Hodina českého jazyka u p. prof.Jany Knapové- 1.G

Datum přidání: Dec 05, 2010 9:14:8 PM

Hospitace :(K.Krausová)

Datum: 30.11.2010

Předmět: Český jazyk

Ročník: 1.G

Jméno vyučujícího: Jana Knapová

Téma hodiny: Starověk- římská literatura

Cíl hodiny: Opakování probrané látky před písemnou prací

Pozorovací cíl (co jsem sledovala): Aktivizační metody, efektivní učení, mezipředmětové vztahy

Struktura vyučovací hodiny a její průběh

1) P.uč. seznámila studenty s obsahem hodiny, zapsala do TK a přijala omluvy od žáků, kteří něco zapomněli

2) Recitace- vždy na začátku hodiny přednese předem vybraný žák báseň dle své volby. Úvod hodiny je velice efektivní- žák napíše na tabuli jméno autora a název vybrané básně (názornost pro zapamatování). Třída se při jeho přednesu koncentruje na přednášený text, další báseň od stejného autora žák už jen přečte, aby měli ostatní možnost hodnotit charakter jím vybrané poezie podle většího množství textů. Líbilo se mi, že přednášející studentka po přednesu ještě seznámila ostatní se zajímavostmi ze života J.W.Goetha, které ještě rozšířila p.uč. Po potlesku kladla vyučující žákům aktivizující otázky, žáci byli nuceni hodnotit, diskutovat a argumentovat a nakonec studentce i navrhnout známku a obhájit proč. Během rozhovoru docházelo ve velké míře k provázanosti mezipředmětových vztahů a přesahem Čj do předmětu dějepis a dramatická výchova.

3) Zkoušení- opakování římské literatury. Opakování bylo velice efektivní, žáci byli na zkoušení upozorněni minulou hodinu. P.uč. vyvolala najednou tři žáky. Dva se šli postavit k bočním křídlům tabule tak, aby na sebe navzájem neviděli a také aby neviděli do třídy. Při tomto druhu zkoušení si napíší otázky, které jim zadá dílem třída a dílem učitelka. Třetí zkoušený odpovídá na otázky ústně, doplňují ho ostatní žáci. Celá třída byla během zkoušení aktivní, p.uč. dbala na zapojení všech zbývajících studentů, vyvolávala i žáky, kteří se nehlásili. Měla přehled o tom, kdo ještě nemluvil. Líbilo se mi, že učitelka i při zkoušení dbá na to, aby těžko skloňovatelná jména římských básníků používala ve svých otázkách v různých pádech tak, aby si tato jména žáci správně (nenásilnou formou) odposlouchali.

4) Známkování- studenti nejprve sami hodnotili výkony zkoušených spolužáků, p.uč. je přesnými otázkami nutila argumentovat a hodnotit. Kázeň v hodině byla po celou dobu dobrá. Nakonec byli zkoušení žáci transparentně přede všemi ohodnoceni bodováním do tabulky na tabuli. Počet přidělených bodů učitelka odůvodnila. Známky si vyzkoušení žáci okamžitě zapsali do studentských průkazů

5) Úvod do nové látky kontrolou starého a zadáním nového domácího úkolu- práce s pracovním sešitem. Zde opět došlo na mezipředmětové vztahy( obraz J.L.Davida Únos Sabinek- VV, hlášení císaři o zemětřesení- cvičení přednesu a správného vystupování- Dramatická výchova, dějepis, poučení etické výchovy, příležitostné spojení s mluvnicí- vysvětlení co obsahuje zpráva a hodnocení, jak znějí hodnotící výroky atd.). Práce s používanou učebnicí studenty aktivizuje. Ke každému úryvku textu jsou vpravo otázky, které učí žáky samostatně přemýšlet a rozvíjejí kreativitu. Toto p.uč. také při práci s učebnicí vhodně využívala.

6) Závěr- p.uč. shrnula náplň hodiny a domluvila se s žáky na písemném opakování ukončené kapitoly Dějiny římské literatury na určité datum demokratickým hlasováním. Přesto, že se jednalo o opakovací hodinu, měla spád, zajímavě rozšířila a procvičila probrané učivo, obsahovala výrazné mezipředmětové vztahy a všichni žáci se do ní také, díky pedagogickému mistrovství p.uč. Knapové, aktivně zapojili. Byla jsem velmi příjemně překvapená také úrovní znalostí žáků a jejich poctivou domácí přípravou na hodinu.