Přednášející: Jiří Kudrnáč, Pavlína Mazáčová
Předmět Literatura, kultura a humanitní vědy patří mezi stěžejní filologicky orientované kurzy studijního programu a představuje literaturu a kulturu jako klíčové interpretační rámce oboru Informační studia a knihovnictví. Výuka systematicky ukazuje, že literatura není izolovaným estetickým artefaktem, ale komplexním kulturním a společenským pramenem, skrze který lze nahlížet filozofii, historii, sociologii, náboženství i specifika české kulturní tradice.
Kurz je tematicky strukturován do bloků věnovaných vztahu literatury a kultury v různých humanitních perspektivách: česká literární tradice, literatura pro děti a mládež, filozofické interpretace literárních děl, literatura jako historický pramen, sociologické čtení literatury a vztah literatury, náboženství a sekularismu. Významná pozornost je věnována také literatuře pro děti a mládež, včetně tzv. dětského aspektu a komunikačního potenciálu textu ve vztahu k dětskému recipientovi.
Druhým zásadním pilířem předmětu je rozvoj kritického myšlení a odborného psaní. Součástí výuky jsou praktické výstupy: ukázka odborné přednášky, skupinová tvorba tematické digitální kolekce a kritická recenze práce jiné skupiny.
Předmět jsem vnímala jako výrazně obohacující především tím, že propojoval literární a kulturní témata s informačněvědním pohledem. Uvědomila jsem si, jak silným interpretačním nástrojem literatura je a jak rozdílné mohou být její výklady v závislosti na zvoleném rámci.
Jak jednu ze studijních prací jsem tvořila ukázku odborné přednášky, kterou jsem zaměřila na téma "Co čtou kluci". Příprava přednášky mi umožnila propojit teoretické poznatky o dětském aspektu literatury s praktickou zkušeností čtenářské praxe a popularizace literatury. Skupinová práce na digitální kolekci věnované filozofii v díle Josteina Gaardera mi ukázala, jak lze literární díla systematicky kurátorsky uchopit, zasadit je do širšího kulturního a filozofického kontextu a vytvořit z nich vzdělávací zdroj využitelný v knihovnickém i akademickém prostředí.
Za cennou považuji také zkušenost s recenzováním jiné skupinové práce, která posílila schopnost kritické reflexe cizího odborného textu a citlivého hodnocení jeho struktury, práce se zdroji a interpretační hloubky. Celkově pro mě byl předmět důkazem, že humanitní a filologické základy nejsou v informačních studiích „nadstavbou“, ale nezbytným předpokladem pro hlubší porozumění kultuře, textům i práci s informacemi.