Smyčka Palmovka

Již 4. října 1896 zprovoznil František Křižík odbočnou větev své dráhy Praha - Libeň - Vysočany, vedenou z Palmovky dnešní Zenklovou ulicí na Libušák (zhruba dnešní tramvajová zastávka U Kříže). Tehdy pouze jednokolejná trať odbočovala ze Sokolovské ulice ve směru od Florence, následovala výhybna Palmovka a opět již jednokolejný úrovňový přejezd s železniční tratí.

Po rekonstrukci tratě v roce 1909 byla zdvoukolejněna, s výjimkou křížení s železniční tratí na Palmovce. Toto místo zůstávalo pro poměrně intenzivní osobní i nákladní železniční dopravu úzkým hrdlem a časté zdržení pro tramvaje tu bylo na denním pořádku, protože vlaky měly pochopitelně přednost. Proto není divu, že po dokončení tratě přes Libeňský most k 28. září 1931 byl pravidelný provoz tramvají přes železniční přejezd mezi Sokolovskou ulicí a tratí z Libeňského mostu zastaven. Přesto zůstala trať v tomto úseku fyzicky zachována a zcela výjimečně byla využita k manipulačním jízdám.

Cestujícím se však cesta z Karlína do Kobylis zkomplikovala. Nyní museli docházet například z Palmovky do tehdejší zastávky Libeň dolní nádraží. Na tehdejší dobu šlo o poměrně značnou vzdálenost, a tak Elektrické podniky tuto nesnáz kompenzovaly alespoň tzv. povoleným přechodem. To znamenalo, že cestující, který na Palmovce vystoupil například z "pětky", mohl například přestoupit na "čtrnáctku" jedoucí od Libeňského mostu směrem do Kobylis.

Když byla 2. července 1950 zprovozněna na Palmovce nová jednokolejná bloková smyčka vedená ulicemi Palmovka a Novákových, došlo k úpravě manipulačního úseku tramvajové trati také v dnešní Zenklově ulici mezi Sokolovskou ulicí a ulicí Na Žertvách. Tato dosud až k železničnímu přejezdu dvoukolejná trať byla zredukována na jednokolejnou, pojížděnou pouze ve směru k Sokolovské ulici.

Smyčka vedená zmíněnými ulicemi byla z obou stran zaústěna jednokolejným trojúhelníkem, díky vložení oblouku z dnešní Zenklovy ulice do ulice Sokolovské směrem k Balabence umožňovala tedy obracení vlaků ze všech 3 směrů - od Lehovce, od Florence i z Kobylis. Po této přestavbě tak byla jízda do Kobylis možná ze Sokolovské ulice pouze přes smyčku Palmovka. Přejezd přes železniční trať však zůstával až do 29. srpna 1980 jednokolejný, k tomuto datu byla přes železniční trať zprovozněna druhá kolej a po bezmála půl století došlo k obnovení provozu s cestujícími.

Pro výstavbu podchodu a stanice metra trasy B Palmovka byl od 21. dubna 1986 přerušen provoz nejen v úseku křižujícím železniční trať mezi smyčkou Palmovka a tratí z Libeňského mostu, ale i ve smyčce samotné. Smyčka se dočkala obnovení provozu k 1. říjnu téhož roku, zároveň však došlo k vyjmutí výhybek (rozjezdové ze smyčky a sjezdové na trať) umožňujících jízdu přes někdejší železniční přejezd. Smyčka se tak dala používat pouze k jízdě vlaků zpět na Sokolovskou ulici. Pokračující výstavba metra však v roce 1989 ukončila 5. května existenci samotné smyčky, pro manipulační účely však ještě zůstal zachovaný vjezdový trojúhelník zaústěný ze Sokolovské ulice do ulice Palmovka. Ten byl zrušen během vkládání kolejových konstrukcí křižovatek horní Palmovka a U Balabenky k 1. červenci téhož roku.

Obnovená tramvajová trať mezi Sokolovskou ulicí a Libeňským mostem byla již jako dvoukolejná zprovozněna 13. listopadu 1989, zároveň se stala pravidelně pojížděnou tratí.

S ohledem na zásadní změny celé oblasti Palmovka v souvislosti s výstavbou metra se z někdejší smyčky Palmovka nezachovalo takřka nic. Pouze při chůzi s hlavou zdviženou k domovním fasádám nalezneme na několika domech do dnešních dnů zachované opuštěné růžice, držící před lety převěsy trolejového vedení.

Text a obrázek níže je převzat z webu www.prazsketramvaje.cz. Originální článek včetně dobových fotografií naleznete zde.