Misantrop: Básně a písně

CYNIK

Scénář byl napsán, herci vstoupili na scénu

Zloděj řve: "Chyťte zloděje!"

Poslední umírá naděje.

Veškerá lidská citovost je falešná

Teď prodávají naše ideje

Že prý není žádná budoucnost

Tak udělej denně něco pro tvoji budoucnost

Lidstvo je jak vlčí smečka

Slabý zřídka dlouho přečká

Živoříte a plácáte se stále v nějakých sračkách!

Vyplňujete svůj mrzkej život stále nějakejma idiotskejma náhražkama! Už jsem z vás poloviční cvok, ale vím, co udělám! Odtrhnu se od vás, nemám s váma nic společnýho!

Nebudu makat pro váš systém!

Nemůžu být šťastný v něm

Vy budete tam a já zase tam

Jo, tohle přesně udělám

Nestačí planě nadávat

Důležité jsou činy.

Nenech se dál vysávat

Spoléhaje se na jejich pocit viny

Cynik nic takového nezná

Cynik a jeho posranej stát

Cynik nic takového nezná

Cynik chce vládnout dál.

ZÁKON DŽUNGLE

Řekli, že silnější vyhrává, ale nesouhlasím

Nemůže mi být lhostejný trpký osud lidí

Nemůže mi být lhostejný trpký osud zvířat

Na Zemi je dost místa pro všechny

Nepotřebuju k životu někoho týrat

Dýchající bytosti umírají pro vaše sobectví

Padlí v uniformách hnijí pro vaši slávu

Nevinné maso pro váš zmlsaný jazyk

Výrobek z kůže pro chvilkovou módu

To je pěkně blbej zlozvyk

Bolestné mučení pro doktorský diplom

Vyvražďování pro vaši pitomou zábavu

Až přiletí bomba, neptejte se proč

Protože odpověď najdete u sebe

Nikdy vám nebyla vražda odporná

Nikdy jste se nepostavili proti zabíjení

Přijali jste ten zákon džungle

Mluvíte pateticky o míru

Ale místo srdce máte hákový kříž

Říkáte, že čas všechny rány hojí

Ale všechno čas neodnese

Něco je třeba odstranit

Dnes

Teď!

HNED!

NEVĚŘ NA ZÁZRAKY

Žijeme ve světě, plném bláznů

A my jsme jejich oběti

Tak pracujte a množte se, drobečkové

Život jde dál

Vstaňte od těch vašich televizorů

Vystrčte hlavu z písku

Otevřete oči a pochopíte realitu

Vstaňte od těch vašich půllitrů

Přestaňte jen planě nadávat, jestli vám ovšem status quo nevyhovuje

Co na tom, že to trvá celou historii a že si na to všichni navykli

Jsou tu ještě ti, kteří nechtějí být jenom čísla

My spálíme jejich věčné papíry

Shodíme ty tisícileté okovy

Nechť se spojí ti, kdož se nebojí

Nenechte vaše nepřátele, aby si mysleli, že jsou vašimi přáteli

Nechte toho plazení před tyranem, i když má v ruce pistoli

Ubohá kobylko v postroji

Copak si myslíš, že ti tu uzdu povolí?

Na zázraky nevěř!

Stát ti svázal ruce, ale máš ještě volné nohy

Kopni systém do slabin, ukaž mu svoje rohy

Stát ti dal klapky na oči

Ale máš ještě volná ústa

Sedí ti na hřbetě parazit

A chtěl by tam zůstat

Jdi neúprosně za svým cílem

Narodil ses, abys žil, a ne abys kvílel

Povstaň a bojuj proti všemu špatnému

Jdi za svým cílem, běž!

Máš jenom jeden život, není to lež

Běž, běž, běž a běž!

A na zázraky nevěř!

PRO LIDSKÁ PRÁVA KŘIČÍTE

Pro lidská práva křičíte

Co to znamená nevíte

Policajti jdou proti vám

Prohrajete, vám povídám

Voláte "nejsme punkové!

My jsme ti lepší občané!

Ta blbá špičatá hlava

Nemusí mít lidská práva"

Pro lidská práva křičíte

Však svobody se bojíte

Nevidíte velké věci

Které jsou tím hlavním přeci

Každý čin je předem ztracen

Pokud není srdcem schválen

Když je mysl jen náhražka

Tak už se blíží porážka

Pro lidská práva křičíte?

Držte hubu!

PRAVDA JE JENOM JEDNA

Psaním cynických hesel

Dusí tvoji osobnost a svobodu

Vytrhni i s kořenem ten plevel

Řekni "já tě živit nebudu!"

Na Václaváku je ještě cítit slzný plyn

A už ti zase vyhrožujou

Tak buď sakra rozumnej syn

A choď radši s nějakou holkou

Většinou jsou tady lidi zabalení do úhledných sítí

Ale jsou tu taky lidi, kteří něco cítí

Sebrali mi dva roky života

A mnohým z vás ho taky ukradnou

Udělají si z vás kokota

A nikdy, doprdele, nepřestanou

Šmejd zůstane šmejdem

I když se na povrchu pěkně leskne

Makáš na ně celej tejden

A tvoje srdce po svobodě teskne

V kriminálech umírají nevinní lidi

Jsou to vězni svého svědomí

Kdo se po tom ale pídí

Když tam nejsme zrovna my?

Kolik bude ještě třeba obětí?

Kolik bude ještě Palachů?

Kdy se už začne střílet do dětí?

Kdy už vzplane vzpoura otroků?

Škola, armáda, zaměstnání

Chtějí z nás mít poslušné roboty

Rodina, práce, uznání

Mrdej ty falešný hodnoty!

Pravda, mír, svoboda

To jsou pravé hodnoty každého národa

Tolerance, respekt, láska

Život na Zemi nemůže být jenom sázka

Světoví vládcové neváhají používat na udržení svých říší násilí

Místo, aby dali milionům porobených to, co jim slíbili

Lidi, co zlaté livreje nosí

Jejich morálka nespasí

Zastrašování, přesvědčování, klam

Pravda je jenom jedna a já ji znám.

KULATÁ MÓDA

Já jsem kulatý, ty jsi kulatý

Ty jsi kulatý, já jsem kulatý

Pivo, sekaná, knedlík a zelí

Kulatá móda pro miliony

Vykopejte koryta!

A svině už se najdou samy

Nažerou se dosyta

A ještě ohrnují tlamy

Chrochtají a cákají radostně kolem sebe

Ale nevidějí, že ušlapávají svoje sele

A když dostanou ještě jednu malou kost

Prodají i svoji vlastní budoucnost

A když ještě pořád nebudou mít dost

Přidají i svoji vlastní důstojnost

A až lhostejnost jejich smysly otupí

Bez obav krutý řezník nastoupí...

JSEM TEN?

Prsty nervózně bubnují

Oči chtivě těkají kolem

Slova vyjádří obojí

Vyjadřují to jedním slovem

Já už nejsem malé dítě

Co nerozezná dobro od zla

Chtěl bych být příštích dnů vítěz

Však násilná smrt je hrozná

Já budu žít podle svého

Mějte si mě třeba za blázna

Neudělal jsem nic zlého

Divý režim bije do prázdna

Krvavé systémy zabijou

Krvavé systémy uvězní

Důvody pečlivě ukryjou

Za svoje bachory obézní

Jsem vždy ten, který nic nemůže

Když bych měl odlišné názory

Můžu třeba vyskočit z kůže

Ale nikdy z jejich kontroly

Báckomando je připravené

Potlačit naše požadavky

Mají cokoliv dovolené

Oni nejsou žádné padavky

Takhle to tedy trvá pořád

Kdo má vládu, ten má taky moc

My to víme, že je to zlořád

Že na lidstvo takhle padá noc

Ten, kdo má moc, má taky sílu

Má sílu a používá ji!

Tenhle režim může mít díru

"Hlavně ne žádnou anarchii"

Jsem vždy ten, který nic nemůže

Když zůstanu tak zkurveně sám

Kdopak nám z těch sraček pomůže?

Kdopak se přidá k nám?

UMÍRAJÍCÍ ZEMĚ

Dělají se různé besedy

Zítra už možná naposledy

Vláda vydává nařízení

Tak planá, že jim rovno není

Slibují, že sníží emise

Prudce jedovatých chemiček

Nemění se ale zhola nic

Matka Země smrdí čím dál víc

Nenechají toho úplně

Bojí se životní úrovně

Zbabělci podlí a slizký

Bojí se jen o svoje zisky

Střední cesta nikam nevede

A auto bez nafty nejede

Po nás ať si přijde potopa

Už si nevážíme života

Nejdřív bohatství, až potom život

Jinak to nejde, konečně pochop!

Země teď pomalu umírá

Plamínek života skomírá

Hlupáka zahubí netečnost

Mysli teď na svoji budoucnost!

NA ÚTĚKU

Oni jsou normální, kdežto my jsme blázni

Ano, zabíjet je přece tak normální

Demokracií by se mnohé zlepšilo

Ale ani tohle by pro mne nebylo

Byla by to snad spravedlnost pro jiný

Ale pro mne jen tyranie většiny

Chce svobodu ten, kdo pro ni nic nedělá?

Ten, kdo se před Stranou a Vládou podělá?

Viníš mě z tvého zpackaného života

To je asi tvoje jediná revolta

Vždycky stavíš svůj život na někom jiném

Řekni, jsem to já, nebo ty, kdo je vinen?

Na celém světě je to tak zařízený

A není moc velká naděje na změny

Nikde na světě není takové místo

Na světě není a přece je tak blízko

Ale není to smradlavý drahý auťák

Do něhož cpeš prachy na rezavý blaťák

Není to ani práce, kterou máš tak rád

Protože tvůj vedoucí není kamarád

Rodina ti nasadí koňskou ohlávku

Haranti těžko vyrostou bez pohlavku

Postrádaná pravda není špičatý nůž

Pravda je co znáš a víš a toho se drž

Není vždycky dobré co dělají všichni

Tak co děláš, to si pořádně očíhni

Chtěl bych odtud zdrhnout, co je moc, to je moc

Můj život byl až dosud nejčernější noc

Jenom ten, kdo nic neví, může být šťastnej?

Jo, ale jenom do chvíle, kdy to praskne.

JE TU PUNK - A CO DÁL?

Jejich šedivý život je pustý

A proto se obklopují věcmi

Hovoří láskyplnými ústy

Ale jen nenávistnými řečmi

Říkají ti, že jsi ještě mladý

Ale až ti to přestanou říkat

Budeš už ve skutečnosti mrtvý

Nenavratitelný případ

Zrovna včera oslavil jsi své dvacáté čtvrté narozeniny

Hele, jsi punk, protože tak vypadáš, nebo protože jsi jiný?

V duchu už milionkrát poslal jsi do prdele ty šašky nahoře

Ve skutečnosti používáš jejich praktiky a žiješ v pokoře

Generace tvých rodičů je pro tebe symbol přizpůsobivosti

"Vypni ten kravál a běž se učesat, za chvíli mají přijít hosti!"

Mluvíš o nich málem jako o blbcích, říkáš, že bys nemoh' takhle žít

Ale přitom tak žiješ, ty dvacetiletý starče, to nemůžeš skrýt

Imponuje ti, že máš ženu, děti, celou tu posranou rodinku

Mrdej starou, třískej parchanty, užívej si tu tvoji mdlou idylku

Nechceš žádnou válku, úzkostně vzhlížíš k nebi, hrozně se bojíš smrti

I zvířata jdoucí na porážku chtěj zvolat "nebuďte, lidi, krutí"

Estébácký herec Hošek hraje muziku, aby se moh´ předvádět

Zkrátka masturbující exhibicionista v celé své parádě

Nezapomeňte udělat rozhovor pro tisk, jestli máte kapelu

Můžete jim říct, jak nejste proti společnosti i jinou nádheru

Hele, Rockfest! Zóno A, Hrdinové Mladé Fronty, pojďte rychle sem!

Má smysl tohle hraní si na anarchii pod záštitou SSM?

Nech se s kámošema vyfotit, ty blbečku, a tvař se přitom drsně

S bačkorama na nohou budeš vnoučatům vyprávět o svých mladých snech

Když někdo začne vzpomínat, znamená to, že už před sebou nic nemá

Nebo má před sebou dvojí budoucnost a dilema: správná je která?

Přestaň se vykrucovat před zrcadlem a začni myslet, ty nádhero

Jestli to nemyslíš vážně, tak se na to vyser, nebo jsi na péro?

Punk není punk, když je násilí

Punk neznamená, že jste opilí

Punk není jen to, když máš kohouta

Punk je změna vašeho života!

HNĚV A ČIN

Tvůj hněv je klíčem k bráně

Lék přiložený k ráně

V co jiný už nedoufal

O to jsi se stále rval

RUKOJMÍ

Od mala soustavný podvod

Nato pak vojenský odvod

Zajatcem fabrik do penze

Dělat jen to, co systém chce

Přišli jsme na svět jako jeho rukojmí

Serem na to, co se smí a co se nesmí

Jsme rukojmí a chceme se osvobodit

Jsme rukojmí systému a chcem ho zničit

Máme jenom tři možnosti:

Dělat dál tyhle blbosti

Zapomenout spolu s chlastem

Nebo sami pohnout prstem

Perou do nás ti i tamti

Všude samí policajti

Ti zmrdi se snad porvat chtěj

A ani o tom nevěděj

Vláda tady není pro nás

Není volnost, když je ona

Poslouchejte co povídám

Vláda je tady proti nám!

ŠPATNÉ NÁBOŽENSTVÍ

Kříž na znamení smrti v utrpení

Další podvod na cestě k zotročení

Tahle zkurvená lež zakrývá pravdu

O člověku a o jeho pánubohu

Člověk stvořil Boha k obrazu svému

Posvětil tak zlo vůči nevinnému

Tam, kde zlo už kvůli strachu nepáchá

Tvrdí, že mu Boží láska pomáhá

Přiblblí paranoici se modlí před oltářem

Civí zbožně a s úctou na svoje otrokáře

Přijímají pokání od mazaného lháře

Za hřích narození dřou se v potu tváře

Hej vy, křesťané, svobodní snad uvnitř

Nebudete cítit bolest, až vás budou mučit?

Je to snazší žít život v ponížení

Nebo těžko nést odpovědnost za své činy?

Boží zákon sráží na kolena rouhače

Trestá hlavně ty, kterým se nechce do práce

Očistný plamen ohně zas lidi, knihy pálí

To je to náboženství, co ti mozek kalí.

NIKDO NEPOCHOPÍ, CO SE VE MNĚ DĚJE

Zkurvený prachy dělaj peklo

V létě chladno, v zimě je teplo

Žijou, když u televize sedí

Pijou, když polykaj jedy

Na vzdáleném světadílu

Další vraždění jménem míru

Když otrok strhne své okovy

Otrokář to nazve "násilím"

Zas blbec se sám sobě směje

Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.

Muž i žena o lásce zpívá

A jejich pán to využívá

Do ozónu už máme díru

Prestižní lety do vesmíru

Tisíce lidí trpí hladem

Jiní se honí za pokladem

Technika nám vždycky pomůže

Při úniku nafty do moře

Už radiační vítr věje

Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.

Idioti bez vlastní vůle

Vyrovnají se snadno nule

Bez toho, aby přemýšleli

Bezcílná honba za přeludy

Na pódiu zpívá podvodník

Prostituující se obchodník

Teď neznají žádnou zahálku

Stvořili otrockou morálku

Tak prý jen blázni říkaj "zle je"

Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.

Zoufalství mě zkouší zdeptat

Chci vyřvat všechnu bolest světa

Chci něco, co mi dodá sílu

Chci něco, co mi dodá víru

Když každý člověk chce mít všecko

Když matka mlátí svoje děcko

Hlava třeští, mozek se vaří

Vzdát se? - To se jim nepodaří!

Hněv mnou cloumá, až se země chvěje

Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.

TOTALITA

Zíráte na sebe jako dva soupeři

Kteří se potkali při stejné loupeži

Bijete se do tříbarevných prsou

Voláte "svobodu, už nikdy násilí!"

Ale ten fašistický prvek přetrvává

Parlament jedná o nás bez nás

Vydává zákony s obecnou platností

Které dávají svobodu a pocit jistoty

Té zdegenerované morální většině

A zotročují a vhánějí úzkost

Do mé a do tvé nevinné duše

Většina vpřed! (jedinec se musí přizpůsobit)

Při státní hymně se smeká! (nesmíš zlobit)

Říkej si, co chceš, každý má na to právo

Jen když zaplatíš daně a půjdeš na vojnu

Zmizely rudožluté komunistické symboly

Ale výzvy k tzv. "poctivé práci"

Kterou prodáváte jako kurva na rohu

Zůstávají hrozivě trčet u fabrik

Jako výřečné jizvy nově zmanipulované totality

Nadvlády peněz, dravosti a nákladnějšího způsobu života

Ve stínu té pohostinné i vysávající autority

Jež vás podvádí a vede jako stádo ovcí

Aniž vás nutí zeptat se PROČ?!

VZÁJEMNÝ STRACH

Unavený klepu na okno, ale ty mě necháváš ve dveřích

Už sis tak zvyknul na lež, že už nikomu nevěříš

"Spojte se a rozbijem stát!", řekli pod černou vlajkou

Ukaž mi však jeden jediný důkaz, že to není jenom jako

Vzájemný strach nás rozděluje

Vzájemnou nenávist udržuje

Vidím jen samé klíče, zámky, petlice a domy jako hrady

Bezpečnostní systémy, dráty a hlídací psy u ohrady

Bojíme se sami sebe a ten, kdo má mít strach, si mne ruce

Dokud to takhle zůstane, nebude nikdy žádná revoluce

Kdybychom se tak mohli jeden na druhého opravdu spolehnout

Třeba bychom se mohli potom konečně svobodně nadechnout

Zdá se, že mě nenávidíš, protože za mnou stojí změna

Ale na koho poštveš policajty až bude zase měna?

Daně nejsou tak vysoké, plat nemáš tak špatný, chodíš po krámech

Kupuješ spoustu krásných věcí a tak uzavíráš ten koloběh

Sedíš doma před obrazovkou, v ruce pivo, v hubě ňáký žváro

Docela spokojený život, ale není to tak trošku málo?

BOLEST ŽIVOTA

Totálně nasazený, poddaný, vykořisťovaný

Nebo odchycený, domestikovaný, chovaný

Padlý, popravený, obětovaný a utracený

Bolestí zrození, života a smrti vláčený

Vzdor vůli v sobě stále pradávné instinkty nesu

Odsouzený na doživotí v neustálém stresu

Ani dneska není demokracie, humanita

Žádná z těch pyšných chloub našeho moderního světa

"Žít, žít!", zaslechl jsem v dálce naléhavé volání

Najednou jsi plný citu, když už sahám po zbrani

Teď prosíš o pomoc toho, koho jsi ignoroval

Byli to lidi jako ty, kdo Hitlera podporoval

Vyhlaš absolutní bojkot všem sračkám, pokud to jde!

Udělej prostor lásce, míru, tvé i mé svobodě

Snaž se ovládat vždycky jen sám sebe a ne jiný

Vyser se už konečně na ty blbý voloviny!

POSELSTVÍ

Ukájení hladu po zabíjení, krvi, masu

Po celém světě se nese pláč a křik

Ale žádné vyslyšení mého hlasu

Žij a nechej druhé žít!

VYHUBENÍ

Násilí, zbraně v ulicích

Iluze domáhající se vlády

A co přijde pak?

Vyhubení.

SLEPÍ OTROCI SVÝCH INSTINKTŮ

Jako slepí otroci svých instinktů jsme jedné krve

Vyhoň si čuráka u plakátu na volbu Miss, ty zmrde!

Nejsi nic než majetek tohohle státu, který tě živí

Mrdej a zploď vojáky a dělníky, to se mu líbí

Uzákoňuješ svoje sobecké potřeby manželstvím

Dáváš lepší smysl své zoufalé existenci mateřstvím

Ona potřebuje tebe a ty potřebuješ zase ji

Plodivá síla tě vyzdvihne ve společenské prestiži

Zhoupne se v bocích, zavrtí prdelí, pohodí kozama

Pěkňoučká tvářička, milounký úsměv, umí to s chlapama

To, jak udržet chlapa doma, životní role naučí

Copak by se mohl hnout s nacpaným žaludkem na gauči?

Ona mu ráda uvaří, vypere, uklidí, podrží

On do ní vypustí horké semeno při jedné souloži

Podívej, tamhle v koutě stojí malé děcko a přemýšlí

Pozoruje vrány, kterým se obdivuje a závidí

Vidí vás a to, co děláte, rentgenovýma očima

Ptá se, co lidi ptákům závidí, když už máme letadla

Ty ho obelháváš v pohádkách, kde dobro vítězí nad zlem

Unášíš ho z reality, ale nenavracíš ho na zem

Vypravuješ mu stále, jak je spravedlivý ten hodný král

A pukáš smíchy nad tím, jak je směšný ten líný pecivál

Ukájíš se snahou uvěřit, že láska všechno překoná

Kde se bere to zlo, když je tvoje výchova tak bezchybná?

Ty sám jsi chudák a plodíš další, ještě větší chudáky

Jsi duševní mrzák a plodíš další duševní mrzáky

Je ti to tak vzdálené, abys myslel na svoje potomky

Sereš na to, abys jim nejdřív připravil lepší podmínky

Tvoje děcka jsou nevinnými oběťmi tvého nezájmu

Tvoje děcka jsou nevinnými oběťmi tvého orgánu.

POKRYTECTVÍ

Naprogramované stroje, biologičtí roboti

Rozkoš ze života vystřídala rozkoš ze smrti

Jaká rozkoš, jaký život, když ti berou svobodu?

Klesáš dolů, ale myslíš si, že stoupáš nahoru

Studentské recese

Slabošské deprese

Dělnický vtip

Nezmění nic

Tvoje ignorance, tvoje sobectví, tvůj nihilismus

Plácáš na sebe litry voňavky, abys zakryl ten hnus

Nejsi jenom mimo mne, ale i mimo sama sebe

Nechápeš mě a nepochopils ani sama sebe

Otročíš státu, což je zlo, a proto jsi taky zlý

Nic jiného ti ani nezbývá, jsi k tomu nucený

Nejdřív ti ukradnou půdu a pak ti prodávaj jídlo

Ty sice sklízíš hrozny, ale oni chlastaj víno

Ve tvé schizofrenii se rozcházejí slova s činy

Ráno autem do práce, večer boj za ekologii

Jeden den uklízíš na břehu potoka plechovky

Druhý den jich ve fabrice vyrobíš další stovky

Odzbrojení, boj za mír, to jsou další prázdné fráze

V armádě a ve zbrojovkách je nejlíp placená práce

Tahle práce zapřičiňuje, že jsi Anti-Mefisto

Té síly díl, jež chtějíc konat dobro, vždy vykoná zlo.

SNAŽÍ SE MI NAMLUVIT, ŽE JSEM SVOBODNÝ