Šrottovi

Maminka mého dědy Josefa Hájka se jmenovala za svobodna Anna Šrotová. Narodila se roku 1866 v Českých Libchavách. Všichni její předci ze strany její maminky (otec neznámý) a dědy ale pochází ze severní Moravy, z oblasti okolí Zábřehu na Moravě. Další předci pak z jižní Moravy. Jim je věnována tato stránka.

Význam příjmení Šrot: ze staročeského slova obecného významu: ten, kdo vyrábí šrot ve mlýně nebo drcený slad v pivovaře

Havel Šrot

moje 12. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se v 2. polovině 16. století, umírá pravděpodobně roku 1632. Měl manželku Kateřinu.

Zmínka o něm je v Gruntovní knize Velkostatku Zábřeh, obec Leština, kdy jeho grunt kupuje jeho zeť Jan Falta a jeho dcera Dorota Šrotová.

Dorota Šrotová a Jan Šrot jinak Falta

moje 11. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Jan Šrot umírá roku 1652.

Jan Falta se oženil s Dorotou Šrotovou.

Roku 1632 kupuje grunt v Leštině za 750 zlatých od jejího otce Havla Šrota. Tím také získává příjmí "po chalupě" Šrot. Hotově platí 150 zlatých, zbytek musí splácet.

Když roku 1652 umírá, prodává se grunt také za 750 zlatých Janu Flašarovi. Pozůstalými po Janu Šrotovi jsou jeho žena Dorota a syn Jan Šrot.

Jan Šrot II.

moje 10. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se kolem roku 1630 a žil v Leštině na Moravě. V Lánovém rejstříku je veden jako zahradník.

Ze zápisu vyčteme, že v kategorii "zahradník s půdou" je uveden Jan Šrot / Jan Bříza. Dům, který patřil původně Janu Břízovi, byl roku 1657 převeden na nového majitele Jana Šrota. Číslice 3 znamená, že obhospodařuje 3 políčka. Další dvě číslice označují kvalitu půdy.

V matrikách panství Zábřeh je kromě Jana Šrota jsou v první polovině 17. století ještě uváděna další dvě jména a to: Kašpar Šrot, mlynář zábřežský a Kašpar Šrot, syn zábřežského mlynáře. V lánovém rejstříku, ve městě Zábřeh, jsem nalezla i tohoto Šrota. Zde je však uváděn jako Kašpar Molitor (latinsky mlynář). Je tedy pravděpodobné, že i náš Jan Šrot, jeho matka Dorota Šrotová i děd Havel Šrot mají původ v tomto mlýně, odpovídalo by tomu jejich příjmí, odvozené od práce ve mlýně. Důkaz je však již v matrikách nedohledatelný.

V Zábřehu již dávno žádný mlýn není. První zmínka o něm je však už z roku 1465, kdy Jan ze Zábřehu je uváděn jako majitel dvora a mlýna. V té době byly v Zábřehu dva mlýny.

Indikační skica Stabilního katastru:

Na této mapce z poloviny 19. století je v kroužku vyznačen mlýn v Zábřehu na Moravě na řece Moravská Sázava.

Jan Šrot se oženil kolem roku 1660 s Annou Břízovou z Leštiny. Do domu své manželky se přiženil a roku 1657 kupuje grunt od svého tchána.

Vlevo část zápisu z gruntovní knihy v Leštině o nákupu gruntu Janem Šrotem od Jana Břízy.

V gruntovní knize je jako první majitel tohoto gruntu zapsán Mach Dražný. Od něj ho koupil roku 1594 Adam Macháček za cenu 350 zlatých. Za stejnou cenu ho koupil roku 1641 Jan Bříza a po něm 13. září 1657 Jan Šrot. Při nákupu vyplácí částku 307 zlatých a zbylých 43 zlatých má splácet každoročně po 4 zlatých. Stavení a pole mají hodnotu 174 zlatých, kůň 50 zlatých, zemědělské nářadí 30 zlatých, osivo na jařiny a ozimy 36 zlatých.

Anna Šrotová, rozená Břízová, a její předci

Z jejích předků vím jen o jejím otci Janovi Břízovi.

Má zápis v gruntovní knize v Leštině.

Roku 1641 koupil grunt po zemřelém Adamu Macháčkovi za sumu 350 zlatých. Ten tento grunt koupil roku 1594 po zemřelém Machovi Dražným za stejnou sumu.

Význam příjmení Bříza: z podstatného jména bříza, podle vzhledu.

Manželům se narodily tyto děti, všechny v Leštině (dnes okres Šumperk):

1661 - Jan Šrot - můj předek, podrobnosti níže

1663 - Jiřík (Jíra) Šrot, roku 1688 se oženil v Leštině s vdovou Marinou Urbánkovou, roz. Brdičkovou. Žili v Postřelmově, kde jsem nalezla narození devíti dětí.

1665 - Marina Šrotová

1666 - Eva Šrotová

1673 - Jakub Šrot

1675 - Anna Šrotová, zemřela roku 1696, ve věku dvaceti let.

Anna Šrotová zemřela dne 23. listopadu 1678.

Z Leštiny: 23. listopadu umřela Janovi Šrotovi manželka jménem Anna, stará .....(nevyplněno).

Pravděpodobný věk Anny v době úmrtí byl 45 let. Nemladším dětem bylo čtyři a šest let. O rok později, 12. listopadu 1680 se vdovec Jan Šrot oženil podruhé.

Jeho druhou manželkou byla stejně stará Anna Ambrožová (vdova po Janu Ambrožovi), rozená Stuchlá, nar. 24.7.1650, z Postřelmova. Spolu již žádné děti neměli. Když jeho druhá manželka dne 29. dubna 1695 v Leštině umírá, Jan ještě žije. Jeho úmrtí jsem však nenašla.

Historie města Zábřeh na Moravě

Osada Zábřeh byla postavena na levém břehu řeky Moravské Sázavy - za břehem - odtud její název. První zmínka o obci se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. V roce 1278 byla již městem. Město založili německy mluvící kolonisté, kteří sem přišli z přelidněného Saska. Největší rozmach města začal s příchodem panského rodu Tunklů v 15. století. Sídlili na zdejším hradě a učinili z města srdce panství, které bylo největší na Moravě. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a dostalo se do majetku knížete Karla z Lichtenštejna. Koncem 18. století celé město shořelo a muselo být postaveno znovu. V pol. 19. stol. se stalo město díky nové železniční trati z Prahy do Olomouce důležitým obchodně průmyslovým a přepravním centrem. Dnes zde žije 13 650 lidí.

Jan Šrot III.

moje 9. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se 16. června 1661 v Leštině na Moravě.

Otec: Jan Šrot Matka: Anna

Kmotři: Václav Jarmar a Marina Waniorková všichni z Leštiny

12. října 1687 se oženil s Kateřinou Holoušovou z Postřelmova.

z Leštiny 12. října. Ženich Jan, syn Jana Šrota vzal sobě Kateřinu, dceru Jiříka Holouše z dědiny Velkého Postřelmova.

Kateřina Šrotová, rozená Holoušová, a její předci

Narodila se 19. září v Postřelmově.

Dítě: Kateřina

Otec: Jíra Holouš Matka: Kateřina

Kmotři: Jíra Vepřek, Marina Zina, Jíra Doubravského z Postřelmova

Otec: Jiřík (Jíra) Holouš, syn Jiříka Holouše, který byl synem Ondřeje (Wondry) Holouše a Lídy neznámého příjmí. _________________________________________________________________________

V matrikách tyto předky nenajdeme. Vycházím ze zápisu v gruntovní knize:

Grunt Wondry Holouše:

Umřel 1634 léta, zanechal po sobě vdovu Lídu a pět sirotků:

Anna, provdaná za Jiříka Špitálského z Kolšova.

Matouš, ženatý. Zuzana, vdaná za Jana Havlového ze Sudkova

Jiřík, ženatý. Mariana

Roku 1637 byl grunt po zemřelém Ondrovi Holoušovi prodán jeho synu Jiříku Holoušovi za sumu 660 zlatých. Dále je stanoveno vyplácení sourozencům.

__________________________________________________________________________

Matka: Kateřina neznámého příjmí

V matrikách jsem našla narození jednoho sourozence Kateřiny: Martin Holouš, narozený 17. října 1660.

Význam příjmení Holouš: z přídavného jména holý, ve smyslu lysý, bezvousý, ale také chudý.

15. února 1689 kupuje Jan Šrot grunt od svého otce Jana Šrota za sumu 350 zlatých. Z toho po 50 zlatých má platit svým sourozencům. Vše se mu povede splatit do roku 1701.

Grunt po něm převzal roku 1726 syn Jakub Šrot, bratr mého předka. Nebylo to ale úplně jednoduché.

Jan Šrot II. zemřel roku 1721. Pět let neměl grunt hospodáře. V gruntovní knize se píše, že Jakub musel tak dlouho čekat na povolení Milostivé vrchnosti.

Janu Šrotovi a jeho manželce Kateřině narodily tyto děti:

1691 - Jiřík Šrot, zemřel v dětském věku
1693 - Jan Šrot, předek, podrobnosti níže
1696 - Mikuláš Šrot, oženil se s Barborou neznámého příjmí, žili v Leštině
1699 - Martin Šrot
1702 - Matěj Šrot, zemřel roku 1703
1705 - Jakub Šrot (dvojče), oženil se s Marinou Balcárkovou, vím o třech synech: František, Josef a Jiřík. Roku 1726 kupuje od svého otce grunt.
1705 - Anna Šrotová (dvojče)
1709 - Kateřina Šrotová , provdala se za Jana Balcárka
1713 - Jiřík Šrot, zemřel ve věku 49 let, roku 1762
? - Marina Šrotová, provdala se za Jakuba Jílka z Dlouhomilova

Jan Šrot zemřel ve věku 59 let dne 13. 4. 1721. Jeho žena Kateřina se dožila věku 73 let, zemřela 13. 11. 1739.

Historie obce Leština u Zábřehu

Na území obce žili lidé od pradávna. Jsou zde nálezy z doby bronzové (1200-500 př.n.l.). V mladší době železné (4.-2.století př.n.l.) zde žili Keltové. Trvalé osídlení kraje je spojeno s příchodem Slovanů v 9. století. První zmínka o obci se nachází v Zemských deskách z roku 1392. Leština ležela na významné komunikaci, neb zde byl postaven most před řeku Moravu. Díky své poloze se rychle vzpamatovala z útrap třicetileté války. V roce 1670 zde žilo 12 sedláků, 7 chalupníků a 5 zahradníků. V roce 1834 zde bylo 87 domů a 570 obyvatel. Dnes zde žije 1280 obyvatel. Svůj název dostala od místa porostlého leštinou (plané lískové keře). Leží 4 kilometry od města Zábřeh v okrese Šumperk.

Jan Šrot IV.

moje 8. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se 17. listopadu 1693 v Leštině na Moravě.

Otec Jan Šrot, matka Kateřina.

Kmotři: Jíra Horníček, Marina Küntz, mlynářka

21. ledna 1721 kupuje ještě svobodný Jan Šrot grunt v Postřelmově po zemřelém Janu Dvořákovi za 650 zlatých.

Dne 9. února 1721 se žení s Marinou, vdovou po Janu Dvořákovi. Ta zaplatila při sepsání smlouvy za grunt větší část peněz, Jan Šrot 68 zlatých. Zbytek platí postupně, každý rok 4 zlaté.

Grunt podle smlouvy smí spravovat 15 let, do doby, než synovi Jana Dvořáka nebude 20 let. Pak mu mu musí statek předat. Kromě toho se musí v naturáliích a financích vypořádat se sourozenci Jana Dvořáka, neb ten to za svůj krátký život nestihl. Dále má povinnost postarat se o tři sirotky po Janu Dvořákovi.

Statek nakonec předává dne 31. ledna 1741 do rukou Jana Dvořáka ml. za 650 zlatých bez dluhů. Ten se zavazuje, že se řádně postará ve stáří o svého nevlastního otce, svým dvěma polorodým sestrám vystrojí svatbu a dá výbavu, a vyplatí obě vlastní sestry.

Svatba Jana Šrota:

Z Leštiny, dne 9. února 1721, ženich Jan, vlastní syn Jana Šrota, z Leštiny, vzal sobě Marinu, vdovu po nebožtíkovi Janu Dvořákovi z Postřelmova. Svědkové byli Jiřík Šrot z Leštiny a Marek Hamal z Postřelmova.

Marina Šrotová, rozená Vepřeková, a její předci

Marina se narodila 5. ledna 1694 v Postřelmově

Otec: Pavel Vepřek, matka: Magdalena

Kmotři: Václav Horáček a Dorota Hlavová, oba z Postřelmova

Otec: Pavel Vepřek (* 26. 12. 1660 - 1725), sedlák z Postřelmova, roku 1684 koupil grunt od svého otce za 800 zlatých, syn Jiříka Vepřeka, sedláka narozeného v Sudkově, bydlící v Postřelmově a Doroty neznámého příjmí.

Matka: Magdalena Klimková (1665 - 23. 12. 1712) z Postřelmova, dcera Jiříka Klimka (1640 - 10. 12. 1722), sedláka z Postřelmova a Kateřiny, roz. Klimkové (1640 - 6. 7. 1708) narozené v Zábřehu na Moravě otci Janu Klimkovi. Jiřík Klimek byl synem Floriána Klimka (1590 - 21. 1. 1672), sedláka, který roku 1618 koupil v Postřelmově grunt od Jíry Osladila za 900 zlatých, a Doroty neznámého příjmí (1594 - 13. 6. 1688) z Postřelmova. Florián Klimek byl synem Jiříka Klimka z Postřelmova. moje 12. generace.

Grunt Pavla Vepřeka

Roku 1684 dne 20. listopadu v dědině Velkým Postřelmově prodal Jiřík Vepřek grunt svému synovi Pavlu Vepřekovi za sumu 800 zlatých. Ten zaplatil hotově 200 zlatých a zbytek splácel osobám nárokujícím dědictví další roky. Roku 1725 přebírá grunt po svém zemřelém otci Karel Vepřek.

Grunt Floriána Klimka

Roku 1618 v pondělí na den sv, Jiří po nebožtíkovi Jírovi Vosladilovi vzal grunt Florián Klimků za sumu 900 zlatých. Hotově zaplatil 230 zlatých. Následující roky splácel částky osobám uvedeným ve smlouvě nárokujících dědictví. Grunt měl v držení až do roku 1671 kdy ho předal svému synovi Tobiášovi Klimkovi. Ten zároveň doplatil zbývající dlužné částky po svém otci. (Pozemková kniha Velkostatek Zábřeh - oba zápisy)

Autor fotografie: Bobkart (Aleš Matějíček)

Vlevo je památkově chráněná rolnická usedlost z 1837 v Postřelmově č. 16. Fasádu zdobí štuková fasáda v empírovém stylu.

Od svého vzniku patřil Postřelmov k největším obcím severozápadní Moravy. Byla to česká obec, počet německého obyvatelstva nikdy nepřesáhl 1%. Již v 15. století zde bylo přes 40 poddanských usedlostí, které patřily zámožným sedlákům. Mezi ně patřil i tento Jursův statek (ti zde nyní bydlí), který takto přestavěl sedlák Klimek.

Na tomto statku hospodařil i Florián Klimek (*1590) s manželkou Dorotou (*1594), který patřil k největším sedlákům v obci.

Na mapě Stabilního katastru z roku 1834 je červeně vyznačen statek č. 16 v Postřelmově. V té době ho vlastní Mikuláš Klimek, potomek nejen Floriána Klimka, ale i mého dalšího předka Pavla Vepřeka. Vedle na statku č. 16 hospodaří Josef Šrot, potomek Jiříka, bratra mého předka Jana Šrota II.

Tento velký statek v Postřelmově č. 16 zdědil po Floriánovi Klimkovi bratr mého předka Tobiáš Klimek (zápis na prvním řádku). Můj předek Jiřík Klimek je uveden na posledním řádku. Ten 15. dubna. 1659 koupil rovněž velký statek od Pavla Švétského. (Lánový rejstřík Postřelmov)

... a teď trochu detektivky:

Pan farář na přelomu 17. a 18. století byl tak trochu spisovatel a tak jeho zápisy nejsou nudné. Tento zápis z matriky úmrtí se týká i nás, tedy předka Jiříka Klimka (*1640), i když o jeho úmrtí nejde.

9. listopadu (1699) přišel jeden příchozí sem jménem Johanes Georg Bar z Frankštejna, jak jeho obšití ukazovaly, vzal Jiříkovi Klimkovi z Postřelmova koně. Když ho honili, tak ho zbili, až od toho musil umříti. Jest pochován 8. tohoto měsíce při zdejších chrámu Páně.

Marina Vepřeková se věku šestnácti let provdala za šestadvacetiletého sedláka Jana Dvořáka z Postřelmova a to dne 6. 11. 1710.

Manželům se narodily čtyři děti ( v matrikách jsem našla děti tři):

1712 - Anna Dvořáková, umírá brzy po narození
1714 - Marina Dvořáková
1716 - Jan Dvořák

Jan Dvořák umírá 12. listopadu 1720. Vdova Marina Dvořáková zůstává na statku sama se třemi malými dětmi do doby, než se provdá za Jana Šrota.

Význam příjmení zde uvedených:

Klimek - vychází z osobního jména Kliment

Vepřek - z názvu zvířete vepřek = vepřík

Když bylo Janu Šrotovi 27 let oženil se 9. února 1721 se stejně starou vdovou po Janu Dvořákovi Marinou Dvořákovou, rozenou Vepřekovou:

Z Leštiny

dne 9. února, ženich Jan, vlastní syn Jana Šrota z Leštiny, vzal sobě Marinu, vdovu po nebožtíkovi Janu Dvořákovi z Postřelmova.

Svědkové: Jiřík Šrot z leštiny, Marek Hemal z Postřelmova

Po svatbě se tedy Jan Šrot stává dočasným sedlákem na gruntu své manželky a spoluvychovává její tři děti z prvního manželství. V Postřelmově jsem našla narození jejich čtyř dětí:

1724 - Kateřina Šrotová - roku 1745 se provdala za Antonína Kvapila z Postřelmova, kde také žili.
1728 - Václav Šrot
1729 - Antonín Šrot, předek, více informací níže
1732 - Judita Šrotová - roku 1752 se provdala za Jana Pospíšila z Postřelmova

Když je mu 48 let, předává roku 1741 grunt synovi své manželky Janu Dvořákovi.

Jan Šrot umírá 14. ledna 1774 ve skutečném věku 80 let (v matrice údaj 77 let) v Postřelmově (Heilendorf) č. 53

Přežil svoji manželku Marinu o pět let. Ta umírá 23. července 1768 v Postřelmově.

Antonín Šrot

moje 7. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se 9. září 1729 v Postřelmově (Heilendorfio).

Otec: Jan Šrot (Schroth), matka: Marina

Kmotři: Jiří Leštinský a Marina Kvapilová, oba z Postřelmova.

29. února 1756 ve věku 26 let se oženil v Postřelmově se stejně starou Marinou Možnou z Postřelmova:

Antonín (nar. 9/9 1729) syn Jana Šrota s počestnou dívkou Marinou (nar. 19/12.1729, dcerou Jana Možného, oba z Postřelmova

Datum narození obou snoubenců dopsal do matriky někdo později. U ostatních zápisů není tento údaj uveden.

Marina Šrotová, rozená Možná, a její předci

Narodila se 19. prosince 1729 v Postřelmově.

Otec: Jan Možný, matka: Anna

Kmotři: Jiří Leštinský a Kateřina Chaloupová, oba z Postřelmova

Otec: Jan Možný (22.8.1699 - 3.4.1760) kovář z Postřelmova, syn Jana Možného st. z Postřelmova a Zuzany Hlavové (*1673) z Postřelmova. dcery Mikuláše Hlavy (1635 - 27.2.1702) sedláka z Postřelmova a Zuzany neznámého příjmí (1639 - 15.11.1692 z Postřelmova. Rodiče Mikuláše Hlavy byli Jiřík Hlava alias Flašar (1586 -2.7.1673) a Dorota roz. Flašarová , oba z Postřelmova. Otcem Jana Možného st. byl Jan Možný nejst.

Matka: Anna , rozená Vepřeková (*26.5.1708 ) dcera Jiříka Vepřeka (*24.3.1686) a Magdaleny, rozené Novotné, všichni z Postřelmova. Jiřík Vepřek byl bratrem Mariny Šrotové, roz. Vepřekové, maminky Antonína Šrota. Rodiče Jiříka Vepřeka byli Pavel Vepřek ( * 26. 12. 1660 - 1725), sedlák z Postřelmova, syn Jiříka Vepřeka narozeného v Sudkově, bydlící v Postřelmově a Doroty neznámého příjmí. Rodiče Magdaleny Novotné byli Jiřík Novotný (*1658), sedlák, a Zuzana, rozená Mikulová, dcera Jana Mikuly (+19.1.1683) a Evy neznámého příjmí. Všichni z Postřelmova. Rodiče Jiříka Novotného byli Jan Novotný (1624 - 25.12.1684) sedlák, a Anna neznámého příjmí.

Jiřík Hlava, můj předek v 11. generaci, se oženil s Dorotou, vdovou po Jakubovi Flašarovi, z velkého statku. Získal tak příjmí "po chalupě". Vpravo výpis z Urbáře:

Grunt Jiříka Flašara: Rok 1625. Přiženil se Jiřík Flašar k Dorotě, vdově pozůstalé po nebožtíku Jakubovi Flašarů, který po sobě žádných dětí nezanechal, tolika aby starým nápadníkům (dnes bychom řekli věřitelům) po 9 zlatých doplatil. I nachází se ve starých registrech, že jest týž grunt Jakub Flašar měl za sumu 600 zlatých a na závdavcích za 160 zlatých.

Jeho syn Mikuláš Hlava, můj předek, koupil od otce tento grunt v roce 1666.

Význam příjmení zde uvedených, pokud již nejsou vysvětlena výše:

Možný - vychází z přídavného jména zámožný = majetný

Hlava - z podstatného jména hlava, člověk s větší hlavou

Flašar - ze starého povolání flašnýř = klempíř, vyrábějící láhve z plechu

Novotný - z přídavného jména nový, 3. nejčastější české příjmení

Mikula - z osobního jména Mikuláš

Manželé Antonín a Marina Šrotovi bydleli v Postřelmově č. 17, malé chaloupce, bez polí, která se nacházela přímo statku Klimkových v č. 16. Antonín Šrot je uváděn jako domkář.

Manželům se narodily tyto děti, šest synů:

1757 - Mikuláš Šrot
1759 - Tobiáš Šrot, můj předek, podrobnosti níže
1760 - Matěj Šrot, zemřel roku 1814 v Postřelmově č. 17, měl syna Antona
1764 - Antonín Šrot, zemřel roku 1825 v Leštině č. 10
1765 - František Šrot
1766 - Josef Šrot, umírá roku 1768

Antonín Šrot umírá v Postřelmově č. 17 dne 5. ledna 1781 ve věku 51 let

Marina Šrotová umírá v Postřelmově č. 17 dne 15. března 1796 ve věku 66 let.

Tobiáš Šrot

moje 6. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se 27. května 1759 v Postřelmově. Den je v matrice utržený.

Otec: Antonín Šrot, matka: Maria

Kmotři: Tobiáš Leštinský, sedlák z Postřelmova a Anna, manželka Tomáše Hýbla z Krompach.

Když mu bylo dvacet jedna let oženil se s o dva roky starší Barborou Doleželovou z Leštiny:

10. června 1780. Leština č. 43

Počestný mládenec Tobiáš, nar. 27.5.1759, syn Antonína Šrota, chalupníka z Postřelmova a počestná panna Barbora, dcera Jakuba Doležela, chalupníka z Leštiny.

Svědci: Pavel Horký, sedlák a Josef Šrot, sedlák, oba z Postřelmova

Za necelých devět let po svatbě, dne 18. února 1789, kupuje Tobiáš Šrot malou chalupu bez pozemků v Leštině č. 42 od svého tchána Jakuba Doležela za 40 zlatých. Na místě skládá 20 zlatých. Foto domku rok 2020.

Barbora Šrotová, rozená Doleželová, a její předci

Narodila se kolem roku 1757 v Leštině. Její narození jsem nenašla, vycházím ze zápisu z matriky úmrtí.

Otec: Jakub Doležel (1715 - 25.1.1805) chalupník z Leštiny č. 42.

Matka: Marina roz. Kouřilová (25.3.1723 - 16.10.1790) z Ráječku, dcera Martina Kouřila (*25.12.1694), sedláka z Ráječku a Barbory Kolčavové z Ráječku. Rodiče Martina Kouřila byli Sebastián Kouřil (10.1.1663), sedlák z Ráječku a Mariana Šebestová (10.3.1665) dcera Jiříka Šebesty a Doroty neznámého příjmí, všichni z Ráječku. Rodiče Sebastiána Kouřila byli Sebastián Kouřil st. syn Matěje Kouřila (1593 - 27.4.1670, moje 11. generace) a Kateřiny neznámého příjmí (1642 - 1.4.1670), všichni z Ráječku. Rodiče Barbory Kolčavové byli Jiřík Kolčava, syn Matěje Kolčavy (1602 - 10.10.1675) a Justiny neznámého příjmí (1607 - 19.12. 1694), všichni z Ráječku a Rosina roz. Svačinová (*20.10.1660 ) dcera Matouše Svačiny a Rosiny neznámého příjmí (1640 - 12.10.1690), všichni taktéž z Ráječku.

Ráječek: 12. prosince 1725 kupuje Martin Kouřil selský grunt č. 6 od svého otce Šebesty (Sebastiána) Kouřila za sumu 489 zlatých.

Ráječek: 29. listopadu 1727 prodává Jiřík Kolčava svůj selský grunt č. 5 svému synovi Janovi Kolčavovi, který byl bratrem Barbory Kolčavové za sumu 489 zlatých.

Barbora Doleželová měla tyto sourozence: Kateřinu (*1755) a Jakuba.

Význam příjmení zde uvedených:

Doležel - od slovese doležet, přezdívka dávaná lenochům

Kouřil - od slovesa kouřit

Kolčava - od názvu lasicovité šelmy

Šebesta - od osobního jména Sebastián, v počeštěné formě Šebestián

Svačina - od slova obecného významu svačina

Domkářovi Tobiášovi Šrotovi a jeho manželce Barboře se narodily těchto 11 děti:

1780 - Barbora Šrotová - zemřela dvouletá roku 1782
1781 - Kateřina Šrotová - zemřela dvouletá roku 1783
1784 - Pavel Šrot - roku 1806 se oženil s Marianou Mikyskovou ze Zvole č. 5, žili ve Zvoli č. 73 a zde se jim narodilo 5 dětí. Roku 1820 manželka umírá. Téhož roku se žení podruhé s Kateřinou Janhubovou z Pivonína č. 17. Narodilo se jim také 5 dětí, všechny ve Zvoli.
1786 - Kateřina Šrotová
1789 - Anton Šrot - oženil se s Teklou Micherkovou, Narodilo se jim 6 dětí, všechny v rodné chalupě v Leštině č. 42. Pět dětí umírá v dětském věku, šestá dívka umírá jako svobodná ve věku 26 let. Anton zdědil po otci chalupu, kterou roku 1850, po úmrtí jediného žijícího dítěte a jako vdovec prodává. Umírá 7. 1. 1858 zcela opuštěn.
1791 - Josef Šrot - můj předek, podrobnosti níže
1793 - Tereza Šrotová - provdala se za Pavla Horkého, Žili v Leštině.
1796 - Barbora Šrotová - zemřela pětiletá roku 1802
1798 - František Šrot
1800 - Petr Šrot
1804 - Jan Evangelista Šrot

V průběhu manželství kupuje Tobiáš Šrot statek v Postřelmově č. 19, který stojí hned naproti rodné chalupě č. 17 a stává se sedlákem. Po jeho smrtí dědí statek jeho vnuk Josef Šrot, syn jeho syna Josefa, mého předka.

Barbora Šrotová zemřela ve věku 62 let dne 22. prosince 1819 na píchání.

Tobiáš umírá ve věku 66 let, dne 25. září 1825 na tuberkulózu na statku v Postřelmově č. 19.

Postřelmov, indikační skica z roku 1834, modře vyznačen statek č. 19, oranžově vyznačen state č. 16, kde se narodil můj předek jmenovaný výše Florián Klimek. V kroužku chalupa č. 17.

Císařský povinný otisk ze stejného roku a detail uvedených domů.

Josef Šrot

moje 5. generace v linii matky mého dědy Josefa Hájka

Narodil se 12. března 1791 v Leštině č. 42 rodičům Tobiášovi Šrotovi a Barboře, dceři Jakuba Doležela.

Jeho první ženou se stala Kateřina Merzová z Michalových Hor, dnes část obce Chodová Planá, dcera Georga Merze. Kde po svatbě bydleli nevím, nenašla jsem po nich žádnou stopu. Svatba se nejspíše konala v rodné obci nevěsty, matrika se ale nezachovala. Zde se jim také mohli narodit nějaké děti. Díky shodě DNA vím ale o jedné jejich dceři.

Mariana Šrotová, narozená kolem roku 1814. Provdala se 9. září 1832 v Leštině č. 25 za koláře Josefa Matěje *1812 v Hrabové č. 71. Žili v Rohli č. 84, kde se jim v letech 1834 - 1854 narodilo 7 dcer.

Manželka Kateřina zemřela někdy před rokem 1840, protože v tomto roce se Josef Šrot oženil podruhé. V té době pracoval jako porybný na zámku v Zábřehu, kterému patřilo několik rybníků a sádek.

Svatba se konala v podzámčí zámku v Zábřehu, které mělo svoji vlastní matriku: Fürstengrund, dnes Knížecí Sady, Zábřeh)

Dne 23. června 1840 v domě č. 27.

Ženich: Josef Šrot, 49 let, vdovec, porybný ve Fürstengrundu, syn zemřelého Tobiáše Šrota, chalupníka z Leštiny č. 42 a Barbory, rozené Doleželové.

Nevěsta: Františka Havelková, dcera zemřelého Františka Havelky, ovčáckého mistra z Nemochovic a Barbory rozené Jeřábkové, dcery ovčáckého mistra.

Fürstengrund (Knížecí grund), dnes část Zábřehu Knížecí sady.

Zde měli svatbu Josef Šrot a Františka Havelková.

Nahoře na mapce je vidět část zámku, dole část jednoho z rybníků, v modrém kroužku dům č. 27, kde se konala svatba. Dů, se nachází u soustavy chovných sádek na ryby.

Zde Josef pracoval jako porybný.

Františka Šrotová, rozená Havelková, a její předci

Narodila se 9. ledna 1809 v Nemochovicích č. 80, okres Vyškov. Byl to ovčín, její rodiče byli ovčáci.

Najít narození Františky mi trvalo několik let. V matričních zápisech její dcery je totiž vzorným písmem napsán původ matky: Neu Machowitz. Tedy Nové Machovice. Jenže taková obec neexistuje a ani nikdy neexistovala. Prohledala jsem desítky matrik podobných názvů obcí, až jedno dne mě napadly Nemochovice. A byla to ta pravá obec. Nejprve jsem zde v matrice našla narození Josefa Havelky, jejího bratra. Narodil se 28. května 1810 v Nemochovicích č. 1, což byl panský dvůr. Otec František Havelka, ovčák, matka Barbora rozená Jeřábková, dcera Pavla Jeřábka, ovčáka z Ostré (Uherský Ostroh), kmotr Josef Dobrovolný, ovčák z Nemotic (asi 5,5 km od Nemochovic).

Poté jsem našla zápis, který je zde výše. Otec i matka stejní jako u Josefa. Kmotr také Josef Dobrovolný, tentokrát z Milonic (také asi 5 km od Nemochovic). Původně ale byli zapsáni jiní rodiče: Matěj Jeřábek, ovčák a Viktorie, dcera Josefa Trhala. To je důvod z zamyšlení. Byl to omyl zapisovatele? Kdo byl Matěj Jeřábek? Bratr Barbory Jeřábkové? Mohlo dojít k úmrtí přeškrtaných rodičů a adopci tetou a strýcem. Jak to bylo se asi nedozvíme. Matrika úmrtí z té doby není k dispozici.

Jenže překvapením není ještě konec. Našla jsem další dítě, Marianu, narozenou 18. února 1807 v Nemochovicích č. 59. Otec Josef Dobrovolný, ovčák z Nemochovic. Matka Rosina Šmihlová z Chvalkovic. Kmotři: František Havelka, ovčák z Nemochovic a jeho manželka Barbora. Dodatečný zápis říká, že dítě přechází do péče kmotra Františka Havelky, po zemřelém Josefu Dobrovolném, ovčáckém mistru. Kdy se tak stalo není zřejmé, muselo to být ale po roce 1810, kdy ještě dělal Josef Dobrovolný kmotra.

Indikační skica části Nemochovic z roku 1826.

Pokud se týče Matěje Jeřábka a jeho ženy Viktorie, našla jsem ještě narození jejich tří dalších dětí: Josef Jeřábek (*1803 v Nesovicích č. 1 - Nové Zámky, okres Vyškov, zemřel malý), František Jeřábek (*1804 taktéž v Nesovicích č. 1 - Nové Zámky) a Josef Jeřábek (*1806 v Nemochovicích č. 79).

Pokud budeme uvažovat, že rodiče byli tito:

Otec: František Havelka, * asi roku 1783 (spočítáno z matričního zápisu svatby) neznámo kde, mistr ovčácký, šafář na ovčíně. Jeho předky jsem dosud nenašla.

Matka: Barbora Jeřábková * asi roku 1786 (spočítáno z matričního zápisu svatby) neznámo kde ( její bratr Pavel Jeřábek se narodil 12. října 1799 v Králově u Uherského Brodu č. 114) otci Pavlu Jeřábkovi, ovčákovi, (* asi 1743) a matce Kateřině Čížkové, otci Josefu Čížkovi. O dalších předcích nic nevím.

Tito rodiče vychovávali kromě Františky a Marianny syny Josefa (*28.5.1810 v Nemochovicích 1) a Jana (26.4.1812 v Nemochovicích 64). Po tomto roce už není v Nemochovicích po Havelkových ani stopy. První dítě, avšak mrtvé, se jim narodilo již roku 1805 v Nivnici č. 180. Je pravděpodobné, že měli i syna Ignáce. V každém případě Ignác Havelka vychovával osiřelou dceru Josefa a Františky Šrotových, o kterém ona říkala, že je její strýc.

Jejich svatba, matrika Uherský Brod, dne 28. srpna 1803: František Havelka, ovčák z Nivnice č. 169, 20 let a Barbora, dcera Pavla Jeřábka z Uherského Brodu 114 (jde o ovčín na samotě zvané Králov), 17 let. Jedním ze svědků je Josef Havelka.

Význam příjmení zde uvedených:

Havelka - od osobního jména Havel, 121. nejčastější české příjmení

Jeřábek - z názvu ptáka

Čížek - z názvu ptáka, 111 nejčastější české příjmení

Trhal - od slovesa trhat, v roce 2016 zde žilo 19 lidí s tímto příjmením

První dítě se manželům Šrotovým narodilo když bylo Josefovi 51 let a jeho manželce Františce 33 let. Svatbu jsem nenašla. Protože vím z vyprávění mé maminky, že tito manželé měly tři děti a ty jsem v matrice našla, je možné že to byla druhá Josefova svatba. Tu předchozí jsem ale také nikde nenašla.

1842 (6.8.) - František Šrot
1846 (1.1.) - Anna Šrotová , můj předek, podrobnosti níže
1850 (11.5.) - Josef Šrot

První dvě děti má psáno místo narození Leština 42, Josef pak Leština 41.

Josef pracoval jako hajný na panství Zábřeh.

V létě roku 1855 postihla Leštinu epidemie cholery a pro tuto rodinu byla doslova tragická. Když začala epidemie propukat, poslali rodiče své děti pryč a to k příbuzným co nejdál od domova. Devítiletou Annu Šrotovou přivezl vůz s truhlou věcí (prý moc hezké oblečení a knihy) do Českých Libchav k jejímu strýci Ignácovi Havelkovi. Třináctiletého Františka a pětiletého Josefa poslali rodiče neznámo kam. Jednoho či oba z nich někam k Brnu. Moje prababička už nikdy nespatřila nikoho z nich a o bratrech také nic nevěděla. Oba rodiče choleře podlehli.

Nejprve 11. srpna 1855 Františka ve věku 48 let a o tři dny později dne 14. srpna 1855 i její manžel Josef Šrot ve věku 65 let.

Anna Šrotová

moje praprababička - babička mého dědy Josefa Hájka

Narodila se 1. ledna 1846 v Leštině č. 42.

Otec: Josef Šrot ( Schrott), výměnkář z Leštiny, syn zemřelého Tobiáše Šrota, chalupníka.

Matka: Františka, dcera zemřelého Františka Havelky, ovčáckého mistra z NeuMachowitz (správně má být Nemochowitz) a Barbory, rozené Jeřábek z Králova u Uherského Brodu

Když se narodí, její rodiče už nejsou nejmladší, otci výměnkáři je 54 let a mamince 36 let. Tatínek předtím pracoval jako hajný na panství v zámku v Zábřehu. Rodina je zabezpečená, nouzí netrpí. Když jí bylo devět let vypukla v obci epidemie cholery. Rodiče jí zachránili život, když jí včas poslali k příbuzným a její dva bratry té, ale jinam. Oba rodiče na choleru vzápětí zemřeli a malá Anička je oboustranným sirotkem. Přišla nejen o rodiče, ale i rodnou chalupu i obec, kam se už nikdy nepodívala. Annu přivezl koňský povoz do Prostředních Libchav k jejímu pokrevnímu strýci Ignácovi Havelkovi a jeho manželce a několika dětem. Přivezla sebou truhlu pěkného oblečení a také knihy, uměla velmi dobře číst. Její strýc pracoval v panském dvoře v Horních Libchavách.

Mapa Stabilního katastru z roku 1840.

V červeném kroužku malá chalupa č. 30, kde bydlel strýc Ignác Havelka s rodinou a která přijala malou Annu Šrotovou.

Na fotografii současná podoba domku.

Zatímco v Leštině chodila Anna do české školy, v Libchavách musela nastoupit do školy německé. Uměla pak dobře oba jazyky. Strýc se o svoji neteř staral dobře, Anička však v jeho rodině nepobyla dlouho. 22. ledna 1859 padá z naloženého vozu na zem a umírá, těžce se zraní a za pár dní umírá na zápal plic. Teta má sama hodně dětí a bez manžela se již nedokáže o neteř postarat. Navíc se stěhuje pryč z Libchav neznámo kam, příjmení Havelka se již v obci nevyskytuje. Ve třinácti letech tak Anna ztrácí jediného příbuzného.

Jako sirotka ji obec přiděluje do služby k sedlákovi Junkovi do Českých Libchav č. 99.

Na plánku části Českých Libchav je vyznačen statek č. 99. Ten je zároveň i na vedlejší fotografii (stav roku 2018).

Nedaleko se nachází chalupa č. 35, kde později Anna bydlela.

V modrém kroužku je pak statek č. 43, statek mých předků Hájkových. V něm se narodil Matěj Hájek, děda Václava Hájka, který se později oženil s dcerou Anny Šrotové.

Anna Šrotová se nikdy nevdala, narodily se jí však tři nemanželské děti.

První dítě, Anna Šrotová ml., se jí narodilo když jí bylo dvacet let a to právě na statku č. 99 dne 26. května 1866.

Druhé dítě, Barbora Šrotová, se narodilo když jí bylo dvacet tři let, dne 17. července 1869. Těsně před porodem tohoto dítěte byla vykázána z Českých Libchav a poslaná do její domovské obce, kterou byla Leština. Moje maminka viděla doma v zásuvce mezi doklady i dokument, nařizující její vyhoštění z obce k určitému datu. Anna se vydala pěšky ve vysokém stupni těhotenství na cestu, na kterou se jí vůbec nechtělo. Navíc za ruku vedla tříletou dceru. V Leštině už neměla jediného příbuzného a v její rodné chalupě bydleli cizí lidé. Moc daleko nedošla a nastal porod. Zalezla pod jakýsi vůz, který stál na poli nedaleko cesty, a pod ním se narodila Barbora. Anna nebyla schopná pokračovat s takto malými dětmi dál a vrátila se nazpátek do Českých Libchav. Zde jí někdo podal pomocnou ruku a zaručil se za ní. Od té doby bydlí v chalupě č. 35, kterou vlastní Petránkovi. Barbora má v matrice zapsáno místo narození v tomto domě . Jejím kmotrem je nakonec sedlák Junek ze statku č. 99, nyní již na výměnku.

Anna na tomto statku nadále slouží a později zde slouží i její obě dcery. Anna důsledně dbá na to, aby se jejím dcerám nestalo to, co jí, kdy musela jako dítě a mladistvá sloužit u sedláka bez rodinného zázemí. Její dcery nikdy nechodily do školy. A to přesto, že ona sama byla gramotná, uměla číst i psát, a navíc v době, kdy už byla uzákoněna povinná školní docházka. Jako nemanželské děti by to neměly vůbec jednoduché a toho je chtěla Anna ušetřit.

V chalupě č. 35 žila Anna Šrotová se svými dcerami až do narození třetího dítěte, syna Josefa Šrota v roce 1885.

Když jdeme touto cestou nahoru, tak o trochu výš je statek č. 99, kde pracovala.

Po narození syna zde již nežije. František Petránek, který poskytl ubytování již nežil, měl více dospělých dětí s rodinami, v domku nebylo místo. Anna se všemi dětmi se stěhuje do domku č. 109, který se nachází hned za kostelem.

Chalupu č. 109 vlastní v té době mí předci Václav Hájek a jeho manželka Apolena rozená Kaplanová.

Anna Šrotová po narození syna pracuje na faře jako farní kuchařka a služka. V době, kdy se jí narodil syn Josef bylo Anně 39 let a jejím dcerám 19 a 16 let.

Hájkovi měli také devatenáctiletého syna Václava. Anna Šrotová domluvila s Hájkovými svatbu své dcery Anny Šrotové ml. s tímto Václavem Hájkem ml.

Velkým snem Anny Šrotové bylo mít vlastní chalupu. Jako malá v ní vyrostla, a když poté celá léta sloužila a bydlela u cizích, chtěla alespoň stáří trávit důstojně. Celý svůj život šetřila peníze a to přesto, že bylo samoživitelkou tří dětí v těžké době. Když sloužily její dcery, také je vedla k tomu, peníze si šetřit. Peníze také šetřili Hájkovi. Dali je tedy obě rodiny dohromady, protože se jim naskytla velmi výhodná koupě chalupy č. 140 v Českých Libchavách. Domek vlastnil Karel Fidler, do příběhu s prodejem chalupy je však zamotán i Jan Daněk, syn Jana Daňka zmíněného níže, který má s dcerou Karla Fiedlera nemanželskou dceru. K té se přiznává až po prodeji domku . Svatba Anny Šrotové a Václava Hájka se konala 17. ledna 1893 a ještě v témže roce byla zakoupena chalupa. Více o této manželské dvojici, mých předcích, a jejich potomcích je napsáno zde:

Hájkové z Bohousové a Českých Libchav

Mladší dcera Barbora Šrotová měla bydliště také v této chalupě, ale moc se tam nevyskytovala. Sloužila na různých místech, kromě Českých Libchav, také v Sudislavi a v Chotěšíně. Dlouho zůstávala svobodná. Vdávala se až v 49 letech 8. července 1917 v Českých Libchavách č. 140 za Josefa Štěpána z Hnátnice č. 14. Zůstala bezdětná.

Syn Josef Šrot se narodil 6. září 1885. Na vojně byl v Olomouci, kam byl odveden na základě toho, že měl uvedenou po matce domovskou obec Leštinu, kde nikdy nebyl. Po návratu z vojny pracoval jako kočí v Ústí nad Orlicí v textilní továrně "Jan Henrych a syn". Zde se seznámil s dvojnásobnou vdovou Anežkou Kubíčkovou, Šimkovou, rozenou Rábovou z Řetové. Oženil se s ní v únoru roku 1914 a v srpnu téhož roku byl povolán do války. Manželka si ho tedy dlouho neužila, protože po válce se jeho návratu nedočkala. Teprve až roku 1924 byl prohlášen za mrtvého, hrob neznámý.

Jeho manželka Anežka měla také neblahý osud. Narodila se 12. února 1884 ve Velké Řetové č. 13. Prvně se vdávala za roku 1906 za Václava Šimka z Velké Řetové. Ten však roku 1908 zemřel na tuberkulózu. Podruhé se vdala roku 1908 za vdovce Josefa Kubíčka, textilního dělníka v Ústí nad Orlicí, pocházející z Dobré Vody. Narodily se jim dvě děti. Roku 1909 Ladislav Kubíček v Ústí nad Orlicí č. 388, který žil jen půl roku. Roku 1910 se narodil Bohuslav Kubíček v Ústí nad Orlicí č. 530. O dva roky později, roku 1912 umírá manžel také na tuberkulózu. No a s třetím manželem byla vdaná sice deset let, ale fakticky s ním žila půl roku. Děti spolu neměli.

Úvaha o otci jednoho či více nemanželských dětí Anny Šrotové st.

Moje maminka měla to štěstí že se svojí babičkou Annou Hájkovou rozenou Šrotovou žila celé své dětství pod jednou střechou. Tato moje prababička zemřela roku 1949 a to mé mamince bylo 18 . Kromě toho ale maminka i zažila svoji prababičku Annu Šrotovou. Ta se dožila téměř devadesáti let, zemřela roku 1935 a to mé mamince byly čtyři roky. Pamatuje si na drobnou stařenku, jak klapala hůlkou po podlaze. Babička mé mamince hodně vyprávěla o svém životě i o životě své maminky a já se snažím vše sem napsat, jak jsem to vyslechla.

Nevíme, zda měly všechny děti stejného otce, nebo spíše Anna s Barborou jednoho a Josef druhého. Řada různých indícií však k otci mé prababičky Anny Hájkové, rozené Šrotové vedou. Maminka mi vyprávěla o rodinách, které se k ní v dětství hlásily jako příbuzní. Maminka se tehdy bohužel vůbec nezajímala jací příbuzní to mohou být. Poté, co jsem sestavila rodokmen dle rodných listů mých prarodičů a matrik, tak zbyla jedna rodina, která se nikde v matrikách nevyskytovala. Byli to Daňkovi z Českých Libchav 129.

Anna Hájková roz. Šrotová, dcera Anny Šrotové st.

Byla to chalupa jen přes jednu chalupu vedle. Stará paní Daňková zvala občas moji maminku jako dítě dovnitř, měla ji ráda, a byla to ona, kdo jí říkal, že jsou příbuzné. Jmenovala se Petronila Daňková, narozená roku 1873 jako Stárková, také na v Českých Libchavách, Na Bídě, č. 132. Její manžel byl Josef Daněk, narozený roku 1870 v Českých Libchavách č. 29. Právě on by mohl být polorodým bratrem Anny Hájkové, rozené Šrottové.

Jejich otec Jan Daněk se narodil 20. února 1833 v Českých Libchavách č 29 jako nejstarší ze sedmi dětí. Roku 1863 se oženil s Annou Junkovou z Českých Libchav č. 34. Jan má uvedeno, že je nádeník, Anna Junková je dcerou sedláka Josefa Junka z Českých Libchav č. 34.

Na mapce Stabilního katastru je v červeném kroužku vyznačen statek č. 99, kde od dvanácti let bydlela a sloužila Anna Šrotová st. Statek č. 34, kde sloužil Jan Daněk je doslova nalepený na statku č. 99. Když se Jan Daněk ženil bylo mu 30 let, jeho ženě Anně bylo 24 let a Anně Šrotové 19 let.

Anna Šrotová vyrůstala bez otce a tak není divu, že jí mohl imponovat starší muž. Jan Daněk se ženit nemusel, pokud tedy jeho žena brzy po svatbě nepotratila. První dítě se mu narodilo roku 1865 ještě v jeho rodném domě č. 29. Toto dítě o rok později zemřelo.

V té době, roku 1866 porodila svobodná Anna Šrotová své první nemanželské dítě, moji prababičku Annu a to na statku č. 99.

Zajímavé je, že v té době byl na tomto statku sedlákem František Hájek, který se sem přiženil z Hájkovic statku č. 43. Jeho děda, sedlák Jan Hájek, je můj předek. On byl spolu s manželkou také kmotrem Anny. Později se Anna provdá za Václava Hájka, pravnuka Jana Hájka a ponese stejné jméno a příjmení jako její kmotra.

V roce 1868 se Janu Daňkovi narodí na statku č. 34 syn Jan Daněk (o něm budu ještě povídat později, protože v dospělosti se ožení s Annou Fiedlerovou z Českých Libchav č. 140 (chalupu kterou od Fiedlerových koupí právě Anna Šrotová ml. s manželem Václavem Hájkem). Následující rok 1869 se Anna Šrotové st. rodí druhá nemanželská dcera Barbora. Jak víme, v důsledku druhého těhotenství je vykázána z obce a má se vrátit do rodné Leštiny. Možným důvodem je vztah se ženatým mužem. Vykázání se však nekoná. Anně i s dětmi je poskytnuto bydlení v chalupě č. 35 u Petráňků (na mapě v modrém kroužku).

Janu Daňkovi se pak rodí ještě další čtyři manželské děti, poslední Cecílie roku 1878 a to již v nově zakoupené chalupě č. 37.

V roce 1885 se Anně Šrotové st. rodí v Českých Libchavách č. 35 třetí nemanželské dítě, Josef Šrot. Za kmotra mu jde František Petránek z Českých Libchav č. 35 a za svědka Barbora Junková, manželka Antonína Junka, sedláka ze statku č. 34. Antonín Junek je bratrem manželky Jana Daňka - Anny, rozené Junkové.

Vraťme se nyní k okolnostem nákupu chalupy č. 140. Proč Fiedlerovi tak spěchali s prodejem? A spěchat nejspíše museli, když pro mé předky šlo o velmi výhodnou koupi, kvůli které také narychlo zorganizovali sňatek Anny Šrotové ml. s Václavem Hájkem, který byl v té době na vojně. Oba byli stejně staří, bydleli spolu v jedné chalupě v Českých Libchavách č. 109, dobře se znali. Dle vyprávění maminky se jim ale do sňatku moc nechtělo. Nicméně Václav měl také ušetřené nějaké peníze, něco mu bylo vyplaceno jako dědictví, když opustil rodný dům a přenechal ho polorodé sestře. Jediné tím, že dali dohromady všechny peníze, mohli chalupu zakoupit.

Jaká byla situace v chalupě č. 140 těsně před prodejem?

V domě naposledy žili Karel a Kristýna Fiedlerovi. Narodilo se jim tu deset dětí. Pět dětí zemřelo v dětském věku. V roce 1893, kdy se dům prodával, byly čtyři děti oženěné či provdané a bydleli jinde. V tomto roce umírá matka Kristýna Fiedlerová, V domě tedy bydlí jen Karel Fiedler, 54 let, jeho dcera Anna, 21 let spolu s nemanželskou roční dcerou Marií. Za otce Marie se později přiznal Jan Daněk, V době narození dcery byl na vojně, svatba se uskutečnila po jeho návratu z vojny. To bylo až po prodeji domu, roku 1895.

Jeden syn Karla Fiedlera, František Fiedler žije ženatý hned ob jeden dům vedle, v domě č. 129, Zde se mu narodí sedm dětí, Kolem roku 1898 se stěhuje s celou rodinou neznámo kam a dům prodává Josefu Daňkovi a jeho manželce Petronile, rozené Stárkové. Josef Daněk je synem mého možného předka Jana Daňka, je také polorodým bratrem Anny Hájkové, roz. Šrotové a jsou to ti, co zvali moji maminku k sobě domů, jako svoji příbuznou.

Karel Fiedler se po prodeji domu znovu žení s vdovou z Horní Sloupnice a odchází bydlet k ní. Nevím, kde po prodeji žije jeho dcera Anna, po svatbě s Janem Daňkem žijou v domě jeho otce Jana Daňka v Českých Libchavách č. 37.

Dům č. 140 v Českých Libchavách roku 1958. Z okna se dívám já a moje teta Miluška Černínová, rozená Hájková.

Page updated

Google Sites

Report abuse