Výzkum

Počáteční fáze projektu zahrnovala analytické srovnání stávajících evropských projektů na podobná témata s cílem pochopit adaptaci dospělých. Dalším krokem bylo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jaké dovednosti dospělí získali, co jim pomohlo udržet si pohodu a jak se vyrovnávali s výzvami. Zpráva o světovém štěstí (Word Happinnes Report) z roku 2023, která měří subjektivní štěstí a ovlivňující faktory, jako je příjem, sociální podpora a zdraví, sloužila jako kontextuální pozadí a řadí Českou republiku na 18. místo, Slovinsko na 22. místo a Řecko na 58. místo v žebříčku očekávané délky života (2020–2022). Bylo analyzováno několik projektů, jako například WELLy, Reintegrate Wellbeing a Mental Health Awareness, které poskytly vhled do pohody na pracovišti, reintegrace syndromu vyhoření a strategií zvládání duševního zdraví.

Výsledky výzkumu specifických pro jednotlivé země odhalily různé pohledy na wellbeing a rozvoj dovedností. 

V České republice se respondenti během pandemie učili digitálním dovednostem (např. používání MS Teams, Zoom) a organizačním dovednostem pro práci, spolu se zvládáním stresu a kritickým myšlením ve vztahu k dezinformacím. Po pandemii si tyto pracovní dovednosti z velké části zachovali, ale došlo k výraznému poklesu v používání digitálních nástrojů pro osobní komunikaci ve prospěch osobních setkání. V Řecku se výrazně rozvinuly digitální dovednosti pro práci a dovednosti na podporu zdraví (např. zvládání úzkosti, fyzická aktivita), přičemž se jako mechanismus zvládání osobního stresu objevil i rozvoj uměleckých dovedností (kresba, ilustrace). I když digitální komunikace zůstává důležitá, existuje rovnováha mezi osobním kontaktem a digitální interakcí. Ve Slovinsku byly digitální dovednosti klíčové pro práci a dovednosti pro zlepšení zdraví a fyzické aktivity byly nezbytné pro osobní potřeby. Významná část respondentů však uvedla, že se po pandemii nenaučili mnoho nových dovedností nebo digitální komunikaci v osobním životě využívali méně, přičemž upřednostňovali osobní kontakt a čas strávený v přírodě. Ve všech třech zemích byly nejsilnějšími motivátory pro učení se novým dovednostem práce, rodina a osobní rozvoj.

Na základě těchto zjištění analýza poskytuje konkrétní doporučení pro každou partnerskou zemi na podporu wellbeingu a adaptace. Česká republika by se měla zaměřit na podporu digitálních dovedností a technologií, zlepšení flexibility pracovního prostředí a rozšíření podpory duševního zdraví. Doporučení Slovinska zahrnují podporu osobních kontaktů a společenských aktivit, investice do zdraví a fyzické aktivity a poskytování vzdělávání v oblasti stresu a time managementu. Řecku se doporučuje rozvíjet umělecké a kreativní dovednosti, integrovat digitální učení do každodenního života a podporovat osobní a profesní rozvoj. Celkově studie zdůrazňuje univerzální digitální transformaci, důsledné zaměření na zdraví a pohodu (ačkoli metody se od pandemie lišily) a silný návrat k preferenci osobní sociální interakce po pandemii. Závěr zdůrazňuje důležitost adaptability, emoční odolnosti a technologické gramotnosti jako klíčových atributů pro zvládání moderního života, spolu s potřebou komunitních a profesních podpůrných struktur, které by jednotlivcům pomáhaly během krizí.