Valentin Dobrotivý (1942)

Valentin: "Tak pánové, teď už toho mám dost. Ten váš vtip mě stál hodně peněz. Já jich nelituji, protože jsem za ně získal cennou životní zkušenost: poznal jsem lidi. Když se myslelo, že mám peníze, tak mě všichni nosili na rukou; ale jak to se mnou prasklo, tak se ke mně obrátili zády."

Komentář:Dobrotivý lidumil naletěl na zdánlivě nevinný žertík kolegů, který se rozrostl z haléřových škudlilství až do bezhlavého nakupování a statisícových transakcí, ale získal za to cennou životní zkušenost: poznal falešnost lidí, jejichž "upřímné přátelství" se netýká osoby, nýbrž jen jejích peněz, za nimiž se okamžitě přihrne také smečka nejroztodivnějších vyžírků. Hned na počátku zaujme sekvence s praktickou ukázkou toho, co to je zákon padajícího hovna neboli úřední subordinace od generálního ředitele až po nejmenšího úředníčka, kdy určitý příkaz shora klesá postupně až úplně dolů na samé dno, provázen nesčetnými úklonami a poklonkováním níže postavených před příkrou přísností těch výše postavených. Zkrátka zákon padajícího hovna v praxi. Za pozornost stojí dále krátký, leč vynikající videoklip s písní Zpívám květům.