V letohrádku Šilboch neboli Na stráži (byl zbořen r. 1900) v Libni předvedl ředitel pražského divadla Liebich Pražanům poprvé vánoční stromek.
Na Vltavu byl spuštěn první český kolesový parník Bohemia o výkonu 32 KS. Byl postaven J. Rustonem za finančního přispění V. Lanny a odborné pomoci J. Andrewse. Z Prahy do Drážďan vyplul poprvé 23. 5. a za tři dny dojel do cíle.
Nejstarší pražská strojírna E. Thomase přešla do vlastnictví J. Rustona.
Strojírna firmy Ruston a spol. zahájila výrobu velkých říčních plavidel.
Sbor obecních starších přijal usnesení o zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka na pražských městských školách farních, hlavních, triviálních. Současně měla být řešena otázka německého školství v Praze.
V úřadech a ústavech pražské obce byla zavedena čeština jako vnitřní úřední jazyk. Do služeb obce byli napříště přijímáni jen ti, kteří dokonale ovládali češtinu.
Belgická akciová společnost zrušila provoz v karlínské plynárně, postavila novou plynárnu v Libni a následujícího roku v ní zahájila výrobu svítiplynu.
V Praze byl zahájen veřejný telefonní provoz. Telefonní ústředna byla umístěna na Malém náměstí v Richterově nadačním domě. Telefonní síť měla 11, v prosinci již 30 účastníků. Současně vyšel první pražský telefonní seznam.
Narodila se paní Aloisie Rusová.
Přes Rokytku u paláce Svět postaven první silniční celobetonový můstek v Čechách za pouhých 35 dnů.
V Libni byl vybudován nový přístav.
Dlouhodobá stávka asi 700 dělníků přádelny a tkalcovny bratří Perutzů v Libni za zvýšení mezd, úpravu pracovní doby a proti asociálnímu jednání mistrů. Stávkující, mezi nimiž převažovaly ženy, dosáhli 10% zvýšení mezd.
F. Křižík zahájil ve vlastní režii dopravu elektrickou tramvají z Karlína do Libně.
Odborový spolek pražských koželužských dělníků řídil dlouhodobou stávku zaměstnanců kožedělné továrny L. Jellinka v Libni za zvýšení mezd a úpravu pracovní doby. Stávkující dosáhli dílčích ústupků.
První českomoravská strojírna vyrobila první českou lokomotivu určenou pro c. k. rakouskou státní dráhu.
Bylo uzákoněno připojení Libně k Praze. Slavnostní připojení bylo provedeno 12. 9. 1901. Libeň byla poslední předměstskou obcí, která byla před první světovou válkou připojena k Praze.
Rada obecních starších rozhodla o stavbě nové pražské městské nemocnici na Bulovce v Libni.
V l. 1910 – 1912 byl postaven a dán do provozu pavilón pro infekční choroby.
První českomoravská strojírna připojila automobilku jako jedno z oddělení ke svému podniku. Provedla reorganizaci výroby, zmenšila počet vyráběných typů vozů a přešla na sériovou výrobu. Od r. 1910, kdy byla uskutečněna propagační jízda vozů Praga do Bosny a Hercegoviny, začínají úspěchy této značky.
V automobilce První českomoravské strojírny byly zkonstruovány první letecké motory.
Byl vydán zákon o vytvoření Velké Prahy. Podle něho byly k Praze připojeny: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčova a Hájí), Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Trója, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Žižkov, a část obce Modřan, zvaná Zátiší.
Praha byla ustanovena hlavním městem ČSR, sídlem prezidenta republiky a ústředních orgánů.
Správní rada První českomoravské továrny na stroje v Praze schválila fúzi s Elektrotechnickou akciovou společností, dříve Kolben a spol., ve Vysočanech se zpětnou platností od 1. 1. 1921. Nová akciová společnost Českomoravská – Kolben zaměstnávala v r. 1921 4700 dělníků a 640 úředníků.
Zákon o vytvoření Velké Prahy vstoupil v platnost. Zároveň byl oficiálně zaveden titul „primátor hlavního města Prahy“.
V libeňském přístavišti byly založeny dílny na opravu člunů Vltavsko-labské společnosti. V roce 1929 zde bylo postaveno první plavidlo.
B. Belada a V. List podali návrh na výstavbu podzemní dráhy v Praze. Jejich Studie rychlé městské dráhy – Metro počítala s vybudováním čtyř tras: A Palmovka – Smíchov, B Olšanské hřbitovy – Dejvice, C Poříčí – Pankrác, D náměstí Republiky – Královská obora. V únoru 1930 vypsaly Elektrické podniky soutěž na projekt podzemní dráhy, ve které zvítězil projekt „MMM“ zmíněných autorů.
Stavba libeňského mostu. Spojuje Holešovice s Libní. Po dlouhá léta býval nejdelším a nejširším pražským mostem.
Byl postaven Trojský most (později Barikádníků) podle arch. J. Chochola a ing. F. Mencla. V 70. letech přestal svou kapacitou dostačovat provozu na nově budované severojižní magistrále a na jeho místě vyrostl most nový.
Byl postaven rozsáhlý nemocniční areál na Bulovce (arch. J. Rosůlek, F. Nevole aj.)
Valná hromada akcionářů závodů Českomoravská-Kolben schválila fúzi s Akciovou společností, dříve Breitfeld-daněk a spol. v Karlíně se zpětnou platností od 1. 1. 1927. Koncern ČKD zaměstnával v r. 1927 7560 dělníků a 1240 úředníků. Stav zaměstnanců dosáhl před druhou světovou válkou vrcholu počtem 14 423 osob v r. 1929.
Opravárenské loděnice Vltavsko-labské společnosti v Praze Libni se staly součástí koncernu ČKD a dostaly název Loděnice Praga. Od r. 1929 se zde vyráběly korečkové bagry a od r. 1931 nákladní čluny o nosnosti 725 a 1000 t.
Na Bulovce byl otevřen komplex veřejné městské nemocnice.
Postaven a uveden do provozu libeňský plynojem na Palmovce. Narodila se má maminka.
Shromáždění 14 000 dělníků ČKD vydalo prohlášení proti plánům agrární strany na dohodu s Hitlerem.
Za účasti 5000 dobrovolníků se uskutečnila brigáda při obnově Českomoravských strojíren, zničených při anglo-americkém náletu. „Pomoc Libni“ se opakovala ještě v říjnu.
Z koncernu ČKD byly vyčleněny a odloučeny letecké a automobilové závody. Automobilka Praga se stala součástí Automobilových závodů K. Gottwalda. Po Únoru 1948 bylo ČKD rozděleno do jednotlivých samostatných podniků.
Bylo otevřeno Městské oblastní divadlo v Libni, v prosinci 1951 potom přejmenované na Divadlo S. K. Neumanna.
Loděnice Praga byly vyčleněny z koncernu ČKD a později byly přejmenovány na České loděnice, n.p.
Usnesením vlády ČSSR bylo rozhodnuto vybudovat v Praze systém podpovrchové dopravy.
Ze železniční dopravy v Praze byly vyřazeny parní lokomotivy.
V rámci výstavby holešovické železniční přeložky byl postaven most přes Vltavu a pod Bulovkou proražen tunel dlouhý 300 m. (23. 12. 1980 zprovozněno).
V sále Čechie v Libni se konalo shromáždění předválečných členů KSČ, které plně podpořilo konsolidační proces v Československu.
Ve Štětkově ulici na Pankráci byla zahájena ražba prvního tunelu metra v Praze.
V Libni byly při rekonstrukci kolejového tramvajového svršku na Třídě Rudé armády (dnešní Zenklova a předtím Primátorská) poprvé použity velkoplošné panely maďarské výroby typu BKV.
V nemocnici na Bulovce byla otevřena budova ortopedické kliniky.
Byla zprůjezdněna mimoúrovňová křižovatka na Vychovatelně, součást tzv. severní cesty.
Centrum OF (Občanského fóra) Prahy 8 se zcela přirozeně stalo dnešní libeňské Divadlo Pod Palmovkou.
Uvedení trasy metra B a stanice Palmovka do provozu.
Uskutečnila se na libeňském zámku návštěva prezidenta ČR Václava Havla u příležitosti jeho setkání s nejstarší občankou Prahy 8, 103letou paní Aloisií Rusovou.
Dějiny Prahy v datech, autorský kolektiv pod vedením PhDr. Zdeňka Míky, Csc., PANORAMA
Kniha o Praze 8, Vydavatelství a nakladatelství MILPO, Praha 1996