Sraz 2009

Motoráj club 2009 očami 2 roky poté

Vážení přátelé, ano!

Nevím přesně, jestli jste byli dostatečně seznámeni s jednou naší akcí, která proběhla dne 10. 6. 2009 kousek od Krejcárku v rockovém klubu Motoráj, kam jsme vyrazili na kulturní punkáčskou vložku. Naleštili jsme svoje naslouchací aparátky, vložili do nich nové baterky a hurá na Žižkov. Tato akce vznikla hned ze dvou důvodů: 1) hrála tam výborná punk kapela mého kolegy z práce – BSTP – (Bordel, sklep a trocha punku), pro které jsem psal texty a je fajn si je občas poslechnout nejen na cd, ale i live a za 2) byla to výborná možnost, jak vytáhnout z nory medvěda brtníka alias Víťu Novotného, což se, světe div se, nakonec i povedlo. Sedělo se na venkovní terásce, bylo úplně ideální počasí, +23, vítr 3m/s, výška, tlak, teplota, rosný bod v osmi stech metrech (!!!!), což musíte sami uznat, to bylo přímo fanfárově, jak by řekla obtloustlá Dádinka a Felixova žížala. Jen ten výčepní byl ňákej divnej, jako zpomalenej film, takže mírně váznul přísun gambáčů.

Akce ale začala na Palmbeach vedle Tv Primeros v restauraci U Jagušky. Klasická svíčková, plznička, navíc Brunďoška dobrovolně odevzdala svoje maso mně (to z talíře, vy úchylové) :-). To jí tak svědčilo, že než jsme vyjeli tramvají č. 1 do kopce, stihla to Pavla vyběhnout po svých, nahoře byla dřív a samou radostí nám všem prokousla ucho, abychom mezi ty punkery lépe zapadli. A představte si, že i sám brtník dorazil! Sice pozdě, to už snad ani jinak nejde, ale ušel těch 200 metrů od domu celkem ve slušném osobním rekordu. U vchodu se ho vrátný punkáč zeptal: „A pane, platil jste?“ Marně se však domáhal ten nebohý chlapec vstupného, protože se ozvalo jen hřmotné: „Cooožéééé?!?“ a pink, liftbojovi ulítlo číro do hajzlu a poslušně stáhnul ocásek mezi nohy nazuté do kožených okovaných bot. Víťa se později vymlouval, že ho na Julisce (on tam dělá) Barbara Špotáková, alias Čtvrtá sestra zamkla do skříňky a klíčky vrhla 88,25 metrů daleko. Ale byli jsme rádi, že ho vidíme, přispěli mu na novou skříňku, protože tu původní rozboural, hezky jsme si poplkali a poklábosili. Sem tam se to kolem nás porvalo, inu, jak to na podobných akcích bývá, že se kluci kočkujou a holky mrouskaj, my jsme se těchto půtek nezúčastnili, neboť jsme nechtěli riskovat, že Víťa zabije nějakýho žižkovskýho výrostka :-). A i samotná hudební produkce proběhla tak, jako vždy, což znamená, že zpěvák kapely BSTP nejprve ani neudržel v ruce kelímkáče a posléze pak ani moč, pozitivní též bylo, že hráli kompletní (např. v Čertčanech se před koncertem zcela ztratil basák i s basou). Negativní ovšem bylo, že mi ten idiot, co zpíval, navrhnul v půlce písničky, ať se vrátím do hrobu, čímž mě neskutečně nasral a tak jsem po něm hodil půllitr.

Jinak akci hodnotím na výbornou, poznali jsme i Pavly bráchu, který dokázal neskutečně rozvlnit tělo v úžasné frekvenci na parketu, zkrátka byla to pohoda, klídek, tabáček, měli jsme všici plný zobáček, plná volátka a plný močový měchejře. :-) A to byste nevěřili, jak je zábavné cestou domů čůrat z té výšky na dole projíždějící panťáky, jen ta Pavla měla menší technický problém, ale i ten se nakonec vyřešil. Jak? To byste chtěli vědět, co? Zeptejte se Brunďošky :-)). Tak jak říká Olda Říha: Někdy příště znovu v Motoráji nashle, případně v jiné vykuřovně trávy. Teď se opatrujte, užívejte si teplíčka, nahřejvejte si kosti a mějte se O.K. Zdraví Vás HHS.