Peștera de la Captare, istoricul explorărilor, Munții Anina/ Aninei

i





urmează informații și imagini de la

Izbucul de la Captare (Anina, Romania) - The Captare spring, a very narrow, tight and vertical sump, very difficult to dive in, even in sidemount configuration. The cave above the spring reaches the subterranean river again, so no need to dive in the spring.
The actual length of the Pestera de la Captare cave is over 1.7 km's, after the 2016 exploration by the Exploratorii Resita club in partnership with a group of czech cave divers.




harta atașată în baza acestei pagini este de la

Martin Sluka That cave was discovered in 70th by Slovak caver Jaro Zoldfay and explored and surveyed first time by speleoclubs Focul Viu and Čachtice from Slovakia. Anyway the cave was known to local miners before as you may read on wall not far from entrance. Imagini de la. 




Vezi imagini  și text la http://www.speleo.cz/pestera-de-la-captare--prolomene-linie-a-neverending-story

Ve dnech 24. 10.–1. 11 .2015 jsme absolvovali další z expedic do západního Rumunska. Léto zde bylo suché, horké, na podzim zatím taky moc nezapršelo. Rumunští venkované s tímto příliš spokojení asi nebyli, pro nás ale ideální stav. Základnu jsme měli tradičně v Anině. První den jsme navštívili mohutnou vyvěračku Tolosu v kaňonu Karašové. Konečně byl vyschlý vstupní sifon a poprvé jsme si mohli projít tuto obrovskou jeskyni. Koncového vodního sifonu, na který máme zálusk, jsme však nedosáhli. Jeden z předcházejících byl po povodních zanesen pískem, takže zde naopak vodu budeme ještě potřebovat aby nám obnovila cestu dál. No nic, šlo se tedy na neméně zajímavou lokalitu  Pestera de la Captare v údolí Miniš. První den prací v této jeskyni znamenal náročný transport výstroje pro 2 potápěče ke koncovému sifonu části Galeria Lacurilor. Co nás po cestě zaujalo byl velmi nízký vodní stav ve čtyřech jezerech, které je třeba projít. Koncový sifon (třetí) měl hladinu na svém obvyklém místě. Další den přišlo na řadu potápění, za sifon šli Petr a Tomáš. Cílem bylo potápěčsky překonat čtvrtý a pátý sifon na konci loni objevené části Galeria Chámovod. Nezbylo nám nic jiného, než se vydat na náročný transport výstroje už jenom ve dvou. Po cestě nám uniklo z úst nejedno ošklivé slovo, chodbami se rozléhaly kovové zvuky od cinkajících lahví, ale nakonec jsme pátého sifonu dosáhli. Jenomže.....v sifonu nebyla voda! Přejmenovali jsme ho  tedy na Sifon provětraných flašek. Vrhli jsme se do objevování a brzy zjišťujeme, že máme obrovské štěstí. Nebýt tohoto výjimečného sucha, příliš daleko bychom se nedostali, protože jsme prošli spoustu dalších sifonů, které bývají evidentně běžně zatopené.Objevování je super, jenom procházíme, žádné plazení, na závěr dnešního dne jsme objevili dva dómy Rešický a Aninský. Zastavil nás zával, který asi bude průchozí, ale tlačí nás čas a otáčíme. Zmapovali jsme 550 m nových chodeb. Nový koridor byl pojmenován Prolomené linie. Na základnu jsme dorazili o půlnoci po desetihodinové směně. Druhý den jsme použití, ale docela natěšení. Opět proplaváváme třetí sifon a v rychlém tempu dosahujeme koncového závalu. Najdeme cestu a je tu další dóm. Je to Dóm jako Brno. Za dómem následuje rozlehlé jezero, plavání a brzy jsme narazili na sifon, tentokrát už plný vody. Dostává jméno Mr. Sump. Výstroj sem určitě tahat nebudeme, je to daleko a co kdyby byl vyschlý i čtvrtý sifon? Celková délka Prolomených linií dosáhla 610 m. Vracíme se zpět na křižovatku před pátý sifon a otáčíme do boční chodby ke čtvrtému sifonu. Je taky suchý. Jde se dál! Opět si říkáme, že je to štěstí. V tomto sifonu bychom ve vodě asi brzo otočili, je členitý, některé části hodně zúžené a dlouhý skoro 100 m. Za ním se chodby zvedají a opět chodíme. Mapujeme jak diví, jeskyně stále nekončí. Prostě Neverending story. Sem tam musíme prolézt nižší místo, kde máme třeba jen 15 cm volného nad hladinou vody.Tlačí nás čas, o půlnoci se musíme otočit. Jeskyně se větví. Jedna odbočka je vysoká, ale těžká na průstup, protože do ní zasahují ostré desky křemičitých hornin. Vydáváme se jinou sestupnou chodbou, chceme zmapovat alespoň 500 m. Daří se a záhy nás zastavuje vodní sifon, který dostal název Konečně klid. Otáčíme. Každopádně, po cestě jsme ignorovali několik odboček a sledovali pouze hlavní tah. Prostor pro objevování zde určitě ještě je. Ale teď už jen náročná cesta zpět a ve 4 ráno jsme na základně po 14 h v jeskyni. Čtvrtý den je ve znamení retransportu. Podpůrný tým během explorací potápěčů skvěle zapracoval na zabezpečení exponovaných úseků v jeskyni a trochu zabádal ve 2. sifonu, kde byla hladina velmi nízko, bohužel ale úplně nevyschl. Každopádně akce byla úspěšná, objevili jsme a zmapovali 1 110 m nových prostor. V součtu s loňskými objevy jsme jeskyni prodloužili už o 1 789 m. Celková délka nyní dosahuje 2 750 m. Lokalita se hodně rozvětvila a začíná tak být velmi členitá. Akce se zúčastnili: Petr Barák, Tomáš Svoboda, Lubomír Barák, Tomáš Jakubec a Pavel Kubálek. Za podporu tradičně děkujeme klubům Exploratorii a Bike Attack Resita. 

 vezi și
2012   Peştera de la captare              Munţii Anina   1600 Buletin speologic CC UTC, BTT, 1, 1979 (CS Focul Viu Bucureşti); Sisteme carstice majore din zona Reşiţa - Moldova Nouă, 1996; Speomond 17, pagina 25  (informație de la)

Ċ
Vasile Giurgiu,
17 nov. 2018, 09:28