heger, Boršov (Porstendorfio) s Veronikou, vdovou po zemřelém Jakubu Süsserovi z Dolních Libchav.
Narodila 28. dubna 1748 v Dolních Libchavách č. 88. Otec: Jan Suchomel, matka Kateřina. Kmotra: Rosina, manželka Tobiáše Rollera. Svědci: Jan Kozak a Eva, manželka Josefa Hegera. Všichni poddaní panství Lanškrounského.
Otec: Jan Suchomel (6.12.1709 - 2.12.1757 ) sedlák z Dolních Libchav č. 88, syn Georga Suchomela (1678 - 8-2.1748) sedláka z Dolních Libchav a Kateřiny Eichhornové (1689 - 2.3.1739) z Horních Libchav, dcery Tomáše Eichhorna a Ludmily neznámého příjmí z Horních Libchav. Rodiče Georga Suchomela byl Pavel Suchomel/Suchomüller (1657 - 26.5.1707), sedlák z Dolních Libchav, syn Jana Suchomüllera (*1622), sedláka z Dolních Libchav a Kateřiny neznámého příjmí (1653 - 28.3.1738).
Matka: Kateřina Schiel (*13.10.1709) z Dolních Libchav, dcera Pavla Schiela (1672 - 9.2.1752), chalupníka z Dolních Libchav a Kateřiny neznámého příjmí (1683 - 4.5.1748). Rodiče Pavla Schiela byli Michal Schiel (1632 - 15.1.1711). chalupníka z Dolních Libchav, syn Jana "Honse" Šilara (1612-1670), sedláka z Dolních Libchav, a Mariany neznámého příjmí (*1618). Otcem Jana "Honse" Šilara byli Jan Hanzl Šilar (1585-1641) narozen v Ostrově, sedlák z Dolních Libchav, syn Pavla Šillara (1560-1631), chalupníka z Ostrova, později Dolních Libchav, který byl synem Jiříka Šillara (1535-1600), chalupníka z Ostrova
Když bylo Veronice 24 let provdala se za Jakuba Süssera (*7.7.1753) z Horních Libchav č. 88. Stalo se tak 1. října 1772. Manželství netrvalo dlouho, Jakub umírá ve věku 22 let dne 17. 6. 1775 v Horních Libchavách č. 88. Narodilo se jim jedno dítě, dcera Anna Süsserová dne 6. března 1774. V domku č. 88 v Horních Libchavách žijí dvě rodiny, kromě Jakuba Süssera je to i rodina chalupníka Martina Schiela. Po smrti manžela zůstala vdova Veronika sama s roční dcerou. Tři měsíce po jeho smrti se vdává podruhé za Jana Hegera.
Suchomel / Suchomüller - mlynář na větrném mlýně
Eichhorn - z německého podstatného jména Eichhorn = veverka
Schiel / Šilar - německého nářečného přídavného jména "schiel" = šilhavý člověk
Po svatbě manželé spolu žijí v Dolních Libchavách č. 88, tedy v rodném domě Veroniky. Žijí zde společně s rodinou Václava Suchomela. Manželům se zde narodilo pět dětí. Poslední Rosálie se již narodila na statku v Dolních Libchavách č. 123, který manželé zakoupili.
1779 - Jan Heger, můj předek, podrobnosti níže
1781 - Augustin Heger, umírá roku 1782
1784 - Marie Veronika Hegerová , zemřela v 11-ti měsících roku 1784 na neštovice
1786 - Ignác Heger
1788 - Vincenc Heger
1791 - Rosalia Hegerová
Úmrtí Veroniky jsem nenašla. Sedlák Johan Heger zemřel v Dolních Libchavách č. 123 dne 11. dubna 1796 ve věku 48 let na břišní tyfus.
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 je vidět dřevěná chalupa č. 88 v Dolních Libchavách, a k ní náležející zahrada. Nacházela se na hlavní cestě mezi kostelem sv. Mikuláše a panským dvorem. Zde se narodila Veronika Suchomelová a po svatbě s Janem Hegerem jejich prvních pět dětí.
moje 6. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 4. ledna 1779 v Dolních Libchavách č. 88. Rodiče Jan Heger, chalupník, matka Veronika.
Kmotr a svědci: Václav Pávek, chalupník, Anna, manželka zemřelého Georga Vinzense.
Bylo mu 17 let, když jeho otec zemřel a tři jeho sourozenci byli ještě děti. Musel se jistě na velkém statku hodně otáčet. Hospodářství po svém otci převzal. Zápis o svatbě je poznamenán v zápise jeho narození, takže bylo lehké svatbu najít.
Svědci: Vincenc Honisch, dědičný rychtář z Dolních Libchav a Matěj Süsser, rychtář z Horních Libchav.
Oddávající: Wenceslaus Neügebauer, administrátor
Dne 21. února 1803 v Dolních Libchavách č. 123.
Ženich: Jan, syn zemřelého Jana Hegera, sedláka, poddaného panství lanškrounského, 23 let (ve skutečnosti 24 let).
Nevěsta: Anna, dcera zemřelého Georga Grohera, zahradníka z Horních Libchav, 24 let (ve skutečnosti 25 let)
Narodila se 1. června 1777 v Horních Libchavách č. 41
Rodiče: Georg Groher, familiant a Kateřina.
Kmotr a svědci: Josefa, manželka mlynáře Josef Schlesingera, Tereza, manželka sedláka Jana Langera
Otec: Georg Groher (26.3.1717-19.12.1782), sedlák z Horních Libchav č. 41, syn Jana Grohera/Groera/Grauera (1663-23.8.1746) sedláka z Horních Libchav č. 41 a Kateřiny neznámého příjmí (1681-9.9.1732).
Matka: Kateřina Kleinerová (*25.8.1741...pozn. byla třetí manželkou Georga) z Lukové, dcera Matěje Kleinera (*1707) a Doroty Lullové (*1712) dcery Jana Lully. Otcem Matěje Kleinera byl Bartoloměj Kleiner. Všichni z Lukové.
Groherův statek v Horních Libchavách č. 41 patřil k velkým.
Na mapce ze Stabilního katastru z roku 1839 je usedlost, část polí, luk a lesa orámována červeně. V této době je vlastníkem Josef Langer.
V roce 2015 jsem místo navštívila. Vlevo je vidět část současné podoby tehdejšího statku a od něj polnosti, jež kdysi patřily mým předkům Groherovým.
Groher - od německého nářečného přídavného jména groh = grau = šedý
Kleiner - od německého přídavného jména klein = malý
Lulla - nejspíše od osobního jména Julius. Také možno od českého slovesa lulat = močit, nebo nářečně lulat = hajat.
Jan Heger zdědil po otci usedlost a byl sedlákem v Dolních Libchavách č. 123. Manželům Janovi a Anně se narodily tyto děti:
1804 - Anna Hegerová, provdala se za Franze Vinzense z Prostředních Libchav č. 33, a zde také žili.
1806 - Jan Heger, můj předek, podrobnosti níže
1808 - Tereza Hegerová, provdala se za Ignáce Schiela z Dolních Libchav č. 44 a zde také žili.
1814 - Vincenc Heger, zemřel ve věku 10 let, roku 1824
Anna Hegerová zemřela ve věku 72 let v Dolních Libchavách č. 123 dne 18. ledna 1850.
Jan Heger přežil manželku o devět let, zemřel 13. dubna 1859 v Dolních Libchavách č. 123.
Na mapce stabilního katastru je vidět statek - dřevěná stavení, a část polností, luk a lesů, které vlastnil přímo v roce 1839 můj předek Jan Heger.
moje 5. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 7. srpna 1807 v Dolních Libchavách č. 123.
Otec: Jan Heger, sedlák. Matka: Anna, dcera Georga Grohera, sedláka z Horních Libchav č. 41.
Kmotr a svědci: Matěj Weiss, sedlák z Dolních Libchav. Kateřina, manželka Vojtěcha Hanische, familianta z Dolních Libchav.
Porodní bába: Anna Rollerová. Křtil Vemceslaus Neugebauer, administrátor
Hledání svatby bylo jednoduché, jak je vidět, informace je i v matrice narození. Ve věku 26-ti let se oženil v Dolních Libchavách č. 123 s dvacetiletou Rosálií Antlovou z Dolních Libchav č. 6, a to dne 25. září 1832.
Ženich: Jan Heger, syn Jana Hegera sedláka z Dolních Libchav a Anny, rozené Groher, 26 let.
Nevěsta: Rosalie, dcera Jana Antla, sedláka z Dolních Libchav a Anny, rozené Suchomel. Se sňatkem nezletilé dcery musel souhlasit její otec podpisem (tři křížky).
Svědci: Vincenc Honisch a Jan Suchomel, oba z Dolních Libchav
Narodila se 2. března 1812 v Dolních Libchavách č. 6.
Otec: Jan Antl, sedlák
Matka: Anna, dcera Jana Suchomela z Dolních Libchav č. 69
Kmotra: Rosalie, manželka Václava Paukerta, zahradníka z Dolních Libchav
Svědek: Franz Roller, kolář z Dolních Libchav
Otec: Jan Antl (17.12.1776 - 13.4.1856), sedlák z Dolních Libchav č. 6, syn Václava Antla (1748 - 27.3.1828), sedláka z Dolních Libchav č. 6 a Anny Suchomelové (25.10.1747 - 23.12.1820), dcery Lorence Suchomela (9.8.1721 - 1.4.1801) a Kateřiny Paloučkové (*17.9.1721), všichni z Dolních Libchav. Otcem Václava Antla je Matěj Antl (7.4.1718 - 20.11.1772), sedlák z Dolních Libchav č. 6, syn Adama Antla (1666 - 3.8.1733) a Zuzany neznámého příjmí (1671 - 8.3.1745), oba z Dolních Libchav. Matkou Václava Antla je Anna Šolcová (31.12.1722 - 3.1.1792) z Dolních Libchav, dcera Martina Šolce (19.10.1691 - 19.4.1739) narozeném v Oldřichovicích, žijícím v Dolních Libchavách a Barbary neznámého příjmí. Otcem Martina Šolce je Jiřík Šolc (*20.3.1648), sedlák z Oldřichovic, syn Jana Šolce (*1604) narozeném v Lukové, sedlák v Oldřichovicích a Anny neznámého příjmí (*1613). Matkou Martina Šolce je Marie neznámého příjmí. Rodiče Lorence Suchomela jsou Georg Suchomel (1676 - 8.2.1748) a Kateřina Eichhorn (1689 - 2.3.1739), oba z Dolních Libchav (jsou to stejní předci jako u Veroniky Hegerové, roz. Suchomelové uvedené výše). Otcem Kateřiny Paloučkové je Jan Palouček z Dolních Libchav, syn Václava Paloučka z Černovíru a Kateřiny neznámého příjmí z Dolních Libchav. Matkou Kateřiny Paloučkové je Mariana Kauffe (*1694), dcera Matěje Kauffe (Khaup) a Justiny neznámého příjmí, všichni z Černovíru.
LUKOVÁ
Panství v Lukové vlastnili do roku 1622 Hrzánové, starý český šlechtický rod. Roku 1588 koupil Adam Hrzán panství Lanšperk, kam patřil Lanškroun, Luková a dalších 53 vesnic. V době stavovského povstání se ho Hrzánové sice nezúčastnili, ale půjčili českým stavům proti Ferdinandu Habsburskému nejprve 300.000 zlatých a později další hotovost. Kvůli finanční podpoře byli synové Adama Hrzána roku 1619 předvoláni před konfiskační komisi, ale dalšímu vyšetřování předešli tím, že za sníženou cenu prodali celé panství předsedovi konfiskační komise knížeti Karlu z Lichtenštena a přešli na císařskou stranu. Karel z Lichtenštejna se rozhodl v Lukové zbourat tři statky a jejich místě vytvořit nový panský dvůr. Sedláky z těchto statků přestěhoval do tří velkých statků v Oldřichovicích. Byli to Martin Süß s manželkou Anyškou a synem Urbanem Süßem, pozdějším sedlákem v Oldřichovicích, Stefan Šolc se synem a pozdějším sedlákem Janem Šolcem a sedlák s příjmím Wenzl. Süßovi i Šolcovi jsou mými předky.
Matka: Anna Suchomelová (3.8.1781 - 29.12.1822) narozená v Dolních Libchavách č. 107, dcera Jana Suchomela (*16.7.1757) z Dolních Libchav a Veroniky neznámého příjmí (+17.12.1802). Otcem Jana Suchomela byl Georg Suchomel (*6.5.1724) z Dolních Libchav, syn Georga Suchomela (1676 - 8.2.1748) a Kateřina Eichhorn (1689 - 2.3.1739), oba z Dolních Libchav (stejní předci jsou i u otce Rosalie Hegerové roz. Antlové). Matkou Jana Suchomela byla Marina Weissová (*6.5.1724), dcera Ondřeje Weisse z Dolních Libchav a Mariny Vackové. Otcem Ondřeje Weisse byl Jan Wajs (*21.12.1646), syn Jiříka Wajse (*1610) sedláka z Dolních Libchav a Doroty neznámého příjmí (*1627). Matkou Ondřeje Weisse byla Kateřina neznámého příjmí.
Rosalie pocházela z deseti dětí. Její otec Jan Antl byl dvakrát ženatý. S první manželkou Annou Suchomelovou měl šest dětí: Rosalii (zemřela brzy po porodu), Annu (zemřela třináctiletá na spálu), Terezu, Elisabeth (zemřela brzy po porodu), Rosalii a Jana (zemřel v pěti měsících). Z těchto šesti dětí se tedy dospělosti dožila kromě Rosalie ještě její sestra Tereza, která se provdala do Českých Libchav za Františka Knyppla. Druhou manželkou Jana Antla byla Kateřina Hegerová (1790-1836) z Dolních Libchav č. 3. S ní měl čtyři syny: Václava (zemřel brzy po narození, Václava (ten zdědil statek po otci v Dolních Libchavách č. 6, a hospodařil v něm), Jana (zemřel brzy po narození) a Jana. Jan Antl přežil obě své manželky.
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 je vidět v červeném kroužku statek Jana Antla v Dolních Libchavách č. 6 v době jeho hospodaření, včetně části polí. Ke statku patřil i les. Vedle je vidět statek č. 3 sedláka Wenzela Hegera, kde se narodila druhá manželka Jana Antla. Nenašla jsem příbuznost s těmito Hegerovými. Dole tři fotografie bývalého statku č. 6 z roku 2015.
Antl - zdrobnělá forma osobního jména Antonín
Suchomel - mlynář na větrném mlýně
Eichhorn - z německého podstatného jména Eichhorn = veverka
Weiss - z německého přídavného jména weiss = bílý
Vacek - z osobního jména Václav, 72. nejčastější české příjmení
Šolc - představený obce
Palouček - z podstatného jména stejného významu
Kauffe / Khaup - z německého slovesa kauffen = koupit; drobný kupec
Sedláku Janu Hegerovi a jeho manželce Rosalii se narodily tyto děti:
1833 - Jan Heger, zemřel roku 1844 půlroční
1835 - Tereza Hegerová, můj předek, podrobnosti níže
1837 - Johana Hegerová, roku 1860 se provdala za Václava Jirouška z Dolních Libchav č. 54, a zde také žili
1839 - Jan Heger, zemřel roku 1846
1841 - Anna Marie Hegerová, roku 1863 se provdala za Jana Rollera z Dolních Libchav č. 98, a zde tkaé žili.
1849 - Václav Heger, roku 1871 se oženil s Klarou Plotzovou z Dolních Libchav č. 13. Po otci zdědil statek č. 123 a hospodařil na něm.
1853 - Vincenc Heger, zemřel brzy po narození
1856 - Jan Heger , zemřel brzy po narození
Z přehledu je vidět jak moc se Jan Heger snažil mít syna stejného jména. Pojmenoval tak tři chlapce a všichni zemřeli. Z pěti narozených synů se dospělosti dožil pouze Václav a ten pokračoval v hospodaření na rodném statku.
Jan Heger se dožil 71 let, zemřel 16. února 1879. Jeho manželka Rosalie zemřela 5. března 1891 ve věku 79 let.
V proláklině před remízkem stával statek č. 123. Potomek Václava Hegera, nebo přímo on, prodali statek sedlákovi Urbanovi z vedlejšího statku č. 124 (také mí předci). Ti zbourali stavení a využívali pouze polnosti a les.
moje praprababička ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 4. října 1835 v Dolních Libchavách č. 123. Otec: Jan Heger, katolík, sedlák, legitimní syn Jana Hegera, sedláka z Dolních Libchav č. 123 a jeho manželky Anny, rozené Groherové z Horních Libchav č. 41. Matka: Rosalia, katolička, vlastní dcera Jana Antla, polního zahradníka z Dolních Libchav č. 6 a jeho manželky Anny, rozené Suchomelové z Dolních Libchav č. 69. Kmotři: Johan Suchomel, sedlák z Dolních Libchav č. 69 a Terea Süsserová, manželka Václava Süssera z Dolních Libchav č. 99. Porodní bába: Anna Urbanová z Dolních Libchav č. 124.
Porodní bába Anna Urbanová z vedlejšího statku byla můj předek. Když rodila malou Terezku, netušila, že se jednou (18.listopadu 1856) provdá za jejího vnuka Jana Pichnera, syna její dcery Angeliny, rozené Urbanové.
Další moje dvě linie rodu Heger:
Nejstarší nalezený předek mé praprababičky Terezy, rozené Hegerové je výše uvedený Lorenc Heger. Není to ale jediný můj předek z rodu Hegerů. Ze stejné doby vedou ke mě další dvě linie, z nich nejstarší mí předci jsou Martin Heger a Pavel Heger. Pokud je mezi nimi nějaká přízeň je z doby předmatriční a tudíž těžko vyhledatelná. Obě tyto linie Hegerů jsou krátké, nevedou k mé praprababičce Tereze, obě ale také vedou k mé babičce Marii Hájkové, rozené Pichnerové:
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narození Martina jsem nenašla. Podle data úmrtí se mohl narodit kolem roku 1666.
Oženil se s Kateřinou neznámého příjmí. Všechny jejich děti se narodily v Dolních Libchavách:
1692 - Jan Heger
1695 - Kateřina Hegerová, můj předek, podrobnosti níže
1698 - Marie Magdalena Hegerová
1702 - Matěj Heger, zemřel roku 1732 ve věku 29 let
1705 - Zuzana Hegerová, zemřela roku 1710
1708 - Margareta Hegerová
1711 - Rosálie Hegerová, zemřela roku 1713
Chalupník Martin Heger zemřel 14. září 1750 ve věku 83 let v Dolních Libchavách.
Jeho manželka Kateřina zemřela o rok a půl později dne 4. března 1752. V matrice je věk 90 let.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 28. srpna 1695 v Dolních Libchavách. Roku 1718 se provdala za Matěje Süssera z Horních Libchav.
moje 11. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
V Berní rule je uvedený jako sedlák v Horním Třešňovci. Oženil se s Mandalenou neznámého příjmí. V matrikách jsem našla narození jejich dvou dětí, obě v Horním Třešňovci:
1643 - Matěj Heger, můj předek, podrobnosti níže
1650 - Mandalena Hegerová
Více podrobnosti o těchto předcích nemám.
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Matěj (Matys) Heger se narodil 20. prosince 1643 v Horním Třešňovci.
Rodiče: Pavel Heger a Mandalena
Oženil se s Kateřinou neznámého příjmí. Našla jsem narození těchto čtyř dětí. Všechny se narodily v Horní Třešňovci:
1669 - Jan Heger
1671 - Zuzana Hegerová
1674 - Matěj Heger, můj předek, podrobnosti níže
1678 - Jiřík Heger
Tím mé informace o této dvojici končí.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 14. února 1674 v Horním Třešňovci.
Rodiče: Matěj (Mathias) Heger a Kateřina (Catharina).
Svědci: Pavel Langer a Kateřina Portelová
Oženil se s Kateřinou neznámého příjmí, která se narodila kolem roku 1683 (vypočítáno dle údaje v matrice úmrtí). Jejich dvě děti, které jsem nalezla, se již rodí v Dolních Libchavách:
1713 - Kateřina Hegerová, zemřela roku 1714
1723 - Kateřina Hegerová, můj předek, podrobnosti níže
Kateřina zemřela v Dolních Libchavách dne 9. října 1746 ve věku 63 let.
Matěj Heger zemřel v Dolních Libchavách dne 6. ledna 1758 ve věku 83 let. přežil svoji ženu o 11 let.
Zemřel jako ingvilinus = nájemník. Zemřel velmi starý, byl tedy nejspíše výměnkářem u své dcery, popřípadě jiného dítěte, o kterém nevím.
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 5. září 1723 v Dolních Libchavách. 7. května 1754 se provdala za Jana Paukerta, narozeného 23. května 1721 v Dolních Libchavách - Cakli. Žili v Dolních Libchavách - Cakli č. 21.