Embedded Files
1.
Orientační plán Prahy dle pravidel socialistického plánování vytiskla Slovenská kartografia, n. p. Bratislava. Dílko koupil můj táta v libeňském knihkupectví a já jej (naštěstí) zdědil. Neskenoval jsem ho celý, vynechal jsem některé texty a okrajové mapové části. Mapové listy zachycují samozřejmě především Libeň a okolí.
Až dojdete k poslední fotografii Prahy – Libně, narazíte na bonus v podobě plánu Libně zachycující její stav koncem roku 1938. Mapa je převzata z publikace „Libeň – zmizelý svět” od Jana Jungmanna. Bohužel se mi její jednotlivé části nepodařilo úplně dobře spárovat, ale i tak jistě poslouží svému účelu.
2.
Při pročítání textové části ožily vzpomínky. Jak jinak. To je riziko každého takového výletu do minulosti… Praha měla pouze deset obvodů, pohotovostí lékařské služby bylo mnohem více (otázkou je jaké kvality), kin po Praze bylo požehnaně, jasně, libeňskou Duklu najdete v seznamu také. Lahůdkou je seznam obchodních domů a adresy prodejen Tuzexu. Dozvíte se také, s kým jste mohli vycestovat za hranice všedních socialistických dnů, v kterém hotelu ubytovat příbuzné, nechybí seznam restaurací, pivnic, vináren, barů, automatů a bufetů. Paradoxně v něm chybí automat Palmovka a bufet Svět. Asi neměly potřebných pět hvězdiček.
3.
Také na sportovní vyžití se za socíku myslelo, i jak se za ním dopravit. Buď tedy MHD, taxíkem nebo zakoupeným autíčkem. V souvislosti s tím jsem si vybavil naštvaného tátu pokaždé, když přijel z opravny škodovek v Jateční ulici v Holešovicích a nadával jim do zlodějů a fušérů. Při této příležitosti je třeba také připomenout hon za náhradními díly a vzpomenout na legendární prodejnu Mototechny na náměstí Republiky. V seznamu parkovišť jsem nalezl i to na Palmovce a vybavily se mi rodinné víkendové výlety naší škodovkou, které většinou končily hádkou rodičů.
4.
Kde tehdy nalít do plechových miláčků pohonné hmoty, ukazuje další výčetka. Dodnes mám před očima pumpu v Karlíně a hlavně na Balabence, kde jsme s Jirkou Hájkem načepovali do 1000 MB (přezdívané Barča, viz foto) téměř plnou nádrž, což nevydržely zrezivělé držáky a nádrž upadla a kde jsem při tankování směle kouřil…, což se nelíbilo pumpaři a na jeho výtku jsem reagoval zašlápnutím vajgla v louži benzínu…
5.
Stát si tehdy orientační plán Prahy cenil na celých dvacet korun československých. Zajímavé je, že v něm žádné „vojensky” důležité objekty nenajdete. Tak obujte pohorky, nastartujte představivost, do ruky hůl na vochlasty, světský a cigány a hajdy na procházku Libní roku 1970. Jo a na občanku nezapomeňte kvůli esenbákům. A bacha, máte v ní razítko zaměstnavatele?
Google Sites
Report abuse