Rod Paukertů z Libchav a Oldřichovic je moje srdcová záležitost. Když jsem při bádání v matrikách roku 2014 narazila na prvního předka z tohoto rodu, kterým byla Tereza Süsserová, rozená Paukertová (1811-1864) z Horních Libchav č. 74, a začala studovat její rod, nikde na genealogických stránkách nebyla žádná shoda s tímto rodem. Zpracovala jsem tedy z matrik vše naprosto sama. Postupně jsem narazila celkem na moje čtyři rodové linie Paukertů vedoucí na jedné straně ke společnému nejstaršímu Paukertovi a na druhé straně vždy k mé babičce Marii Hájkové, rozené Pichnerové. Dnes vím, že těch linií je ještě víc. Zkoumání rodu jsem plně propadla na celých půl roku. Velmi mi s tím pomáhal pan Ing. Karel Urban z Libchav, genealog a velký znalec místní historie, autor několik knih a článků o historii Libchav. S ním mám společné předky nejen Urbanovi, ale právě i Paukertovi. Karel Urban organizoval na rok 2015 velké setkání rodu Paukert v Libchavách a tak mě požádal o spolupráci, která spočívala v co největším prozkoumání rodu, vypracování několik rodokmenů slavných nositelů tohoto příjmení: režiséra Ivo Paukerta, zakladatele známého pražského lahůdkářství a vynálezce obloženého chlebíčku Jana Paukerta, Jana Augustina Paukerta, posledního opata kláštera v Praze na Karlově a PhDr. Jiřího Kuběny, vlastním jménem Paukert, historika umění, básníka a kastelána na hradě Bítov. Kromě toho jsem měla vypracovat rodokmeny některých přihlášených lidí na setkání rodu. U všech jmenovaných jsem došla k jedinému a společnému nejstaršímu předkovi, kterým byl Jan Paukar, narozený roku 1562, mlynář vodního mlýna v Dolních Libchavách - Cakli. U nejstarších příslušníků rodu mám uvedené jen roky. Ty mi předal Karel Urban, jako výsledek svých mnoha návštěv v archívech, prohlížení gruntovních knih a urbářů.
Význam příjmení Paukert - z německého slova pukaere = bubeník
moje 12. a 13. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se roku 1562 neznámo kde, druhý nejstarší známý mlynář na vodním mlýně v Dolních Libchavách - Cakli.
V poslední čtvrtině 16. století získal Adam Hrzán z Harasova Cakli a vedlejší Oldřichovice, kde založil panský režijní dvůr. Vykoupil od sedláků a chalupníků všechny grunty, včetně připojených polností a vše spojil do panského dvora. Podobnou operaci provedl i v Cakli. Vykoupil všechny pozemky a stavení a zřídil zde panský dvůr, který provozoval ve své režii. Před tím než Cakli připojil k Oldřichovicím byl na cakelském mlýně mlynář Marek, který je zde uveden roku 1568. Zde Adam Hrzán zřídil nájemní dvůr, který pronajal mlynáři Janu Paukarovi. Adam Hrzán z Harasova etabloval svůj rod mezi nejbohatší rody v Českém království. Vlastnil několik menších panství a velkého dominia Lanšperk-Lanškroun. Několik let byl purkrabím hradeckého kraje, posléze purkrabím na Karlštejně. Zemřel v roce 1619 a zanechal úctyhodné jmění. V roce 1622 se Hrzánové zapletli s českými stavy do proticísařského povstání a hrozila jim konfiskace. Dokázali tomu chytře předejít. V roce 1622 koupil panství Lanšperk-Lanškroun, včetně Cakle i Oldřichovic Karel z Lichtenštejna a neprosperující dvory zrušil.
Manželkou Jana Paukara byla Tekla neznámého příjmí, narozená roku 1564. Kolik měli dětí není známo. Písemná zpráva je ale o jeho dvou synech:
1587 - Jiřík Paukar, můj předek
1589 - Jan Paukar, můj předek
27. března 1626 kupují oba bratři celý cakelský dvůr i s mlýnem od Karla Lichtenštejna. O tom se zachovala kupní smlouva sepsaná Hynkem Severským z Kuličkova, který byl tehdy správcem velkostatku. Oba bratři tak získali pozemky bývalého dvora, dále louky a pole táhnoucí se v nivě řeky Orlice až ke hranicím Hutvaldu a Černovíra včetně Vadětínského kopce až pod Lanšperk.Oorná pole se táhla v širokém pásu od mlýna až k Černému lesu u Hnátnice. Kupní cenu 1000 kop míšenských byli povinní splácet ročními splátkami ve výši 16 kop.
Tito dva bratři jsou zakladateli později velmi rozvětveného rodu, jehož příjmí se postupem času měnilo. Z Paukara na Paukera, Pauckera, Pauckertha, či Paukrta až se koncem 18. století ustálilo na tvaru Paukert.
Fotografii mlýna jsem pořídila roku 2014. Vedle na mapce v červeném kroužku umístění cakelského mlýna.
moje 11. a 12. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové
Narodil se roku 1587 v cakelském mlýně v Dolních Libchavách, pozdější č. 27.
moje 11. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové
Narodil se roku 1589 v cakelském mlýně v Dolních Libchavách, pozdější č. 27.
Jak píšu výše, oba bratři zakoupili za 1000 kop míšenských bývalý cakelský dvůr roku 1626. Za svého života hospodařili na získaném vlastnictví společně. Hospodařili na něm jako svobodníci i s privilegii, která se blížila právům nižší šlechty. Byla to například svoboda pohybu, náboženství, mohli vlastnit poddané, nemuseli robotovat. Měli i povinnosti, a to daňové či vojenské. Později společně vybudovali nový statek, který v roce 1771 dostal č. 26. Toto nové hospodářství si ponechal Jan pro své potomky, kdežto Jiřík pro své potomky spravoval mlýn a statek s budoucím číslem 23.
Jiřík se oženil s Kateřinou neznámého příjmí. Našla jsem narození čtyř dětí:
1613 - Jan Paukert, můj předek (linie A)
1624 - Lorenc Paukert. oženil se s Dorotou neznámého příjmí
1625 - Lukáš Paukert, můj předek (linie B )
1627 - Filip Paukert
Sedlák a mlynář Jiřík Paukar zemřel roku 1642.
Jan se oženil s Barborou neznámého příjmí. Našla jsem narození pěti dětí:
1628 - Martin Paukert, můj předek (linie C)
1629 - Lidmila Paukertová
1632 - Pavel Paukert
1635 - Dorota Paukertová
1637 - Bartoloměj Paukert, oženil se s Kateřinou Groherovou z D.Libchav
Úmrtí Jana Paukara ani jeho ženy jsem nenašla.
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 jsou vidět Dolní Libchavy, část Cakle. V kroužcích jsou pak vidět hospodářství rodu Paukert v 17. století.
Cakelský mlýn s budoucím číslem 27 na mlýnském náhonu Tiché Orlice. První zmínka o mlýnu je z roku 1418 a jako mlynář je uveden Jan Cagl. Podle jeho příjmí je pojmenována zdejší oblast.
Vlivem pozdějšího rozrůstání rodu Paukertů se v Cakli stavěli další chalupy. Dům č. 24 jako výměnek ke statku č. 23. Na zahradě stejného statku vyrostla chalupa č. 25. Tu někdy kolem roku 1871 vykoupila monarchie a stavení muselo ustoupit nové budované železniční dráze. Paukertovi se hojně objevují i ve vedlejších Oldřichovicích. A to na statku č. 1 kde si sedlák Johann Paukert koupil dědičnou rychtu, dále je nacházíme v číslem 10, 12 a 15. Hospodaří ale také v Dolních, Horních i Českých Libchavách a dalších obcích v okolí.
Rodina Paukertů držela mlýn do roku 1697, kdy si Wenzel Rösler bere za ženu mlynářovu dceru Annu. Mlynářskou živnost zde provozují do roku 1720. Mlynářské řemeslo zde dál provozuje Johann Schlesinger, který si bere jejich dceru Marinu. Ta však umírá při porodu a mlynář se žení podruhé a to se Zuzanou Paukertovou z Cakle. Potomci předka Jana Paukara tu tedy stále hospodaří.
Tři vnuci Jana Paukara jsou mými předky. Budu nyní pokračovat s každým zvlášť.
moje 11. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se roku 1613 v Cakli otci Jiříku Paukarovi a matce Kateřině. Oženil se s Agnětou (Anyškou) neznámého příjmí. Po svém dědovi pokračoval v mlynářském řemesle ve mlýně. Zde se jim narodily tyto děti:
1634 - Dorota Paukertová
1637 - Anna Paukertová
1641 - Jiřík Paukert, můj předek, podrobnosti níže
1646 - Jan Paukert
1649 - Matěj Paukert
To je vše, co jsem zjistila o této dvojici.
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se roku 1641 v cakelském mlýně a po svém otci převzal mlynářské řemeslo. Oženil se s Kateřinou neznámého příjmí. Narodily se jim tyto děti:
1683 - Jiřík Paukert, zemřel 19. 12. 1741 v Dolních Libchavách
1684 - Matěj Paukert, můj předek, podrobnosti níže
1686 - Dorota Paukertová
1687 - Marta Paukertová
1690 - Kateřina Paukertová
Úmrtí Jiříka Paukerta nemám, úmrtí Kateřiny jsem našla. Zemřela jako vdova dne 8. dubna 1732 ve věku 72 let. Narodila se tedy kolem roku 1660.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se roku 1684. Oženil se 1. listopadu 1711 s Annou Blazlovou z Horních Libchav. Ve mlýně tou dobou již Paukertovi nebyli, manželé však žili v Cakli, nejspíše v nově postavené chalupě č 21.
Po trojích ohláškách ve dne 20., 21. a 22. října oddal farář Wenceslaus Musílek.
Ženich: Matěj, syn Jiříka Paukerta z Dolních Libchav.
Nevěsta: Anna, dcera Lorence Blazla z Horních Libchav.
Svědci: Ondřej Roller a Matěj Pelinka
Narodila se 2. prosince 1691 v Horních Libchavách.
Rodiče: Lorenc Blazl (1651 - 30.3.1741) a Dorota neznámého příjmí (1661 - 26.1.1721) z Horních Libchav. Rodiče Lorence Blazla jsou Petr Blažl (*1627) polosedlák a Dorota neznámého příjmí (*1632). Rodiče Petra Blažla jsou Jiřík Blažl (*1579) a Dorota neznámého příjmí (*1586).
Narození Lorence Blasla je vypočítáno ze zápisu o úmrtí. Dožil se opravdu úctyhodného věku.
V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 jsou uvedeni rodiče i prarodiče Lorence Blasla. Blasl nebo také Blazl bylo jejich příjmí psáno německým farářem. Původní české příjmí tedy bylo Blažl.
Anna Blaslová byla prvorozená ze šesti sourozenců, kterými byli: Jan (1693 - 1743), Matěj (*1694), Kateřina (*1697), Margareta (*1703) a Magdalena.
Význam příjmení Blažl - z osobního jména Blažej
Matějovi a Anně Paukertovým se narodily tyto děti:
1713 - Anna Paukertová, zemřela v den svého narození
1714 - Kateřina Paukertová
1717 - Zuzana Paukertová
1721 - Jan Paukert, můj předek, podrobnosti níže
Matěj zemřel 15. března 1726 v Dolních Libchavách ve věku 42 let.
Úmrtí Anny jsem nenašla, nejspíše se znovu provdala.
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 23. května 1721 v Dolních Libchavách - Cakli č. 21 jako Jan Matěj.
Otec: Matěj Paukert. Matka: Anna
Kmotr a svědci: Václav Andres, Jan Schkop a Rosina, manželka Pavla Špačka, všichni z Dolních Libchav.
Chalupník Jan Paukert se oženil ve věku 32 let s Kateřinou Hegerovou z Dolních Libchav.
Po trojích ohláškách oddal v kostele sv. Mikuláše v Dolních Libchavách kaplan Martin Linhart.
Ženich: Jan Paukert z Dolních Libchav
Nevěsta: Kateřina, dcera Matěje Hegera z Dolních Libchav
Svědci: Jan Schlesinger, mlynář z Cakle a Kristián Roller, chalupník z Libchav.
Všichni panství Lanškrounské.
Narodila se 5. září 1723 v Dolních Libchavách.
Otec: Matěj Heger
Matka: Kateřina
Kmotra a svědci: Mariana, manželka Matěje Rollera, Kateřina, manželka Martina Rollera a Martin Paukert, všichni z Dolních Libchav
Otec: Matěj Heger (14. 2. 1674 - 6. 1. 1758) narozen v Horním Třešňovci žijící v Dolních Libchavách , syn Matěje Hegera (*20. 12. 1643) z Horního Třešňovce a Mandaleny neznámého příjmí.
Matka: Kateřina neznámého příjmí (1683 - 9. 10. 1746)
Význam příjmení Heger - z německého slova Heger = hajný, lesník
Manželům Paukertovým se narodily tyto děti:
1755 - Jan Paukert, roku 1789 se oženil s Rosalií Horníčkovou z Českých Libchav č. 84, žili spolu v Dolních Libchavách - Cakli č. 21
1757 - Anna Paukertová, můj předek, podobnosti níže
1761 - Rosalia Paukertová,
1765 - Václav Paukert, roku 1790 se oženil s Rosalií Rollerovou z Dolních Libchav, žili v Dolních Libchavách - Cakli č. 22. Zemřel roku 1847.
Jan Paukert zemřel ve věku 51 let v Dolních Libchavách - Cakli č. 21 dne 10. října 1772. Úmrtí Kateřiny jsem nenašla.
Chalupa č. 21 v Cakli s malou zahradou u řeky Tiché Orlice - Stabilní katastr rok 1839
Domek č. 21 v Cakli, stav rok 2020
moje 7. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 30. března 1757 v Dolních Libchavách - Cakli č. 21.
Rodiče: Jan Paukert a Kateřina
Kmotra a svědci: Kateřina, manželka Jana Süssera, chalupník Jan Roller a Anna, manželka Franze Blohona.
Aničce bylo 15 let, když zemřel její otec, který se nejspíše stal obětí hladomoru, jež zasáhlo habsburskou monarchii v letech 1771 a 1772. V šestnácti letech se vdává za jednadvacetiletého Georga Vinzense, který se narodil v Prostředních Libchavách č. 12.
Dne 17. října 1773 - Prostřední Libchavy č. 12
Ženich: Georg Vincenz (později psáno Vinzens), z Prostředních Libchav
Nevěsta: Anna, dcera Jana Paukerta z Dolních Libchav
Svědci: chalupník Christopher Fischer a mlynář Jan Schlesinger, oba z Dolních Libchav
Georg se narodil 26. března 1752 v Prostředních Libchavách.
Otec: Václav Vinzens
Matka: Anna
Kmotr a svědci: Jan Schlesinger, Antonín Schop z Horních Libchav a Anna Kaplanová.
Otec: Václav Vinzens (27. 9. 1715 - 8. 2. 1771) sedlák z Prostředních Libchav, syn Martina Vinzense (11. 8. 1686 - 22. 4. 1767) sedláka z Prostředních Libchav a Anny Schiel (1. 5. 1692 - 18. 5. 1758) z Horních Libchav, dcery Jiříka Šilara/Schiela, (1654 - 4. 5. 1717) lžíčaře narozeném v Čermné, hospodařícím v Horních Libchavách a Magdaleny neznámého příjmí (1657 - 18. 11. 1707). Rodiče Martina Vinzense byli Paul Vinzens a Kateřina neznámého příjmí z Prostředních Libchav. Rodiče Jiříka Šilara/Schiela byli Jiřík Šilar/Schiel st. (20. 12. 1634 - 2. 11. 1690) narozeném v Dolních Libchavách, hospodařícím v Čermné č. 156 a Kateřina Drtinová (1634 - 1676) z Houžovce. Rodiče Jiříka Šilara/Schiela st. byli Petr Schiel/Šilar (1610 - 1684) lžíčar, narozený v Ostrově u Lanškrouna, bydlícím v Dolních Libchavách a Mandalena Šromová (*1610), dcera Bartoloměje Šroma, oba z Horních Libchav.
Matka: Anna, neznámého příjmí ( 1714 - 5. 2. 1790). Svatbu jsem nenašla, takže o této linii nic nevím.
Vinzens - z latinského osobního jména Vincentius = vítězící
Šilar/Schiel - z německého nářečného přídavného jména schiel = šilhavý
Šrom - z moravského a slezského nářečního slovesa šromotit = šramotit
Manželé Georg a Anna Vinzensovi žili v chalupě v Dolních Libchavách č. 65. Zde se jim narodily dvě děti:
1775 - Anna Vinzensová, můj předek, porodní bába. Roku 1791 se provdala za Václava Urbana z Dolních Libchav č. 38.
1778 - Kateřina Vinzensová, provdala se za Georga Vinzense z Prostředních Libchav č. 7. Žili v Prostředních Libchavách č. 14
Víc dětí nestihli mít, protože Georg Vinzens umírá ve věku 26 let dne 13. listopadu 1778. Zanechává po sobě vdovu se dvěma malými dcerami ve věku 3 roky a 10 měsíců.
Jednadvacetiletá vdova Anna se za necelé tři měsíce, dne 9. února 1779 vdává v Dolních Libchavách č. 65 podruhé.
Augustin Joachim Roller se žení s Annou, vdovou po zemřelém Georgu Vinzenzovi, chalupníkovi.
Svědci: Matěj Vinzens a Matěj Honisch, rychtář
Augustin Joachim Roller se narodil 28.8.1753 v Dolních Libchavách č. 1 (rychta) a byl synem rychtáře Joachima Rollera (1716-1758) a Anny Vašátkové ze Sopotnice. Rollerovi byli dědičnými rychtáři nejen v Dolních Libchavách, ale i řadě okolních obcí. Otec rychtář však umírá mladý, je mu 42 let. Po jeho smrti se rychtářem stává jeho prvorozený syn Johann Roller (*1740). Oženil se, narodily se mu tři děti v letech 1764 - 1768. Pak najednou po této rodině není v matrikách žádná stopa. Jako rychtář Dolních Libchav je zapsán Josef Honisch a to roku 1772 v matrice jeho úmrtí. Zemřel velmi mladý ve věku 22 let . Po něm je rychtářem Mathias Honisch (*1736). Naposledy je v matrice zaznamenám jako dědičný rychtář roku 1789 a pak z Libchav na dva roky mizí. A právě tyto dva roky vykonává funkci rychtáře Augustin Joachim Roller. Jeho manželka, můj předek Anna, rozená Paukertová je v matrikách často zapsána jako svědek či kmotra a vždy je u ní uvedeno rychtářka. Po uplynutí dvou let se vrací do funkce Mathias Honisch a svoji funkci vykonává až do roku 1797. Poté se ve funkci střídají Honischové s Rollerovými.
Praděda Augustina Joachima Rollera - dědičný rychtář v Dolních Libchavách č . 1, Mathias Roller (1645 - 1709) je mým předkem.
Příklad z matriky narození, rok 1790, kde je kmotrou dítěte uvedena: Anna, rychtářka, manželka Augustina Rollera z Dolních Libchav
Manželé Augustin a Anna Rollerovi žili v Dolních Libchavách č. 65. Zde se jim narodily tyto děti:
1780 - Josef Roller - oženil se s Annou Zimprichovou, žili v Dolních Libchavách č. 65, našla jsem narození osmi dětí
1782 - Tereza Rollerová - roku 1812 se provdala za Václava Bartoše z Černovíru č. 61
1786 - Tekla Rollerová - zemřela roku 1788
1788 - Augustin Roller - zemřel roku 1791
1791 - Tekla Rollerová - roku 1817 se provdala za Václava Paukerta z Oldřichovic č. 14, který potomkem mého předka Martina Paukerta (1628-1714) z Dolních Libchav - Cakle č. 26, syna Jana Paukara (zmiňuji výše). Manželé žili v Oldřichovicích č. 14. kde se jim narodilo osm dětí. Jejich dcera Rosalie se provdala za mlynáře Josefa Schlesingera z Horních Libchav č. 67 a spolu žili v Knapovci
Anna, roz. Paukertová zemřela 30. června 1824 v Dolních Libchavách č. 65 ve věku 67 let.
Její manžel Augustin zemřel 5. května 1831 ve věku 77 let.
Vlevo domek č. 65 v Dolních LIbchavách (rok 2014).
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 je vidět dřevěné stavení, hospodářská budova a zahrada.
Annou Vinzensovou, Rollerovou, rozenou Paukertovou končí tato linie rodu Paukert. Mým dalším předkem je její dcera Anna Vinzensová (1775 - 1857), která se roku 1791 provdala za Václava Urbana z Dolních Libchav č. 38, žili spolu na statku v Dolních Libchavách č. 124 a byla vyhlášenou porodní bábou.
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
je bratrem Jana Paukara/Paukerta uvedeného zde jako prvního v linii A. Narodil se kolem roku 1624 otci Janu Paukarovi a jeho manželce Kateřině. Byl sedlákem na statku v Dolních Libchavách - Cakli č. 23. Po něm se tomuto statku dlouhá léta říkalo "U Lukšů". Potomci Lukášovi se rozběhli po Libchavách i Oldřichovicích a přezdívku Lukša si nesli sebou. Např. ve 20. století žil v Prostředních Libchavách sedlák, kterému neřekli jinak než Lukšafranz, aniž by kdo věděl, že ve skutečnosti má příjmení Paukert.
Oženil se s Agnetou neznámého příjmí (*1627). Našla jsem narození těchto děti:
1641 - Martin Paukert
1644 - Jiřík Paukert, musel zemřít malý do roku 1652
1649 - Jakub Paukert
1652 - Jiřík Paukert, můj předek, podrobnosti níže
Níže fotografie krásné zachovalého statku v Cakli č. 23 - "U Lukšů". Fotografie jsem pořídila roku 2015, kdy jsem trávila týden s devítičlennou rodinou Paukertových z USA. Zde jsme na návštěvě statku, kde i oni měli stejné předky jako já.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se roku 1652 v Dolních Libchavách - Cakli č. 23. Po svém převzal hospodářství a byl zde sedlákem. Oženil se s Johanou neznámého příjmí. Našla jsem narození těchto dětí:
1686 - Dorota Paukertová
1688 - Václav Paukert, můj předek, podrobnosti níže - linie B1
1690 - Kateřina Paukertová
1692 - Martin Paukert, můj předek, podrobnosti níže - linie B2
Oba synové Jiříka Paukerta jsou mými předky. Musím proto linii B rozdělit na dvě.
Úmrtí Jiříka Paukerta nemám, musel ale zemřít někdy kolem roku 1729 ve věku 77 let.
Ke statku č. 23 přináležely rozsáhlé polnosti, louky i les.
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se kolem roku 1688 v Dolních Libchavách - Cakli č. 23. Po své otci a dědovi převzal hospodářství a byl zde sedlákem.
Když mu bylo 24 let, oženil se dne 6. října 1712 v Dolních Libchavách s Magdalenou Blohonovou.
Ženich: Václav, syn Jiříka Paukerta
Nevěsta: Margareta, dcera Matěje Blohona
Svědci: Ondřej Blohon, Martin Heger
Narodila se 13. února 1689 v Dolních Libchavách.
Kmotra a svědci: Markéta Kučerová, Kateřina Weissová, manželka Jana Weisse, Filip Paukert, v šichni z Dolních Libchav.
Otec: Matěj Blohon, sedlák z Dolních Libchav, syn Matěje Blohona a Anny neznámého příjmí. Rodiče Matěje Blohona byly Petr Blohon, zahradník (*1627) a Anna neznámého příjmí (*1628), dcera Margarety neznámého příjmí (*1598). Vpravo výňatek ze Soupisu poddaných podle víry z roku 1651.
Matka: Dorota neznámého příjmí
Našla jsem narození dvou sourozenců Margarety: Marianna Blohonová (*1686), Dorota Blohonová (*1691) a Martin Blohon (1696 - 1747), sedlák a můj předek. Ten po otci převzal hospodářství, roku 1718 se oženil se Zuzanou Kosakovou. Jejich dcera Rosálie se provdala za Johanna Georga Urbana (*1729).
Manželům Václavovi a Margaretě Paukertovým se narodily v Dolních Libchavách - Cakli č. 23 tyto děti:
1713 - Václav Paukert, roku 1744 se oženil s Marinou Hegerovou , po otci převzal hospodářství č. 23
1715 - Jan Paukert
1718 - Zuzana Paukertová, provdala se za mlynáře Jana Schlesingera z Orliček, koupili mlýn v Horních Libchavách č. 67. Měli řadu potomků, někteří se stali mlynáři , řada jich emigrovala do USA, jiní byli odsunutí do Německa.
1721 - Anton Paukert
1724 - Jiří Paukert , umírá roku 1728
1727 - Anna Paukertová, roku 1751 se provdala za chalupníka Matěje Paukerta z Oldřichovic se kterým měla společného předka mlynáře Jana Paukara. Žili spolu v Oldřichovicích č. 14.
1730 - Matěj Paukert, můj předek, podrobnosti níže
1734 - Josef Paukert , umírá roku 1724 ve třech měsících
Václav Paukert zemřel 10. září 1743 ve věku 55 let. Úmrtí jeho manželky Margarety jsem nenašla.
Níže udržované starodávné číslo bývalého statku a ještě jeden pohled na současný stav. Dům je stále v držení potomků rodu Paukert.
moje 7. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 19. dubna 1730 v Dolních Libchavách - Cakli č. 23.
Rodiče: Václav Paukert a Margareta
Kmotr a svědci: Martin Scholz, Václav Linhart, oba z Dolních Libchav a Zuzana, manželka Matěje Paukerta z Oldřichovic.
Matěj se oženil ve věku 26 let dne 14. listopadu s Rosalií Šromovou (Schrom) z Černovíru, dcerou zemřelého Matěje Šroma. Matěj nedědil statek po svém otci a v době statby je veden jako nájemník v Černovíru, kde také pracoval.
Po třech ohláškách ve dnech 24. října, 1. a 7. listopadu oddal farář Wenceslaus Koblitz.
Svědkové: Matěj Skalický, chaluplník z Černovíru, 54 let a Matěj Roller, chalupník z Černovíru, 40 let.
Nevím, kde pár let po svatbě manželé žili. V Černovíru jsem žádné narození jejich dětí nenašla.
Matěj byl jistě vyplacen svým bratrem Václavem Paukertem a mohl tak zakoupit pěkný statek v Horních Libchavách č. 71. První zmínka o nich je zde roku 1764, kdy se jim narodila dcera Rosálie.
Narodila se 17. prosince 1730 v Horních Libchavách. Všichni její sourozenci se narodili v Černovíru. V Horních Libchavách žila jiná rodina Šromových, pravděpodobně příbuzní.
Kmotra a svědci: Anna, manželka Jana Dittricha z Prostředních Libchav, Zuzana, manželka Jiřího Kudery z Horních Libchav a Jiří Fuks z Horních Libchav.
Otec: Matěj Šrom (1695 - 17. 4. 1755), nájemník v Černovíru, syn Františka Šroma (1634 - 10. 4. 1720) z Černovíru a Doroty neznámého příjmí.
Matka: Kateřina Eichhornová, dcera Matěje Eichhorna a Magdaleny neznámého příjmí, všichni z Černovíru.
Kateřina byla druhou manželkou Matěje Šroma. Svatbu měli 1. února 1722 v Černovíru. Dcera Rosina měla tři vlastní sourozence: Annu (*1724), Christinu (*1726) a Apolenu (*1729). Jeho první manželkou byla Kateřina Jandová z Černovíru, Jejich svatba byla roku 1713. Našla jsem narození jediné dcery Kateřiny (*1715). Tato manželka zemřela roku 1721 ve věku 25 let.
Eichhorn - z německého podstatného jména Eichhorn = veverka
Šrom - z moravského a slezského nářečního slovesa šromotit = šramotit
Manželům Matějovi a Rosalii Paukertovým se narodily tyto děti, všechny v Horních Libchavách č. 71:
1764 - Rosalie Paukertová, umírá v dětském věku
1765 - Josef Paukert
1766 - Jan Paukert, můj předek, podobnosti níže
1767 - Kateřina Paukertová , zemřela roku 1768
1769 - Barbora Paukertová
1771 - Anna Paukertová, roku 1794 se provdala za Václava Paloučka z Horních Libchav č. 115, který brzo zemřel. Druhým manželem byl Franz Vinzens z Prostředních Libchav č. 7, svatba byla roku 1796. Žili v Horních Libchavách č. 115.
1774 - Rosalie Paukertová
1776 - Kateřina Paukertová
1778 - Václav Paukert, roku 1802 se oženil s Kateřinou Süsserovou z Horních Libchavách č. 30. Zde také žili.
Matěj se dožil věku 58 let, zemřel 26. listopadu 1788. Jeho manželka Rosalie se dožila vysokého věku 93 let, zemřela 7. září 1824. Oba v Horních Libchavách č. 71.
Níže bývalý statek v Horních Libchavách č. 71 v roce 2015 a mapka Stabilního katastru z roku 1839, v kroužku statek a část polností, mimo mapku pak následuje les.
moje 6. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 16. května 1766 v Horních Libchavách č. 71 otci Matějovi Paukertovi a jeho manželce Rosálii.
Kmotr a svědkové: Jan, syn Matěje Süssera, rychtáře, Jan Langer, sedlák a Kateřina, manželka Martina Langera.
Po svém otci převzal hospodářství v Horních Libchavách č. 71 a stal se sedlákem. Když mu bylo 23 let, tak se dne 12. dubna 1790 oženil poprvé s Veronikou Andrésovou (1771 - 1803) z Dařílku č. 3. Narodilo se jim šest dětí:
1792 - Veronika Paukertová
1794 - Anna Paukertová, žila jen tři dny
1795 - Josef Paukert - roku 1830 se oženil s Teklou Süsserovou (1810 - 1854) z Horních Libchav č. 28, která je pravnučkou mého předka Maxmiliana Süssera (1718 - 1788) z Horních Libchav č. 28. Josef jako prvorozený syn převzal po svém otci hospodářství v Horních Libchavách č. 71. Zemřel 7. října 1840. Po něm převzala hospodářství jejich dcera Johana Paukertová, která se roku 1858 provdala za Johanna Grohera (1830 - 1910) z Horních Libchav č. 62, který zde byl pak sedlákem.
1798 - Jan Paukert, roku 1829 se oženil s Terezou Urbanovou (*1803) z Prostředních Libchav č. 28. Žili v Horních Libchavách č. 72. Jejich vnučka Tereza Paukertová (1869 - 1947), která se roku 1897 provdala za Eduarda Rybku z Horních Libchav č. 74, emigrovala s manželem a novorozenou dcerkou do Ameriky. Jejich potomci tam dnes nesou příjmení Rypka, Wanous, Young.
1800 - Václav Paukert, oženil se s Annou Kaplanovou (1804 - 1876) z Horních Libchav č. 35. Žili spolu v Horních Libchavách č. 61.
1802 - Anna Paukertová, zemřela tříletá roku 1806.
Matka dětí Veronika Paukertová zemřela roku 1803 ve věku 32 let. Zůstaly po ní polosirotci ve věku miminka, 3, 5, 8 a 11 let.
Jan Paukert se žení podruhé ve věku 37 let dne 13. května 1804 s třiadvacetiletou Annou Flanzmannovou z Dolních Libchav č. 14, mým předkem. Svědky na svatbě byli Matěj Süsser, rychtář z Horních Libchav a Vincenc Honisch, dědičný rychtář z Dolních Libchav.
Narodila se 18. února 1781 v Dolních Libchavách č. 14.
Otec: Josef Flanzmann, sedlák
Matka: Kateřina
Kmotra a svědci: Anna Paukertová, dcera Georga Paukerta, chalupníka a Jan Paukert, sedlák
Otec: Josef Flanzmann (27.1.1754 - 21.12.1823) sedlák v Dolních Libchavách č 14) syn Georga Flanzmanna (19.4.1724 - 24.12.1791) sedláka v Dolních Libchavách č. 14 a Mariny Schiel (22.8. 1729 - 8.9.1795) z Dolních Libchav, dcery Václava Schiela (*21.5.1696) sedláka z Dolních Libchav č. 19 a Anny Beranové (*31.3.1696) ve Lhotce u Dlouhé Třebové č. 42. Rodiče Georga Flanzmanna byli Václav Flanzman (18.9.1689 - 8.3.1756) sedlák z Dolních Libchav č. 14 a Kateřina neznámého příjmí (1687 - 11.11.1732). Rodiče Václava Flanzmanna byli Georg Flanzmann (1657 - 2.7.1722) sedlák z Dolních Libchav č. 14 a Dorota neznámého příjmí (1650 - 14.2.1718). Rodiče Georga Flanzmanna byli Jiřík Flanzmann (*1615) sedlák z Dolních Libchav č. 14 a Anna neznámého příjmí (*1621). Otec Anny Beranové je Jan Beran (27.8.1656 - 1722) z Lhotky u Dlouhé Třebové č. 42 a Veronika neznámého příjmí. Rodiče Jana Berana byli Jan Beran (1627 - 1671) a Kateřina Krejčí (1627-1701) dcera Lukáše Krejčího. Rodiče Jana Berana byli Jiří Beran (1606 - 1642) sedlák ze Lhotky č. 42, narozen v Lanškrouně a Magdalena neznámého příjmí (1600 - 1652). Předci Jiřího Berana byli Martin Beran (1565 - po roce 1629) z Dolní Dobrouče syn Prokopa Berana (1520-1583) rychtáře z Černovíru.
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 vyznačen v červeném kroužku statek č. 14 a část jeho rozsáhlých polností a lesů. V modrém kroužku je statek č. 19, kde hospodařil předek Václav Schiel
Zde stával statek č. 14 v Dolních Libchavách. Foto z roku 2015.
Nejstarší záznamy z matrik rodu Beran:
25.8.1652 svatba Jana Berana z Kateřinou Krejčí - Lhotka
25. 6.1643 - úmrtí Tomáše Berana v Lanškrouně ve věku 60 let
Matka: Kateřina Linhartová (4.5.1759 - 4.7.1832) z Dolních Libchav č. 30, dcera Josefa Linharta (*4.3.1718) a Zuzany neznámého příjmí. Rodiče Josefa Linharta jsou Václav Linhart (13.9.1675 - 30.7.1760) z Dolních Libchav a Anna Suchomelová z Dolních Libchav, dcera Pavla Suchomela / Suchomülera (1657 - 26.5.1707) sedláka z Dolních Libchav a Kateřiny neznámého příjmí (1653 - 8.3.1738). Rodiče Václava Linharta jsou Jan Linhart (1620 - 14.6.1708) a Kateřina neznámého příjmí, oba z Dolních Libchav.
Anna měla dva sourozence:
Johann Flanzmann (1783 - 1852) se po otci stal sedlákem v Dolních Libchavách č. 14. Roku 1818 se oženil s Annou Rösler z Dolních Libchav. Josef Flanzmann (1793 - 1795) zemřel v dětském věku.
Linhartův dům byl posledním před mostem přes Tichou Orlici. Za ním bylo již Ústí nad Orlicí. Linhartovi vlastnili pekařství a tak se jejich dům vyskytuje i na starých pohledech. Zde jsou dvě ukázky domu č. 30 v Dolních Libchavách. Na mapce Stabilního katastru je dům v červeném kroužku. Naproti přes cestu je dům č. 28 a to zase býval zájezdní hostinec. V něm také žili mí předci Rollerovi. O obou domech napsal povídku Ing. Karel Urban ve své knížce "Na přástkách. Uvádím ji níže.
Süsser - z německého slova süss = sladký
Flanzmann - možná člověk přicházející z Flander, Vlámska
Schiel - z německého přídavného jména schiel = šilhavý
Beran - přezdívka paličatého člověka; přezdívka člověka tvrdošíjně lpícím na své protestantské víře, 70. nejčastější české příjmení
Krejčí - podle zaměstnání
HOSTINEC KRČMA (autor: Ing. Karel Urban)
Pokud jdete z Ústí nad Orlicí do Libchav po staré okresní silnici a překročíte starý betonový most přes Tichou Orlici, máte po pravé straně na břehu řeky bývalou mlékárnu a pak hned palouk, následuje nějaký sklad a pak míjíte zastávku České dráhy. Na tomto palouku stávala slavná hospoda "Krčma" známá tehdy jak v Libchavách, tak i v Ústí.
Krčma byla vítanou zastávkou pro mnoho pocestných na cestě z Ústí, ale hlavně dělníků, kteří se vraceli z ústeckých továren. V době ústeckých výročních dobytčích trhů byla hospoda otevřena tři dny bez přestávky. Těsně po půlnoci před dnem trhu se začali trousit první handlíři s dobytkem všeho druhu, aby se zahřáli stopkou kořalky, než brzy ráno vstoupí do města. Na městském rynku museli být již velice brzy, obcházeli jednotlivé prodejce a domlouvali se na aktuálních cenách. V krčmě měli v tuto dobu v komíně pověšeno uzené ze dvou, tří prasat a naproti pekař Linhart nestačil šenk zásobovat čerstvými rohlíky a chlebem.
Pozdě v noci po trhu leckterá hospodyně chladila hlavu svého manžela v ledových vodách Orlice a nutila ho, aby si vzpomněl, kam uschoval peníze za prodanou krávu či urostlou jalovici.
Krčma několikrát vyhořela, ale vždy byla znovu opravena. Ne však po posledním požáru v roce 1945, kdy byly zbytky zdiva zbourány.
Janovi a Anně Paukertovým se v Horních Libchavách č. 71 narodily tyto děti:
1805 - Rosalie Paukertová, roku 1827 se provdala za Václava Antla z Dařílku č. 12
1807 - Anna Paukertová
1811 - Tereza Paukertová , můj předek, podrobnosti níže
1813 - Franz Paukert, roku 1844 se oženil s Teklou Süsser z Horních Libchav č. 28. Z tohoto manželství se narodily dvě děti, jedno mrtvé a druhá holčička zemřela v den porodu. Tekla umírá roku 1854. Téhož roku se žení s Annou Kaplanovou z Horních Libchav č. 101. Z tohoto manželství se narodily dvě děti, obě v rodném domě v Horních Libchavách č. 71.
1815 - Apolena Paukertová, roku 1838 se vdává za Vincence Süssera z Horních Libchav č. 28 (bratra Tekly, manželky bratra Franze). Nejprve žili v Horních Libchavách č. 28, kde se jim narodil syn, další tři děti se narodily v Horních Libchavách č. 44. Umírá roku 1879. Pravnučkou této dvojice je Emma Langerová, která se provdala za Ludwiga Vinzense, polorodého bratra moji babičky Marie Hájkové.
1817 - Vincenc Paukert, zemřel půlroční roku 1817
1819 - Matěj Paukert, roku 1843 se oženil s Kateřinou Tkadlecovou z Hnátnice č. 87. Žili v Horních Libchavách č. 72.
1821 - Josefa Paukertová , roku 1854 se provdala za Josefa Párala z České Rybné č. 99. Zde spolu žili.
1824 - Vincenc Paukert, roku 1848 se oženil s Terezou Fiedlerovou z Horních Libchav č. 23. Žili v podnájmech. Našla jsem narození čtyř dětí, každé se narodilo jinde, všechny ale v Horních Libchavách.
Jan Paukert byl jeden z nejzasloužilejších otců z mých předků. Narodilo se mu celkem 15 dětí. Když mu bylo 25 let, narodilo se mu první a v 58 letech poslední. Úmrtí v dětském věku jsem našla u tří dětí.
Jan Paukert umírá 16. května 1828 ve věku 61 let na zápal plic. Zůstává po něm dost malých dětí.
Anna Paukert ho přežila o 22 let, umírá 8. května 1850 ve věku 69 let na vodní kýlu. Bylo jí 47 let, když manžel zemřel, podruhé se již neprovdala.
moje 5. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 14. ledna 1811 v Horních Libchavách č. 71. Dne 15. listopadu 1831 se provdala za Jana Süssera (16.5.1805 - 17.3.1855) z Horních Libchav č. 54.
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Byl synem výše uvedeného sedláka Jiříka Paukerta (*1652) a bratrem výše uvedeného sedláka Václava Paukerta (*1688), Narodil se kolem roku 1692 v Dolních Libchavách - Cakli č. 23. Na pozemku tohoto statku byly postaveny další dvě chalupy. Číslo 24 sloužilo jako výměnek a č. 25 dostal do užívání Martin Paukert.
24. ledna 1717 se věku pětadvaceti let se Martin oženil se Zuzanou Duškovou, dcerou Pavla Duška z Čermné.
Zuzana se narodila 6. března 1700 v Čermné.
Rodiče: Pavel Dušek a Alžběta
Kmotra a svědci: Dorota, manželka Pavla Giry, Kateřina, manželka Martina Faltejska a Martin Hnátek
Otec: Pavel Dušek (19.3.1665 - 27.11.1726) z Horní Čermné, syn Adama Duška (1631 - 30.3.1689) z Čermné a Magdaleny roz. Duškové (+6.10.1707 v Čermné). Rodiče Adama Duška byli Pavel Dušek st. (1600-1651) z Dolní Dobrouče a Magdalena Pecháčková (1610 - 1.3.1687). Rodiče Pavla Duška st. byli Jan Dušek (1565 -1639) sedlák z gruntu č. 47 v Dolní Dobrouči a Kateřina neznámého příjmí. Rodiče Jana Duška byli Martin Dušek (1540 - 1589), hospodář na gruntě č. 47 v Dolní Dobrouči a Dorota Novotná (1541-1592). Otcem Martina Duška byl Jíra Dušek (1520-1580, syn Jana Duška st. (1490 - 1538). Posledně jmenovaný je moje 15. generace.
Matka: Anna Betlachová (29.1.1667 - 6.4. 1721) z Čermné, dcera Jana Betlacha (1640 -1.3.1723) z Čermné a Doroty Motlové (1640 - 17.10.1700). Otcem Jana Betlacha byl Pavel Betlach (1611 - 1666) z Dolní Dobrouče č. 169 a Dorota neznámého příjmí (*1610). Otcem Pavla Betlacha byl Jíra Betlach (1560-1622) z Dolní Dobrouče č. 169 a Barbora neznámého příjmí (*1563). Otcem Jíry Betlacha byl Jan Betlach st. (1520 -1583) z Dolní Dobrouče č. 169 a Barbora neznámého příjmí. Otcem Jana Betlacha st. byl Martin Betlach (1480-1546) také z Dolní Dobrouče č. 169 (moje 14. generace). Rodiče Doroty Motlové byli Matouš Motl (asi *1602) a jeho manželka Marianna neznámého příjmí (asi *1612) z Čermné.
Dušek - z osobního jména Duchoslav = jinak Dušek, 63. nejčastější české příjmení
Pecháček - z osobního jména Petr = jinak Pecha
Novotný - ze starého přídavného jména novotný = nový. 3. nejčastější české příjmení
Betlach - ?
Motl - německá nářečná forma příjmení Mátl
HORNÍ ČERMNÁ
Německý název je Ober Böhmisch Rothwasser. Obec leží v okrese Ústí nad Orlicí v nadmořské výšce 410 m.n.m. Je považována za vstupní bránu do Orlických hor. Název je odvozen od červené barvy půdy s vysokým obsahem železa. První zmínka je z roku 1304 v listinách kláštera ve Zbraslavi. V době pobělohorské se obyvatelé odmítali podrobit rekatolizaci. Velmi silné postavení zde měla Jednota bratrská. Obyvatelstvo se sice muselo povinně přihlásit ke katolické církvi, svou českobratrskou víru si však uchovávali i nadále. Obec zažila čtyři velké vystěhovalecké vlny. Na zač. 17. století odešla spousta evangelických rodin do Německa.
V druhé vlně v 1. poloviny 18. století odešly do Německa další rodiny, mj. i potomci mých předků Dušků: Martin Dušek (*1699) a Matěj Dušek (*1714). V dalších vlnách odešly stovky lidí do Ameriky, hlavně do Texasu. I zde byla řada potomků mých předků. Mezi významné osobnosti Horní Čermné patří nepomucký rodák národní buditel Josef Lidumil Lešikar, který vedl roku 1853 druhou vystěhovaleckou vlnu do Ameriky. V ní bylo 40 lidí z Nepomuk, 21 lidí z Čermné a 25 lidí z okolních obcí. Jeho manželkou byla Tereza, rozená Šilarová, potomek mého předka. První výprava do Ameriky roku 1851 dopadla tragicky. Neštěstí zavinila loďařská společnost. Plavba lodí trvala devět týdnů, pasažéři umírali hlady, žízní a nemocemi. Po doplutí do Orleansu byli všichni nemocní, někteří zemřeli zde a další cestou lodí do Houstonu a pak v Houstonu. Dalším významným rodákem je rodopisec a regionální historik František Šilar (2014-2001), také potomek mého předka.
Po vyhlášení tolerančního patentu se řada obyvatel přihlásila k evangelickému vyznání a v letech 1836-1839 si evangelíci postavili kostel. V roce 2021 žilo v obci 1010 obyvatel.
Vpravo chalupa č. 25 v Dolních Libchavách - Cakli, kde manželé Martin a Zuzana Paukertovi žili. Chalupa byla zbouraná kolem roku 1871, kdy ji vykoupila monarchie, protože musela ustoupit nově budované železniční dráze z Ústí nad Orlicí přes Dolní Lipku do dnes polského Mezilesí. Z této chalupy pocházel Wenzel Paukert, potomek těchto manželů, který v roce 1873 emigroval do Ameriky a v Minnesotě založil rodinnou farmu. S jeho jeho sedmi potomky (celá výprava čítala 9 lidí) jsem se roku 2015 setkala a týden ji doprovázela. V souvislosti s touto návštěvou se v Libchavách uskutečnilo i velké setkání rodu Paukert. Blíže o této události v podstránce této kapitoly. Jeho bratr Johann Paukert byl řídící učitel v Dolních Libchavách a velkou měrou přispěl k vybudování nové pětitřídní školní budovy z roku 1877.
Manželům Martinovi a Zuzaně Paukertovým se narodily tyto děti:
1719 - mrtvé dítě mužského rodu
1722 - Zuzana Paukertová, zemřela roku 1724
1725 - Anna Paukertová, roku 1747 se provdala za panského myslivce Jana Markla z Drahan (okr. Prostějov). Žili v Dolních Libchavách č. 38. Měli osm dětí, některé emigrovali do Ameriky.
1728 - Jan Paukert
1730 - Matěj Paukert
1731 - Georg Paukert, roku 1752 se oženil s Marinou Koblížkovou z Dolních Libchav. Žili v Cakli. Našla jsem 4 děti, některé emigrovali do Ameriky.
1734 - Václav Paukert, můj předek, podrobnosti níže
Nevím, kdy zemřel Martin Paukert. Jeho manželka Zuzana umírá 2. května 1752 ve věku 52 let. Martin musel zemřít dřív, protože Zuzana umírá jako vdova.
Na mapce Stabilního katastru z roku 1839 v červeném kroužku chalupa č. 25. V modrých kroužcích pak statek č. 23, kde se Martin narodil, a výměnek č. 24, patřící k statku.
Paukertovi z USA navštívili roku 2015 místo, kde stávala chalupa jejich předka Václava Paukerta, který emigroval do Ameriky. Dnes místem prochází železniční trať v těsné blízkosti Tiché Orlice.
moje 7. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se 30. října 1734 jako nejmladší dítě svých rodičů v Dolních Libchavách - Cakli č. 25.
Rodiče: Martin Paukert a Zuzana.
Kmotr: Václav Brokeš
Svědci: Václav Andres, Zuzana, manželka Jana Süssera z Oldřichovic. Všichni poddaní panství Lanškrounského.
Když mu bylo 22 let, oženil se dne 23. října 1757 v Horních Libchavách s Rosalií Lukesle, dcerou Matěje Lukesle z Horních Libchav.
Svědci: mlynář Jan Schlesinger z Dolních Libchav - Cakle a Georg Flantzmann, výměnkář z Horních Libchav.
V obci se opravdu vyskytovalo příjmí Lukesle. V době, kdy se mohla Rosalia narodit, zde ale žádný Matěj Lukesle nežil, jen Matěj Lukes. Ani se nenarodila žádná Rosalia Lukesle, jen Rosalia Lukes. Myslím, že v matrice je chyba.
Po svatbě zakoupili malý domek č. 12 v Oldřichovicích. Zde se jim narodily všechny děti.
Rosalia se narodila dne 3. září 1734 v Horních Libchavách.
Rodiče: Matěj Lukes a Marina
Kmotra: Dorota, manželka Georga Rišara
Svědci: Kateřina, dcera Matěje Süssera, Tomáš Süsser
Všichni poddalní panství Lanškrounského.
Otec: Matěj Lukes narozen v Hylvátech, žijící v Horních Libchavách, syn Vojtěcha Lukese (1657 - 14.7.1747) z Hylvát a Kateřiny neznámého příjmí. V Hylvátech se v Soupisu poddaných podle víry pro změnu nevyskytuje žádný Lukes, jen Faltyn Lukesle (*1611) a jeho žena Anyška (*1615).
Matka: Marina Schwarzer (*15.2.1703) z Horních Libchav, dcera Martina Schwarze (1655 - 24.8.1725, sedláka z Horních Libchav a Doroty neznámého příjmí (1656 - 8.12.1729). Rodiče Martina Schwarze byli Matěj Švarc (*1626), sedlák z Horních Libchav, syn Margarety neznámého příjmí (*1590), a Magdalena neznámého příjmí (*1631).
Soupis poddaných podle víry z roku 1651 a zápis o obyvatelích na statku Matěje Švarce v Horních Libchavách.
Marina Lukesová byla nejmladší se šesti sourozenců. Těmi byli: Kateřina, provdaná Langerová (*1691), můj předek (zmíněna ve složce Süsserovi), Jan (*1693), Marina (1695), Dorota (*1697) a Martin (*1699).
Lukes - z osobního jména Lukáš, latinsky Lukas
Schwarzer/Švarc - z německého přídavného jména schwarz = černý
Manželům Václavovi a Rosálii Paukertovým se narodily v Oldřichovicích č. 12 tyto děti:
1759 - Jan Paukert
1761 - Kateřina Paukertová
1764 - Anna Marie Paukertová - roku 1786 se provdala za sedláka Matěje Hübla z Oldřichovic č. 5 (jeden ze tří velkých statků na kopci). Bydleli a hospodařili spolu v menším statku v Oldřichovicích č. 18.
1766 - Anton Paukert
1768 - Josef Paukert - zemřel ve věku pěti let, roku 1774
1771 - Apolena Paukertová
1774 - Rosalie Paukertová
1775 - Barbora Paukertová, roku 1795 se provdala za Václava Hampla
1778 - Alžběta (Elisabeth) Paukertová, můj předek, podrobnosti níže
Václav Paukert zemřel 25. července 1820 u své dcery Anny Hüblové v Oldřichovicích č. 18. Ve skutečnosti se dožil 85 let, i tak velmi vysokého věku.
Svoji manželku Rosalii přežil o 20 let. Ta zemřela 2. září 1791 v Oldřichovicích č. 12 ve věku 56 let.
Na Indikační skice Oldřichovic z roku 1839 je v červeném kroužku chaloupka č. 12 v těsné blízkosti Tiché Orlice a lávce přes ní. V modrém kroužku je hospodářská usedlost č. 18, kde Václav Paukert zemřel u své dcery. Na fotce po levé straně silnice je nová stavba v místě, kde dům č. 12 stával.
moje 6. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 15. ledna 1788 v Oldřichovicích č. 15 jako nejmladší dítě rodičů Václava a Rosalie Paukertových.
Když bylo Elizabeth Paukertové 19 let provdala se roku 1797 za Johanna Rautenkranze (* 2.6.1775) z Prostředních Libchav č. 22. Jde o staré číslo, později bylo přečíslováno na 32. Ještě téhož roku se jim narodila dcera Tereza Rautenkranz. Johann byl v Prostředních Libchavách rychtářem. Manželství bylo však velmi krátké. Následujícího roku 1798 Johann umírá na souchotiny.
Druhým manželem Elizabeth se 22. 4.1799 stal můj předek Franz Pichner z Dlouhé Třebové. Chalupu v Prostředních Libchavách roku 1801 zakoupil a brzy poté se stal rychtářem v Prostředních Libchavách. Z tohoto manželství se narodilo jediné dítě, můj předek Jan Pichner (7.5.1800 - 10.12.1842). Druhý manžel umírá na tuberkulózu 1. 12.1813 ve věku 36 let.
Dvojnásobná vdova Elizabeth se ve věku 36 let dne 2. srpna 1814 vdává potřetí. Jejím manželem se stává Gottfried Graulich, narozený asi roku 1787 neznámo kde. O jejím dalším osudu nic nevím.
Její prvorozená dcera Tereza Rautenkranzová se 28. září 1818 provdala za Václava Süssera z Dolních Libchav č. 99. Zde se jim narodilo pět dětí. Jejich potomci dnes žijí v Německu.
moje 10. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se kolem roku 1628 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26 rodičům Janu a Barboře Paukarovým . Ti byli prvními majiteli tohoto statku.
V soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je uvedena celá rodina. Rodiče Jan Paukar a Barbora. Martin je ještě svobodný, je mu 23 let. Jsou zde uvedeni jeho sourozenci Pavel, Bartoš, Lidmila a Dorota a dále dvanáctiletý pacholek Tomáš.
Brzy po tomto roce se Martin oženil s Kateřinou Kolářovou neznámo odkud. Příjmí se v té době ustálilo na formu Paukert.
Nevím, kolik dětí se narodilo manželům Martinovi a Kateřině Paukertovým. Našla jsem tyto dva syny:
1656 - Filip Paukert, můj předek, pokračování níže
1670 - Marek Paukert
Syn Marek (v matrice psán Marcus) Paukert není sice můj předek, ale zaslouží si, abych se o něm více rozepsala. Kolem roku 1697 se oženil se Zuzanou Suchomelovou, která byla ze strany svého otce vnučkou mého předka Jana Suchomüllera a ze strany své matky pravnučkou mého předka Jana Sladkého, sedláka hospodařícího v Oldřichovicích č. 3. Manželé hospodařili v největším statku v Oldřichovicích č. 1 (foto statku z roku 2015).
Narodily se jim zde tyto děti: Jan (1698), Matěj (1700) po otci převzal rodné hospodářství, Jiří (1703), Bartoloměj (1707-1708) a Kateřina (1710). která se provdala za sedláka Jana Hýbla a hospodařily na třetím největším statku v Oldřichovicích č. 5 a jejich potomci jsou i mlynáři Schlesingerovi v Horních Libchavách č. 67. Děti Marka Paukerta měly obrovské množství potomků, a jejich potomci nesli tato příjmení: Paukert, Zimprich, Šlesinger, Groher, Pfeifer, Stárek, Kaplan, Müller, Skalický, Dvořík, Viesner, Štarman, Hýbl, Roller, Langer a další. Dnes žijí v Libchavách, Ústí nad Orlicí, dalších obcích České republiky, Německu a USA.
V tomto statku také sídlila oldřichovická rychta a Paukertovi byli rychtáři. V blízkosti statku, mezi čtyřmi lípami, stojí barokní socha Bičovaného Krista, kterou nechal roku 1737 postavit Václav Paukert z tohoto statku spolu s J. Jandou. Od roku 1958 památkově chráněná kulturní památka.
Vlevo informační tabule umístěná vedle této sochy.
Kdy zemřel Martin Paukert nevím. Jeho manželka Kateřina zemřela 18. února 1809 jako vdova ve vysokém věku 89 let.
Významným potomkem Martina Paukerta je Jan Paukert (1888-1972), zakladatel pražského lahůdkářství a vynálezce obloženého chlebíčku.
moje 9. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodil se kolem roku 1656 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26. Po svém otci převzal hospodářství na tomto statku. Po něm se tomuto statku říkalo "U Filipů".
Oženil se s Annou Janešovou. Manželům se narodily tyto děti:
1685 - Margareta Paukertová
1687 - Zuzana Paukertová
1690 - Jiří (Georg) Paukert - roku 1713 se oženil s Marinou Kirschbann ze Skuhrova, převzal statek po otci
1693 - Marina Paukertová, můj předek, podrobnosti níže
1695 - Václav Paukert - roku 1721 se oženil se Zuzanou Vackovou, žili spolu v Čermné. Tato dvojice zanechala po sobě obrovské množství potomků z velké části v Čermné a také v USA (Paukert, Výprachtický, Mareš, Vávra, Marek, Betlach, Večerka, Faltejsek, Jansa, Skalický, Andrle, Nastoupil, Dybala, Prosser, Vrazel, Krhovjak a další).
1698 - Jan Paukert - roku 1721 se oženil s Kateřinou Rollerovou z Dolních Libchav, žili spolu v Ústí nad Orlicí.
Filip Paukert zemřel 25. listopadu 1736 v Dolních Libchavách ve věku 80 let.
Jeho žena Anna zemřela 14. října 1738 ve věku 70 let.
Dole Cakle č. 26 - rok 2015.
Významní potomci Filipa Paukerta:
Ivo Paukert (1931-2013, televizní scénárista a režisér. Jan Augustin Paukert (1722-1791) opat kláštera sv. Augustýna v Praze na Karlově
moje 8. generace ze strany mé babičky Marie Hájkové, rozené Pichnerové
Narodila se 13. dubna 1693 v Dolních Libchavách - Cakli č. 26.
Rodiče: Filip a Anna Paukertovi
Kmotra a svědek: Marina Blohon a Dorota Procházková, Dolní Libchavy
Když jí bylo 22 let provdala se dne 16. února 1716 v Dolních Libchavách za Martina Rollera, syna Mathiase Rollera.
Ohlášky byly 26.1., 2.2. a 9.2.
Svědkové: Matěj a Ondřej Rollerovi
Oddal kaplan Jan Rössler
Narodil se kolem roku 1673 v Dolních Libchavách č. 1. Toto stavení byla dědičná rychta a jeho otec Mathias Roller zde byl rychtářem.
Otec: Mathias Roller (1645 - 1709) dědičný rychtář z Dolních Libchav č. 1, syn Jackoba Rollera (*1600), dědičného rychtáře Dolních Libchav č. 1 a Kateřiny neznámého příjmí.
Matka: Zuzana neznámého příjmí
Roller - z německého slova povozník
Martin Roller byl hospodský. Živnost provozoval v Dolních Libchavách č. 28 a zde také manželé žili. Narodily se jim tyto děti:
1716 - Jan Roller - roku 1745 se oženil v Dolních Libchavách s Marinou Jirouškovou, žili v Dolních Libchavách č. 19
1720 - Josef Roller - roku 1753 se oženil s v Dolních Libchavách s Marinou Procházkovou. Po otci převzal živnost v rodném domě č. 28 a byl hospodským. Jeho pravnuk Václav emigroval roku 1854 do USA a s jeho potomkem Anthony Rollerem jsem ve styku.
1724 - Kateřina Rollerová, zemřela v 6-ti týdnech roku 1724
1726 - Georg Roller
1727 - Václav Roller
1730 - Rosalie Rollerová
1732 - Veronika Rollerová
1735 - Apolena Rollerová, můj předek, roku 1761 se provdala za Jakuba Süssera, žili v Horních Libchavách č. 54.
1737 - Zuzana Rollerová - roku 1766 se provdala za svého bratrance Lorence Paukerta, jehož dědou byl Filip Paukert. Jejich potomci také emigrovali do USA.
? - Anna Paukertová, roku 1742 se provdala za Pavla Suchomela z Dolních Libchav
Martin Roller se dožil 86 let, zemřel 10. ledna 1759. Marina ho přežila o 12 let, zemřela ve věku 77 let dne 3. března 1771 v Dolních Libchavách č. 28.
Dolní Libchavy č. 28 - hostinec - v době před 2. světovou válkou. Roku 1946 dům shořel a už se neobnovil, Rollerovi byli odsunuti do Německa.
Indikační skica Stabilního katastru z roku 1839. Dům č. 28 s malým pozemkem hned u mostu přes Tichou Orlici, za ním Ústí nad Orlicí.