ISKM22 Účast na Konferencích

Univerzita na celý život – Další vzdělávání dospělých (MUNI, 3. 12. 2025)

Osobní reflexe profesně angažované lektorky (6239 znaků)

Odkaz na akci: univerzitanacelyzivot.muni.cz/ 

Proč jsem na akci šla: mezi zvědavostí a profesní potřebou

Do Brna jsem jela s kombinací očekávání a zvědavosti. V oblasti dalšího vzdělávání dospělých se pohybuji denně – navrhuji, realizuji a hodnotím kurzy v různých organizacích. Zajímalo mě proto, jak o stejných tématech mluví odborné plénum: akademici, zástupci institucí, státní správy i praxe. Nešlo mi o „novinky za každou cenu“, ale spíš o konfrontaci: potvrzení, zpochybnění nebo rozšíření vlastního uvažování o tom, co dělám a proč to dělám právě takto.

Vzdělávání dospělých jako systém, ne součet kurzů

Silným pojítkem dopoledních příspěvků (zejména J. Brabcová, B. Janča, L. Sapíková) bylo chápání vzdělávání dospělých v širším společenském a institucionálním rámci. Zaznívalo, že nejde jen o nabídku kurzů, ale o ekosystém, ve kterém se potkávají potřeby jednotlivce, trhu práce, regionu a státu.

Fakta:

• Důraz na kvalitu, přístupnost a systémovou podporu profesního růstu.

• Vnímání dospělého studujícího jako heterogenní skupiny s různými bariérami (čas, zdraví, motivace, digitální dovednosti).

Moje reflexe: Jako lektorka často vstupuji „až na konec řetězce“ – k hotové zakázce. Konference mi připomněla, že kurz je jen viditelný vrchol ledovce. To, co mu předchází (analýza potřeb, institucionální cíle, politické a finanční rámce), ke mně mnohdy vůbec nedoputuje. Neznamená to, že by má koncepce školení byla špatně, ale uvědomila jsem si, že větší citlivost k tomuto kontextu může zvýšit relevanci i dopad výuky.

Přístupnost a inkluze: téma, které není „navíc“

Příspěvek Ing. Borise Janči posunul téma od obecné dostupnosti k reálné zkušenosti osob se specifickými potřebami.

Fakta:

• Přístupnost není jen technická úprava, ale procesní a postojová záležitost.

• Instituce se učí reagovat na rozmanité potřeby studujících v terciárním i dalším vzdělávání.

Moje reflexe: V praxi často řeším „jak to udělat, aby to fungovalo pro většinu“. Tento blok mi znovu připomněl, že většina je abstrakce, zatímco konkrétní studující má vždy konkrétní limity i silné stránky. Přístupnost tak nevnímám jako komplikaci, ale jako kvalitativní kritérium dobře navrženého vzdělávání.

Perspektiva účastníků a panelová diskuse: tiché signály z praxe

Blok doc. Brücknerové a následná panelová diskuse byly cenné tím, že daly hlas samotným účastníkům celoživotního vzdělávání.

Fakta:

• Motivace ke studiu je křehká a často krátkodobá.

• Rozhodující nejsou jen obsah a certifikát, ale také podpora, srozumitelnost a pocit smyslu.

Moje reflexe: Zaujalo mě, jak často se v diskusi vracelo téma komunikace a očekávání. Uvědomila jsem si paralelu se svou rolí: od zadavatelů školení ke mně plyne minimum informací o širších cílech. Panel mě vedl k zamyšlení, že aktivnější práce s otázkami „proč tento kurz vzniká“ a „co má změnit“ může být užitečná nejen pro mě, ale i pro účastníky.

Mikrocertifikáty: mezi nadějí a realitou

Odpolední bloky věnované mikrocertifikátům (Inga Lapiņa, R. Klepetko a navazující panel) přinesly kombinaci vize a praktických překážek.

Fakta:

• Mikrocertifikáty reagují na potřebu flexibility, rychlosti a relevance.

• Narážejí na nejednotné pojetí, uznávání a institucionální připravenost.

Moje reflexe: Téma mikrocertifikátů je mi blízké, ale konference mi pomohla odlišit potenciál od aktuální praxe. Vnímám je jako nástroj, který dává smysl tehdy, pokud je součástí promyšlené strategie – ne jako izolovaný „produkt“. To je důležitý korektiv i pro komerční a firemní vzdělávání.

Inspirace z praxe a paralelní pohled KISKed

Sdílení dobré praxe z UP Olomouc a paralelní blok KISKed (P. Škyřík) nabídly konkrétní ukázky, že dlouhodobá vize, kultura spolupráce a „lepidlo“ komunity jsou stejně důležité jako struktury a projekty.

Moje reflexe:  Znovu se potvrdilo, že vzdělávání dospělých není jen o obsahu, ale o vztazích, důvěře a kontinuitě. To jsou aspekty, které si jako lektorka mohu hlídat i bez zásadních systémových změn.

Co si z akce odnáším

Akce naplnila moje očekávání – ne tím, že by přinesla revoluční novinky, ale tím, že mi umožnila zastavit se a znovu promyslet vlastní praxi v širším rámci. Největším přínosem byla kombinace odborných vstupů a otevřené diskuse, která odhalovala napětí mezi vizemi, systémem a každodenní realitou.

Odjížděla jsem s pocitem, že to, co dělám, má oporu v aktuálním odborném diskurzu, a zároveň s chutí znovu se vracet k otázkám koncepce, komunikace se zadavateli a smyslu vzdělávání pro konkrétní dospělé studující.

Shrnutí odborných oborových poznatků z konference „Univerzita na celý život – Další vzdělávání dospělých“ (MUNI, 3. 12. 2025)

• Konference potvrdila, že další vzdělávání dospělých je nutné chápat jako provázaný systém, nikoli jako soubor izolovaných kurzů. Klíčovými tématy byly role institucí, regionů a státu, ale také proměna potřeb dospělých studujících v kontextu trhu práce, digitalizace a demografických změn. Zazněl důraz na kvalitu, smysluplnost a udržitelnost vzdělávacích nabídek, nikoli pouze na jejich kvantitu.

• Významným odborným přínosem byla diskuse o přístupnosti a inkluzi. Bylo zdůrazněno, že práce s osobami se specifickými potřebami není okrajovou agendou, ale integrální součástí kvalitního celoživotního vzdělávání. Přístupnost se ukazuje jako kombinace technických opatření, organizačních procesů a postojů vzdělavatelů i institucí.

• Silně rezonovalo téma mikrocertifikátů, které byly prezentovány jako nástroj flexibilního a rychle reagujícího vzdělávání. Odborná debata však poukázala na zásadní výzvy: nejednotné pojetí, problémy s uznáváním, kvalitou a ukotvením v institucionálních strategiích. Zahraniční zkušenosti (zejména Lotyšsko) ukazují, že úspěch mikrocertifikátů závisí na jasných pravidlech, spolupráci s praxí a možnosti jejich dalšího „stackování“.

• Závěrem konference nabídla důležitý pohled perspektivou účastníků celoživotního vzdělávání. Motivace dospělých ke studiu se ukazuje jako křehká a silně závislá na smysluplnosti obsahu, srozumitelné komunikaci a podpoře během studia. Pro obor vzdělávání dospělých tak vyplývá potřeba systematicky propojovat strategické cíle institucí s reálnou zkušeností a potřebami studujících.

 eLearnPro: Dovednosti pro 21. století 

Odkaz na akci: eLearnPro: Dovednosti pro 21. století

Odborná reflexe dvoudenní vzdělávací akce – Strážnice 30-31.7.2025

Akce eLearnPro: Dovednosti pro 21. století představovala intenzivní vzdělávací setkání zaměřené na rozvoj digitálních, komunikačních a spolupracujících kompetencí, které jsou dnes nezbytnou součástí profesního i osobního fungování v moderní společnosti. Workshop proběhl ve dvoudenním formátu ve Strážnici a byl koncipován jako kombinace odborných vstupů, praktických workshopů, sdílení zkušeností a cílené práce s konkrétními nástroji a scénáři z praxe.

Zásadní specifikum této akce spočívalo v mém vícečetném zapojení: vystupovala jsem zde zároveň jako pomocník organizátora, aktivní účastnice i lektorka jednoho z odborných bloků. Tato kombinace rolí mi umožnila nahlížet na akci z několika perspektiv – strategické, didaktické i ryze uživatelské – a poskytla velmi plastický obraz toho, jak jsou dovednosti 21. století nejen deklarovány, ale skutečně rozvíjeny v praxi.

V březnu 2025 mě oslovil RNDr. Karel Šuranský s poněkud neurčitým obrazem spolupráce, výuce jeho vlastní osoby a zároveň nabídce účasti na akci, která mi byla nastíněna ve velmi hrubých obrysech.

Po několika měsících se v začátkem června ozývá znovu, že akce už má zajištěné financování i místo, a je třeba oslovit potenciální účastníky, lektory, HR, kouče apod. Po drobném dotazování zjišťuji, že akce má sice naplánovaný skvělý obsah i velmi štědré financování ubytování a stravy pro účastníky, ale technicky není zajištěna vůbec. Pro mě bylo nemyslitelné, že se budu účastnit, nebo propagovat akci, která nemá žádný web, takže jsem se nabídla, že vytvořím rychlé a jednoduché webové stránky včetně formuláře pro sběr registrací, splňující propagaci projektu financovaného z fondů Erasmus. Já i ostatní přednášející jsme se podíleli na propagaci akce ve své síti.

Kontext a cíle akce

Cílem eLearnPro nebylo pouze představit digitální nástroje nebo trendy v online vzdělávání. Ambicí akce bylo především:

• propojit technologie s lidskými dovednostmi komunikace,

• ukázat digitální nástroje jako prostředek, nikoli cíl,

• posílit kompetence účastníků v oblasti komunikace, spolupráce, adaptability a seberegulace,

• nabídnout prakticky přenositelné postupy, které lze okamžitě aplikovat ve vzdělávání, řízení týmů i každodenní práci.

Tento přístup odpovídá současným mezinárodním rámcům dovedností 21. století (např. OECD Learning Compass, DigComp, 21st Century Skills Framework), kde se technologická gramotnost prolíná s komunikačními, sociálními a metakognitivními dovednostmi.

První den akce – rámec, sdílení a ukotvení tématu

První den byl zaměřen především na konceptuální a rámcové uchopení dovedností 21. století. V programu dominovaly úvodní přednášky, diskuse a tematické bloky, které pomáhaly účastníkům zasadit vlastní zkušenosti do širšího kontextu.

Z pohledu organizátora byl tento den klíčový pro:

• • nastavení očekávání,

  • vytvoření bezpečného a otevřeného prostředí,

  • sladění velmi různorodé skupiny účastníků (různé profese, úroveň digitálních dovedností, zkušenosti).

Z pohledu účastníka bylo cenné sledovat, jak silně rezonují témata jako:

• • zahlcení digitálními nástroji,

  • únava z online schůzek,

  • nejasná pravidla online komunikace,

  • přenos odpovědnosti za komunikaci na technologie namísto lidí.

Opakovaně se ukazovalo, že problémem nebývá nedostatek nástrojů, ale absence jasných komunikačních dohod, struktur a sdíleného porozumění.

Reflexe prvního dne: První den vytvořil pevný základ pro další práci. Účastníci si uvědomovali, že:

• • technologie samy o sobě neřeší spolupráci,

  • efektivita online prostředí stojí na vědomě rozvíjených dovednostech,

  • digitální kompetence nejsou jednorázovou znalostí, ale dlouhodobým procesem učení.

  • A v neposlední řadě si zahráli si skvělou deskovou komunikační hru z dílny lektora a kouče Jana Bureše

Tento den byl důležitý i pro mě osobně – potvrdil, že témata, kterým se dlouhodobě věnuji jako lektorka (online komunikace, práce s nástroji, digitální hygiena), odpovídají reálným potřebám praxe.

Druhý den akce – praktické workshopy a aplikace do praxe

Druhý den byl koncipován výrazně prakticky. Účastníci pracovali s konkrétními scénáři, nástroji a pracovními listy.

 Můj lektorský blok byl oproti programu přesunut právě na ráno druhého dne. 

Téma: Online komunikační platformy: Zvládněte efektivní vedení týmů a prezentací na dálku s pomocí nejmodernějších online nástrojů.

Příprava a koncepce

Příprava workshopu vycházela z reálných situací, se kterými se účastníci běžně setkávají:

• vedení online schůzek,

• spolupráce v hybridních a vzdálených týmech,

• prezentace na dálku,

• zahlcení komunikačními kanály,

• nejasná pravidla digitální spolupráce.

Klíčovým záměrem bylo neučit nástroje izolovaně, ale ukázat jejich využití v konkrétních pracovních kontextech. Tomu odpovídala i struktura pracovního listu, který účastníky vedl k:

• sebereflexi vlastních potřeb,

• výběru vhodných nástrojů podle typu práce,

• definování kritérií (jednoduchost, integrace, sdílení, bezpečnost),

• formulaci osobního akčního kroku po workshopu.

Obsah workshopu

Workshop byl strukturován do několika logických celků:

1. Typické výzvy online komunikace
   – zpožděné reakce, nedorozumění, ztráta pozornosti, informační přetížení.

2. Zásady efektivní online komunikace
   – jasná struktura sdělení, volba vhodného kanálu, aktivní zpětná vazba, digitální etiketa.

3. Přehled online komunikačních platforem
   – Microsoft Teams, Zoom, Google Meet, Discord, Webex
   – důraz na rozdíly mezi bezplatnými a placenými verzemi, limity a vhodné scénáře použití.

4. Týmová spolupráce a sdílení informací
   – práce se sdílenými dokumenty, projektové nástroje (Planner, Trello, Asana, ClickUp), online tabule (Miro, Whiteboard).

5. Praktická orientace v ekosystémech
   – Microsoft 365, Google Workspace, Zoom Workplace, Atlassian
   – ukázka, že výběr ekosystému je strategické rozhodnutí, nikoli jen technologická volba.

Přínos pro účastníky

Z reakcí účastníků i z průběhu workshopu bylo patrné, že největší hodnotu představovalo:

• propojení technologií s konkrétními pracovními situacemi,

• možnost srovnání nástrojů bez marketingového nátlaku,

• důraz na lidský rozměr komunikace, nikoli pouze funkce aplikací,

• pracovní list jako nástroj dalšího přenosu do praxe.

Pro účastníky jsem připravila pracovní list, viz níže.

Workshop Accelium: Začátek cesty k rozvoji sociálně psychologický  dovedností s využitím on-line her a AI.

Accelium https://www.accelium.com/ je digitální rozvojová platforma, která tvořila metodický základ druhého dne programu eLearnPro a byla zaměřena na rozvoj strategického, kritického a rozhodovacího myšlení prostřednictvím interaktivních simulací. Nejde o klasickou vzdělávací aplikaci, ale o simulační prostředí, ve kterém se účastníci učí skrze vlastní rozhodování, práci s chybou a adaptaci na měnící se podmínky. Platforma vychází z principů šachové strategie, teorie her a behaviorální psychologie.

Základním prvkem Accelium jsou strategické hry v digitálním prostředí, kde účastníci řeší komplexní situace vyžadující plánování, odhad rizik a schopnost reagovat pod časovým i emočním tlakem. Neexistuje zde jedno správné řešení – každé rozhodnutí má své důsledky a odhaluje individuální rozhodovací styl hráče. Díky tomu se účastníci neučí „správné odpovědi“, ale rozvíjejí schopnost strategicky uvažovat v nejistotě.

Významnou přidanou hodnotou je okamžitá zpětná vazba řízená umělou inteligencí. Platforma v reálném čase analyzuje zvolené strategie, identifikuje klíčové heuristiky a sleduje vzorce chování, včetně práce se stresem, vytrvalosti nebo impulzivity. Zpětná vazba je datová a popisná, nikoli hodnotící, což podporuje sebereflexi a vnitřní motivaci k dalšímu rozvoji.

Na základě herních dat může Accelium generovat souhrnné hodnocení ve formě tzv. Talent Reportu. Tento výstup mapuje silné stránky účastníka i oblasti k rozvoji a může sloužit jako podklad pro individuální koučink, rozvojové programy nebo assessment centra. Důležité je, že report vychází z reálného chování v simulacích, nikoli z deklarovaných odpovědí.

V kontextu eLearnPro přináší Accelium vysokou míru zapojení, dlouhodobou retenci získaných dovedností a okamžitou přenositelnost do praxe. Účastníci si osvojují strategie, které mohou přímo aplikovat v pracovních i projektových situacích, zejména při rozhodování, prioritizaci a vedení týmů. Platforma tak ukazuje, jak lze digitální technologie smysluplně využít k rozvoji dovedností 21. století.

Akce v širším kontextu a další pokračování

eLearnPro ve Strážnici nebylo izolovanou událostí. Na akci navázal:

• online workshop, kde bylo možné téma dále prohloubit,

• plánované prezenční přednášky v Brně a Praze v příštím roce, které umožní rozšířit dopad akce na další cílové skupiny.

Z dlouhodobého hlediska vnímám tuto akci jako důkaz, že:

• dovednosti 21. století nelze rozvíjet jednorázově,

• kombinace prezenční a online formy je nejen možná, ale žádoucí,

• role lektora se posouvá od „předávání znalostí“ k facilitaci učení a změny myšlení.

Závěrečná reflexe

Účast na eLearnPro pro mě byla profesně i osobně velmi cenná. Možnost být současně organizátorem, účastníkem i lektorem umožnila hlubokou reflexi toho, jak se dnes učíme, spolupracujeme a komunikujeme.

Akce potvrdila, že skutečné dovednosti 21. století nejsou o dokonalé znalosti nástrojů, ale o:

• schopnosti volit vhodné prostředky,

• nastavovat jasná pravidla,

• pracovat vědomě s pozorností, informacemi a vztahy,

• přenášet odpovědnost za komunikaci zpět k lidem.

eLearnPro vnímám jako zajímavý příklad vzdělávací akce, která nejde po povrchu, ale nabízí hlubší porozumění i praktickou použitelnost – a právě to považuji za klíčový znak kvalitního vzdělávání dospělých v současném digitálním světě.