Misantrop: Výroky s nároky

V životě lidském nemá cenu něco dělat –

ale ani nic nedělat.

*

V životě lidském nemá cenu žít –

ale ani nežít.

*

Nerozumím smyslu a nutnosti umírání;

a snad ještě víc nechápu smysl rození.

*

Žít – to nemá být.

*

Kdybych nebyl debil, tak bych tady nebyl.

*

Jestliže Goethe kdysi řekl: „Dokud tleji, žiji,“

já nyní říkám: „Jen dokud bliju, žiju!“

*

Dar z nebes nemusí být ve skutečnosti vůbec žádným darem –

tím méně z nebes.

*

Až budou úplně všichni potetováni jako staří trestanci,

pak bude znovu objevena přirozená krása čisté bílé kůže

a já v ní budu zářící hvězdou nové doby.

*

Sluníčkáři, srdíčkáři, jak se vám daří v mé nenávistné záři?

Všeho do času, blbečci, mám vás už vedené v kalendáři!

*

Miluješ-li svou vlast, jsi patriot;

je-li ti však lhostejná, jsi idiot.

*

Ohňostroje ruší svým hlukem zvířata –

a také člověka jménem Nelida.

*

Slepému, hluchému je televize k ničemu –

pouze blbému je ke všemu.

*

Člověk se nejlépe naučí plavat vhozením do vody. Vždy to skončí dobře: buď se utopí – taky dobře, protože nač žít, neumíš-li plavat – nebo se neutopí – a tak jako tak dosáhne druhého břehu. Celý život stejně každý šlape vodu tak dlouho, dokud mu nedojdou síly.

*

Školská filosofie svádí na scestí. Zeptejte se kteréhokoliv profesora filosofie na jakoukoli otázku mimo jeho obor, on vždy neomylně skončí v Platónově jeskyni, to jest v tmavé díře svých naučených pouček.

*

„Malý dům – velký klid,“ říkávali staří Latiníci.

A já doplňuji neméně významné rčení: Velký dům – velký úklid.

*

Nejsem Fučík, abych říkal: „Lidé, bděte!“

Jsem Misantrop, a proto říkám: „Lidé jděte – a sice do hajzlu!“

*

Chceme slyšet řeči k věci, nikoli řeči-kecy!

*

Pravda vždycky vítězí –

ale až tehdy, když je lež příliš slabá.

*

V mravním vývinu člověka je vegetarián o krok vpředu před masožroutem také z toho důvodu, že nastane-li hladomor, vegetarián z nouze sní maso zvířete, zatímco člověk všežravý vrhne se zvrhle na maso lidské.

*

Mít smysl pro humor může mnohdy znamenat mít zároveň špatný smysl pro realitu.

*

– Myslím, že se ten člověk nezachoval příliš správně. Co ty na to říkáš?

– Ovšem, já se též domnívám, že patří ke zdi!

*

Zatímco milovník života děkuje,

milovník žen děvkuje.

*

U mužů nerozhoduje krása, nýbrž charakter;

zatímco u žen je tomu přesně naopak.

*

Jediný nemocný člověk může nakazit mnoho zdravých lidí,

ale mnoho zdravých lidí nemůže uzdravit jediného nemocného člověka.

To není paradox ani teorie pesimismu, to je přírodní zákon.

*

Vidím-li v něčem rozpor, tuším velký podvod;

a nevidím-li rozpor vůbec v ničem, tuším podvod ještě větší.

*

Věřím jen tomu, že ničemu nelze věřit.

*

Vím nakonec jen to, co vědět lze:

vím jen to, že mi stále někdo lže.

*

„Bůh ví všechno,“ říká ten, kdo ví bůhví co;

patrně však neví o „Bohu“ vůbec nic

– a „Bůh“ to o něm samozřejmě ví.

*

„Vím, že nic nevím,“ prohlásil kdysi vtipně i moudře starý Sókratés. – „Nevím, že nic nevím,“ opakují teď po něm nepřesně všichni nemoudří, kteří se naopak domnívají, že vědí všechno.

*

Jen hlupák nikdy nemění své názory;

a zase jen hlupák je mění každou chvíli.

*

Dělníku práce vezdejší! To neznamená, že nevytváříš-li svým všednodenním dílem vyšší kulturní hodnoty, nemůžeš brát na nich účast alespoň trpnou jakožto čtenář, divák či posluchač. Dělný člověk, který se po těžké ruční práci nevěnuje hluboké činnosti duševní, není svobodným člověkem, nýbrž otrokem.

*

Správný muž si vystačí s jedním prstem,

zpravidla prostředníčkem, a sice vztyčeným.

*

Nejsem krutý spasitel, nemohu obehnat celé lidstvo závorou;

jsem jen krutý spisovatel, a tak jsem zavřel všechny lidi aspoň do závorky.

*

Lidi, které nemůže nikdo fackovat, nemůže fackovat ani jejich svědomí.

*

Každý člověk má své chyby;

potíž je však v tom, že každý člověk má jenom své chyby.

*

Každý člověk je sám před sebou bez chyby –

a za ním leží jedno velké kdyby.

*

Člověk, který ti ublížil, ti to nikdy neodpustí.

Člověk, kterému jsi nikdy neublížil, ti to nikdy neodpustí.

*

Nad zlato je sůl,

máš-li chleba půl;

je-li však zlato nad sůl,

tak jsi, chlape, blb a vůl.

*

Poučení z Maryši: Co Bůh spojil, rozloučí jed.

*

Člověče, když už nemáš rád lidi, tak si aspoň nehraj na lidumila!

*

Neodsuzuji nic; jen u druhých všecko.

*

Stát nám ukládá různé povinnosti;

a na oplátku nám dává – různé povinnosti.

*

Z hygienických a hyenických důvodů se od nynějška veškerá svoboda zakazuje!

*

Kdo se chce za každou cenu zalíbit každému,

ten nakonec zjistí, že se za žádnou cenu nemůže zalíbit žádnému.

*

Lidé, kteří si neváží věcí, o ně přijdou.

*

V Boha se nevěří, Bůh se prověřuje!

*

Vaše duchovno znamená, že váš duch je na hovno!

*

Jsi-li ty ochoten položit svůj život za „dobrou“ věc,

jsem za ni já rovněž ochoten položit tvůj život.

*

To, že jsem ti ještě nerozbil hlavu, neznamená, že s tebou souhlasím!

*

Filantrop: „My dva si nepřekážíme; my jsme se jen oba octli ve stejném čase na témže místě.“

Misantrop: „Nikoli! Právě proto, že jsme se oba octli ve stejném čase na témže místě, si my dva překážíme!“

*

– Přirovnal jste mne k nějakému blbci! Omluvte se!

– Ano, omlouvám se. Tomu blbci.

*

Přivineš-li se do něčí náruče,

octneš se pod knutou papuče.

*

Nedoufám, že nedůvěru ve vás kladenou nezklamete.

*

Nesouhlasím s vaším ostudným názorem,

ale udělám všechno pro to, abyste se jím mohl veřejně zesměšnit.

*

Svobodná výměna různých názorů není lidem vrozena, a proto vždy bez roušky předstírání nakonec vypluje na povrch nenávist. „Nesouhlasím s tebou, a proto udělám vše, abych ti zavřel hubu, ty blbé prostořeké hovado.“

*

Dej pozor, pisálku reakční,

aby se tvůj úvodník redakční,

nestal blábolem legračním.

*

Celý život věřím v lidské dobro –

a celý život jsem zklamáván.

*

Míra ochoty nechat se denně obelhávat hlavními zprávami rovná se míře ochoty nechat se denně bít po hlavě – a to s naprosto stejným účinkem.

*

Míra ochoty nechat se obelhávat hlavními zprávami rovná se míře ochoty nechat si dobrovolně nasadit na ústa náhubek.

*

Lidumil: Ano, lidé jsou možná netvoři, ale znám spoustu lidí, kteří takoví vůbec nejsou.

Nelida: Nesmysl! Nevyjadřuj se přede mnou vyprázdněnými slovy, které nic neznamenají. Právě proto, že jsou ti lidé lidmi, jsou právě proto rovněž takovými netvory!

*

Škarohlíd: Tohle nedopadne dobře...

Ještě větší škarohlíd: Když to říkáš, tak už to dávno dobře nedopadlo.

*

Žena je nebe i peklo zároveň; avšak člověk je jenom to peklo.

*

Chtít někomu „držet palce“ (jakoby pro štěstí) může též klidně znamenat,

že jej chceme mučit (pro naše štěstí) středověkými palečnicemi.

*

Do příjezdu bezpečnostních sil by měl být každý schopen se sám ubránit

– a po jejich příjezdu i jim samým.

*

Daně odvádíme proto, abychom za ně získali klid na odvádění daní.

*

Každý úchyl ať si dělá, cokoliv chce;

jen ať mě nenutí, abych se já na něj musil dívat.

*

– Nevím... ale tuším!

– A já vím, protože tuším!

*

Samopalem do lidí žádnou myšlenku nevpravíš – což je možná škoda.

*

Člověk je v přírodě široko daleko nejmoudřejší tvor;

ale nesmí být široko daleko žádný osel, vůl ani jiné takové hloupé hovado.

*

Můj vzor? Můj vzdor!

*

„Všichni lidé nejsou hloupí.“

– Jistě. Asi tak dva.

*

Začne-li politik mluvit o mojí svobodě, začínám se o ni bát.

*

– Za vším hledej peníze.

– Za vším však peníze nenajdeš.

*

Neptej se mě, jak mohu nenávidět;

zeptej se mě, proč nenávidím, chceš-li to vskutku vědět.

*

Nenechte se zblbnout. Mějte stále na mysli, že nám vládnou zločinci,

a podle toho se dívejte na svět. Pak jej teprve pochopíte.

*

Že hoří, křičí první ten, kdo požár založil, avšak nehasí.

*

Bože, chraň nás před těmi, kdo nás chtějí chránit.

*

Kdo mi chce něco brát, musí důvod udávat.

*

– Snad jsou všichni lidé bratři. Snad. Uvidíme.

– Ano. Jistě. Uvidíme... že nejsou.

*

Lepší nic než něco.

*

V životě máš jenom dvě možnosti:

buď šlápnout někomu na kuří oko,

nebo se minout a šlápnout místo toho do hovna.

*

Kdo by nechtěl být lepším člověkem? – Já!

*

Lidé jsou jakási odporná zvířata; cosi, jako jsou psi nebo hyeny.

*

Své nepřátele nemusíme hned nutně zabíjet;

mnohdy stačí prostě vypnout televizi.

*

Darebáky nemusíme vždy napravovat věšením;

mnohdy k jejich polepšení stačí vypnout jim televizi.

*

To, že někdo onemocněl chřipkou nebo zápalem plic, neznamená, že si proto nechám od vlády nasadit ponižující náhubek nebo dokonce vpíchnout otrávenou jehlu, stejně jako si nenechám oholit nebo uříznout hlavu, má-li nějaký všivák ve vlasech hmyzí příživníky.

*

Světlo na konci tunelu může také znamenat protijedoucí rychlík.

*

Nemohu mluvit, nemohu-li nadávat.

Nedostává se mi slov, nedostává-li se mi nadávek.

*

V jednotě je síla; ale kdyby byl každý tak nejednotný jako já, to by byla teprve síla!

*

Chtěl jsem se vážně zamyslet nad životem;

ale pak jsem zjistil, že nemám žádné nepřátele, kteří by mě k tomu přinutili.

*

Čemu neuvěří ani malé důvěřivé dítě,

tomu uvěří malý důvěřivý člověk.

*

Když už jsi jednou ten nadčlověk, tak by tě měly zajímat úplně jiné věci, než jsou slevy v nákupních střediscích!

*

Vláda, která zdraží pivo, padne.

Ale jak dopadne vláda, která zavře hospody?

*

Zatímco ty se zajímáš jen o to, jakým cizokrajným žrádlem si nacpat svou nenažranou hubu, jiní přemýšlejí o tom, jak ti sebrat i obyčejné brambory.

*

Lidé nejsou hloupí... Oprava: Jsou.

*

Pokud si myslíš, že něco nemůže být pravda,

tak věz, že ty ani netušíš, co je možné a co je pravda.

*

Bůh, který stvořil člověka,

stvořil také hovado.

*

Život není náhoda ani nehoda.

Život je naschvál.

*

Zvíře, které dostane svobodu, uteče zpátky do lesa;

člověk se ožere jako hovado a pak se vrátí do práce.

*

Politika je nemožné umění nemožného.

*

Pohrdám ženami nikoli proto, že to jsou ženy,

nýbrž proto, že to jsou slepice.

*

Já jsem se nerozohnil. Já jsem se nasral!

*

Hlas lidu – hlas zboží.

*

Připadám si mezi vámi, lidé, jako Alenka v říši debilů.

*

Hledal jsem člověka, kterému bych mohl poděkovat za něco dobrého;

ale hledaje a pátraje ani s lucernou ni s lupou nenašel jsem žádného.

*

Nasazením masek

spadly všem masky.

*

Pod rouškou povinného nošení roušek

se dnes páchají věci,

které se dříve dělaly

jen pod rouškou noci.

*

Dějiny si nejvíc pamatují to,

nač by jejich účastníci nejraději zapomněli.

*

Jen růst se dá,

když jiné uvadá.

*

Člověk je tvor chybující; proto se ostatně dává na druhý konec tužky guma.

Ty dbej však na to, abys nespotřeboval dřív tu gumu než samotnou tužku.

*

  Když už se modlíš, dívej se při tom aspoň na cestu.

*

Ať žereš, co žereš, vždycky bliješ bramborový salát.

*

Poněvadž už nikdo nevěří na toho jejich vylhaného pánbíčka a nebojí se pekla ani čerta, mají mít teď lidé zotročující strach z jakési neviditelné choroby; neboť nevěříte-li už knězi, věříte stále ještě lékaři. Ale i tyto lži vrahů v bílých pláštích budou nakonec odhaleny jako celosvětový podvod.

*

Každý chce mít všecko,

a proto nemá nikdo nic.

*

Mám jednoduchou otázku:

„Proč je to tak složité?“

*

Ustupuji jen proto, abych získal větší rozběh.

*

Život je nespravedlivý – a smrt ještě víc.

*

Tak jako sytý nevěří hladovému,

nevěří volný nesvobodnému,

že je možné, aby bylo něco zakázáno nebo přikázáno.

*

Chytré myšky se vyhýbají pastičkám,

protože nemají televizi,

která by je přesvědčila,

že pastička je spása.

*

Věř – a víra tvá tě zabije.

*

Cože! Ty ses tomu zasmál? To je podezřelé.

*

Naděje umírá poslední.

Ano, ale nejdřív musí umřít tvůj nepřítel.

*

Aspoň mi tykej, když už mě nenávidíš,

a nehraj si na slušného, ty sprosťáku!

*

Památná poslední slova:

„Věřím, že to se mnou vláda myslí dobře.“

*

Ve jménu svobody je třeba zabít hlupáky,

neboť hrůzovládu dokážou svrhnout pouze lidé chytří.

*

Žádný podvod není nikdy plně odhalen;

a každá nová pravda bez příkras

není nic než stará lež s příkrasami.

*

Mezi živými a mrtvými není již žádné pouto;

neboť my je nemůžeme vidět

a oni na nás nemohou vzpomínat.

*

Děkuji, že mi nevoláte.

Zavolejte jindy – a jinam.

*

Láska prochází žaludkem

a život – břichem.

*

My o vlku...

a on přišel – člověk.

*

Všechny ty hrůzovlády, války, převraty, hospodářské krize, přírodní pohromy a morové rány, co jich kdy bylo a ještě bude, nejsou nic než obdoba starého rčení o vlku, který se nažral, a člověk zůstal celý.

*

Po dvou pivech každý člověk krásný.

*

Nezáleží na tom, kdo, proč a jak se pere;

záleží pouze na tom, kdo si začal a kdo nakonec zvítězí.

*

Ty na mne s brokovnicí, já na tebe s brokolicí.

*

Ať stárneš a roky ti přibývají, nebo ať bys byl místo toho stále mladší a mladší a roky ti naopak ubývaly, stejně jdeš v obou případech jen jedním směrem: do nebytí.

*

Neplač, žes věčným smolařem. V pekle nelze mít štěstí.

*

Když si myslíš, že už máš všeho na světě dost,

přemýšlej, nemáš-li jen dost všech lidí.

*

Lidi jenom žerou a mě tím serou.

*

Lidé se prý řídí vlastním rozumem.

Kdo však řídí ten jejich vlastní rozum?

*

„Přijít k rozumu“ často znamená pouze vymést chlév své zahnojené hlavy a vystlat jej novým čerstvým senem.

*

Každý chce vidět své děti vyrůstat,

ale nikdo je nechce vidět stárnout a umírat.

*

Nevěřím, protože nemám možnost ověření.

*

Neodvolám, protože jste si mě neověřili.

*

Mít příliš mnoho štěstí přináší smůlu.

Proto říkají moudří, že štěstí je zlé znamení

a smolař že je miláčkem Štěstěny.

*

Strašit lidi mnohdy znamená strašit lidmi.