V roce 1998 oslavilo dnešní Divadlo Pod Palmovkou již padesát let od svého založení. Historie divadelních představení v této části Prahy však sahá ještě hlouběji do minulosti. Ačkoli byla Libeň ještě v roce 1861 opravdovou periferií, již v srpnu tohoto roku zde v jednopatrové budově hostince (v místě dnešního Divadla Pod Palmovkou) uspořádal jeho majitel a velký milovník umění František Deutsch tzv. hudební a deklamační akademii. Později divadelní představení bohužel na čas vytlačila tehdy nová světová atrakce – kino.
V roce 1910 bylo rozhodnuto o přestavbě hostince u Deutschů na moderní promítací sál, který pod názvem Svépomoc přetrval až do roku 1948, kdy byl narychlo přestavěn a začal sloužit opět divadelním účelům. Nově vzniklá scéna se jmenovala Divadlo S. K. Neumanna. Tento název byl změněn po roce 1990, kdy se divadlo díky nově zprovozněné trase B pražského metra stalo dostupnějším, na Divadlo Pod Palmovkou.
Kniha o Praze 8, VYDAVATELSTVÍ A NAKLADATELSTVÍ MILPO, PRAHA 1996
Libeňský hostinec U Deutschů, stojící v dnešní ulici Zenklově č. 34, kde později vyrostlo Divadlo S.K. Neumanna, býval Pražany velmi oblíben. Jeho majitel pan František Deutsch byl původně hudebníkem, a když se v 50. letech 19. století usadil v Libni, soustředil kolem sebe ochotníky a muzikanty, s nimiž pořádal hudební a deklamační představení. Nechal je vystupovat v tzv. divadelním sále.
V roce 1892 dal tuto místnost upravit a zrenovovat divadelní ředitel a herec Jan Hurt. Možnost vystupovat v sále hostince mu však nestačila, a tak se rozhodl postavit si vlastní, zcela novou arénu. Podal proto se souhlasem Františka Deutsche příslušnou žádost. Z ní víme, že hlediště zaujímalo plochu 225m², že bylo po obou stranách obehnáno prkenným pažením na severní straně vysokým 4m a na západní 6m a že z něj vedly dva východy do restaurační zahrady. Místo pevně zabudovaných sedadel sloužily divákům železné zahradní židle, které si lidé přenášeli na každé představení do hlediště. Bývalo jich 280 a přibližně stejný počet diváků mohl představení sledovat vestoje.
Jeviště zakrývala střecha z lepenky, opona byla dřevěná, dvoudílná a pohybovala se do stran, zatímco kulisy se posunovaly v dřevěných drážkách po železných kolejnicích. Představení oznamovaly prospekty navinuté na dřevěných válcích, které se rozvíjely pomocí ručních klik. Povolení ke stavbě arény bylo vydáno 4. května 1893, a dnem jejího dokončení se stal 11. květen. První představení se konalo v neděli 14. května 1893 odpoledne, a vybrán byl pro ně Šamberkův Podskalák.
Zpočátku se hrálo denně, postupně však počet představení uspořádaných během týdne klesal – a to přesto, že při nepříznivém počasí se mohli herci i diváci přemístit do hostince. V průběhu dalších let se v této aréně měnili jak ředitelé, tak soubory, které zde vystupovaly; za zmínku nesporně stojí, že zde mj. působil Adolf Dobrovolný, který proslul tím, že se stal prvním hlasatelem Čs. rozhlasu. Z divadelních kusů, které měli možnost diváci zhlédnout, si uveďme alespoň např. hru „Otec“ A. Jiráska, Sofoklovu Antigonu, Hugova Zvoníka od Matky Boží, Tylova Strakonického dudáka, Ostrovského „Chudoba cti netratí“, Jeřábkova Služebníka svého pána či Shakespearovo „Zkrocení zlé ženy“.
Aréna U Deutschů byla zbořena na podzim roku 1899, protože na jejím místě měl být postaven nový obytný dům. V sále osvíceného libeňského hostince se však hrálo dál.
Večerník Praha 1. června 2001
Autor: Stanislava Jarolímková
Ve středu 17. 10. 2018 odvysílala ČT ART dokument PALMOVKA k 70. výročí založení stálého profesionálního divadla v Libni. Podívat se na něj můžete zde.