Obohacující momenty z hospitací

Datum přidání: Dec 31, 2010 5:11:22 PM

Ve svém příspěvku bych se chtěla pozastavit nad několika momenty, které pro mě byly v rámci hospitací inspirativní a obohacující. Jak již napsal ve svém příspěvku Marian Matúš Klapka (28.12.2010), vzájemné hospitace jsou skutečně přínosné. Ať už jsou důvody jakékoliv, pro člověka, který se chce „učit“, jsou nezbytné. Jsem proto velmi ráda, že jsem měla motivovanou možnost hodiny některých svých kolegů navštívit. Snažila jsem si vybírat – zajímaly mě vyučovací hodiny naprosto odlišného charakteru – ať se týkaly obsahu či formy, tak hodiny blízké mým zájmům a aprobaci. Chtěla jsem vidět kolegy muže i ženy, navštívit věkově odlišné kolektivy, vidět práci s celou třídou i s třídou dělenou.

Hospitovala jsem tedy u kolegyně Jany Knapové, „ostřílené“ pedagožky se zkušenostmi podobajícími se mým, v hodině občanské výchovy v primě, u Michala Chrtka, mladšího kolegy, v hodině matematiky v 1.G, ocitla jsem se uprostřed projektu studentů tercie v hodině chemie u nadšence Josefa Křečka a zažila práci v hodině hudební výchovy Aleny Matějovské s torzem poloviny 2.G.

A nyní bych uvedla několik postřehů, které mě zaujaly. Nechci se vyjadřovat k obsahu hodin, spíše jsem si všímala chování jednotlivých pedagogů, jejich přístupu ke studentům, schopnosti s nimi komunikovat, a metod, které ve svých hodinách používají. Viděla jsem většinou hodiny dle mého soudu klasické. Potěšilo mě to, protože v dnešní době, kdy studenti spíše čekají na to, jak budou baveni, co pedagog vymyslí, aby hodina byla vtipná (a lépe utekla), je takový přístup dobře zvládnutý velmi cenný.

U všech kolegů oceňuji důslednost v přípravě a ve vedení studentů (hlavně matematika, chemie, hudební výchova), pohotová schopnost aktualizovat probírané učivo, jeho transfer do života (hudební i občanská výchova, chemie). Všimla jsem si důslednosti při práci s předem stanovenými pravidly (chemie, občanská výchova). V hodinách kolegové rozlišovali úseky, kdy studenti pracovali, a dobu, kdy probíhal výklad a ve třídě byl klid. Velmi přirozeně si získávali respekt (a to i mladší kolega), líbila se mi motivace studentů v hodině matematiky, použití vtipu, schopnost studenty aktivizovat.

V hodinách jsem si všimla i propojování mezipředmětových vztahů (což kolegové dělali velmi přirozeně a svědčí to o jejich celkovém přehledu – hlavně občanská a hudební výchova).

V hodině hudební výchovy se mi líbilo, že Alena Matějovská studentům spontánně zpívala a do práce se zapojila s nimi, vstupovala do role a neustále poukazovala na praktické využití poznatků v životě. Velmi elegantně vyřešila situaci s rozsáhlou absencí.

Nakonec ještě hodina chemie. Josef Křeček měl hodinu (a několik hodin předtím a potom, neboť se jednalo o dlouhodobější projekt) velmi dobře promyšlenou. Ve své hodině dokázal zapojit všechny přítomné studenty tím, že měli své role, za které byli v závěru hodnoceni. Dle jeho slov využil organizační model fyzikální soutěže, který plně odpovídá práci se skupinami. Přínosná pro mě byla opět důslednost, s jakou bylo vše připraveno (pravidla, podle kterých studenti pracovali, hodnoticí listy, pracovní listy sloužící jako zápis z hodiny).

V závěru bych chtěla poděkovat všem kolegům, jejichž hodiny jsem navštívila, za vstřícný přístup k hodnocení, protože právě tento čas byl časem skutečně přátelského popovídání o problematice, jíž jsme všichni součástí.

Šárka Horáková